Evžen Habsburský a Jeseníky

Jednou z nejvýznamnějších osobností Jeseníků i celého regionu byl Evžen Habsburský. Arcivévoda a poslední velmistr Řádu německých rytířů se narodil právě před 160 lety. Jeho život, význam a zásluhy přibližuje unikátní výstava na Bruntálském zámku.

Narození není jediné kulaté výročí. Příští rok tomu bude 130 let od nástupu arcivévody do úřadu velmistra.

Veronika Juriková, památkářka, autorka výstavy: „Pan Evžen se narodil v Židlochovicích. Na Moravě. Výstava má představit Evžena nejen jako velmistra Řádu německých rytířů, ale také jeho osobnost, jeho charakter a jeho činnost na Bruntálsku.“

Matěj Matela, historik Vlastivědného Muzea Jesenicka, spoluautor výstavy: „Význam arcivévody Evžena pro Jeseníky tkví v obrovské šíři záběru. Ne jenom, kamzíci, které tu dnes můžeme vidět na jesenických holích, které tu nechal vysadit právě velmistr Evžen, nejenom lázně v Karlově Studánce s jejich překrásnou architekturou, ale jeho obrovský vliv ve školské péči, ve zdravotnictví. Ten region skutečně pod jeho taktovkou neuvěřitelným způsobem prosperoval a pokaždé, když přijel z Vídně sem do tohoto kraje, tak noviny napříč regionem, bruntálské, vrbenské, na jesenické straně, nešetřily chválou a nešetřily uznáním tomuto příslušníkovi habsburského domu, jednomu z vůbec nejoblíbenějších z této rodiny.“

Arcivévoda Evžen měl mimo jiné také spoustu vzácných sbírek.

Veronika Juriková, památkářka, autorka výstavy: „Evžen byl vášnivým sběratelem, sbíral zbraně, obrazy, grafiky, nábytkové soupravy.“

To podstatné, co výstava odhaluje, je především lidská stránka velmistra Evžena Habsburského.

Matěj Matela, historik Vlastivědného Muzea Jesenicka, spoluautor výstavy: „O osobnosti arcivévody Evžena se velice málo mluví a je to škoda, protože on je inspirativní ne jenom svou veřejnou činností, ale i svým charakterem.“

Mezi dobovými artefakty je na výstavě k vidění také osobní šavle arcivévody i dobové fotografie, dokumentující jeho vztah k obyčejným lidem.

Matěj Matela, historik Vlastivědného Muzea Jesenicka, spoluautor výstavy: „Každý, kdo se sním potkal, na to pak vzpomínal celý život. On neměl problém se kamarádit s dělníky v Innsbrucku, měl přátele mezi sedláky, stejně jako mezi největšími hudebníky a filosofy tehdejší Evropy. I občané Bruntálu se mohli setkat s Evženem. Ostatně na Ovčárně mnozí turisté vzpomínali, najednou dovnitř přišel arcivévoda Evžen s doprovodem, v loveckém úboru a velice družně se s nimi bavil. Byl to člověk, se kterým, zjednodušeně řečeno, byl radost pobejt, jak se říká v Čechách.“

Do další zajímavé historie mohou návštěvníci bruntálského zámku nahlédnout také 21. října na Dni archeologie.

Petra Volná, marketing Muzea Bruntál: „Další významnou akcí, velmi oblíbenou, je Haloween na zámku Bruntál, který proběhne tradičně přímo 31. října. Spolupracujeme na něm se Střediskem volného času Bruntál a děti se mohou těšit na hry, různé úkoly.“

---

Eko Cup Junior – dětské rybářské závody

Padesátka dětí z celé republiky závodila na ekologickém rybníku v Rýmařově na dětské rybářské soutěži. Ta se tady koná každoročně, v tomto velkém měřítku však po dlouhé době poprvé. Soutěž vyžadovala od dětí nejen zručnost, ale i znalosti disciplínu při lobu ryb.

Soutěžního lovu ryb se účastnily děti různého věku.

Zdeněk Tkadleček, MO ČRS Rýmařov, ředitel závodů: „Je to určené pro děti dvou kategorií. Do 10 let to je první kategorie, 10 – 15 druhá kategorie. Je to pro děti, které se přihlásily z různých rybářských organizací z republiky. Tak jsou tady z organizace rýmařovské, Břidličná, Loštice, Vrbno pod Pradědem, jsou tady lidé z Opavska, Olomouc, Šumperk a někteří z Čech.“

Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Snažíme se podporovat i rybáře. Nejen já, ale i město Rýmařov. Jsem rád, že přijelo tolik dětí. Já doufám, že si dnešní den hodně užijí a hlavně ať něco chytí.“

Úlovky dětí rozhodčí bodovali podle druhu i délky ryb.

Karel Božek, rozhodčí: „Bodovanou rybou je kapr, amur, lín, co centimetr, to bod, bílá ryba se boduje za 3 body. Děti chytají formou „chyť a pusť“, takže co chytnou, to pustí. Snažíme se, aby děti měly nějakou disciplínu, každou rybu, kterou uloví vlastně pustí, aby měly nějaký vztah k těm rybám, že za každou cenu nemusí brát každou rybu, protože ta ryba má taky nárok na život."

Mezi soutěžícími byli zkušení mladí rybáři, ale i začátečníci.

