Od střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava uplynulo 5 let

Před budovou Polikliniky v Porubě si lidé připomněli smutné 5. výročí tragické střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava. Stalo se už tradicí, že k památníku pokládají květiny, věnce a obětem zapalují svíčky.

10. prosince 2019 v 7 hodin a 15 minut se z čekárny Chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava ozvala první rána, potom další a další. Pachatel zabil celkem 7 pacientů a utekl. Později spáchal sebevraždu.

Jana Pometlová, lékařka Chirurgie FNO: "Chvílemi je to těžké, chvílemi to těžké není. Daleko horší to musí být pro ty přímé účastníky, co byli v čekárně a jejich rodinné příslušníky a blízké."

Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Pamatuji si velmi dobře, že mi volaly maminky dětí ze školek a škol, jestli hrozí nějaké bezprostřední nebezpečí a co mají vlastně dělat. Ta událost poměrně rychle jak začala, tak také poměrně rychle skončila, naštěstí.”

Na zásahu se tehdy podílely všechny složky integrovaného záchranného systému a jejich spolupráce zafungovala velmi dobře.

Libor Schejok, náměstek ředitele PČR MS kraje: ,,My z toho ještě teď vycházíme a děláme výcviky zaměřené na aktivního střelce, na aktivního útočníka."

Fakultní nemocnice provedla řadu opatření k zajištění větší bezpečnosti. Na pacienty a personál dohlíží inteligentní kamerový systém, který dokáže rozpoznat rizikové chování.

Jiří Havrlant, ředitel FNO: ,,Přichází to na pult toho softwaru, který to vyhodnotí a fyzicky tam jde skupina ostrahy."

Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Já si myslím, že bychom si všichni měli přát, aby se takové situace neděly. Měli bychom se snažit dělat všechno pro to, abychom jim předcházeli, byť vím, že takovým útokům, samotných střelců, se těžko čelí.”

Památník před Poliklinikou Fakultní nemocnice Ostrava má být nejen místem vzpomínky, ale také symbolem odhodlání čelit podobným hrozbám.

---

Poděkování členům IZS za práci při povodních

Poprvé a naposledy po zářijových povodních v neděli vyjel parní vlak na Osoblažské úzkokolejce. Vypraven byl čistě pro členy IZS, kteří při povodních pomáhali ze všech sil. Zachraňovali jak lidské životy, tak jejich obydlí.

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Bez složek IZS bychom se neobešli. MS kraj do jejich vybavení a vůbec do infrastruktury investuje dlouhodobě a při těch povodních to bylo názorně vidět, že mají kvalitní výbavu, že odvádějí skvělou práci a že se zachovali úplně luxusně."

Jiří Patrovský, ředitel IZS Bruntál: "Nejhorší situace byla v okamžiku, kdy přestala jít elektřina a hlavně spojení. Telefony, mobilní data, prostě všechno. To znamená, už to bylo potom o nějakém vizuálním kontaktu a o to to bylo horší, že některé ty obce byly odříznuty úplně, takže jsme se tam dostávali už jenom pomocí vrtulníků nebo přes lesní cesty, speciální technikou, ale oni to zvládli, takže i za to jim velké díky."

Na nádraží v Třemešné bylo oceněno více než 90 členů Integrovaného záchranného systému, pro které byla kromě medailí připravena i speciální jízda parním vlakem.

David Chovančík, předseda Klubu přátel osoblažské úzkokolejky:  "Pojedeme pouze do poloviny trati, kdy další polovina se bude rekonstruovat, protože nejničivěji povodeň zasáhla právě Bohušov, kde část trati byla úplně podemleta."

Veškeré poničené úseky by měly být opraveny do poloviny prosince letošního roku,

---

17. ročník soutěže Studentský železný hasič

V Ostravě se už po 17. uskutečnila prestižní soutěž Studentský železný hasič. Každoročně probíhá v prostorách VŠB - Technické univerzity Ostrava a sjíždějí se na ni studenti středních a vysokých škol z celé ČR.

Odvaha, vytrvalost, fyzická i technická zdatnost. Tyto schopnosti rozhodně nechyběly soutěžícím 17. ročníku Studentského železného hasiče, na které čekaly tradiční překážky disciplín TFA.

Jiří Patrovský, student Fakulty bezpečnostního inženýrství: “Aktuálně se nacházíme na 17. ročníku Studentského železného hasiče, který se každoročně koná v rektorátu VŠB, možnost se mají přihlásit středoškoláci, vysokoškoláci z celé ČR, podmínka je pouze 18 plus kvůli odpovědnosti. Přihlásilo se nám letos 50 závodníků, podávají super výkony a panuje tu dobrá atmosféra. Samozřejmě je to fyzicky dost náročné, takže většina bývá kluků, ale jsou tu i bojovnice mezi námi, které si to rády zkusí.”

