Ostravská městská policie slaví 30. let činnosti

Prvních 80 strážníků MP Ostrava složilo slib v dubnu 1992. Byla divoká devadesátá léta a od prvních dní měli rozhodně co dělat. Lidé novou bezpečnostní složku neznali a strážníci si museli vybudovat respekt. Zprvu měli pouze slzný plyn, pouta a pevnou telefonní linku kdesi na služebně.

strážníci, 30 let odsloužených u MP Ostrava: "Jak jsme v tom devadesátém druhém začínali a tak jeden z prvních prioritních úkolů byla eliminace tzv. skořápkářů na Svinovských mostech.""Je pravda, že ze začátku té práce nebylo tolik, protože nebylo tolik vozidel, nebylo tolik bezdomovců, bylo to těsně po revoluci."

Uplynulo 30 let, strážníků je téměř 700 a navíc jim pomáhá asi 900 kamer v ulicích města. Rozděleni jsou do čtyř spádových oblastí a navíc disponují operačním oddílem s celoměstskou působností.

Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Operativní oddíl se skládá ze skupiny pořádkové služby, hlídkové služby, kynologie a skupiny hipologie."

Mění se i zaměření strážníků. Zprvu se o dopravu téměř nezajímali, ale dnes už tvoří asi 70 procent jejich práce. Stále více se také věnují prevenci.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jde nám o to, abychom těm protiprávním jevům předcházeli, než abychom je museli řešit, tzn. posilovat tu preventivní a dohledovou činnost."

Městskou policii ale stále trápí fluktuace. I když neustále běží nové kurzy a o práci je zájem, strážníci často odcházejí k jiným bezpečnostním složkám, kde mají zajištěnu výsluhu.

Horská služba pomáhá při úrazech v Beskydech i Jeseníkách

Členové Horské služby Beskydy si na nedostatek práce rozhodně stěžovat nemohou. Sotva jim skončila zimní sezona, začali zasahovat u návštěvníků hor, kteří se dostali do nesnází při zdolávání horských vrcholů.

Horská služba Beskydy má několik stanovišť rozmístěných v lokalitě celých Moravskoslezských Beskyd. Na některých slouží profesionální záchranáři, jinde dobrovolníci. My jsme se byli za nimi podívat na Lysé hoře a ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Jan Petr, člen Horské služby Beskydy: “Letní sezóna je samozřejmě specifická, ale je specifická v Beskydech podle toho, v jakém místě se ty úrazy nacházejí. Když budeme mluvit v Beskydech o Javorovém, tak tam bude nejvíce padáčkářů. Probíhají tam různé školy a školení. Když se budeme bavit o Lysé hoře, tak tam budou pěší turisté, budou tam cyklisté. Když se budeme například bavit o Pustevnách, tak tam nejvíce těch letní úrazu bývá na koloběžkách. Co se týče nějakých takových častější důrazu, tak těch asi přibývá na různých elektrokolech, co bych takhle dokázal říct, ale jinak si nemyslím, že jde o nějaké hrubé zanedbání. Drtivá většina lidí už jezdí s přilbami a jsou patřičně vybavení. Častěji se taky stávají úrazy takzvaných běžců, kteří běhají takhle nalehko a nejsou moc připravení. Ono, když si podvrtnou kotník, stane se jim nějaký úraz a spadnou a nemůžou se dále pohybovat, tak než se k nim dostaneme do půlky Lysé hory, tak to nějakou dobu trvá. A nemusí být zima, nemusí být nutně zimní sezóna, ale když máte někde v kraťasech ležet v 10 stupních na zemi, tak prochladnete za 20 minut, než se k vám dostaneme. Z mého pohledu si myslím, že není problém si vzít lehký batůžek, do toho nějakou větrovku a nějaké základní vybavení, nějakou lehkou lékárničku.”

Na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd a v jeho okolí pomáhají horští záchranáři především turistům, kteří přecenili své síly.

Radomír Maráček, lékař, HS Beskydy: “Dá se říct, že v posledních letech ubývá úrazů, kdy my docházíme, nebo dojíždíme k turistům, kteří mají problém, který jim znemožňuje dále se pohybovat. To bývá fakt velmi ojedinělé. Jsou to výjimky, kdy si někdo zlomí kotník. Ale přibývá problémů, které jsou tady přímo na vrcholu, protože na Lysou horu dochází čím dál tím více lidí, kteří nejsou zvyklí chodit na hory, nejsou na to vybavení, nemají ani tu fyzickou zdatnost odpovídající tomu výstupu. Pak býváme voláni, že někdo je vyčerpaný, bledý, potí se, není mu dobře. To je asi nejčastější zásah, který tady děláme. Tam stačí, že se ti lidé napijí, odpočinou si, uklidní a jsou schopni zase sejít dolů. V některých případech jsou vyčerpaní natolik, že je transportujeme do údolí. Opravdu výjimečně se volá záchranka.

