Kulturní okénko
- Ostravská muzejní noc a 100 let Ostravy
- Den s oživlou historií v CETRAT Příbor
Ostrava zažila jeden z nejnabitějších víkendů v centru města i mimo něj. Na oslavu stého výročí velké Ostravy navazovala totiž Ostravská muzejní noc. Té se aktivně účastnilo více než 30 partnerů z řad muzeí, galerií a kulturních center. V centru Ostravy se mohly aktivně bavit děti i dospělí.
Oslavy zahájil primátor Ostravy a ředitel ostravského muzea, následovala série kulturních a zábavných akcí.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „100 let velké Ostravy, samozřejmě muselo být nějaké vyvrcholení celého toho půlročního programu a dneska ten program v centru Ostravy byl opravdu velmi bohatý. Tady celé odpoledne vlastně probíhal program. Ten teď tedy skončil, ale začíná Ostravská muzejní noc a přesouváme se do všech otevřených muzeí, na budovu nové radnice do Ostravy na Prokešovo náměstí a ten program bude dále pokračovat.“
Kulturní část oslav a muzejní noci zahájilo vystoupení Tomáše Savky na pódiu na Masarykově náměstí.
Renáta Skřebská, historička a hlavní kurátorka GVUO: „Těch atrakcí, obzvlášť v takový krásný den, je velmi mnoho. Takže je to velká výzva, ale přesto si myslím, že každý rok je to něčím výjimečné.“
100 let velké Ostravy připomínalo spojení a sjednocení původních částí jako Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice a dalších do jedné velké metropole.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: „Ostravská muzejní noc je krásná, veliká akce, tradiční, takže mám velkou radost z toho, že nám vyšlo i počasí, že se zapojilo tolik institucí a že je tady tolik návštěvníků.“
Samotná muzejní noc probíhala na všech kulturních místech v centru města za velkého zájmu návštěvníků a především dětí.
Jana Malášek Šrubařová, GVU Ostrava: „V galerii výtvarného umění v Ostravě probíhají dva workshopy, jednak je to tvůrčí dílna, otevřená pro rodiny s dětmi, a pak je tu workshop abcyklační, kde si můžete vyrobit ze starých bannerů peněženku nebo obal na brýle.“
Vojta Vaníček, návštěvník: „Je to tady fajn a chodím tady rád s kámošema.“
Jiří Jan Malášek, návštěvník: „Nejvíc se mi asi líbilo obtiskávání barev a taky byl pěkné balónky. A líbí se mi tu hodně.“
Výstav a workshopů si mohli návštěvníci užívat po celém městě až do pozdních večerních hodin.
---
Každý návštěvník Příbora se rázem mohl přenést v čase zpět o několik století. V místním Centru tradičních technologií proběhl Den s oživlou historií. Každý se tady rázem mohl ocitnout v 9. až 10. století a mohl si prožít den s našimi předky.
Celou akci připravila historická skupina, zabývající se dávnými řemesly.
Monika Chromečková, kurátorka CETRAT: „My jsme si konkrétně tady do muzea pozvali skupinu Jagari, která představuje život z doby starých Slovanů a také Vikingů. Muži z této historické skupiny představují lov zvěře, jak ryb, tak vlastně i zvěře vysoké. Ženy zase ukazují různé typy tkalcovských a předtkalcovských technik. Takže vlastně výroba textilu.“
Den s oživlou historií nebyl však jen pasivními ukázkami pro veřejnost.
Monika Chromečková, kurátorka CETRAT: „Tady můžou děti si vyzkoušet některé techniky, nebo také dospělí, ale je to vždycky pod, někdo vlastně z těch žen jim to ukáže, jak na to.“
Veronika Rybenská, členka historické skupiny: „My tady předvádíme tkaní na karetkách, což je předtkalcovská technika, vznikaly tak ozdobné lemy, čelenky, opasky, případně se to našívalo na oděv, právě jako ten lem.“
Edita Krejčí, členka historické skupiny: „Je to vlastně něco podobného jako vedle u kolegyně, jde to hřebenový stávek, tím se vlastně dá vyrobit takovýhle pásek nebo ucho na tašku nebo cokoli, co vlastně potřebujeme nějakým způsobem upevnit.“
Štěpán Futák, člen historické skupiny: „Já předvádím dřevořezbařinu se dřevem, takže vlastně vyřezávám misky, ukazuji tady dlátka, nože a věci, které byly vlastně ve Skandinávii používané k výrobě různých dřevěných misek a dalších takovýchto věcí.“
Gabriela Dorotíková, členka historické skupiny: „Takové lehké koberečky z utkané vlny, může být i vlna, která není utkaná a je zrovna vyčištěná a zpracovaná tak, že ji jen zatočíte a pak už jenom děláte to samé, co tady z té vlny utkané.“
Návštěvníci si oblíbili zejména ukázky historické výroby medoviny s ochutnávkou.
Návštěvnice: „Medovinu moc nemusím, ale tady toto je moc dobré.“
Nabídka aktivit oživlé historie byla velmi pestrá a mnozí návštěvníci trávili v příborském centru i několik hodin.
