Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Zbyszek Noga, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Tři ohniska ptačí chřipky v MS kraji

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Moravskoslezském kraji se v posledních týdnech opět objevila ptačí chřipka, konkrétně na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a Novojičínsku. Téma pro nového ředitele Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Zbyszka Nogu. Dobrý den, vítejte.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já už jsem v úvodu řekla, že jste novým ředitelem. Poprosím Vás o krátké představení, kde jste působil, než jste se stal ředitelem Krajské veterinární správy Moravskoslezského kraje a nahradil svého předchůdce pana Severina Kaděrku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Veškerá moje působení byla vždy spojena s veterinární službou. Už po skončení školy jsem působil jako absolvent na vojně na vojenském statku, kde jsem se staral o hospodářská zvířata. Po ukončení vojny v roce 1989 jsem nastoupil na tehdy Okresní veterinární správu do Frýdku-Místku. Po listopadové revoluci, která bezprostředně následovala, a po nějakých změnách, které se udály ve společnosti i v našem zaměstnání, jsem nastoupil na nově vzniklou pohraniční veterinární stanici v Mostech u Jablunkova, kde byl silniční přechod. Krátce na to jsem nastoupil na pohraniční veterinární stanici do Žatce, kde byl železniční přechod pro vstup do ČR. Smyslem těchto dvou zařízení byla ochrana státního území před zavlečení nebezpečných nákaz a samozřejmě ochrana zdraví zvířat a lidí. Tam jsem působil deset let. Po vstupu ČR do EU, což bylo k prvnímu květnu 2004, jsem se přemístil do Frýdku-Místku, kde jsem do roku 2020 působil jako epizootolog, kde jsem měl na starosti ochranu zdraví zvířat, ochranu lidí a dozoroval jsem chovy hospodářských zvířat na Frýdecko-Místecku. V covidovém roce 2020 bylo vyhlášeno výběrové řízení na místo ředitele Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat v Ostravě na Krajské veterinární správě. Toho výběrového řízení jsem se zúčastnil, uspěl jsem a byl jsem vybrán. Na této pozici jsem působil do konce roku 2023 a teď, od 1.1.2024, jsem se stal ředitelem sekce Krajské veterinární správy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, chystáte nějaké personální nebo procesní změny?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ty změny se už, řekněme, udály. V loňském roce došlo k nějakému zkracování úvazků, došlo k propuštění některých lidí, ale pro tento rok aktuálně by se v blízké době nemělo nic udát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal, že se zkracovaly úvazky v závěru loňského roku, nebo někteří lidé byli propuštěni. Z jakého důvodu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Byli to důchodci a to zkrácení úvazků souviselo s provozem na některých jatkách, kde nebylo možné mít celý úvazek. Byl zkrácený na 0,9, ale to jsou drobné změny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k našemu tématu a to je ptačí chřipka. V úvodu řekněme, co je to za nemoc a jak se přenáší.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ptačí chřipka, nebo taky aviární influenza, je především onemocnění ptáků, ale může se přenést i na savce a člověka. Je to virové a velice nakažlivé onemocnění. Původcem je orthomyxovirus a hlavním zdrojem infekce jsou volně žijící vodní ptáci a trus, který vylučují. Virus ptačí chřipky se na rozdíl od savců, kde se množí v dýchacích cestách, se u ptáků množí ve střevech. S tím vylučováním trusu souvisí to, že se infekční agens dostává do zevního prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že ptačí chřipku můžou dostat i jiná zvířata a dokonce i lidé. Je pro nás ptačí chřipka nebezpečná?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ona je nebezpečná. Zatím nebyl prokázán přenos na člověka, není vůbec prokázán přenos mezi lidmi. Ale jsou nějaké informace, dejme tomu webové, o onemocněních, které se udály někde v Číně, v Koreji, ale jsou to informace z webu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je nakažen celý chov nebo jen jeho část a potvrdí se ptačí chřipka. Lék neexistuje na ptačí chřipku a tím pádem vždy musí dojít k utracení všech zvířat v tom chovu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Je to tak nastavené, že opravdu lék na to není. Influenza se neléčí. Možná bych okrajově zmínil, že jsou vakcíny, které se ve světě používají, ale ojediněle. U nás se nedávají vakcíny v evropském společenství. Je možná výjimka, kterou uděluje Státní veterinární správa a dělá se zpravidla u výjimečných a vzácných zoo exotických ptáků. Státní veterinární správa přistoupila k plošnější vakcinaci v chovu hus na Českobudějovicku, které stanovila významnou genetickou rezervu. Šlo o zachování šlechtitelského chovu a tam se přistoupilo k vakcinaci. Ale ta vakcinace má podpůrný charakter a chrání maximálně rok. Ta vakcína není všelék.