Den linky 112

11. února si připomínáme Evropský den tísňového čísla 112. Je důležité si toto číslo pamatovat, protože pak už nemusíte nosit v hlavě žádná jiná. I když obsluhují stodvanáctku hasiči, přijímají všechna tísňové volání. Číslo navíc funguje v celé Evropské unii.

Většina z nás si stále pamatuje čísla tísňového volání hasičů, záchranky i policie. Pak je ale samozřejmě tísňová linka 112, která je univerzální, tedy lze ji volat v jakékoliv krizové situaci. Operační důstojník hasičů pak rozhodne, co je v danou chvíli nejlepší.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."

Celkově přijali operátoři v integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě v loňském roce 630 323 volání na čísla 150, 155, 158, ale zdaleka nejvíce právě na 112. Hasiči tak denně přijmou téměř 800 hovorů, což vychází na hovor každou minutu a 50 vteřin. Každý 12. hovor pak znamená výjezd některé ze složek integrovaného záchranného systému.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Linka 112 funguje ve všech zemích Evropské unie a i v některých dalších zemích jako například v Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V některých státech je 112 jediným tísňových číslem. "

Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty a bez kreditu. 112 volejte hlavně v případě, že je ne místě potřeba více záchranných složek, například jde o dopravní nehodu. V případě zdravotních komplikací, kdy může jít o život a čas, doporučují zdravotníci volat rovnou jejich číslo 155.

Rozhovor s vedoucím integrovaného bezpečnostního centra

Radek Zeman, vedoucí IBC MS Kraje: V každém krajském krajském hasičského záchranného sboru je zřízeno tzv. call centrum, kde sedí operační technici, kteří přijímají tísňové volání na 112.

Michal Richter, operační důstojník HZS MS kraje: Přijde hovor, otevře se mi tady okno, zároveň vyskočí lokalizace toho volání. Já se teda doptám, co se stalo, kde se to stalo, jméno toho oznamovatele, případně nějaké další zpřesnění, co potřebujeme vidět. Potom teda to předáváme na ostatní složky, kterým je to určeno.

Tomáš Kořistka, TV Polar: Hasiči loni vyrazili celkem k necelým pětadvaceti tisícům událostí z nichž asi jen třetina nebyla emergentní. Bezmála polovina případů jsou technické havárie, například spadlé a nebezpečné stromy. Požárů bylo vloni 17 153 a podobný byl i počet dopravních nehod s asistencí hasičů.

Radek Zeman, vedoucí IBC MS Kraje: Výhodu volání linky na 112 je v okamžiku, kdy ta událost svým charakterem vyžaduje zapojení všech sil a prostředků, respektive síla prostředků všech složek. To znamená, že se předpokládat, že tam budou zasahovat hasiči, policie i záchranka najednou, tak to v tu chvíli je výhodou volat linku 112. V ostatních případech je možno volat ty národní čísla

Tomáš Kořistka, TV Polar: S osmi a půl tisíce ne emergentních výjezdů bylo nejvíce kvůli otevírání uzavřených prostor, tedy zabouchlé dveře či ztracené klíče a časté jsou i výjezdy kvůli likvidaci kůravého hmyzu.

Tomáš Kořistka, TV Polar: O fungování linky 112 a Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje v Ostravě nyní podrobněji s jeho vedoucím Radkem Zemanem.

Radek Zeman, vedoucí IBC MS Kraje: Objekt integrovaného bezpečnostního centra je jedinečný objev v České republice, který sdružuje operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a v rámci Ostravy ještě Městské policie Ostrava. Jinde v republice tyto operační střediska jsou dislokovány ve svých vlastních prostorech. Zde v Ostravě od roku 1995 nejprve v centru tísňového volání jenom v rámci města Ostravy a potom od roku2010 došlo ke sdružení všech operačních středisek v rámci Moravskoslezského kraje tady do jednoho objektu. Jinými slovy v jednom místě sedí dispečeři a operační důstojníci, kteří nějakým způsobem přijímají tísňové volání a koordinují se prostředky pro zásahy u mimořádných událostí na území Moravskoslezského kraje, případně mezi spoluprací mezi krajské pomoci případně do zahraničí. Také výhod je několik, jedna z těch základních výhod je ta ekonomická, kdy v podstatě pracujeme s nejmodernější technikou a samozřejmě pořizovat to jenom jednou je mnohdy levnější než to pořizovat několikrát. Další výhodou jsou výhody zejména pro občana, to znamená Integrované bezpečnostní centrum se pro občana tváří jako jedno telefonní číslo, to znamená ať zavoláte jakoukoliv tísňovou linku, vždy se dovoláte do jednoho místa tady dispečerům. Zřízení 112 rozhodla EU, která v rámci usnadnění tísňové komunikaci v rámci Evropské unie rozhodla o zavedení jednotného tísňového čísla a přikázala členským státům nějakým způsobem realizovat tento projekt. V ČR se tento projekt realizoval až po roce 2000. V podstatě do ostrého provozu se dostal až d roku 2005. Tímto projektem u nás vzniklo 14 telefonních center tísňové komunikace, která jsou umístěna na operačních střediscích hasičských záchranných sborů krajů, jelikož vláda České republiky rozhodla, že tísňové číslo 112 budou obsluhovat hasičské záchranné sbory. Oproti tomu, jak je to jinde třeba v Evropě, kde někde to obsluhuje policie nebo jsou to přímo speciální lidi vyškolení pro tady tuhle činnost. Primárním výhodou tísňového čísla 112 je to, že se dovoláte z jakéhokoliv mobilního přístroje i toho, který není vybavený SIM kartou. Případně, že nejste v dosahu signálu vlastní sítě, ale jakéhokoliv jiného operátora, výhodou této sítě a zároveň dispečeři na této tísňové lince hovoří i cizími jazyky, to znamená pro zahraniční hosty je možno se dovolat i tady v ČR je jak pomoci. Z pravidla se dovoláte v místě toho kraje, kde se nacházíte, ale samozřejmě ta linka má nějakou svoji kapacitu v případě, že všichni dispečeři v rámci toho daného kraje jsou obsazení a zatíženi tísňovými hovory, tak ten systém ten hovor přenese do jiného kraje, do jiného centra, ale pro občana se v podstatě nic nezmění a on v uvozovkách tu úroveň služeb nebo rozdíl úrovně služby by neměl vůbec poznat. Některé státy jako je třeba Slovinsko, Finsko, Portugalsko zrušily své národní čísla a přešly jenom čistě na jedno tísňové číslo. V ČR to bylo vyhodnoceno tak, že zůstanou ještě zachovány i národní tísňové čísla. Je to zejména z historických důvodů a povědomí občanů.

