Nové zubní ordinace v Bruntále

V Bruntále vznikly dvě nové zubní ambulance v adaptovaných prostorách domova pro seniory Pohoda. Vše díky spolupráci města, MS kraje a krnovské nemocnice na přestavbě i financování nových ordinací. Obyvatelé Bruntálu a okolí měli v posledních 14 dnech možnost provést předregistraci k lékaři. Toho využilo více než 5 tisíc zájemců.

Nemocnici v Krnově, která bude ambulance provozovat se podařilo sehnat jednoho lékaře, druhého intenzivně hledá.

Ladislav Václavec, senátor, ředitel SZZ Krnov: „Je výborná zpráva, že se nám tady podařilo zajistit paní doktorku Bystřickou, což je skvělá lékařka. Která je z Bruntálu, která tady bude pracovat a věřím, že i lékaře na druhé křeslo brzy najdeme.“

Tereza Bystřická, zubní lékařka: „Pracovala jsem v Brně několik let a pak jsem se vrátila po mateřské tady do Bruntálu a pracuji už tady. Pracuji už asi 13 let. Já mám Bruntál velice ráda. Pocházím z Bruntálu a moc ráda jsem se sem vrátila. Je tady krásná příroda, mám ráda to menší město.“

Za pouhých 11 měsíců město vyprojektovalo a přestavělo potřebné prostory v místním domově

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Město se zasloužilo o financování a o stavební přípravu. Za stavební přípravu bych chtěl poděkovat hlavně hospodářské správě, to znamená panu řediteli Luďku Holanovi a panu inženýru architektovi Radimu Lýskovi, který to vlastně celé namaloval, zprojektoval a dělal i autorský dozor.“

Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Příprava a vybudování nové ordinace je skutečně mnohaměsíční martyrium. Ale i přesto, že se v průběhu projekčních prací zvyšovaly náklady, tak si myslím, že to dílo, které je dnes předáno a které se uvádí do provozu, je krásné.“

Přístrojově a technicky ambulance vybavila krnovská nemocnice s pomocí MS kraje.

Ladislav Václavec, senátor, ředitel SZZ Krnov: „Já jsem strašně rád, že se nám podaří otevřít zubní ambulanci i v Bruntále, je to v pořadí sedmá ordinace, sedmé město, kde otevíráme ordinaci. My jsme to jako nemocnice vybavili, máme peníze z Krajského úřadu, kdy kraj na tento projekt přistoupil a budeme to provozovat my, jako nemocnice Krnov.“

Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: „Já jsem strašně rád, že se v okrese Bruntál daří otevírat nové a nové zubní ambulance, toto je sedmá zubní ambulance, která se vlastně otevírá ve spolupráci se SZZ Krnov a že se poskytuje ta péče ne jenom místním obyvatelům, ale včera jsem slyšel kolegu z Ostravy, že říkal Našel jsem zubaře v Bruntále. Kraj financuje vybavení těch zubních ambulancí a takové vybavení zubní ambulance stojí zhruba dva a půl milionu korun.“

MS kraj připravuje také systémové změny pro budoucnost stomatologické péče v regionu.

Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „MS kraj podpořil už částkou 50 milionů právě rozvoj stomatologického oboru jako takového, ty peníze nejdou jenom do rozvoje ordinací a hledání lékařů, ale hlavně taé na lékařskou fakultu, kde vlastně vychováváme nové zubaře. V září se nám podařilo otevřít v Ostravě na lékařské fakultě nový zubní obor a za to jsme velmi rádi, protože se domnívám, že když si budeme u nás vychovávat nové mediky, tak ti budou potom ordinovat v našem kraji.“

Od dubna bude v již v nové ambulanci ošetřováno prvních 1500 pacientů, kteří budou vylosováni z předregistrovaných zájemců.

---

Výstava Jindřich Štreita a Adrieny Šimotové v Galerii Octopus

Galerie Octopus v Rýmařově zahájila svou letošní výstavní sezónu ojedinělou výstavou s názvem Společná setkávání. Jde o spojení tvorby fotografa Jindřicha Štreita s významnou českou výtvarnicí Adrienou Šimotovou. Oba pojilo dlouholeté přátelství a výstava reflektuje jejich společně strávené chvíle a události.

Galerie Octopus současně otevřela své prostory po několikaměsíční přerušené činnosti. I to mělo vliv na obrovskou návštěvnost zahajovací výstavy.

Michal Vyhlídal, historik umění: „Adriena Šimotová je zde zastoupena kresbami a grafikami a Jindřich Štreit tady vystavuje fotografie, na kterých zvěčnil Adrienu Šimotovou. Adriena Šimotová žila po většinu svého času v Praze a je to skutečně jedna z nejvýznamnějších českých výtvarnic druhé poloviny 20. století s přesahem do století současného.“

Jindřich Štreit, vystavující fotograf: „Já jsem opravdu velice potěšen, že tato výstava je společná, protože my jsme měli jen jednu společnou výstavu a ta byla v Mnichově. Kdy já jsem vystavoval fotografie a Adriena grafiky. Takže toto je taková společná druhá výstava, ale je to zaměřeno na to, že ty moje fotografie jsou o Adrieně. Takže je to vlastně celá výstava Adrieny. My jsme se znali mnoho let.“

Mezi návštěvníky, kteří si přišli prohlédnout opravené prostory galerie a vystavená díla, byli také osobní přátelé Adrieny Šimotové, kteří vzpomínali na její osobnost.

