Bruntálské Sagapo pořádalo soutěž Šikovné ruce

Již podeváté se do Bruntálu sjeli uživatelé sociálně terapeutických dílen z celého kraje. Soutěž Šikovné ruce tady má již svoji tradici. Zdravotně postižení spolu v týmech soutěží v různých odvětvích umění, od výtvarného po rukodělné. A porota to vůbec neměla jednoduché.

Pod rukama uživatelů několika sdružení pro zdravotně postižené vznikala pozoruhodná díla.

Helena Balintová, vedoucí sociálně terapeutických dílen, pořadatelka: „Soutěží v keramice, kresba-malba, šití a volná technika, letos nově jsme udělali volnou techniku. Hodnotí to porota. Pozvání do poroty přijala paní Vilma Cibulková, paní Rusková, pan místostarosta Bruntálu pan Zatloukal a paní Drábová, naše místní umělkyně.“

Vilma Cibulková, herečka, předsedkyně poroty: „Já jsem čestným hostem, jsem zde pozvána jako jeden z porotců, co se týče ohodnocení našich klientů, protože je to soutěž několika dílen našich klientů tohoto regionu, tohoto kraje. Teď teprve budeme chodit po dílničkách, budeme se dívat, vyhodnocení bude až ve dvě hodiny.“

Soutěž byla pro časově limitovaná. V oblasti malba-kresba bylo tématem jídlo.

Petr, soutěžící: „Sushi.“

Libuše, soutěžící: „Já maluji kapra na talíři. S packama.“

Renata, soutěžící: „Svíčková s knedlíkem. Já umím vařit svíčkovou.“

Tématem keramické části byla příroda, šicí a volná část měla téma libovolné.

Jakub, soutěžící: „Já mám slona.“

Mirek, soutěžící: „Toto je slon, velké, se mi to líbí.“

Stanislava, soutěžící: „Želva.“

Hana, soutěžící: „Sovičku.“

Jana, soutěžící: „Medvídka.“

Vilma Cibulková, herečka, předsedkyně poroty: „Je to nesmírně náročný úkol, to si všichni uvědomujeme, protože oceňovat umění, oceňovat něco, co má tuhletu obrovskou nadhodnotu ani nevím, jestli lze. Protože my nejsme na stadionu, neuběhneme rychleji stovku a tak dále, takže to je ten asi nejtěžší úkol, který nás teď bude čekat. Ale myslím si, že všechny výrobky z toho, co jsem viděla, budou překrásné.“

Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Já jsem velice velice překvapen tím, co tito lidé dokážou. Když jsem byl pozván, abych byl v porotě, tak jsem se z toho zaradoval, ale teď mám takové v sobě vnitřní dilema, protože nevím, koho vyhodnotím na prvním, druhém, třetím místě. Já bych dal všechny na první místo.“

Práce porotců byla obtížná, pořadí přece jen vybrali, bez alespoň malé odměny však nakonec neodjel žádný soutěžící.

---

ZŠ Město Albrechtice pokořila Mount Everest

V těchto dnech před 71 lety dobyl Edmund Hillary s šerpou Tenzingem nejvyšší horu světa. Toto výročí si žáci základní školy ve Městě Albrechticích spolu s veřejností i vedením obce připomněli velkou sportovně zábavní akcí.

Zaměstnanec školy pan Chmelař celou akci vymyslel, spočítal a společně s učiteli školy a žáky připravil.

René Chmelař, iniciátor a spolupořadatel akce: „Objevil jsem na internetu článek, kde jeden Brit, žijící v Americe, tady ten způsob udělal sám, chtěl se dostat na Everest, ale neměl na to peníze, tak si řekl, že doma vystoupá ty schody, těch 8800 metrů, tak jsem si řekl, že to tedy půjde i u nás ve škole, když tady máme tolik schodů. Měřil jsem to laserem, odspoda nahoru, shora dolů a schody jsem přepočítal na ty výšky, schodů je 56672.“

Cílem akce byl společnými silami zdolat tento úctyhodný počet schodů v patrech školy. Pomohla také veřejnost i vedení obce.

Jana Murová (nez.), starostka Města Albrechtic: „My celý úřad jsme se rozhodli, že podpoříme tuto skvělou akci a každý přispějeme svou  troškou ke zdolání Everestu.“

Regína Hajná, učitelka a spoluorganizátorka: „Aby se nám nepřeplnila vlastně budova školy, tak máme doprovodné akce před školou, kdy si děti můžou slézt na laně s pravým horolezcem, postavit stan, vázat uzly, anebo vybavení, které patří do batohu, které patří na Mount Everest.“

Dobytím hory žila celá škola, děti pomohly s výzdobou, připravily informační tabule a psali dopisy Yettimu.

