Den archeologie na bruntálském zámku

Velmi zajímavou akcí na bruntálském zámku byl Den archeologie. Tento vědní obor není totiž jen o vykopávkách a kamenných nálezech. Na zámku se lidé mohli přesvědčit o šíři celého oboru archeologie, mnohé si vyzkoušet a něco si i vyrobit a odnést.

Na Dni archeologie mohli strávit den dospělí i jejich děti.

Nikola Šuhejová, archeoložka a pořadatelka: „Odpoledne plné přednášek a workshopů, tentokrát na téma krása kovů. Zájemci si například mohou poslechnout přednášku na téma Umění v odlitku, kterou si pro ně připravil doc. Lichý z VŠB nebo se mohou zastavit u stánku naší konzervátorky, která si pro malé i velké připravila ukázku konzervátorství v praxi. Od 17 hodin se potom všichni mohou přesunout do prostoru Salla tereny a shlédnout zábavnou show Rošťáci a zvířátka.“

Mnoho návštěvníků zaujaly ukázky výroby kovových předmětů a šperků, které si mohli také odnést domů.

Petr Lichý, VŠB Ostrava: „Na našem stánku se lidi mohou dozvědět, jak se produkují odlitky s moderními technologiemi. Máme tady na stánku ukázku výroby odlitků odstředivým litím z nízkotavitelných slitin. Slitiny cínu nebo slitiny zinku. A samozřejmě, můžou si to tady opracovat a něco přivézt.“

Opracováním drahých kovů a výrobou šperků se zabývala i další stanoviště.

Dana Rulfová, knihovnice a šperkařka: „Můžou si udělat svůj vlastní šperk. Ražbou, protože toto bylo vlastně původní, že se dal mezi dva kusy a bouchlo, no ale protože je to jenom umělohmotné, dřív se to dělalo z kovu, tak to děláme těmi vykrajovátky.“

Zdeňka Šipošová, výtvarnice: „Snažím se tady předvádět nějaké šperky, které se vlastně dochovaly z archeologických vykopávek z nějaké doby bronzové, měděné. Každý si může doma udělat cokoli, stačí tzv. zvonkový drát.“

Důležitou stránkou práce s kovy je především péče o ně.

Tereza Alex Kilnar, konzervátorka: „Ukazujeme si konzervaci železných předmětů, konkrétně tanátovacím roztokem, kdy vlastně se nanáší zhruba v pěti vrstvách a zakonzervuje ten předmět na zhruba 10 let, aby tnám znovu nezrezl. Jde to jenom na železo, protože on vlastně potom takhle zčerná a bohužel barevné kovy by nám to taky zbarvilo, což samozřejmě nikdo nechce. Je to tanátovací roztok, je to vlastně směs etanolu, destilované vody a taninu, což je takový prášek, který se získává z organických materiálů, všechno je volně dostupné.“

S výskytem vzácných kovů, rudami a jejich těžbou seznámil návštěvníky historik Igor Hornišer.

Igor Hornišer, historik: „Na mém stánku by si návštěvníci měli možnost přesvědčit se, jak vypadá zlatonosná ruda, stříbronosná ruda, železná ruda, struska, surové železo, čili všechny ty produkty a všechny ty suroviny, se kterými se lidi potkávali, když tady těžili kovy, drahé kovy a železné kovy. Zlatonosná ruda, když se na ni podíváme pouhým okem, tak zjistíme, že není vůbec nijak pěkná a člověk by si řekl, jak oni to zjistili, že to tam je.“

Celý Den archeologie byl plný přednášek a besed, doplněných také ukázkou práce uměleckého kováře i divadlem pro děti.

---

Výstavy Jaroslav Kapce a Antonína Tomalíka

Ostravská galerie výtvarného umění zve až do konce roku na zajímavé výstavy dvou malířů. Přestože oba již nežijí, byli našimi současníky a stali se inspirátory v oblasti malířského umění. Jejich tvorba představuje škálu výtvarných technik, materiálů a témat doby, jak ji malíři prožívali.

Haviřovského rodáka a evangelického kazatele Jaroslava Kapce zastupují jeho díla ze 60. let minulého století.

Renata Skřebská, kurátorka výstavy: „Jaroslav Kapec tvořil silně pod vlivem evangelií, takže taková ta rovina, která do té doby byla samozřejmě socialistickým realismem velmi potírána. Můžeme zde vidět jednak figurální malbu, kterou se zabýval, ale také řadu takových jeho vizí života lidského ve spojení s přírodou.“

Obrazy Jaroslava Kapce jsou malovány kombinovanými technikami, olejovými barvami se vstupy tužky i tuše a na různé materiály, od pláten po překližku.

Renata Skřebská, kurátorka výstavy: „Postupně řadu let tvořil v Ostravě, je spojován se svým působením na LŠU.“

Druhým výtvarníkem je Antonín Tomalík, rodák z Jablunkova, svobodomyslný malíř bouřlivák, který se ožil pouhých 29 let. Šíře a objem jeho tvorby jsou však obdivuhodné.

Mahulena Nešlehová, kurátorka výstavy: „Výstavu otevírá skupina autoportrétů a Tomalíkovy rané práce, pak je to blok témat biblických. Další úsek výstavy zahrnuje práce, které představují takový volný abstraktní projev.“

V další části výstavy se naplno projevuje Tomalíkova svobodomyslná až výbušná povaha v abstraktních dílech i neobvyklých materiálech.

Mahulena Nešlehová, kurátorka výstavy: „Tomalík se doslova našel v tomto projevu, kdy volil sekeru, led lampu, tak se do toho mohl plnou parou vložit. Tam vložil ten pocit nejistoty, deprese. Ty plochy se staly kolbištěm.“

Obě výstavy jsou velkou inspirací použitými technikami, materiály i vhledem do osobností a povah obou malířů.

---