Zájem o letní tábory je obrovský i přes nejistou situaci

Příměstské, stanové, chatkové, putovní a spousta dalších. Letních dětských táborů je obrovská škála. Většina je již nyní téměř obsazených. Vrásky na čele pořadatelů však přidává nejistota současné epidemické situace. Přípravy přesto běží naplno. Navštívili jsme s kamerou organizátory tří hlavních typů táborů.

Hitem posledních let jsou především příměstské tábory. Ty umožňují dětem buďto denní docházení z domova, nebo pobyt nedaleko bydliště.

Jana Franková, ředitelka SVČ Bruntál: „SVČ v Bruntále má v plánu, udělat asi 3 nebo 4 pobytové tábory. Máme naplánované 7 turnusů příměstských táborů z projektů MPSV v Bruntále, dále 7 turnusů z MŠMT. Tábory, které jsou z MPSV jsou zaměřené tematicky, a tábory z dotace MŠMT, tak můžeme ubezpečit rodiče, že ty dětem umožní i zopakovat si učivo, které třeba teď děti nezvládly.“

Klasické stanové tábory nejvíce přibližují děti pobytu v přírodě a tábornickým podmínkám.

Michaela Makovická, jednatelka organizace: „Letos pořádáme putovní tábor. Putujeme každý den někde jinde, spíme někde jinde. Potom pořádáme stanový tábor, který se koná v Dlouhé Stráni.“

S velkým zájmem dětí i rodičů se setkávají i tábory chatkové, které děti částečně chrání i před nepřízní počasí.

Miroslav Šťastný, provozovatel tábora: „My už tady asi 25 let pořádáme dětský tábor, který je v chatkách, děti tady tráví čas o prázdninách vždycky 14 dní, myslím si, že se jim tady líbí, protože se nám každý rok jich spousta vrací.“

Zájem dětí i rodičů je velký již od počátku roku a kapacita táborů je již téměř naplněná.

Miroslav Šťastný, provozovatel tábora: „Letos už máme prakticky obsazený oba turnusy, které pořádáme a řekl bych, že zájem je větší, než jiné roky.“

Jana Franková, ředitelka SVČ Bruntál: „Tábory jsou naprosto obsazené, hlavně ty příměstské. No a teď v dubnu plánujeme v podstatě první setkání s vedoucími, protože o ty tábory je zájem i ze strany vedoucích, ale čekáme po 12. dubnu.“

Pořadatelé jsou nuceni operativně reagovat na nejistou epidemickou situaci a absenci jakýchkoli pokynů.

Milan Makovický, vedoucí T.O. Tulák: „Není jednoduché připravit pořádný program, protože nevíme, jestli tábor bude nebo ne. Tahle situace je velmi nejistá, přihlášky ještě nemáme, protože nevíme, co bude, nevíme, jestli budeme moci pořádat putovní tábor. V našem oddíle máme děti od 7 do 18 let ale většinou nám pomáhají i rodiče. Samozřejmě se snažíme, aby tábor byl maximálně zajímavý pro děti, aby se k nám vracely i další rok. Díky Městu Bruntálu a dotacím města Bruntálu jsme si vyrobili alespoň část podsad, celt a vybavení, co potřebujeme na tábor, aby děti nemokly a nebyly v zimě. Spolupracujeme i s akční skupinou MAS Hrubý Jeseník, a taky máme sponzory, jako paní Bereniku Vičanovou, která nám pomohla finančně v oddíle.“

Miroslav Šťastný, provozovatel tábora: „Samozřejmě teď už na jaře děláme údržbu, děláme přípravu chatek, kontrolujeme vybavení a podobně. Tváříme se statečně, ale věříme, že se situace zlepší a že můžou tábory normálně proběhnout. Upřímně řečeno, kdyby byly tábory v rouškách, asi bychom je nechtěli.“

Většina táborů úspěšně proběhla i v loňském roce a organizátoři věří, že děti budou mít tuto možnost i letos.

---

Série projektů zážitkových tras podpoří cestovní ruch

Přestože současná doba zatím nepřeje výletům a návštěvám památek, na oddělení kultury v Bruntále se rodí zajímavé projekty pro budoucnost. Trasy za poznáním městem i jeho okolím si kladou za cíl opětovný rozvoj cestovního ruchu i zpestření života místních obyvatel. První náměty jsou již připraveny.

Světlo světa již spatřila projektová příprava devíti naučných i zábavných tras.

Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jsou různě po městě Bruntále, jsou tematicky zaměřené, jsou sportovní, historické, technické anebo krásné zahradní akce. Jedná se i o okolí města, kdy bychom chtěli spojit i například Staré Město, Mezinu, s Bruntálem.“

Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Já bych to nazval jako turistické trasy s využitím atraktivit, protože ty atraktivity jsou zaměřeny na kulturu, na sport, na botaniku a mají samozřejmě i edukativní charakter. Z pohledu města můžu opravdu říct, že je to jeden z dalších velmi dobrých projektů naší paní koordinátorky pro cestovní ruch.“

Konkrétní trasy zahrnují známá i neznámá místa, památky a atraktivity regionu. Důležitá je skutečnost, že jsou mezi nimi i trasy rodinné a trasy pro méně zdatné, seniory a podobně.

Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jeden z projektů, je zpřístupnění bašty a okolí zahrady, kdy bychom baštu rádi opravili, zrekonstruovali, otevřeli ji veřejnosti a turistům s tím, že by tam vzniklo muzeum a pod ní na zahradě plno zeleně a keřů, například genofond stromů.“

Velmi zajímavá stezka lokalitou Uhlířského vrchu počítá i s novým okruhem s vyhlídkami. Jedna z tras využívá i geologické zajímavosti regionu.

Pavlína Konečná, koordinátorka cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Jedná se o spolupráci s Krajinou břidlice, kdy bychom chtěli zpřístupnit a propagovat naše sopky, které tady máme.“

Nic však nevznikne okamžitě. Od námětu k realizaci čekají město důležité a nutné kroky.

Martin Henč (ANO), místostarosta Bruntálu: „Nejprve se musí udělat projekt, projektová dokumentace, musí se sehnat finance a následně teprve realizace.“

Celý záměr bude realizován v postupných krocích a přáním města je i to, aby se tak stalo v co nejkratším čase.

---

Děti ve Městě Albrechticích vyráběly velikonoční řehtačky

Velikonoční řehtačky známe dnes spíše z hlediště sportovních stadionů. Původně však nahrazovaly zvony, které podle křesťanské tradice odletěly do Říma. Svým zvukem pak svolávaly k bohoslužbám od zeleného čtvrtku do bílé soboty. Na tuto tradici navázali školáci ve Městě Albrechticích.

To, že školní distanční výuka nemusí být jen záležitostí pedagogů, dokázali ve Městě Albrechticích. Podle návodu svého školníka si děti mohly doma vyrábět tradiční velikonoční řehtačky. Stačilo vyzvednout si ve škole připravený balíček s návodem a materiálem.

René Chmelař, školník ZŠ Město Albrechtice: „Nadělal jsem jich asi 180 kusů, děti si rozebraly 140 asi 3, no a chtěli jsme zpětně ať nám posílají fotky a videa, takže jich máme asi 50 co nám jich poslalo jako zpátky. Já jsem první tvořil tady pro děti z dřívek, takové hračky jsem se snažil, aby si to mohly samy slepit. No a přitom mě napadlo udělat něco, jako že to bude pro všechny děti, protože tady děti nejsou, všechny jsou doma, tak jsem to tak vymyslel, že když udělám balíček určitý, tak si to vezmou, slepí si to, no a bude to pro všechny a bude nějaká legrace. Plánek jsem vymyslel, můj tatínek to nakreslil, on je takový šikovný. Velice jsme to museli prodebatovat, on to udělal jako pro inženýra, takže jsme to museli udělat pro děti, no a potom se to teda všechno natisklo.

Děti posílaly fotky i videa, výroba nebyla nic složitého, pustili se do ní i prvňáčci.

Pepinka: „Lepila jsem to s mamkou a byla to zábava.“

Natálka: „Já jsem to taky lepila s taťkou a byla to taky zábava.“

Jeden balíček jsme dostali na cestu, takže doma zkusíme také slepit řehtačku. Na přípravě se podíleli také všichni zaměstnanci školy, pomáhali s tiskem, přípravou a distribucí balíčků. A taky se u toho bavili. Řehtačku si může doma vyrobit každý sám. Sehnat materiál není nic těžkého.

René Chmelař, školník ZŠ Město Albrechtice: „Dřeva jsem nachystal, nařezal jsem všechno, nejdřív jsem udělal pár prototypů, aby to všechno fungovalo. Jsou to bukové dřívka, je to nějaký odpad, prodává se to jako palivové dříví, může si to každý koupit určitě. Podle návodu, co jsem napsal, by to minimálně hodinu mělo trvat, tam jde o to, aby to vždycky dobře zaschlo lepidlo vždycky. Ten technologický postup musí být dodržený.“

A zábava se dřevem čeká na děti i po návratu do školy. Například ve formě stavby věže z bukových dřívek.

---