Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Telemedicína jako součást komplexní léčby pacientů
  • Host: Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov, Telemedicína pomáhá pacientům i lékařům

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, u sledování medicíny speciál, tentokrát z Nemocnice Havířov. Zaměříme se na využívání tele medicíny, která pacientům nabízí velkou škálu služeb. Do studia jsme si k tématu pozvali ředitele nemocnice Norberta Longa.

Telemedicína jako součást komplexní léčby pacientů

Starost o obézní pacienty je v České republice stále ještě zanedbávána. To ale neplatí v havířovské nemocnici, kde se této problematice věnují komplexně.

Obézní pacienty netrápí jen jejich nadváha. Většinou trpí dalšími přidruženými onemocněními jako jsou cukrovka, nebo vysoký krevní tlak, kvůli kterých musí vyhledat lékařskou pomoc. Stejně tak i pan Igor Kubát, který pravidelně navštěvuje Centrum léčby obezity. Pacient kromě toho, že je s ním konzultován jídelníček na míru, je i pod neustálým dozorem, protože je monitorován na dálku pomocí telemedicíny. Nemocnice nově otevřela také Centrum telemedicínských služeb. K dispozici má v současné době 80 sad.

Pavel Valeček, specialista telemedicíny Nemocnice Havířov: “Součástí sady je hlavně pro toho pacienta váha, ale na to jejich onemocnění navazují kardio problémy. Takže pacient dostává jednokanálové EKG, měří se a kontroluje se tlak. u nich dochází k rozvoji s tou obezitou i cukrovka typu 2, takže dostávají glukometr. Monitorujeme i saturaci okysličení krve, teplotu.”

Pacienti zařazení do programu telemedicíny přiznávají, že jim monitorování na dálku pomáhá i psychicky.

Igro Kubát, pacient: “Tím pádem sám sebe donutím, abych se nějakým způsobem hlídal, abych nepřekročil ty nutriční hodnoty od sester, co jsem dostal tady v nemocnici. V procesu jsem prozatím měsíc a půů, ale výsledky se dostavily. Zhruba dvě kila už mám dole. Zlepší se krevní tlak, budu lehčí, takže všechno půjde.”

Pokud se pacientovi nedaří snížit váhu a má velké zdravotní problémy, nemocnice se v rámci komplexnosti o obézní pacienty specializuje i na bariatrické operace.

Peter Schwarz, lékař, Ambulance pro chirurgickou léčbu obezity: “Vytíženost našeho pracoviště je poměrně velká. Ročně nás navštívilo minulý rok na 900 pacientů. Denně se to pohybuje na hranici až 25. Samozřejmě ne všichni pacienti absolvují všechny aspekty léčby obezity. Jen desetina absolvuje operační léčbu. Ono ta obezita je svým způsobem jako sněhová koule, na kterou se nabalují další a další choroby a vlastně zásahem chirurga můžeme výrazně pomoc právě v léčbě těchto onemocnění. S trochou nadsázky se dá říct, že pro nás je redukce hmotnosti vedlejší produkt, ale jádro podstaty spočívá v tom, že zbavíme člověka nemocní, které se na obezitu nabalují. Jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, syndrom spánkového apnoe, astma se horší atd.”

I tito pacienti jsou monitorování pomocí telemedicíny.

Pavlína Vránová, vedoucí nutriční terapeut: “Pacienti u nás v Centru obezity pokud jsou diagnostikování k bariatrické operaci, tak jsou automaticky napojení na telemedicínu. Pro ty pacienty je to přínosem v tom směru, že mají pocit nějakého bezpečí, že jsou v psychické pohodě a minimalizují se jakékoliv rizika jak před operací, tak po operaci. Jsou monitorování dva měsíce před bariatrickou operací a dva měsíce po bariatrické operaci.”

Telemedicína je využívána i u pacientů, kteří se léčí v dialyzačním a nefrologickém centru.

Veronika Zagrobová Kráĺová, primářka Dialyzačního a nefrologického centra: “Možnosti využití telemedicíny u našich pacientů, jsou to buď pacienti v naši nefrologické ambulanci, nebo i u pacientů na dialýze, telemedicínu využíváme při monitoraci tlaku. Je to hlavně důležité z toho důvodu, že pro nás je podstatné, aby pacienti měli dobře kompenzovanou hypertenzi, protože dlouhodobě špatně léčená hypertenze, vysoký tlak, vede potažmo i k selhání funkcí ledvin. Velkou výhoda je, že vidíme hned i ty hodnoty tlaku pacientů a podle toho můžeme upravovat i léčbu. To znamená, že buď ty léky snižujeme, nebo zvyšujeme.”

