Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrý den, dnes mám čest na dálku přivítat světoznámou architektku Evu Jiřičnou, rodačku ze Zlína, která již více než padesát let žije a pracuje v Londýně. V rozhovoru se zaměříme zejména na rekonstrukci ostravského mrakodrapu na Odstrčilově ulici, která je jedním z nejvýznamnějších architektonických záměrů v Moravskoslezském kraji. Paní Jiřičná, přeji Vám pěkný den.

Eva Jiřičná, architektka: Já vám taky děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme v úvodu říct, čím vás oslovil projekt rekonstrukce ostravského mrakodrapu a co vás na něm nejvíce zaujalo.

Eva Jiřičná, architektka: Já bych to trošku vzala trošku zeširoka. Ten ostravský mrakodrap byl postavený přesně v době, když já jsem odcházela jako mladá architektka do Londýna a kdy se stavělo v takzvaném socialistickém realismu a postavilo se mnoho budov v mé nepřítomnosti, které vypadají přesně jako ten ostravský mrakodrap. Ten ostravský mrakodrap je úžasná budova. Tím, že víceméně komunikuje s jedinou věží, která je nablízku, což je radnice, ale jednak symbolizuje celou tu historii do doby, ve které byl postaven. Domů podobného typu bylo v České republice postaveno mnoho a teď docházíme do období, kdy je většina z nich potřebuje rekonstrukci nebo potřebuje jakési úpravy, aby se v nich lépe žilo, protože ta doba tenkrát nebyla taková, aby se přemýšlelo o životním prostředí, aby se přemýšlelo o tom, jak bude člověk v těchto budovách žít, ale stavělo se rychle, aby se pokud možno postavilo co nejvíc bytů pro co nejvíce lidí. Rychle, úsporně, ale přitom ta úspora nebyla v materiálech. Ta úspora byla čistě jenom v tom, že se všecko udělalo rychle a že se to udělalo bez jakýchkoliv technických dokonalých znalostí, že ta budova bude dlouho fungovat. Takže těch budov, kterých já jsem viděla nejenom v Ostravě, v Praze, ale po celé republice a nejenom v této zemi, ale po celé Evropě, které se v tomto období postavily, tak ty všechny si teď kladou otázku: "Co s nimi?". Protože je dost obtížné je technicky zbourat. A taky je to strašně drahé je zbourat. A také to způsobí samozřejmě příliv kysličníku uhličitého do ovzduší, což k čemu se teď všichni bráníme. Ostrava tím, jak Ostrava úžasně se snaží se stát zeleným městem, já si pamatuju Ostravu, která byla černým městem. Když jsem přijela z Ostravy, maminka říkala: "Prosím tě, jdi do koupelny a osprchuj se," protože člověk vždycky přišel úplně černý. Takže já mám Ostravu ještě v paměti a teď je Ostrava mezi třemi evropskými zelenými městy. To je takový ohromný přerod, že na to opravdu jsem se všemi Ostraváky pyšná. A teď my máme příležitost se podívat na tuto budovu, která má název "Strašidelného domu" a která prošla svou historii tím, že napřed to byly byty, ale protože to vnější ošacení té budovy, nebo ty vnější panely byly nekvalitní, tak samozřejmě se v tom lidem špatně žilo, takže se to začalo potom používat jako kanceláře a nakonec se půlka budovy vyprázdnila a stala se z toho "Strašidelná budova". Když nás město tenkrát oslovilo, tak jsme opravdu byli nadšeni, že se touto otázkou můžeme zabývat. A udělali jsme na to první projekt. Při té příležitosti samozřejmě jsme museli posoudit, jestli ta budova vůbec je schopná dalšího života. Další bylo, jestli vůbec ty materiály, které tam jsou, tak jestli jsou schopné dalšího života na dalších mnoho, mnoho let. Pak jsme samozřejmě začali studovat stížnosti těch, kteří v té budově bydleli, a došli jsme k tomu, že ta konstrukce celé té budovy je víceméně předimenzovaná natolik, že by k tomu vnějšímu plášti té celé budovy můžeme přidat další zatížení. Čili tu budovu můžeme obléct do trochu jiného kabátu. Čili když jsme tu budovu obklopili, protože si to můžeme z důvodu odsunutých povolit, my jsme jí obklopili balkony a ty balkóny nám město tenkrát řeklo, že bude udržovat a že balkony budou opravdu zelené. Každý den, který na tom projektu pracujeme, tak jsme nadšeni tím, že můžeme řešit další a další problémy tak, abychom se vyhnuli všem dalším problémům, které pro architekta vždycky existují během výstavby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jakou roli hrála v tomto projektu udržitelnost a moderní technologie? Jestli můžete zmínit konkrétní příklady inovativních prvků, které budou součástí této stavby.