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy má majitel chovu zpozornět a spojit se s veterinární správou? Kdy má pojmout podezření, že by se mohlo jednat o ptačí chřipku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Chovatelé se většinou ozvou, když jim uhyne větší množství drůbeže. Ona může uhynout bezpříznakově, ale chovatelé můžou pozorovat nějakou netečnost té drůbeže. Jen načepýřená, posedává, nechce se hýbat. Je znatelný pokles příjmu krmiva. Pokud se jedná o nosnice, poklesne snáška. Vejce mohou být deformována, mají slabou skořápku. Drůbež může mít nafialovělé hřebínky, které mohou dokonce odumírat. Je tam otok hlavy, otok končetin. Těch příznaků je vícero, ale většinou ty úhyny jsou signifikantní pro chovatele a z toho důvodu zpravidla volají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co potom následuje, když potvrdíte, že se opravdu jedná o ptačí chřipku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Vždy, když je podezření, není to důvodem k okamžité likvidaci chovu. Vždycky se dělá nějaké šetření na místě, vydávají se opatření a musí se vzít vzorky uhynulé drůbeže, které se vezou do Státního veterinárního ústavu. A až po potvrzení ptačí chřipky laboratoří se může přistoupit k likvidaci toho chovu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To děláte Vy, to už máte ve svých rukou?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Když se jedná o drobný, malý chov, děláme to většinou my. Pokud se jedná o velký chov, není to v našich silách. Dělají to naše dvě krizová centra, která spadají pod Státní veterinární správu a velkou pomocí jsou pro nás hasiči.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dostává majitel chovu nějakou finanční náhradu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Pokud všechno proběhne lege artis, to znamená chovatel nahlásí, my přijedeme, vezmou se vzorky, nákaza se potvrdí, chovatel splní nařízená opatření, která jsou mu doručena formou mimořádných veterinárních opatření, samozřejmě má nárok na náhrady. Ty náhrady přiznává ?Ministerstvo zemědělství, které se nás zpravidla dotazuje, zda to všechno proběhlo v pořádku, jestli to bylo pod naším dozorem a tak dál. A pak ten chovatel má právo na náhrady.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řeknete v jaké výši?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Jsou ceníky na to. Je to věc chovu. Chov od chovu. Je to od desítek tisíc, v případě velkých chovů to byly miliony.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že ptačí chřipka se do Moravskoslezského kraje vrátila v posledních týdnech, že byla na Ostravsku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku. Jaký je aktuální stav v republice?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: V republice máme celkem k dnešku 13 ohnisek a v Moravskoslezském kraji jsou 3. Prozatím jsou to všechno ohniska v malých chovech. My to máme tak nastavené, že v loňském roce došlo ke změně evropské legislativy. Takže máme to takto. Pokud se jedná o chov do 50 kusů, říká se tomu chov ptáků v zajetí. Pokud to, co ten chov vyprodukuje, skončí v domácnosti spotřebitele toho majitele, přistupuje se k tomu jinak. Pokud se nákaza potvrdí, zvířata se zlikvidují, ale nevyhlašuje se uzavřené pásmo. To znamená pásmo ochrany 3 km a pásmo dozoru 10 km. Pouze dáváme na vědomí sousedícím obcím a významným chovatelům drůbeže v té oblasti, že ptačí chřipka je. Ale stále je v tom plus, že republika neztrácí status a dál může ten mezinárodní obchod s drůbeží fungovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže i u nás v Moravskoslezském kraji jste nevyhlašovali žádná ochranná pásma?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ano, je to tak. Nevyhlašovali jsme je, pouze jsme dávali na vědomí obcím a chovatelům drůbeže.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší funkci.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Taky děkuji, na shledanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se mějte hezky a na viděnou u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Zbyszek Noga, ředitel Krajské veterinární správy pro MS kraj: Tři ohniska ptačí chřipky v MS kraji