Martin Smékal, soutěžící: „Jsem tady z Rýmařova a rybařím zatím dva roky.“

Jakub Krhovský, soutěžící: „Jsem z Rýmařova a rybařím už dva roky.“

Ivan Ferenc, soutěžící: „Já jsem z Horního Města, je to 7 km od Rýmařova a ryby chytám asi 5 let.“

Soutěžící: „Jsem ze Stříbrných Hor a chytám dva roky.“

Štěpán Tkadleček, soutěžící: „Já jsem z Rýmařova a chytám ryby 7 let.“

Nela Střížová, soutěžící: „Z Bohatých Málkovic a chytám od začátku prázdnin teprve.“

Různá byly také způsoby lovu a návnady, které děti používaly.

Martin Smékal, soutěžící: „Na červy.“

Jakub Krhovský, soutěžící: „Chytám dneska na písek s peletami a nějaké kukuřice umělé.“

Ivan Ferenc, soutěžící: „Dneska chytám na kukuřičnou peletku a na jahodovou kukuřici.“

Soutěžící: „Jsem ze Stříbrných Hor, chytám na dipované boilies.“

Štěpán Tkadleček, soutěžící: „Já jsem z Rýmařova a chytám na bobky.“

Nela Střížová: „Na červy a na nějaký rohlíkový boilies.“

Natálie Trličíková, soutěžící: „Šrot a ještě kuličky tam mám.“

Nikol Svobodová, soutěžící: „Na červy a mufiny.“

K vidění byly na závodech také zajímavé úlovky.

David Valášek, soutěžící: „Ano, kapra, 48 cm.“

Michal Metelka, soutěžící: „Chytl jsem kapra 45 cm, už jsem ho pustil.“

Jan Kropáček, soutěžící: „Chytil jsem to na červa a medovku."

Mikuláš Kosta, soutěžící: „Okoun, 25 centimetrů měl.“

Pořadatelé se vzorně postarali také o hlad a žízeň závodníků. V závodech na konec zvítězili mezi nejmladšími Jan Kropáček před Natálkou Trličíkovou a Radkem Šmídem a ze starších rybářů Michal Metelka před Davidem Valáškem a Jakubem Švanem

---

Den archeologie na bruntálském zámku

Velmi zajímavou akcí na bruntálském zámku byl Den archeologie. Tento vědní obor není totiž jen o vykopávkách a kamenných nálezech. Na zámku se lidé mohli přesvědčit o šíři celého oboru archeologie, mnohé si vyzkoušet a něco si i vyrobit a odnést.

Na Dni archeologie mohli strávit den dospělí i jejich děti.

Nikola Šuhejová, archeoložka a pořadatelka: „Odpoledne plné přednášek a workshopů, tentokrát na téma krása kovů. Zájemci si například mohou poslechnout přednášku na téma Umění v odlitku, kterou si pro ně připravil doc. Lichý z VŠB nebo se mohou zastavit u stánku naší konzervátorky, která si pro malé i velké připravila ukázku konzervátorství v praxi. Od 17 hodin se potom všichni mohou přesunout do prostoru Salla tereny a shlédnout zábavnou show Rošťáci a zvířátka.“

Mnoho návštěvníků zaujaly ukázky výroby kovových předmětů a šperků, které si mohli také odnést domů.

Petr Lichý, VŠB Ostrava: „Na našem stánku se lidi mohou dozvědět, jak se produkují odlitky s moderními technologiemi. Máme tady na stánku ukázku výroby odlitků odstředivým litím z nízkotavitelných slitin. Slitiny cínu nebo slitiny zinku. A samozřejmě, můžou si to tady opracovat a něco přivézt.“

Opracováním drahých kovů a výrobou šperků se zabývala i další stanoviště.

Dana Rulfová, knihovnice a šperkařka: „Můžou si udělat svůj vlastní šperk. Ražbou, protože toto bylo vlastně původní, že se dal mezi dva kusy a bouchlo, no ale protože je to jenom umělohmotné, dřív se to dělalo z kovu, tak to děláme těmi vykrajovátky.“

Zdeňka Šipošová, výtvarnice: „Snažím se tady předvádět nějaké šperky, které se vlastně dochovaly z archeologických vykopávek z nějaké doby bronzové, měděné. Každý si může doma udělat cokoli, stačí tzv. zvonkový drát.“

Důležitou stránkou práce s kovy je především péče o ně.

Tereza Alex Kilnar, konzervátorka: „Ukazujeme si konzervaci železných předmětů, konkrétně tanátovacím roztokem, kdy vlastně se nanáší zhruba v pěti vrstvách a zakonzervuje ten předmět na zhruba 10 let, aby tnám znovu nezrezl. Jde to jenom na železo, protože on vlastně potom takhle zčerná a bohužel barevné kovy by nám to taky zbarvilo, což samozřejmě nikdo nechce. Je to tanátovací roztok, je to vlastně směs etanolu, destilované vody a taninu, což je takový prášek, který se získává z organických materiálů, všechno je volně dostupné.“

S výskytem vzácných kovů, rudami a jejich těžbou seznámil návštěvníky historik Igor Hornišer.

Igor Hornišer, historik: „Na mém stánku by si návštěvníci měli možnost přesvědčit se, jak vypadá zlatonosná ruda, stříbronosná ruda, železná ruda, struska, surové železo, čili všechny ty produkty a všechny ty suroviny, se kterými se lidi potkávali, když tady těžili kovy, drahé kovy a železné kovy. Zlatonosná ruda, když se na ni podíváme pouhým okem, tak zjistíme, že není vůbec nijak pěkná a člověk by si řekl, jak oni to zjistili, že to tam je.“

Celý Den archeologie byl plný přednášek a besed, doplněných také ukázkou práce uměleckého kováře i divadlem pro děti.

---