Anežka Kovalová, přítelkyně: „Ona byla i přes svůj věk pořád mladá. To bylo na ní úžasné, byla úplně bezprostřední a strašně sympatická paní. Nám se líbilo hrozně i s mým manželem, že když jsme jí uctivě vykali, tak první, co bylo, ona říkala: „Prosím tě tykej mi, já bych si připadala vetchá.“ Na tuhletu odpověď jsme často mysleli, protože to bylo hrozně sympatické od ní. Jako člověk byla úžasná.“

Inge Kosková, přítelkyně: „Byla to úžasná paní, znali jsme se několik let a velice jsem obdivovala ji jako bytost a její tvorbu taky. Takže je nezapomenutelná.“

Jindřich Štreit, vystavující fotograf: „Dílo Adrieny Šimotové je o dotecích. Je o člověku, je o vzájemnosti. Která jde ze srdce.“

Pozornost si zaslouží především exkluzivita vystavených děl Adrieny Šimotové. 

Pavel Brunclík, přítel a pečovatel: „Jsou tady jednak fotografie Jindřicha Štreita a jednak je tady řada výtvarných děl, která zatím nebyla dostupná ani na výstavách, ani prostřednictvím publikací, které zprostředkují tvorbu paní Adrieny Šimotové. Nepochybně je to jedna z nejrespektovanějších osobností českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století a počátku tohoto století. Je respektována v zahraničí, je nejenom významnou výtvarnicí, je i význačnou osobností, která je v těch dobách, které byly pro vývoj české kultury obecně méně příznivé, tak prokázala velkou osobní statečnost s nasazením pro rozvoj a pěstování těch pozitivních hodnot, které jsou v její tvorbě vyjádřeny. Byla i velice pozitivním příkladem v té rovině občanské odpovědnosti a lidskosti vůbec, bych řekl.“

Výstava bude v Galerii Octopus ke shlédnutí až do konce dubna, galerie však má již naplánován i program na celý letošní rok.

---

Spitzerova vila je architektonickým skvostem

Larischova vila, Flemmichova vila, Bauerovy vily. To jsou všechno perly prvorepublikové architektury v našem kraji i celém Česku. Do nového života se však právě probouzí další, Spitzerova vila v Janovicích u Rýmařova. Je unikátní zachovanou podobou i historickým interiérem.

Spitzerova vila Eliška se nachází v blízkosti janovického zámku na pozemcích v bývalém vlastnictví historického rodu Harrachů.

Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Spitzerova vila je vila, která je architektonickým skvostem prvorepublikové vily, která byla postavena mezi lety 1929-1930 vídeňským architektem Gustavem Schölerem. Byla postavena ve stylu neoromantismu, ale vnitřní části už jsou ve stylu art deco. V meziválečném období sloužila spíše jako rekreační středisko pro nacisty, v poválečném období se tady potom, vzhledem k tomu, že se jednalo o státní vilu, sloužila pro prezidenty Zápotockého a Novotného, potom v následujících letech tady byl KNV Olomouc, Svaz českých spisovatelů a po roce 1996 už přešla do soukromého vlastnictví, ale v tu dobu nebyla vila veřejnosti přístupná.“

První majitel Julius Spitzer byl obchodním ředitelem vítkovického hutního a horního těžířství.

Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Tuto vilu nechal postavit pro svou o bezmála třicet let mladší ženu Josefínu. Kdy vlastně spolu měli syna a jako majitel tuto vilu postavil pro široké setkávání jeho velké rodiny. Bohužel ale moc štěstí ta vila nepřinesla, protože záhy byl deportován do koncentračního tábora a to z důvodu svého židovského původu.“

Eliška Volaříková, majitelka vily: „Teď v březnu to bude 4 roky. Pátý, začnu pátý rok. Alfaplastik, jsem koupila tady tu vilu, začala jsem to rekonstruovat, protože se tu nedalo žít. Kompletně. Vody, elektřina, topení, parkety se rekonstruovaly, kompletně všechno jsem dělala, střecha. Vila během téměř sta let byla v držení několika vlastníků, od posledního, bruntálského Alfaplastiku ji před nedávnem zakoupila současná majitelka Eliška Volaříková, která se zasloužila o její kompletní rekonstrukci."

Ve vile už nyní probíhají první prohlídky. Turisté a především pamětníci se živě zajímají o její současný stav a stopy

Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Klienti se tady samozřejmě seznámí s historií vily, s historií rodiny Spitzerů, dále tady máme takový prohlídkový okruh, kdy je provedeme jednotlivými apartmány, ukážeme jim také veškerý historický nábytek, který se nám díky tomu, že to byla vládní vila, se nám dochoval.“

Anketa, návštěvníci prohlídky: „Já jsem tady pracoval jako malíř-natěrač, takže jsem se potýkal s různě zatečenými stropy, ty štuky byl problém vyčistit. To bylo ještě stavitelství Havlíčkův Brod. Mě tam zaujal ten krb, který byl rozložený po celé místnosti, kachle po kachli byly vyměněny veškeré ty ocelové prvky, plotny, rošty a teď je jako nový.“

„Já jsem tady byla poprvé, takže mě to velice se líbilo, jako ta historie, ti Spitzerovi, protože jsem s jednou, co likérku měli jako ten bratr od toho Leopolda, tak jeho syn nás učil. Pan doktor Spitzer.“

Eliška Volaříková, majitelka vily: „Zatím jenom se s tím lidi seznamují, protože jsou zvědaví jak to tady vypadá, no a přemýšlíme, že budeme dělat nějaké akce, takové malé tady, do 20 lidí.“

S nově vybudovaným wellness centrem, vinotékou a salónky vila aspiruje na budoucí stylové využití historie v současnosti.

---