30. ledna 2024, 17:14

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Moravskoslezském kraji se v posledních týdnech opět objevila ptačí chřipka, konkrétně na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a Novojičínsku. Téma pro nového ředitele Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Zbyszka Nogu. Dobrý den, vítejte.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já už jsem v úvodu řekla, že jste novým ředitelem. Poprosím Vás o krátké představení, kde jste působil, než jste se stal ředitelem Krajské veterinární správy Moravskoslezského kraje a nahradil svého předchůdce pana Severina Kaděrku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Veškerá moje působení byla vždy spojena s veterinární službou. Už po skončení školy jsem působil jako absolvent na vojně na vojenském statku, kde jsem se staral o hospodářská zvířata. Po ukončení vojny v roce 1989 jsem nastoupil na tehdy Okresní veterinární správu do Frýdku-Místku. Po listopadové revoluci, která bezprostředně následovala, a po nějakých změnách, které se udály ve společnosti i v našem zaměstnání, jsem nastoupil na nově vzniklou pohraniční veterinární stanici v Mostech u Jablunkova, kde byl silniční přechod. Krátce na to jsem nastoupil na pohraniční veterinární stanici do Žatce, kde byl železniční přechod pro vstup do ČR. Smyslem těchto dvou zařízení byla ochrana státního území před zavlečení nebezpečných nákaz a samozřejmě ochrana zdraví zvířat a lidí. Tam jsem působil deset let. Po vstupu ČR do EU, což bylo k prvnímu květnu 2004, jsem se přemístil do Frýdku-Místku, kde jsem do roku 2020 působil jako epizootolog, kde jsem měl na starosti ochranu zdraví zvířat, ochranu lidí a dozoroval jsem chovy hospodářských zvířat na Frýdecko-Místecku. V covidovém roce 2020 bylo vyhlášeno výběrové řízení na místo ředitele Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat v Ostravě na Krajské veterinární správě. Toho výběrového řízení jsem se zúčastnil, uspěl jsem a byl jsem vybrán. Na této pozici jsem působil do konce roku 2023 a teď, od 1.1.2024, jsem se stal ředitelem sekce Krajské veterinární správy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, chystáte nějaké personální nebo procesní změny?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ty změny se už, řekněme, udály. V loňském roce došlo k nějakému zkracování úvazků, došlo k propuštění některých lidí, ale pro tento rok aktuálně by se v blízké době nemělo nic udát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal, že se zkracovaly úvazky v závěru loňského roku, nebo někteří lidé byli propuštěni. Z jakého důvodu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Byli to důchodci a to zkrácení úvazků souviselo s provozem na některých jatkách, kde nebylo možné mít celý úvazek. Byl zkrácený na 0,9, ale to jsou drobné změny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k našemu tématu a to je ptačí chřipka. V úvodu řekněme, co je to za nemoc a jak se přenáší.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ptačí chřipka, nebo taky aviární influenza, je především onemocnění ptáků, ale může se přenést i na savce a člověka. Je to virové a velice nakažlivé onemocnění. Původcem je orthomyxovirus a hlavním zdrojem infekce jsou volně žijící vodní ptáci a trus, který vylučují. Virus ptačí chřipky se na rozdíl od savců, kde se množí v dýchacích cestách, se u ptáků množí ve střevech. S tím vylučováním trusu souvisí to, že se infekční agens dostává do zevního prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že ptačí chřipku můžou dostat i jiná zvířata a dokonce i lidé. Je pro nás ptačí chřipka nebezpečná?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ona je nebezpečná. Zatím nebyl prokázán přenos na člověka, není vůbec prokázán přenos mezi lidmi. Ale jsou nějaké informace, dejme tomu webové, o onemocněních, které se udály někde v Číně, v Koreji, ale jsou to informace z webu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je nakažen celý chov nebo jen jeho část a potvrdí se ptačí chřipka. Lék neexistuje na ptačí chřipku a tím pádem vždy musí dojít k utracení všech zvířat v tom chovu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Je to tak nastavené, že opravdu lék na to není. Influenza se neléčí. Možná bych okrajově zmínil, že jsou vakcíny, které se ve světě používají, ale ojediněle. U nás se nedávají vakcíny v evropském společenství. Je možná výjimka, kterou uděluje Státní veterinární správa a dělá se zpravidla u výjimečných a vzácných zoo exotických ptáků. Státní veterinární správa přistoupila k plošnější vakcinaci v chovu hus na Českobudějovicku, které stanovila významnou genetickou rezervu. Šlo o zachování šlechtitelského chovu a tam se přistoupilo k vakcinaci. Ale ta vakcinace má podpůrný charakter a chrání maximálně rok. Ta vakcína není všelék.