Eva Jiřičná, architektka: Ještě nejsme tak daleko, abych mohla potvrdit všechny inovativní prvky, které budou do projektu zasahovat. Momentálně jsme ve fázi, kdy jsme budovu spočítali a navrhli, jakým způsobem bude fungovat z hlediska požárních únikových cest. Víme, že na budově přidáváme na rohy balkony, takže žádná část není orientována pouze na sever – všechny části mají slunce a světlo alespoň ze dvou světových stran. V současnosti pracujeme s dispozicí bytů, které jsou většinou malé, ale je zde i několik větších. Samozřejmě existuje variabilita, kdy lze dva malé byty spojit do jednoho většího, nebo i více. V nejvyšším patře budou mezonetové byty. Každý byt, pokud to bude možné, bude mít velký balkón se zavlažovacím květináčem. Fasáda budovy bude tvořena převážně okny, nyní vybíráme typ zasklení a způsob, jak budeme kontrolovat tepelnou energii prostupující vnější obálkou budovy. Dosud jsme nevybrali žádný konkrétní systém, takže nemohu poskytnout další detaily. Naším cílem je ale udělat budovu co nejvíce „zelenou“, tedy minimalizovat průnik a ztráty tepelné energie. Řešíme také druhou únikovou cestu a snažíme se vymyslet optimální systém vytápění. Počítáme s podlahovým topením, protože vzhledem k tomu, že fasáda je téměř celá prosklená a byty jsou menší, nechceme pracovat s velkým množstvím radiátorů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak vnímáte roli tohoto mrakodrapu v kontextu městské krajiny Ostravy? Byť jste na úvod historii trochu naznačila, jaká je jeho současná podoba a význam v Ostravě?

Eva Jiřičná, architektka: Chtěla bych zmínit debatu, kterou jsme vedli s městem. Město stálo před rozhodnutím, zda investovat 80 milionů korun do demolice této budovy a následně vyhlásit soutěž na novou stavbu. Důvod, proč se nakonec rozhodlo pro rekonstrukci, byl především ekonomický – cena demolice byla velmi vysoká, takže investice do renovace se jevila jako daleko výhodnější. Dalším důležitým faktorem byla snaha zachovat část historie, kterou tato budova reprezentuje. Vysoká budova v Ostravě byla vždy výjimečná a město se domnívalo, že v současné době by už nebyla nahrazena novou stavbou stejné výšky, protože územní plán by pravděpodobně umožnil pouze nižší zástavbu. Rekonstrukcí této budovy dáváme lidem možnost bydlet s úžasným výhledem, který nabízí. Když jsme budovu poprvé viděli, její stav sice nebyl příliš přitažlivý, ale výhled ze všech stran byl ohromující. Naším cílem je tedy nejen obnovit podmínky pro kvalitní bydlení v této budově, ale také zajistit, aby její vnější vzhled odpovídal moderním standardům. Tím, že ji přeměníme na zelenou budovu, chceme přispět k tomu, aby se na výškové stavby přestalo pohlížet s despektem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Poprosím Vás o krátkou odpověď a z časového pohledu, kdy asi vidíte, že by se na mrakodrapu mohlo začít skutečně už pracovat?

Eva Jiřičná, architektka: No, my doufáme, že v tomto roce, ale nemůžu vám říct blíž.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Jiřičná, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám pohodové dny.

Eva Jiřičná, architektka: Já vám také děkuji a držím Ostravě palce, nejenom nám s tím věžákem, ale Ostrava dělá úžasné věci jednak v historii ekologie a vůbec v historii architektury. A já opravdu smekám před Ostraváky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkujeme moc. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.