Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Karvinský expres

Karvinský expres

  • Těžba černého uhlí v ČR skončila, z Dolu ČSM byl vyvezen poslední vozík
  • SMOOK jednal o klíčových bodech Karvinska
  • V organizaci Bethel je i v zimě o bezdomovce postaráno

Těžba černého uhlí v ČR skončila, z Dolu ČSM byl vyvezen poslední vozík

Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.

Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku. 

Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.

Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”

Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”

Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.

Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”

S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."

Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu. 

---

SMOOK jednal o klíčových bodech Karvinska

Starostové obcí a měst na Karvinsku se pravidelně scházejí na karvinské radnici, aby prodiskutovali klíčová témata, která naše města a obce propojují. Na prvním takovém letošním projednávání zaznělo téma cyklostezek a na místě byla také Policie České republiky se statistikou kriminality.

Na karvinské radnici se uskutečnilo zasedání Svazku měst a obcí okresu Karviná, na kterém se projednávaly klíčové body týkající se aktuálních témat napříč Karvinskem. Právě vzájemná rada a sdílená zkušenost jsou v ohledu okresní spolupráce velmi cenné, i proto se tato zasedání uskutečňují pravidelně.

Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora: "My se v rámci svazu scházíme jednou měsíčně, kde společně s ostatními starosty probíráme různá témata, která nás spojují. Jelikož jsme i okresem, jsou různé dopady, které nás ovlivňují navzájem, takže jsme rádi, že si tady můžeme pohovořit, vzít si ty vzájemné zkušenosti, jako například teď, co se týká financování pedagogů nebo novely stavebního zákona, který se na nás řítí. Takže dokážeme si tady říct a třeba i apelovat potom na vyšší místa, na vládu, na různá ministerstva, kde je vždycky lepší, když třeba ty námitky nebo ty věci, které nás trápí, jsou za více starostů najednou. Dneska jsme řešili, máme tady společný projekt, cyklostezky řešíme, protože za měsíc se asi setkáme s poslanci a senátory za náš okres, takže právě chceme u nich apelovat na různá témata, třeba jako je stavební zákon a podobně."

Mimo jiné se na zasedání řešila také bilance bezpečnostní situace a kriminality v loňském roce. Ta se drží ve zhruba stejné rovině spáchané kriminality.

Miloš Pollak, ředitel Územního odboru Karviná PČR MSK"Přišli jsme tradičně na setkání Svazu měst a obcí okresu Karviná seznámit představitele měst a obcí právě s bezpečnostní situací, s jejím vývojem v loňském roce a s tím, co očekáváme v roce letošním. Samozřejmě jsme je seznámili s prioritami moravskoslezské policie a co můžeme očekávat v letošním roce. V loňském roce došlo ke spáchání přibližně stejného počtu trestných činů jako v roce předchozím. Dá se říci, že bezpečnostní situace v okrese Karviná je stabilizovaná, nedochází k nějakému zvýšenému nárůstu kriminality. Dá se říci, že kriminalita, která roste, je zejména kriminalita internetová."

Svaz měst a obcí okresu Karviná funguje téměř 34 let a spolupracuje v něm mnoho styčných obcí a měst na poli dění v okrese Karviná.

---

V organizaci Bethel je i v zimě o bezdomovce postaráno

I v zimě je postaráno o lidi bez domova, tím spíš, že se kapacity azylových domů a podobných zařízení v tomto období plní více. Organizace Bethel Karviná, patřící pod Slezskou diakonii, zajišťuje pro tyto lidi také noclehárnu, denní centrum nebo terénní služby.

Letošní zima je krutá a to pociťují i lidé, kteří z různých důvodů v rámci své životní situace zůstali na ulici. Právě pro ně má organizace Slezská diakonie hned několik zařízení, která jsou v zimě obsazená nejvíce.

Jana Brzezinová, vedoucí střediska Bethel Karviná"Naši lidé vlastně přicházejí z venku a venku je zima, mrazivé počasí, takže vidíme, že ten počet lidí se někdy může i zdvojnásobit."

Momentálně udělalo počasí své a plná kapacita je jak v azylových domech, tak v sociální rehabilitaci. Na ulici se obvykle lidé dostávají z podobných důvodů, a tím je například zadlužení, nevyřešená problémová situace v rodině, ale také závislosti. Nabídka služeb poskytovaných lidem bez domova je široká, od ubytování a zázemí pro hygienu, přes psychosociální podporu až po materiální a potravinovou pomoc. 

S jakými odborníky spolupracujete?