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy má majitel chovu zpozornět a spojit se s veterinární správou? Kdy má pojmout podezření, že by se mohlo jednat o ptačí chřipku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Chovatelé se většinou ozvou, když jim uhyne větší množství drůbeže. Ona může uhynout bezpříznakově, ale chovatelé můžou pozorovat nějakou netečnost té drůbeže. Jen načepýřená, posedává, nechce se hýbat. Je znatelný pokles příjmu krmiva. Pokud se jedná o nosnice, poklesne snáška. Vejce mohou být deformována, mají slabou skořápku. Drůbež může mít nafialovělé hřebínky, které mohou dokonce odumírat. Je tam otok hlavy, otok končetin. Těch příznaků je vícero, ale většinou ty úhyny jsou signifikantní pro chovatele a z toho důvodu zpravidla volají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co potom následuje, když potvrdíte, že se opravdu jedná o ptačí chřipku?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Vždy, když je podezření, není to důvodem k okamžité likvidaci chovu. Vždycky se dělá nějaké šetření na místě, vydávají se opatření a musí se vzít vzorky uhynulé drůbeže, které se vezou do Státního veterinárního ústavu. A až po potvrzení ptačí chřipky laboratoří se může přistoupit k likvidaci toho chovu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To děláte Vy, to už máte ve svých rukou?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Když se jedná o drobný, malý chov, děláme to většinou my. Pokud se jedná o velký chov, není to v našich silách. Dělají to naše dvě krizová centra, která spadají pod Státní veterinární správu a velkou pomocí jsou pro nás hasiči.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dostává majitel chovu nějakou finanční náhradu?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Pokud všechno proběhne lege artis, to znamená chovatel nahlásí, my přijedeme, vezmou se vzorky, nákaza se potvrdí, chovatel splní nařízená opatření, která jsou mu doručena formou mimořádných veterinárních opatření, samozřejmě má nárok na náhrady. Ty náhrady přiznává ?Ministerstvo zemědělství, které se nás zpravidla dotazuje, zda to všechno proběhlo v pořádku, jestli to bylo pod naším dozorem a tak dál. A pak ten chovatel má právo na náhrady.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řeknete v jaké výši?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Jsou ceníky na to. Je to věc chovu. Chov od chovu. Je to od desítek tisíc, v případě velkých chovů to byly miliony.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že ptačí chřipka se do Moravskoslezského kraje vrátila v posledních týdnech, že byla na Ostravsku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku. Jaký je aktuální stav v republice?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: V republice máme celkem k dnešku 13 ohnisek a v Moravskoslezském kraji jsou 3. Prozatím jsou to všechno ohniska v malých chovech. My to máme tak nastavené, že v loňském roce došlo ke změně evropské legislativy. Takže máme to takto. Pokud se jedná o chov do 50 kusů, říká se tomu chov ptáků v zajetí. Pokud to, co ten chov vyprodukuje, skončí v domácnosti spotřebitele toho majitele, přistupuje se k tomu jinak. Pokud se nákaza potvrdí, zvířata se zlikvidují, ale nevyhlašuje se uzavřené pásmo. To znamená pásmo ochrany 3 km a pásmo dozoru 10 km. Pouze dáváme na vědomí sousedícím obcím a významným chovatelům drůbeže v té oblasti, že ptačí chřipka je. Ale stále je v tom plus, že republika neztrácí status a dál může ten mezinárodní obchod s drůbeží fungovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže i u nás v Moravskoslezském kraji jste nevyhlašovali žádná ochranná pásma?

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Ano, je to tak. Nevyhlašovali jsme je, pouze jsme dávali na vědomí obcím a chovatelům drůbeže.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší funkci.

Zbyszek Noga, ředitel KVS pro MSK: Taky děkuji, na shledanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se mějte hezky a na viděnou u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-30-01-2024-17-14