Mozartova Kouzelná flétna v Těšínském divadle

Navštívíme Těšínské divadlo, tentokrát jeho hlavní scénu. Odehrálo se zde totiž výjimečné představení. Mozartovu operu Kouzelná flétna nastudovali totiž činoherní herci a zpěvy byly tedy kombinovány s mluveným slovem. Takové zpracování opery je u činoherců velmi neobvyklé.

Soubor Těšínského divadla jsme zastihli právě v předvečer premiéry, tedy na generální zkoušce.

Roman Meluzín, režisér představení: „Teď máme veřejnou generálku odpoledne a zítra máme v podvečer v 17:30 premiéru. Tak uvidíme dnes jaké přijde publiku, předpokládám, že to budou studenti, tak si ověříme nějaké základní reakce, ale už nebude na tom čas cokoli měnit, protože zítra zase bude jiné publikum a tak to u divadla chodí.“

Zdeněk Klusák, herec: „Pro mě je to výjimečné v tom, že operu asi činoherci moc nedělají, takže to je takové zvláštní a zajímavé a myslím, že i pro lidi to bude zajímavé z našeho provedení, protože to nebude klasické provedení, jaké by asi diváci očekávali. Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích to tedy nahrávala, je to pouštěné, ale je to živá muzika, živá nahrávka od skutečných profesionálních muzikantů.“

V představení účinkuje mnoho herců, celá Česká scéna Těšínského divadla, posílená o soubor Bajka.

Roman Meluzín, režisér představení: „Takže je to opravdu velký projekt, ve které se snad lidé na jevišti nedají ani dopočítat, tedy dají samozřejmě, ale je jich hodně.“

Náročná byla zejména hudební část celého nastudování.

Roman Meluzín, režisér představení: „To je náročný projekt především z té hudební stránky, protože to nenakorepetujete za jedno odpoledne, takže ty přípravy zpěvní probíhaly celý rok nebo půlrok, podle toho, jak byl čas a teď jsme dohromady zkoušeli dva měsíce.“

Za úspěchem neobvyklého představení stojí zejména zkušenost obou souborů a jejich přístup k tvorbě.

Roman Meluzín, režisér představení: „Soubor České scény i Bajky je velmi výjimečný, výjimečný svou pracovitostí a taky podporou, s jakou přistupuje k té práci a můžu vám říct, že to je velká radost, vstoupit do divadla, kde se dělá divadlo.“

Zdeněk Klusák, herec: „Já hraji v této opeře Sarastra, což je role kouzelníka. Který to tak jako pomotá, ale chce, aby se všechno dalo do pořádku a bylo správně, aby láska zvítězila nad zlem.“

---

Josef Lang byl amatérský, avšak významný malíř

Netradiční průběh měla komentovaná prohlídka výstavy amatérského malíře Josefa Langa z Frýdku-Místku. Pořádána byla ke stému výročí jeho narození. Lidé si nejdříve prohlédli jeho tvorbu v expozicích na frýdeckém zámku a pak také jeho památkově chráněný rodný dům.

Petr Juřák, autor a komisař výstavy, Muzeum Beskyd: "Josef Lang byl místní amatérský malíř, malbě se vlastně věnoval jenom v rámci svého koníčku, svého zájmu, jinak pracoval dlouhá desetiletí ve válcovnách plechu Frýdek-Místek. Ty kresby a malby mají velký význam. Zachycují proměny těchto míst v průběhu desetiletí. On maloval ta místa od 50. let až vlastně do druhého desetiletí jednadvacátého století. To, co zachycoval, to byla místa, která on znal od dětství. Narodil se v Hluboké ulici v domě, který dodnes stojí na svém místě a maloval místa, které jsou na protější straně ulice, kde byly polodřevěné domy. Dneska tam jsou repliky. Maloval Mariánský kostel, který byl jeho velkou lásku, protože on viděl na ten Mariánský kostel ze svého rodného domu. Ty motivy, které zachycoval, tak byly motivy, které on cítil, že má potřebu je namaloval. Proto třeba maloval i místa, kterým by se profesionální malíř vyhnul. Například Kaufland tady v blízkosti zámku. Co se týká těch motivů, které on zachytil, tak kromě scenérií z Frýdku-Místku a okolí, zachycoval hory. Byl vášnivým turistou, takže zachytil Beskydy, Jeseníky i Tatry. Byl velmi věřícím člověkem, proto na mnoha jeho kresbách a malbách jsou sakrální stavby, kostely, kapličky. Zachytil například spoustu dřevěných kostelů a kaplí v Beskydech ať už na té české nebo na polské straně."

Petr Juřák, autor a komisař výstavy, Muzeum Beskyd: "To, co nebylo příliš známo, tak jsou motivy ze zoologické zahrady, ať už té ostravské nebo možná i z faunaparku, který byl ve Frýdku. A to, co nebylo vůbec známo, že maloval portréty a celkem mu to šlo. Bylo to součástí malířské školy, výtvarného kroužku, který řídil nejdřív malíř Bedřich Holáček a potom akademický malíř Karel Lepík."

---