Michaela Kubišová, učitelka ZŠ: „Tak u nás ve fyzice, jakožto vrchol Mount Everest promítáme na strop oblohu, kterou je možno vidět přímo z Mount Everestu."

Zdenek Vyležík, alpský horal: „My v Alpách jsme se dozvěděli, že tady mají nějakou akci, výstup na Mount Everest uprostřed Evropy. Tak se chci zúčastnit.“

Učitelé školy pomohli s organizací a evidencí horolezců i s využitím výtěžku z akce.

Regína Hajná, učitelka a spoluorganizátorka: „Máme to očíslované, takže každý účastník dostane vlastně svoje číslo, takže zjistíme, kolik lidí tedy je a potom máme žetony, které se hážou nahoře, když vyjdou a podle toho zjistíme, kolikrát vlastně ten člověk vyšel, protože si píšeme i jména, kolikrát vlastně vyšel na tu naši největší horu. Máme tady symbolické startovné 10 korun, kdo si chce vyjít, a výtěžek tady z této akce pošleme na Dobrého anděla. Náš Dobrý anděl je tentokrát na horách.“

Výsledek projektového dne byl jasný. Ve Městě Albrechticích není dnes nikdo, kdo by neznal všechny údaje o dobytí Mount Everestu.

Jan Dokoupil, žák ZŠ: „Zdolali to Edmund a Tenzing, ti byli první, nejmladší tam byl 13 let, nejstarší byl 80 let. Potom to zdolali v roce 1953.“

Roman Drozdek, žák ZŠ: „Bylo to vysoké 8878 metrů.“

René Chmelař, iniciátor a spolupořadatel akce: „Ano, výsledky máme, uběhlo přesně 37 minut a jsme na Mount Everestu. 8846 metrů je za námi.“

Kromě výstupu se děti mohly i zasportovat na nafukovací horolezecké stěně a pokoření hory si na schodech školy ještě jednou zopakovat.

---

Závod míru U23, Královská etapa

23 týmů z 22 zemí celého světa se účastnilo letošního 11. ročníku Závodu míru v novodobé historii. Z Bruntálu startovala nejtěžší, tzv. Královská etapa. Měla sice jen 99 kilometrů, její cíl byl však ve výšce 1354 metrů nad mořem u vodní nádrže Dlouhé Stráně.

Tato předposlední etapa byla v mnohém rozhodující a naznačila favority celého závodu.

Leopold König, ředitel závodu: „Tak ten dosavadní průběh závodu je velmi napínavý, protože ani jedna etapa nebyla čistě sprinterská. Musely se ty týmy snažit, aby dojely ten únik v tom jednotlivém dni, každý den více než 1500 m nastoupáno. Ta rozhodující etapa bude dnes na Dlouhé Stráně. Až dneska se v podstatě rozhodne o těch prvních příčkách v celkovém pořadí.“

Před startem etapy proběhlo slavnostní představení všech týmů včetně favoritů závodu.

Tomáš Održálek, reprezentant ČR: „Já si myslím, že dneska by to mělo sednout asi Tomáši Přidalovi, který jede z nás asi nejlíp vrchař a by tam měl dojet nejlíp. Od začátku se snažíme držet pospolu, působit týmově a chytat úniky.“

Samuel Novák, reprezentant Slovenska: „My máme nabité gumy tak trošku připravené na rozbité cesty, takže to nijak neměníme, jen přizpůsobujeme tlak a uvidíme. Budeme se snažit co nejméně riskovat. Když to bude potřeba, tak i zariskujeme, hlavně bezpečně.“

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Já jsem rád, že Bruntál může po roce opět přivítat účastníky Závodu míru a samozřejmě, že Bruntál je součástí startu další etapy a já přeji všem, aby šťastně dojeli do cíle. Vyhrát může jenom ten nejlepší, ale všichni jsou borci, nejen závodníci, ale všichni, co tady toto připravují každý den, jak se starají a jak to mají zorganizované, je úžasné.“

Etapa odstartovala v pravé poledne a provedla závodníky z Moravskoslezského do Olomouckého kraje. Na vrcholu etapy byl nejrychlejší Francouz Rolland před Belgičanem Aaronem a Portugalcem Morgadem. Brieuc Rolland se stal nakonec i celkovým vítězem celého letošního ročníku.

---