Kulturní okénko
- V archeoparku si lidé vyzkoušeli výrobu papíru z kopřiv
- Slet čarodějnic na hradě Hukvaldy
Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi si mohli vyzkoušet, jak se kdysi vyráběl papír. Tentokrát si ho za pomocí lektora vyráběli z kopřivy dvoudomé.
Jaromír Valica, lektor, Muzeum Těšínska: “Ten papír se dá vyrábět z nejrůznějších materiálů. I historicky, když se budeme bavit o tom ručně ručně vyráběném, tak to byla ať už bavlna, len, konopí nebo lýko například stromu. Papír, který my si tady dneska právě z té kopřivy vyrábíme, je sice tou úplně nejzákladnější metodou, ale ty vlastnosti budou dostatečné na to, aby se na něj dalo pohodlně psát, případně si z něho můžou něco poskládat a tak podobně.”
Barbora Palowská, účastnice akce: “Já jsem tady přišla do archeoparku s maminkou a my jsme se přišly podívat, jak se vyrábí papír. Papír se třeba vyrábí z kopřivy nebo jiných rostlin.”
Jaromír Valica, lektor, Muzeum Těšínska: “Pracujeme s jarními kopřivami, které nám teď nedávno dorostly tak akorát do rozměru, kdy už je můžeme zpracovávat. Takže prvním krokem je tedy sběr, odstranění lístků, samozřejmě v rukavicích, protože každý ví, že kopřiva na sobě nese pálivé chloupky, které hodně znepříjemňují práci. Potom je důležité kopřivu oloupat, sundat z ní lýko, které se nachází na povrchu stonku. To lýko se potom musí nakrátit, vyvařuje se v roztoku například s prací sodou, abychom ta vlákna rozmělnili. Následně se rozmixují, smíchají se s vodou, vytvoří se takzvaná papírenská kaše, kterou potom budeme nabírat na síto a vlastně potom po usušení nám vznikne tedy papír spojený ze všech těch vláken, které jsme si připravili.”
Tomáš Chorzempa, účastník akce: “Přijeli jsme z Karviné, podívat se na workshop výroby papíru, Je to vlastně i důležitá složka historická, protože je to asi jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak uchovávat informace, které přežije století a někdy možná i tisíciletí. Využili jsme i toho, že máme roční rodinné předplatné na vstupy na akce do všech areálů Muzea Těšínska.”
Další workshop se bude konat za měsíc a lidé si v něm budou moci vyzkoušet barvení pomocí přírodních barviv.
---
Stovky návštěvníků z celého regionu zamířily o víkendu na Hukvaldy, jeden z největších hradů na Moravě, na Večerní slet čarodějnic. Jeho provozovatel Muzeum Beskyd se rozhodl letos akci pojmout samostatně, na rozdíl od předchozích let, kdy byla jen součástí zahájení sezóny.
Čarodějnice se na hrad slétaly ze všech stran, dokonce i z Polska.
Anketa, čarodějnice: „Já jsem přiletěla z Polska. A já vám neřeknu, jak se jmenuji.“
„Malgorzata. Jsem z Polska. Z Chalupek.“
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu: „Účinkující, kteří tady s námi jsou, zejména vlastně v tom hradě, jsme oslovili kolegyně a kolegy z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku a taktéž nám s tím pomáhají Krampus a Hexe z Prahy. Akce Večerní slet čarodějnic je vlastně takovou obdobou strašidelného hradu, kdy jsme se rozhodli, pro velký zájem tuto akci rozdělit do dvou, přičemž tu jednu jsme pasovali na tu čarodějnickou tématiku.“
Na návštěvníky čekal bohatý program na všech nádvořích i v zákoutích hradu.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu: „Návštěvníci mají možnost kromě strašidelného hradu, kde probíhá volné strašení, shlédnout řízený program, půjde o ukázky šermířských soubojů, o ukázky útrpného práva, které se hojně užívalo dříve v čarodějnických procesech a chybět nebudou ani ohňové show.“
Olga, skupina Berenda: „My jsme skupina historického šermu a tance Berenda ze Zlína a z Napajedlí a vystupujeme různě na akcích, na hradech, zámcích, tvrzích, na různých slavnostech, tam, kde mají zájem nás vidět.“
Jirka, návštěvník: „Líbí se mi tu moc, je tu skvělá atmosféra. Nejvíc se mi zatím líbili šermíři a těším se na pálení čarodějnic.“
Dominik, návštěvník: „Je to tu super, střílel jsem z luku, moc se mi tady líbí a rozhodně sem přijeďte.“
Ukázky útrpného práva nebyly jen ve stánku na hradě. Největší oblibu si získalo praktické předvádění chycení, mučení a upálení čarodějnic, kdy s exekutory spolupracovaly i davy přihlížejících. Hrad Hukvaldy v nejbližší době čeká akce Lidová řemesla osmnáctého a Hrad plný pokladů, 25. května.