Pomoc horských záchranářů lidé vyhledávají i při drobných úrazech, které si při výšlapu přivodí.

Radomír Maráček, lékař, HS Beskydy: “Stává se, že zazvoní a řeknou, že někdo tady nahoře je a nevypadá dobře a že by možná potřeboval pomoc. Někdy přicházejí s tím, že se jsou unavení, ať je odvezeme domů, že nám to zaplatí. Takže chtějí po nás jakousi taxislužbu, která není možná. Často si lidé přicházejí pro nějaké nejjednodušší pomůcky, jako náplasti na kuří oka, nebo ošetření nějakých škrábanců. Jeden čas to tady bylo i ošetření psů, kteří se vzájemně pokousali, takže někdy suplujeme i veterinární služby.”

Přestože Lysou horu každý den zdolávají stovky návštěvníků, jeden z nich je výjimečný a platí za ikonu této hory.

Ján Čupa, turista: “Tohle, co dělám, dělám od roku 2011. Mám za sebou 11 zim. Ale nikdy jsem si nic neplánoval, ani to co dělám, jsem si neplánoval. Já jsem byl v těžké psychické krizi a tohle mě vyléčilo bez lékařů. Já se cítím v přírodě šťastný. Já miluju raději zimu. Raději čtyři zimy, než jedno léto. No a ty hory v zimě jsou bílé nádherné, to je jako nevěsta. Holka je krásná celý rok, ale jak je nevěsta bílá, tak je o hodně hezčí. Já nemám problém, jak jsou vysoké teploty, i v horku to dávám bez problémů.”

A na závěr doporučení horských záchranářů, aby turisté měli ve svých mobilech aplikaci Záchranka, která výrazně urychluje poskytnutí pomoci v horském terénu.

Jan Petr, člen Horské služby Beskydy: “Aplikace záchranka nám velice pomáhá. Jedná se o vaši lokalizaci. Než vy mi vysvětlíte, kde se nacházíte, tak přes aplikaci záchranka, když vše funguje, tak vás dokážeme velice lehce lokalizovat. Většinou, když se stane nějaký úraz, tak jste ve stresu, než mi to vysvětlíte přes aplikaci záchranka, já vidím vaši polohu, velice to pomáhá. Mimo to, že si tam můžete zadat vlastně nějaké své zdravotní indispozice. Ale neznamená to, že aplikací záchranka přivoláte pomoc pouze sobě. Často se stává, že přes aplikaci záchranka někdo přivolal pomoc někomu jinému, komu se stal nějaký úraz.”

Drogová kriminalita po covidu zase narůstá

Pandemie koronaviru měla jako jeden z mála kladných důsledků pokles kriminality. V případě drog to bylo ještě zásadnější, protože léky na výrobu pervitinu se do našeho regionu nejčastěji dovážejí z Polska, což bylo znemožněno. Nyní se ale vše rychle vrátilo do starých kolejí, o čemž svědčí i odhalení varny v Třinci. Policisté byli tak rychlí, že na sporáku ještě bublala baňka s drogou.

Radek Haršany, vedoucí ostravského toxi týmu: "Kriminalisté z Ostravy ve spolupráci se zásahovou jednotkou Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje zadrželi podezřelé muže v Třinci a to přímo při nelegální výrobě metamfetaminu."

Při domovních prohlídkách byla zajištěna laboratoř, chemikálie, léky na výrobu drog, 100 tisíc korun, plynová pistole i vyrobený pervitin. Zadrženi byli dva muži s bohatou kriminální minulostí.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 11. oddělní obecné kriminality Ostrava zahájil trestní stíhání proti oběma mužům (54 a 31 let) a obvinil je ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Oba obvinění jsou stíháni vazebně. V případě prokázání viny jim hrozí trest odnětí svobody až na deset let."Radek Haršany, vedoucí ostravského toxi týmu: "Za zmínku stojí také fakt, že oba muži byli v nedávné minulosti odsouzení pro totožnou trestnou činnost, přičemž starší z mužů byl za obdobný čin propuštěn v nedávné době z výkonu trestu po 5 a půl letech odnětí svobody."

Jen za prvních 5 měsíců realizovali policisté v MS kraje 121 akcí, při kterých bylo zajištěno 20 varen a 140 osob. Jen za květen to bylo 26 realizací a stíháno je 32 osob.

Redakčně upraveno / zkráceno.