V Mošnově přistál bombardér B-52

Možná jste v pondělí odpoledne zaznamenali na obloze burácející motory obřího bombardéru B-52, který měl mezipřistání na letišti v Mošnově. Šlo o cvičný let dvou těchto strojů a nácviku se účastnily i naše Gripeny z Čáslavi. Podle zástupců armády, ale cvičení nijak nesouvisí se současnou situací na Ukrajině.

Bombardér B-52 dosedl na plochu mošnovského letiště o půl čtvrté odpoledne a i přes úctyhodné rozměry zdejší přistávací dráhy použil k brždění i padák. Přistání bylo součástí cvičného letu dvou těchto bombardérů nad střední a východní Evropou, druhý letoun pokračoval dál po své trase mimo Českou republiku.

Ryan J. Loucks, pilot letounu B-52: "Testovací mise nám umožňuje vyzkoušet lety ve formaci s našimi partnery z NATO. Můžeme se zlepšovat a jsme tak lépe připraveni reagovat v různých situacích. Přílet bombardéru také symbolizuje naše závazky k aliančním partnerům a přátelům v České republice."

Posádku bombardéru na letišti přivítal zástupce velitele základny taktického letectva v Čáslavi Pavel Pavlík. Naši letci podobné příležitosti k nácviku velmi vítají.

Pavel Pavlík, zástupce velitele základny taktického letectva v Čáslavi: "Když máme možnost cvičit s různými prostředky z NATO, ať už je to tento nebo jiné letouny, tak toho využíváme."

Zástupci armády zdůraznili, že cvičení bylo dlouhodobě plánováno a nesouvisí s aktuální situací na Ukrajině. V plánu prý není ani americká základna, o které se mluvilo v minulosti.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Není to pravda. My samozřejmě s armádou jednáme, ale vždy jednáme v rámci našeho konceptu rozvoje letiště připraveno a schváleno. Chceme posílit část nákladní dopravy."

Bombardér strávil v Mošnově zhruba tři hodiny a po technické kontrole odletěl na předsunutou základnu do Velké Británie.

MP Ostrava pomohla s dopadením původce černé skládky

Ostravská městská policie se znovu vyznamenala. Na pole ve Slezské Ostravě vysypal neznámý řidič korbu stavební sutí a ujel. Strážníci si ale dali práci a pomocí kamerového systému zjistili majitele vozidla. Hrozí mu vysoká pokuta.

Operační středisko strážníků v Ostravě přijalo na lince 156 volání od obyvatele Ostravy-Michálkovic, který byl svědkem vzniku černé skládky. Na pole u křižovatky Josefovy ulice a Michalské vysypalo nákladní auto stavební suť a odjelo pryč. Strážníci vyrazili na místo, aby informaci ověřili.

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Díky svědectví strážníci vytipovali možné příjezdové i odjezdové trasy, kterými se řidič nákladního vozidla mohl na místo skládky dostat a z tohoto místa odjíždět. Následně pak bylo provedeno precizní vytěžení kamer v širším okolí, včetně možných příjezdových a odjezdových tras. Výsledkem šetření pak bylo zjištění majitele nákladního automobilu."

Díky kamerového systému byl nakonec zjištěn majitel vozidla a celá věc byla předána magistrátu města, aby rozhodl o případné pokutě. Podobný úspěch už strážníci měli i loni v květnu, kdy náklaďáky vysypal směsný odpad v Kunčičkách.

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: V Ostravě máme více než 700 kamer, které monitorují důležité dopravní uzly a také místa, kde docházelo a dochází k protiprávnímu jednání."

Nyní nezbývá než doufat, že černá skládka bude brzy odstraněna. Ta v Kunčičkách bohužel nebyla ani po 10 měsících stále zlikvidována přesto, že byl vypátrán majitel vozu i jeho řidič a firma, pro kterou jezdil.

Redakčně upraveno / zkráceno.