Záhady hlavolamů na bruntálském zámku

Vítejte u nového Kulturního okénka. V první reportáží si budeme lámat hlavu s hlavolamy. Stovky jich nově vystavili na bruntálském zámku. Snad každý z nás už držel v ruce nějaký hlavolam. Mají velmi dlouhou historii a existují jich tisíce různých druhů, materiálů a obtížností. Na zámku v Bruntále se rozhodli ve spolupráci se sběrateli jim věnovat novou expozici. Nazvali ji příznačně: Záhady hlavolamů.

Historie hlavolamů sahá až až do starověkého Egypta, první z nich byly objeveny již na stěnách pyramid.

Miroslav Kučera, sběratel a vystavovatel: „Máme jich tady dohromady 450 ks, některé z nich si můžou i vyzkoušet. Není to jenom o hlavolamech, ale mám tu i hádanky. Mám tady vlastně místnost informační a druhá místnost je místnost hrací.“

Nápad k vystavení hlavolamů přinesla již otevřená výstava, zaměřená také na lámání hlavy.

Jana Lesáková, autorka, Muzeum Bruntál: „Máme ve velké výstavní síni výstavu Stopa-vyřeš zločin. Je to kriminalistická výstava, tak byl vlastně nápad, přidat k tomu o hlavolamech se nám jevilo jako velmi dobré.“

Existují hlavolamy sestavovací, rozkládací, sestrojené z prostupujících dílků, rozplétací, s postupnými kroky, zaměřené na zručnost a další.

Miroslav Kučera, sběratel a vystavovatel: „Je zhruba 6 podkategorií a ještě ty se dále člení do nějakých tří, čtyř, pěti podkategorií. Něco máme z České republiky dokonce a potom jsou různé zahraniční. Z Bulharska, Rumunska, Holandska, dokonce i z Nového Zélandu tady máme. Mám tady k vyzkoušení až 70 hlavolamů.“

Anketa, návštěvníci vernisáže: „Mám ráda hlavolamy. No, ony mě nejdou postavit vždycky.“

„Nějaké takové ty drátěné, kdysi jsem měl ježky v kleci, vidím to poprvé, takovou sbírku.“

„Mám hlavně rád ty různé variace té rubikovy kostky.“

Sběratelé hlavolamů se také každoročně setkávají i na mezinárodní úrovni.

Miroslav Kučera, sběratel a vystavovatel: „Ve Větřkovicích u Opavy první víkend v říjnu.“

Dušan Lederer, hlavolamolog, organizátor setkání: „Sbírám hlavolamy 52 roků. Asi tři tisíce už. Teď už vlastně sbírám jenom ty, které se mi líbí, protože už to není kde dávat doma.“

Na bruntálském zámku si můžete pohrát s hlavolamy, ale i s hádankami, skládačkami a rébusy.

---

Basu už oplakali i na novojičínském náměstí 

Období před velikonočním půstem - to je zábava a hodování. Přesně v tomto duchu se odehrával masopustní program v centru Nového Jičína, kde se konal jarmark s tradičním průvodem maškar. Ten vyšel z nádvoří Žerotínského zámku a směřoval na Masarykovo náměstí, kde se pochovala basa.

Anna Hanzelková, Muzeum Novojičínska: “Tvořili jsme to tak, jak si myslím, že se to kdysi odehrávalo na Novojičínsku, na Kravařsku a v okolních vesnicích, společně s naší kolegyní etnografkou Evou Glogarovou. Mezi ty nejtypičtější masky patří třeba kobyla, řezník a samozřejmě nikde nesmí chybět medvěd. Potom jste tady mohli objevit třeba i faráře, který žehná té base, a mohli jste tady vidět tradiční plačky, které pláčou při pochovávání basy, a byl tady také šašek.”

Průvody se konaly dva, ten dopolední byl určen zejména dětem, aby se mohly seznámit s těmito lidovými zvyky.

Hana Rolná, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Děti z místních školek a hlavně z měst, aby viděly, o čem ten masopust je. Jaké ty tradiční masky byly, jak ten průvod kdysi vypadal, toto vše je se v přenesené podobě na náměstí a je to děláno především pro ně.”

návštěvníci akce:

“Mám tu malé dítě, druhé je tu se školkou, líbí se mi to moc, je to taková krásná tradice.”

“Ať si užijeme, podíváme se, co se dá nakoupit, co se dá vypít. Všechno to tu mají dobré, tak jsme spokojeni.”

Anna Hanzelková, Muzeum Novojičínska: “To pochovávání basy symbolizuje začátek toho masopustu, kdy se potom nesmělo veselit, radovat. Nebyly povoleny žádné bály, oslavy, žádné světské radosti. Bylo to období postního času před velikonocemi.”

Pochovávání basy se v Novém Jičíně konalo v dřívějšímu termínu, než velí tradice. Důvod byl ovšem prostý, od 13. února mají místní děti týden jarních prázdnin a mnoho rodin míří mimo město.

---