Zámek Frýdek nadchl návštěvníky večerní pohádkou

Úplně nový pohádkový příběh si připravili pracovníci Zámku Frýdek pro páteční večerní prohlídku. Tu si nenechalo ujít několik stovek návštěvníků. Poslední opouštěli zámek až před půlnocí.

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Pro naše návštěvníky jsme si připravili večerní prohlídku zámku, která vznikla na námět pohádky Princ a Večernice. I letos se muzejní pracovníci stali herci a návštěvníky provedli komnatami našeho zámku, kde se vždycky odehrával určitý příběh. Večerním zámkem návštěvníky provedla princezna Dobroslava, která měla za úkol najít svým třem bratrům nevěsty.”

Večerní prohlídky začaly v 18 hodin s tím, že poslední byla naplánována na 23. hodinu. Jednotlivé skupiny vycházely ve dvacetiminutových intervalech. Vše přitom bylo zkoordinováno tak, aby se návštěvní skupiny na zámeckém okruhu nepotkávaly a lidé si užili celý pohádkový příběh. Ten autoři protkali moderními prvky.

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Při této večerní prohlídce se návštěvníci podívali do běžných zámeckých interiérů, ale takovou specialitou byla návštěva zámeckého sklepa, kde se běžný návštěvník při klasické prohlídce nepodívá. Letos na toto večerní prohlídce jsme měli takové zvláštní překvapení pro návštěvníky. Připravili jsme si tady scénu s kejklíři, kteří vrhali oheň a myslím si, že tato část měla opravdu obrovský úspěch.”

Jan Herec, šéf skupiny Růže draka: “Přišli jsme z ciziny, abychom místní pány, ale i návštěvníky pobavili. Bavíme krále tady tohoto zámku se svými ženami Ester, Ráchel a dalšími. Toť vše.”

Večerní prohlídka zámku s pohádkovým příběhem se líbila dospělým i dětským návštěvníkům.

Ivana Štěrbová, návštěvnice: “Zámek jsem si nestihla prohlédnout, protože byla tma a sledovala jsem pohádku. Byla jsem tady s vnučkami, které přijely z Bašky, abychom se podívaly na pohádku. Už jsem viděla vlastně podruhé tu večerní prohlídku, takže se mi to moc líbilo a děti se některé bály.”

Anketa děti: “Já jsem se strašně těšila. Bylo tam úplně dobře., Byla tam princezna, pak tam byli princové, kteří se oženili. A pak tam byl šašek.”

Anketa děti: “Mně se nejvíc líbilo, jak tam točili s tím ohněm. Bylo to super.”

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Zájem o tuto prohlídku byl jako vždy velký, ale vzhledem k současné pandemické situaci jsme bohužel museli jednotlivé kapacity značně omezit. Příprava této večerní prohlídky byla náročná, jelikož se jedná o netradiční prohlídku zámeckého okruhu. Bylo potřeba sehnat různé rekvizity, zajistit kostýmy, zajistit správné osvětlení, aby ta prohlídka měla tu správnou večerní atmosféru. Speciálně k této prohlídce jsme dali hlavy dohromady a museli jsme si vytvořit mnoho různých rekvizit. Myslím si, že letošní ročník byl velice úspěšný. Věřím, že všichni návštěvníci byli spokojení a také věřím, že naši herci, tedy muzejní pracovníci si to náramně užili.”

---

Muzejní pobaby mají zachránit tradiční starojický šátek

Muzejní pobaby. Tak se nazývá osmitýdenní cyklus setkání žen, které chtějí obnovit tradiční výrobu starojických šátků. Setkávají se v Muzeu Novojičínska na Žerotínském zámku.

Eva Sulovská, kurátorka muzea: “Pobaby byly forma sousedské výpomoci vzájemné, za kterou se neplatilo, ale ženy si tak vzájemně pomáhaly při různých domácích pracech a třeba i při vyšívání, když někdo potřeboval vyšít výbavu pro dceru, tak si pozval zkušené vyšívačky, sousedky, u kterých věděl, že mu s tím pomůžou a paní domácí je uctila třeba kávou a právě buchtou, které se říkalo baba. A ty sousedky dostali po babě, takže proto se takovým akcím, u kterých se ženy setkávaly a něco společně vytvářely, říkalo pobaby a protože to děláme tady v muzeu a chceme obnovit to setkávání, u kterých si nejenom dáme kafe a něco dobrého, ale i něco vytvoříme, tak budeme aplikovat starojický vzor na šátek, který budeme potom moci i nosit.”

Při prvním setkání si ženy vybraly vzory, které budou vyšívat na šátky. Čeká je náročná práce na mnoho hodin, aby měly do Vánoc hotovo.

Eva Glogarová, pracovnice Muzea Novojičínska: “V Muzejních pobabách jsme si dali za úkol vyšít šátek, který se tady kdysi nosíval. Pokud říkám tady, tak myslím na Starojicku, protože tento šátek, který jsme si vzali jako předlohu, je bílý šátek typický pro tento region, který nosily vdané ženy. My jsme tu tradici posunuli možná pro někoho malinko dále, že jsme ten šátek si zvolili tak, aby se dnešní ženy v něm cítily dobře. V průběhu tohoto kurzu si chceme vyšít ten tradiční šátek celý, protože výroba šátku je dlouhodobou záležitostí, takže trvá třeba i 30 hodin, takže já tady ženám předám informace, jak ten šátek začít, úplně ty typické klasické rady. A potom si ten šátek dokončí doma. Na šátek budeme vyšívat hrozenky. Budeme ho vyšívat stonkovým stehem, a různými stehy. aby se to ženy naučily, aby tuto tradici mohly předávat dál.”

---