Host: Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov, Telemedicína pomáhá pacientům i lékařům

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám ředitele Nemocnice Havířov Norberta Schellonga. Dobrý den, vítejte u nás.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Dobrý den, divákům i vám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, divákům jsme naznačili téma v předchozím příspěvku. Budeme se bavit o telemedicíně. Než to budeme nějak shrnovat toto téma, řekněte, jakou budoucnost má telemedicína v Nemocnici Havířov?

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Telemedicína nejen v Nemocnici Havířov, ale obecně v České republice a celosvětově je prakticky velmi účinný lék na chronické problémy zdravotnictví vlastně 21. století, s kterým se potýká celý svět, což je vlastně exponenciálně narůstající poptávka po zdravotní péči vlivem i třeba zvyšující se míry dožití obyvatel celé planety a obzvlášť v Evropě. No a na straně druhé jenom mírně rostoucí počet personálu, počet poskytovatelů. A ta telemedicína samozřejmě přináší potom ten efekt té vzdálené péče, vzdálené diagnostiky a včasné intervence. A je prakticky opravdu dneska žádoucí disciplínou ve všech zemích, které se zdravotnictví a jejím problémům věnují. Naše nemocnice tomu šla, myslím si, hodně napřed a už od roku 2019 se telemedicíně věnuje v posledních třech letech potom velmi intenzivně. Snažíme se ji teda zavádět s ohledem na prostředky a na způsob, jak je telemedicína možná dneska hradit ze strany plátců nebo různých dotací. Tak se ji snažíme zavádět, jak jen to jde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou medicínské obory, kde vůbec nepůjde telemedicínu zavést?

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Já bych si ani netroufl hodnotit, kde to jde nebo kde to nepůjde. Ono prakticky při jakémkoliv druhu péče, jakékoliv specializaci je nutný ten první kontakt s pacientem nebo to za léčení nebo ta prvotní diagnostika opravdu prezenčně. To znamená lékař v jakékoliv diagnóze, v jakékoliv specializaci toho pacienta musí poznat. Jsou obory, ve kterých musí opačně samozřejmě nějakým způsobem diagnostikovat. Jsou obory, kde je musíme diagnostikovat se zdravotnickými prostředky na místě, s drahými zdravotnickými prostředky a diagnostickými zařízeními. Ale takřka ve všech oborech, včetně třeba i onkologie poté může nastat fáze, kdy pacient nemusí docházet ke každému vyšetření do nemocnice a zejména řekněme příjem dat fyziologického charakteru o tom, jak je třeba účinná léčba nebo jak se zhoršuje či zlepšuje jakékoliv tzv. komorbidita, tedy to přidružené onemocnění, je pro lékaře velmi užitečná a důležitá, protože ji může mít dneska online v čase.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, vypíchněte ty plusy telemedicíny jak pro lékaře, tak pro pacienta.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Je to asi něco, co už stokrát bylo vyřčeno, ale opravdu v praxi vidíme, že to přináší ty užitky. A to je zejména snižování počtu těch fyzických ambulantních návštěv. Více času, tím pádem lékaře pro tu prezenční návštěvu, když už ten pacient opravdu přijde, zvládne větší objem pacientů. Tím největším benefitem, asi bych řekl, že je právě intenzita příjmu těch fyziologických dat od pacienta. Pokud mohu pacienta de facto vidět nebo vidět jeho fyziologické hodnoty stran saturace čili okysličení krve, stran hladiny cukru v krvi, stran jeho vývoje, hypertenze nebo krevního tlaku, jeho srdeční činnosti a můžu je vidět každý den v nějakých týdenních, čtrnáctidenní nebo měsíčních reportech, tak je to obrovský samozřejmě benefit oproti tomu, kdy si ho pozvu jednou za kvartál a kde mnohdy je pacient pod vlivem toho syndromu bílého pláště třeba i nevalidně, naměřen. Třeba co se týče těch dat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Velmi krátce, jak to je s financováním? Protože hned v úvodu jste zmínil, že pokud to jde a pokud jsou peníze, tak zavádíte, kde to jde, telemedicínu.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Tak dneska se zdravotní pojišťovny k tomu začaly stavět opravdu už pozitivně. Nicméně pořád nám chybí zákonná norma, která by pomohla těm plátcům opravdu nacenit konkrétní výkony. Konkrétně, že tě dostatečně můžu naměřit hodnotu cukru v krvi například. Čili ty programy jsou většinou založené v různých fondech prevence a my se snažíme je využívat a tak stejně se snažíme využívat například různé výzkumné granty, které vždy mají cíl validovat, jestli telemedicína se právě hodí na tu či onu medicínskou specializaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Dnešní díl končí. Děkujeme za pozornost a mějte se hezky a zdravě.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
01. května 2024, 17:40

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, u sledování medicíny speciál, tentokrát z Nemocnice Havířov. Zaměříme se na využívání tele medicíny, která pacientům nabízí velkou škálu služeb. Do studia jsme si k tématu pozvali ředitele nemocnice Norberta Longa.