Jana Brzezinová, vedoucí střediska Bethel Karviná"My spolupracujeme primárně s Magistrátem města Karviné, Sociálním odborem, pak s různými organizacemi, které potřebuje náš klient. Takže je to Úřad práce. Jsou to organizace, které pracují se závislostmi, jako je Modrý kříž v Karviné, nebo také různé poradny dluhové, občanské, s nemocnicemi, s lékaři, psychiatry, obvoďáky."

Dalšími službami jsou noclehárna a denní centrum. Noclehárna slouží jako útočiště v nočních hodinách a má kapacitu 17 lůžek, s pěti navíc v zimním období.

Renáta Buryová, sociální pracovnice a koordinátorka služby noclehárny a denního centra"Klienti tuto službu využívají hlavně z tohoto důvodu, že nemají vlastní místo, kde nocovat. Nemají prostě rodinu, nemají žádné zázemí, nemají se kde dostat, takže se vlastně dostávají k nám do naší ambulantní služby, a to je pro ně vlastně možnost, aby se mohli vyspat. Jinak tato služba je více využívaná v zimním období. V zimním období máme dalších pět míst pro klienty, kteří opravdu jsou bez financí, nemají žádné finanční prostředky, takže mohou využít i takzvanou teplou židli, která je bezplatná a nemusí za noclehy platit."

Aby klient mohl přespat, musí být soběstačný, samoobslužný a nesmí přijít v podnapilém stavu, naopak musí být orientovaný a komunikativní. Příjem je každý den od osmi do deseti hodin večerních. Denní centrum s kapacitou 20 míst pak slouží k poskytnutí přístřeší v bezpečném a důstojném prostředí uživatelů.

Renáta Buryová, sociální pracovnice a koordinátorka služby noclehárny a denního centra: "Vlastně dostávají dvakrát týdně teplou polévku, kterou nám vozí z azylového domu Bethel, takže mají dvakrát týdně teplé jídlo, a jinak dostávají pečivo, které dostáváme z potravinové a materiální pomoci."

Lidé bez domova jsou díky organizaci Bethel, patřící pod Slezskou diakonii, zajištěni stran jejich bezpečnosti, a těm, kteří se chtějí ze své životní situace posunout dál, je nabídnuto vše pro to, aby mohli žít důstojnější a řádný život.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Karvinský expres
07. února 2026, 16:14

Těžba černého uhlí v ČR skončila, z Dolu ČSM byl vyvezen poslední vozík

Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.

Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku. 

Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.

Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”

Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”

Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.

Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”

S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."

Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu. 

---

SMOOK jednal o klíčových bodech Karvinska

Starostové obcí a měst na Karvinsku se pravidelně scházejí na karvinské radnici, aby prodiskutovali klíčová témata, která naše města a obce propojují. Na prvním takovém letošním projednávání zaznělo téma cyklostezek a na místě byla také Policie České republiky se statistikou kriminality.

Na karvinské radnici se uskutečnilo zasedání Svazku měst a obcí okresu Karviná, na kterém se projednávaly klíčové body týkající se aktuálních témat napříč Karvinskem. Právě vzájemná rada a sdílená zkušenost jsou v ohledu okresní spolupráce velmi cenné, i proto se tato zasedání uskutečňují pravidelně.

Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora: "My se v rámci svazu scházíme jednou měsíčně, kde společně s ostatními starosty probíráme různá témata, která nás spojují. Jelikož jsme i okresem, jsou různé dopady, které nás ovlivňují navzájem, takže jsme rádi, že si tady můžeme pohovořit, vzít si ty vzájemné zkušenosti, jako například teď, co se týká financování pedagogů nebo novely stavebního zákona, který se na nás řítí. Takže dokážeme si tady říct a třeba i apelovat potom na vyšší místa, na vládu, na různá ministerstva, kde je vždycky lepší, když třeba ty námitky nebo ty věci, které nás trápí, jsou za více starostů najednou. Dneska jsme řešili, máme tady společný projekt, cyklostezky řešíme, protože za měsíc se asi setkáme s poslanci a senátory za náš okres, takže právě chceme u nich apelovat na různá témata, třeba jako je stavební zákon a podobně."

Mimo jiné se na zasedání řešila také bilance bezpečnostní situace a kriminality v loňském roce. Ta se drží ve zhruba stejné rovině spáchané kriminality.