---
Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi si mohli vyzkoušet, jak se kdysi vyráběl papír. Tentokrát si ho za pomocí lektora vyráběli z kopřivy dvoudomé.
Jaromír Valica, lektor, Muzeum Těšínska: “Ten papír se dá vyrábět z nejrůznějších materiálů. I historicky, když se budeme bavit o tom ručně ručně vyráběném, tak to byla ať už bavlna, len, konopí nebo lýko například stromu. Papír, který my si tady dneska právě z té kopřivy vyrábíme, je sice tou úplně nejzákladnější metodou, ale ty vlastnosti budou dostatečné na to, aby se na něj dalo pohodlně psát, případně si z něho můžou něco poskládat a tak podobně.”
Barbora Palowská, účastnice akce: “Já jsem tady přišla do archeoparku s maminkou a my jsme se přišly podívat, jak se vyrábí papír. Papír se třeba vyrábí z kopřivy nebo jiných rostlin.”
Jaromír Valica, lektor, Muzeum Těšínska: “Pracujeme s jarními kopřivami, které nám teď nedávno dorostly tak akorát do rozměru, kdy už je můžeme zpracovávat. Takže prvním krokem je tedy sběr, odstranění lístků, samozřejmě v rukavicích, protože každý ví, že kopřiva na sobě nese pálivé chloupky, které hodně znepříjemňují práci. Potom je důležité kopřivu oloupat, sundat z ní lýko, které se nachází na povrchu stonku. To lýko se potom musí nakrátit, vyvařuje se v roztoku například s prací sodou, abychom ta vlákna rozmělnili. Následně se rozmixují, smíchají se s vodou, vytvoří se takzvaná papírenská kaše, kterou potom budeme nabírat na síto a vlastně potom po usušení nám vznikne tedy papír spojený ze všech těch vláken, které jsme si připravili.”
Tomáš Chorzempa, účastník akce: “Přijeli jsme z Karviné, podívat se na workshop výroby papíru, Je to vlastně i důležitá složka historická, protože je to asi jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak uchovávat informace, které přežije století a někdy možná i tisíciletí. Využili jsme i toho, že máme roční rodinné předplatné na vstupy na akce do všech areálů Muzea Těšínska.”
Další workshop se bude konat za měsíc a lidé si v něm budou moci vyzkoušet barvení pomocí přírodních barviv.
---
Stovky návštěvníků z celého regionu zamířily o víkendu na Hukvaldy, jeden z největších hradů na Moravě, na Večerní slet čarodějnic. Jeho provozovatel Muzeum Beskyd se rozhodl letos akci pojmout samostatně, na rozdíl od předchozích let, kdy byla jen součástí zahájení sezóny.
Čarodějnice se na hrad slétaly ze všech stran, dokonce i z Polska.
Anketa, čarodějnice: „Já jsem přiletěla z Polska. A já vám neřeknu, jak se jmenuji.“
„Malgorzata. Jsem z Polska. Z Chalupek.“
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu: „Účinkující, kteří tady s námi jsou, zejména vlastně v tom hradě, jsme oslovili kolegyně a kolegy z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku a taktéž nám s tím pomáhají Krampus a Hexe z Prahy. Akce Večerní slet čarodějnic je vlastně takovou obdobou strašidelného hradu, kdy jsme se rozhodli, pro velký zájem tuto akci rozdělit do dvou, přičemž tu jednu jsme pasovali na tu čarodějnickou tématiku.“
Na návštěvníky čekal bohatý program na všech nádvořích i v zákoutích hradu.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu: „Návštěvníci mají možnost kromě strašidelného hradu, kde probíhá volné strašení, shlédnout řízený program, půjde o ukázky šermířských soubojů, o ukázky útrpného práva, které se hojně užívalo dříve v čarodějnických procesech a chybět nebudou ani ohňové show.“
Olga, skupina Berenda: „My jsme skupina historického šermu a tance Berenda ze Zlína a z Napajedlí a vystupujeme různě na akcích, na hradech, zámcích, tvrzích, na různých slavnostech, tam, kde mají zájem nás vidět.“
Jirka, návštěvník: „Líbí se mi tu moc, je tu skvělá atmosféra. Nejvíc se mi zatím líbili šermíři a těším se na pálení čarodějnic.“
Dominik, návštěvník: „Je to tu super, střílel jsem z luku, moc se mi tady líbí a rozhodně sem přijeďte.“
Ukázky útrpného práva nebyly jen ve stánku na hradě. Největší oblibu si získalo praktické předvádění chycení, mučení a upálení čarodějnic, kdy s exekutory spolupracovaly i davy přihlížejících. Hrad Hukvaldy v nejbližší době čeká akce Lidová řemesla osmnáctého a Hrad plný pokladů, 25. května.
---