Telemedicína jako součást komplexní léčby pacientů

Starost o obézní pacienty je v České republice stále ještě zanedbávána. To ale neplatí v havířovské nemocnici, kde se této problematice věnují komplexně.

Obézní pacienty netrápí jen jejich nadváha. Většinou trpí dalšími přidruženými onemocněními jako jsou cukrovka, nebo vysoký krevní tlak, kvůli kterých musí vyhledat lékařskou pomoc. Stejně tak i pan Igor Kubát, který pravidelně navštěvuje Centrum léčby obezity. Pacient kromě toho, že je s ním konzultován jídelníček na míru, je i pod neustálým dozorem, protože je monitorován na dálku pomocí telemedicíny. Nemocnice nově otevřela také Centrum telemedicínských služeb. K dispozici má v současné době 80 sad.

Pavel Valeček, specialista telemedicíny Nemocnice Havířov: “Součástí sady je hlavně pro toho pacienta váha, ale na to jejich onemocnění navazují kardio problémy. Takže pacient dostává jednokanálové EKG, měří se a kontroluje se tlak. u nich dochází k rozvoji s tou obezitou i cukrovka typu 2, takže dostávají glukometr. Monitorujeme i saturaci okysličení krve, teplotu.”

Pacienti zařazení do programu telemedicíny přiznávají, že jim monitorování na dálku pomáhá i psychicky.

Igro Kubát, pacient: “Tím pádem sám sebe donutím, abych se nějakým způsobem hlídal, abych nepřekročil ty nutriční hodnoty od sester, co jsem dostal tady v nemocnici. V procesu jsem prozatím měsíc a půů, ale výsledky se dostavily. Zhruba dvě kila už mám dole. Zlepší se krevní tlak, budu lehčí, takže všechno půjde.”

Pokud se pacientovi nedaří snížit váhu a má velké zdravotní problémy, nemocnice se v rámci komplexnosti o obézní pacienty specializuje i na bariatrické operace.

Peter Schwarz, lékař, Ambulance pro chirurgickou léčbu obezity: “Vytíženost našeho pracoviště je poměrně velká. Ročně nás navštívilo minulý rok na 900 pacientů. Denně se to pohybuje na hranici až 25. Samozřejmě ne všichni pacienti absolvují všechny aspekty léčby obezity. Jen desetina absolvuje operační léčbu. Ono ta obezita je svým způsobem jako sněhová koule, na kterou se nabalují další a další choroby a vlastně zásahem chirurga můžeme výrazně pomoc právě v léčbě těchto onemocnění. S trochou nadsázky se dá říct, že pro nás je redukce hmotnosti vedlejší produkt, ale jádro podstaty spočívá v tom, že zbavíme člověka nemocní, které se na obezitu nabalují. Jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, syndrom spánkového apnoe, astma se horší atd.”

I tito pacienti jsou monitorování pomocí telemedicíny.

Pavlína Vránová, vedoucí nutriční terapeut: “Pacienti u nás v Centru obezity pokud jsou diagnostikování k bariatrické operaci, tak jsou automaticky napojení na telemedicínu. Pro ty pacienty je to přínosem v tom směru, že mají pocit nějakého bezpečí, že jsou v psychické pohodě a minimalizují se jakékoliv rizika jak před operací, tak po operaci. Jsou monitorování dva měsíce před bariatrickou operací a dva měsíce po bariatrické operaci.”

Telemedicína je využívána i u pacientů, kteří se léčí v dialyzačním a nefrologickém centru.

Veronika Zagrobová Kráĺová, primářka Dialyzačního a nefrologického centra: “Možnosti využití telemedicíny u našich pacientů, jsou to buď pacienti v naši nefrologické ambulanci, nebo i u pacientů na dialýze, telemedicínu využíváme při monitoraci tlaku. Je to hlavně důležité z toho důvodu, že pro nás je podstatné, aby pacienti měli dobře kompenzovanou hypertenzi, protože dlouhodobě špatně léčená hypertenze, vysoký tlak, vede potažmo i k selhání funkcí ledvin. Velkou výhoda je, že vidíme hned i ty hodnoty tlaku pacientů a podle toho můžeme upravovat i léčbu. To znamená, že buď ty léky snižujeme, nebo zvyšujeme.”