---
Ostrava zažila jeden z nejnabitějších víkendů v centru města i mimo něj. Na oslavu stého výročí velké Ostravy navazovala totiž Ostravská muzejní noc. Té se aktivně účastnilo více než 30 partnerů z řad muzeí, galerií a kulturních center. V centru Ostravy se mohly aktivně bavit děti i dospělí.
Oslavy zahájil primátor Ostravy a ředitel ostravského muzea, následovala série kulturních a zábavných akcí.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „100 let velké Ostravy, samozřejmě muselo být nějaké vyvrcholení celého toho půlročního programu a dneska ten program v centru Ostravy byl opravdu velmi bohatý. Tady celé odpoledne vlastně probíhal program. Ten teď tedy skončil, ale začíná Ostravská muzejní noc a přesouváme se do všech otevřených muzeí, na budovu nové radnice do Ostravy na Prokešovo náměstí a ten program bude dále pokračovat.“
Kulturní část oslav a muzejní noci zahájilo vystoupení Tomáše Savky na pódiu na Masarykově náměstí.
Renáta Skřebská, historička a hlavní kurátorka GVUO: „Těch atrakcí, obzvlášť v takový krásný den, je velmi mnoho. Takže je to velká výzva, ale přesto si myslím, že každý rok je to něčím výjimečné.“
100 let velké Ostravy připomínalo spojení a sjednocení původních částí jako Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice a dalších do jedné velké metropole.
Filip Petlička, ředitel Ostravského muzea: „Ostravská muzejní noc je krásná, veliká akce, tradiční, takže mám velkou radost z toho, že nám vyšlo i počasí, že se zapojilo tolik institucí a že je tady tolik návštěvníků.“
Samotná muzejní noc probíhala na všech kulturních místech v centru města za velkého zájmu návštěvníků a především dětí.
Jana Malášek Šrubařová, GVU Ostrava: „V galerii výtvarného umění v Ostravě probíhají dva workshopy, jednak je to tvůrčí dílna, otevřená pro rodiny s dětmi, a pak je tu workshop abcyklační, kde si můžete vyrobit ze starých bannerů peněženku nebo obal na brýle.“
Vojta Vaníček, návštěvník: „Je to tady fajn a chodím tady rád s kámošema.“
Jiří Jan Malášek, návštěvník: „Nejvíc se mi asi líbilo obtiskávání barev a taky byl pěkné balónky. A líbí se mi tu hodně.“
Výstav a workshopů si mohli návštěvníci užívat po celém městě až do pozdních večerních hodin.
---
Každý návštěvník Příbora se rázem mohl přenést v čase zpět o několik století. V místním Centru tradičních technologií proběhl Den s oživlou historií. Každý se tady rázem mohl ocitnout v 9. až 10. století a mohl si prožít den s našimi předky.
Celou akci připravila historická skupina, zabývající se dávnými řemesly.
Monika Chromečková, kurátorka CETRAT: „My jsme si konkrétně tady do muzea pozvali skupinu Jagari, která představuje život z doby starých Slovanů a také Vikingů. Muži z této historické skupiny představují lov zvěře, jak ryb, tak vlastně i zvěře vysoké. Ženy zase ukazují různé typy tkalcovských a předtkalcovských technik. Takže vlastně výroba textilu.“
Den s oživlou historií nebyl však jen pasivními ukázkami pro veřejnost.
Monika Chromečková, kurátorka CETRAT: „Tady můžou děti si vyzkoušet některé techniky, nebo také dospělí, ale je to vždycky pod, někdo vlastně z těch žen jim to ukáže, jak na to.“
Veronika Rybenská, členka historické skupiny: „My tady předvádíme tkaní na karetkách, což je předtkalcovská technika, vznikaly tak ozdobné lemy, čelenky, opasky, případně se to našívalo na oděv, právě jako ten lem.“
Edita Krejčí, členka historické skupiny: „Je to vlastně něco podobného jako vedle u kolegyně, jde to hřebenový stávek, tím se vlastně dá vyrobit takovýhle pásek nebo ucho na tašku nebo cokoli, co vlastně potřebujeme nějakým způsobem upevnit.“
Štěpán Futák, člen historické skupiny: „Já předvádím dřevořezbařinu se dřevem, takže vlastně vyřezávám misky, ukazuji tady dlátka, nože a věci, které byly vlastně ve Skandinávii používané k výrobě různých dřevěných misek a dalších takovýchto věcí.“
Gabriela Dorotíková, členka historické skupiny: „Takové lehké koberečky z utkané vlny, může být i vlna, která není utkaná a je zrovna vyčištěná a zpracovaná tak, že ji jen zatočíte a pak už jenom děláte to samé, co tady z té vlny utkané.“
Návštěvníci si oblíbili zejména ukázky historické výroby medoviny s ochutnávkou.
Návštěvnice: „Medovinu moc nemusím, ale tady toto je moc dobré.“
Nabídka aktivit oživlé historie byla velmi pestrá a mnozí návštěvníci trávili v příborském centru i několik hodin.
---