Výstavy Axonometrie bytí a Sursum v GVUO

Galerie výtvarného umění v Ostravě patří hned několika výstavám, my vás teď zavedeme na dvě z nich, Tou první je výstava Axonometrie bytí ostravské malířky Terezy Samkové, na které představuje svou nejnovější tvorbu.

Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Tereza ve své tvorbě propojuje dvě základní linie, které by se daly kontrastovat proti sobě. Jedna z nich je racionální, to jsou různé geometrické tvary, linie nebo nějaké axonometrie domnělé architektury a druhá poloha je iracionální, která je spíš taková surreální. Ta je demonstrována v obrazové ploše různými levitujícími fragmenty, listy, nitkovitými útvary.”

Malby a objekty ve výstavě odrážejí znaky žitého prostoru v polském pohraničí, kde autorka aktuálně pobývá.

Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Ty jednotlivé předmětnosti z toho prostoru jsou tady vepsané do těch obrazů, ať už to může být kamenný kruh ohniště nebo třeba bezová větev nebo třeba výplet vjezdové brány a podobně. Obecně pracuje hodně s trojrozměrnými prvky v té instalaci, což je patrné i tady v tom paravánu, že ten obraz jakoby vystupuje z té obrazové, nebo z té instalační plochy ven do prostoru stejně jakože zapojuje nějaké objekty nebo architektury obecně do těch instalací.”

Druhou výstavou je výstava výtvarné skupiny Sursum, která působila v letech 1910 až 1912.

Renata Skřebská, kurátorka výstavy: “Tím Sursum Vzhůru bylo myšleno k duchovním sférám, její členové byli Jan Konůpek, Josef Váchal a František Kobliha a chtěli se zabývat tím niterním vztahem člověka, takže vycházeli z motivace okultismu, mysticismu, ale také je zajímal svět pohádek. Vycházeli hodně z literatury, buď to byla literatura Karla Hlaváčka, my zde máme představený i cyklus Karla Hynka Máchy, protože to bylo velké téma Máj v takové té niterné podobě.”

Značný vliv sehrála i inspirace literaturou Otakara Březiny.

---

Frýdecký zámek patřil výstavě Sportovní poklady

Teď se ohlédneme za unikátní výstavou Sportovní poklady a výtvarná díla, která probíhala na frýdeckém zámku jako součást zimní Olympiády dětí a mládeže a byla plná českých sportovních trofejí.

Petr Juřák, historik, Muzeum Beskyd: “Ta výstava prezentovala jednak olympiádu dětí a mládeže, jsou tady například medaile některých dříve mladých olympioniků, kteří se pak proslavili i ve světě dospělých, například Nikol Ogrodníková, jsou tady dětské práce prezentovány, které zachytily pohled dětí na různé olympijské sporty, byla připomenuta olympiáda v roce 1924 v Paříži a taky ve spojitosti s tím, že v roce 2024 po 100 letech se v Paříži opět konala olympiáda. Z těch špeků, které tady byly vystaveny, tak bych zmínil wimbledonský talíř Petry Kvitové, je tady medaile z Nagana, zlatá medaile hokejistů z Nagana, pohár mistrů světa v ledním hokeji, pohár vítězů české extraligy, který získal tým hokejistů z Třince, medaile z olympiád například z Říma 1960, z Tokia 1964, z Paříže a tak.”

Na výstavě byly k vidění i velkoformátové fotografie, které zachycovaly olympijské výkony sportovců, jejich radost z medailí a také jednotlivé sporty a nechyběly ani maskoti jak v nadživotní velikosti, tak v miniaturní podobě.

Petr Juřák, historik, Muzeum Beskyd: “Co je zajímavost, tak jsou tady dva oštěpy, jeden je Dany Zátopkové, který je dřevěný nebo z nějaké dřeviny a druhý je už vlastně plastikový Nikol Ogrodníkové. Ta výstava byla unikátní právě v tom, že se na jednom místě shromáždila spousta zajímavých předmětů, medailí, které v minulosti na jednom místě ještě shromážděny v takovém množství nebyly a nejspíš v nejbližších letech ani shromážděny nebudou.”

Andrea Vlachovská, mluvčí, Muzeum Beskyd: “Mezi návštěvníky se zařadili studenti škol, i mateřské školy se tady zúčastnily. Měli jsme i spoustu seniorů, které výstava přitáhla a z veřejnosti přišly i rodiny s dětmi, takže si myslím, že výstava měla velký úspěch a zasáhla opravdu širokou škálu návštěvníků.”

Návštěvnost tak byla vysoká, za celou dobu výstavu shlédly tisíce lidí.

---