Host: Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov, Telemedicína pomáhá pacientům i lékařům

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám ředitele Nemocnice Havířov Norberta Schellonga. Dobrý den, vítejte u nás.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Dobrý den, divákům i vám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, divákům jsme naznačili téma v předchozím příspěvku. Budeme se bavit o telemedicíně. Než to budeme nějak shrnovat toto téma, řekněte, jakou budoucnost má telemedicína v Nemocnici Havířov?

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Telemedicína nejen v Nemocnici Havířov, ale obecně v České republice a celosvětově je prakticky velmi účinný lék na chronické problémy zdravotnictví vlastně 21. století, s kterým se potýká celý svět, což je vlastně exponenciálně narůstající poptávka po zdravotní péči vlivem i třeba zvyšující se míry dožití obyvatel celé planety a obzvlášť v Evropě. No a na straně druhé jenom mírně rostoucí počet personálu, počet poskytovatelů. A ta telemedicína samozřejmě přináší potom ten efekt té vzdálené péče, vzdálené diagnostiky a včasné intervence. A je prakticky opravdu dneska žádoucí disciplínou ve všech zemích, které se zdravotnictví a jejím problémům věnují. Naše nemocnice tomu šla, myslím si, hodně napřed a už od roku 2019 se telemedicíně věnuje v posledních třech letech potom velmi intenzivně. Snažíme se ji teda zavádět s ohledem na prostředky a na způsob, jak je telemedicína možná dneska hradit ze strany plátců nebo různých dotací. Tak se ji snažíme zavádět, jak jen to jde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou medicínské obory, kde vůbec nepůjde telemedicínu zavést?

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Já bych si ani netroufl hodnotit, kde to jde nebo kde to nepůjde. Ono prakticky při jakémkoliv druhu péče, jakékoliv specializaci je nutný ten první kontakt s pacientem nebo to za léčení nebo ta prvotní diagnostika opravdu prezenčně. To znamená lékař v jakékoliv diagnóze, v jakékoliv specializaci toho pacienta musí poznat. Jsou obory, ve kterých musí opačně samozřejmě nějakým způsobem diagnostikovat. Jsou obory, kde je musíme diagnostikovat se zdravotnickými prostředky na místě, s drahými zdravotnickými prostředky a diagnostickými zařízeními. Ale takřka ve všech oborech, včetně třeba i onkologie poté může nastat fáze, kdy pacient nemusí docházet ke každému vyšetření do nemocnice a zejména řekněme příjem dat fyziologického charakteru o tom, jak je třeba účinná léčba nebo jak se zhoršuje či zlepšuje jakékoliv tzv. komorbidita, tedy to přidružené onemocnění, je pro lékaře velmi užitečná a důležitá, protože ji může mít dneska online v čase.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, vypíchněte ty plusy telemedicíny jak pro lékaře, tak pro pacienta.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Je to asi něco, co už stokrát bylo vyřčeno, ale opravdu v praxi vidíme, že to přináší ty užitky. A to je zejména snižování počtu těch fyzických ambulantních návštěv. Více času, tím pádem lékaře pro tu prezenční návštěvu, když už ten pacient opravdu přijde, zvládne větší objem pacientů. Tím největším benefitem, asi bych řekl, že je právě intenzita příjmu těch fyziologických dat od pacienta. Pokud mohu pacienta de facto vidět nebo vidět jeho fyziologické hodnoty stran saturace čili okysličení krve, stran hladiny cukru v krvi, stran jeho vývoje, hypertenze nebo krevního tlaku, jeho srdeční činnosti a můžu je vidět každý den v nějakých týdenních, čtrnáctidenní nebo měsíčních reportech, tak je to obrovský samozřejmě benefit oproti tomu, kdy si ho pozvu jednou za kvartál a kde mnohdy je pacient pod vlivem toho syndromu bílého pláště třeba i nevalidně, naměřen. Třeba co se týče těch dat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Velmi krátce, jak to je s financováním? Protože hned v úvodu jste zmínil, že pokud to jde a pokud jsou peníze, tak zavádíte, kde to jde, telemedicínu.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Tak dneska se zdravotní pojišťovny k tomu začaly stavět opravdu už pozitivně. Nicméně pořád nám chybí zákonná norma, která by pomohla těm plátcům opravdu nacenit konkrétní výkony. Konkrétně, že tě dostatečně můžu naměřit hodnotu cukru v krvi například. Čili ty programy jsou většinou založené v různých fondech prevence a my se snažíme je využívat a tak stejně se snažíme využívat například různé výzkumné granty, které vždy mají cíl validovat, jestli telemedicína se právě hodí na tu či onu medicínskou specializaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Dnešní díl končí. Děkujeme za pozornost a mějte se hezky a zdravě.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-01-05-2024-17-40