Miloš Pollak, ředitel Územního odboru Karviná PČR MSK"Přišli jsme tradičně na setkání Svazu měst a obcí okresu Karviná seznámit představitele měst a obcí právě s bezpečnostní situací, s jejím vývojem v loňském roce a s tím, co očekáváme v roce letošním. Samozřejmě jsme je seznámili s prioritami moravskoslezské policie a co můžeme očekávat v letošním roce. V loňském roce došlo ke spáchání přibližně stejného počtu trestných činů jako v roce předchozím. Dá se říci, že bezpečnostní situace v okrese Karviná je stabilizovaná, nedochází k nějakému zvýšenému nárůstu kriminality. Dá se říci, že kriminalita, která roste, je zejména kriminalita internetová."

Svaz měst a obcí okresu Karviná funguje téměř 34 let a spolupracuje v něm mnoho styčných obcí a měst na poli dění v okrese Karviná.

---

V organizaci Bethel je i v zimě o bezdomovce postaráno

I v zimě je postaráno o lidi bez domova, tím spíš, že se kapacity azylových domů a podobných zařízení v tomto období plní více. Organizace Bethel Karviná, patřící pod Slezskou diakonii, zajišťuje pro tyto lidi také noclehárnu, denní centrum nebo terénní služby.

Letošní zima je krutá a to pociťují i lidé, kteří z různých důvodů v rámci své životní situace zůstali na ulici. Právě pro ně má organizace Slezská diakonie hned několik zařízení, která jsou v zimě obsazená nejvíce.

Jana Brzezinová, vedoucí střediska Bethel Karviná"Naši lidé vlastně přicházejí z venku a venku je zima, mrazivé počasí, takže vidíme, že ten počet lidí se někdy může i zdvojnásobit."

Momentálně udělalo počasí své a plná kapacita je jak v azylových domech, tak v sociální rehabilitaci. Na ulici se obvykle lidé dostávají z podobných důvodů, a tím je například zadlužení, nevyřešená problémová situace v rodině, ale také závislosti. Nabídka služeb poskytovaných lidem bez domova je široká, od ubytování a zázemí pro hygienu, přes psychosociální podporu až po materiální a potravinovou pomoc. 

S jakými odborníky spolupracujete?

Jana Brzezinová, vedoucí střediska Bethel Karviná"My spolupracujeme primárně s Magistrátem města Karviné, Sociálním odborem, pak s různými organizacemi, které potřebuje náš klient. Takže je to Úřad práce. Jsou to organizace, které pracují se závislostmi, jako je Modrý kříž v Karviné, nebo také různé poradny dluhové, občanské, s nemocnicemi, s lékaři, psychiatry, obvoďáky."

Dalšími službami jsou noclehárna a denní centrum. Noclehárna slouží jako útočiště v nočních hodinách a má kapacitu 17 lůžek, s pěti navíc v zimním období.

Renáta Buryová, sociální pracovnice a koordinátorka služby noclehárny a denního centra"Klienti tuto službu využívají hlavně z tohoto důvodu, že nemají vlastní místo, kde nocovat. Nemají prostě rodinu, nemají žádné zázemí, nemají se kde dostat, takže se vlastně dostávají k nám do naší ambulantní služby, a to je pro ně vlastně možnost, aby se mohli vyspat. Jinak tato služba je více využívaná v zimním období. V zimním období máme dalších pět míst pro klienty, kteří opravdu jsou bez financí, nemají žádné finanční prostředky, takže mohou využít i takzvanou teplou židli, která je bezplatná a nemusí za noclehy platit."

Aby klient mohl přespat, musí být soběstačný, samoobslužný a nesmí přijít v podnapilém stavu, naopak musí být orientovaný a komunikativní. Příjem je každý den od osmi do deseti hodin večerních. Denní centrum s kapacitou 20 míst pak slouží k poskytnutí přístřeší v bezpečném a důstojném prostředí uživatelů.

Renáta Buryová, sociální pracovnice a koordinátorka služby noclehárny a denního centra: "Vlastně dostávají dvakrát týdně teplou polévku, kterou nám vozí z azylového domu Bethel, takže mají dvakrát týdně teplé jídlo, a jinak dostávají pečivo, které dostáváme z potravinové a materiální pomoci."

Lidé bez domova jsou díky organizaci Bethel, patřící pod Slezskou diakonii, zajištěni stran jejich bezpečnosti, a těm, kteří se chtějí ze své životní situace posunout dál, je nabídnuto vše pro to, aby mohli žít důstojnější a řádný život.

---

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/karvinsky-expres/karvinsky-expres-07-02-2026-16-14