Matyáš Rejzek, student Fakulty bezpečnostního inženýrství: “Disciplín máme hned několik, začínáme roztažením 40 metrů béčkových hadic, následuje hammer box, což je ocelová krabice, kde se provádí údery kladivem, poté následuje stažení hadic, přenesení dvou hadicových košů s hadicemi B, následuje zapojení céčkových hadic na rozdělovač a potom přetažení figuríny, která váží 80 kg.”

Nejtěžší disciplínou byl výběh do 10. patra budovy rektorátu, kterou celá soutěž vyvrcholila.

Matyáš Rejzek, student Fakulty bezpečnostního inženýrství: “Závodníci běží s kompletní výstrojí, co mívá hasič u zásahu, vyjma bot. Mohou běžet v teniskách, ale jinak mají kompletní zásahový třívrstvý oblek, řekněme nějakých 7 kg včetně přilby a na zádech dýchací přístroj, řekněme 10 kg. Závodníci co se umisťují na předních příčkách trénují po celý rok, je to velice fyzicky náročná soutěž jak fyzicky tak i technicky. Je to technická disciplína a určitě je potřeba také velká vytrvalost. Ti co to běhají profesionálně, mění i jídelníček.”

anketa: soutěžící: “Přípravy, tak jsem trénoval u nás na vesnici, zkoušel jsem tady ty disciplíny s hadicemi, roztahovat, tahat figurínu a baví mě to. Už jsem podruhé, loni jsem byl poprvé a teďka jsem si zlepšil čas, takže se to povedlo aspoň a jinak jo, je to super. Nejtěžší disciplínou, asi ty schody jsou nejtěžší, to 10. patro je fakt jako masakr.”

“Pro mě byly nejtěžší schody, bylo to velmi náročné a jinak každá překážka byla pro mě těžší, protože nemám pořádně natrénované, ale myslím si, že nějak se to zvládlo. Mám to za sebou, všechno jsem dokončila, takže jsem spokojená.”

“Toto je moje pátá účast na této soutěži. Nejlepší čas vlastně 2:33 před dvěma lety a nejtěžší disciplína určitě schody. Jaké byly přípravy? Běhání do schodů, to je asi základ při této soutěži a ještě to tahání figuríny a silová příprava.”

Nejrychlejší student celou soutěž zvládl za pouhé dvě minuty a 34 sekund a nejlepší studentka pak byla v cíli jen o necelou minutu později.

---

Povodněmi poškozená pyrotechnika byla spálena

Další nebezpečný následek povodní byl odstraněn. Z areálu ostravské firmy na výrobu pyrotechniky byly odvezeny veškeré poškozené produkty. O bezpečnou přepravu se postaral záchranný útvar hasičů z Hlučína a samotná likvidace pyrotechniky byla provedena v Ralsku.

Po zářiové povodni v Ostravě, která zatopila i sklady společnosti vyrábějící zábavní pyrotechniku Pyro Moravia v Přívoze, byly následky řešeny na každém krizovém štábu. Tuny nebezpečných chemikálií se dokonce musely kropit vodou, aby nevyschly a nezačaly hořet. 

Zvažovaná varianta, kdy měla být pyrotechnika zakopána pod zem nakonec realizována nebyla a pyrotechnická služba policie rozhodla, že rachejtle a dělobuchy spálí. Nakládku a přepravu dostali na starosti hasiči z Hlučína.

Jana Urbancová, mluvčí Záchranného útvaru HZS ČR: "K přepravě poškozené pyrotechniky byly vyčleněny speciální sklápěcí automobily, které pod neustálým dohledem cisternové automobilové stříkačky, vyrazily dne 22. listopadu směrem do bývalého vojenského prostoru Ralsko."

Dvanáct naložených zásahových vozidel se přesunulo do bývalého vojenského prostoru Ralsko, kde nebezpečný materiál převzali pyrotechnici k likvidaci.

Jana Urbancová, mluvčí Záchranného útvaru HZS ČR: "Po příjezdu do předem určené dislokace byla pyrotechnika, zahrnující desítky tun vodou nasáklých petard, ohňostrojů a prskavek, opatrně navážena pomocí speciální techniky na improvizovaná ohniště. Na místě probíhalo její bezpečné pálení za přísného dohledu hasičů a pyrotechniků."

Společnost Pyro Moravia škodu vyčíslila na 10 milionů korun. Voda ale nezničila jen zásoby, zaplavena byla i kancelářská budova. Nedostatek pyrotechniky na silvestrovské oslavy ale prý nehrozí. 

---