Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava, Napojení pacienta se srdeční zástavou na mimotělní oběh v terénu

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tématu se budeme věnovat také ve studiu, ve kterém vítám Filipa Buršu, vedoucího ECMO centra ve Fakultní nemocnici Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Dobrý den

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, tento případ zachráněného pacienta, který jsme viděli v předchozím příspěvku, obletěl média. Je unikátní. V čem ta unikátnost spočívá?

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Tak ta unikátnost vězí v tom, že se nám podařilo v našem regionu implementovat systém tzv. ECPR. To znamená napojení pacienta se srdeční zástavou na mimotělní oběh přímo v terénu a jedná se o pacienty, kteří neodpoví dobře na konvenční resuscitační postupy. To znamená tu klasickou, řekněme manuální srdeční masáž a umělé dýchání. Takže u těchto pacientů je tato metoda jednou z posledních možností, jak by srdeční zástavu mohli přežít.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co to všechno obnáší? Napojení v terénu pacienta na mimotělní oběh?

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Tak samozřejmě tomu musí předcházet velmi robustní systém jak na straně zdravotnické záchranné služby, tak na straně ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava. Je to výsledkem dlouhodobé spolupráce všech těch složek a výsledkem opravdu mnoha a mnoha let různých simulací, zkoušení a postupného pokroku, řekněme na obou stranách. Musí to být samozřejmě pacient, u něhož dochází k srdeční zástavě, kterou někdo z okolí nebo prostě spoluobčané vidí, zaregistrují. To znamená, je to situace, kdy ihned probíhá laická resuscitace, ta klasická srdeční masáž, umělé dýchání a podobně. Musí být ihned informován dispečink záchranné služby, který dál vlastně pomáhá telefonicky s naváděním a v té samotné resuscitaci. A ten dispečink následně tu situaci vyhodnocuje a pokud situace i pacient splní určitá kritéria, je vyslán náš tým z fakultní nemocnice další sanitkou na místo události, kde po řekněme krátkém expertním zhodnocení celého případu a jednotlivých parametrů dochází k vlastnímu napojení na mimotělní oběh.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete zdůraznit, jak je to náročné, protože přece jenom, když toto probíhá v nemocnici na sále, tak je tam spousta kolegů, spousta přístrojů, zatímco na místě je lékař sám.

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Ten výkon, který si můžeme představit, že to je taková malá velká operace, je přenesen opravdu do terénu. A když hovoříme o terénu, tak to není jenom uvnitř nějakých budov, bytů a podobně, ale může to být opravdu přímo v terénu, na nějakých sportovních akcích nebo prostě kdekoliv, kde si představíte. Ten výkon je náročný právě proto, že nemáte vlastně možnost využití nemocničního zázemí, nějakých přístrojů, pomůcek atd. Pracujete tedy ve značně omezeném prostředí, ale i tak ten výkon musí proběhnout sterilně. Vlastně se tam vytvoří takový improvizovaný sál a operační pole, které si připravíme přímo na zemi, kde se pacient nachází. A potom dochází k vlastnímu napojení mimotělního oběhu. To znamená zavedení takových tlustých gumových hadic do cévního systému pacienta. Pomáhá nám v tom ultrazvuková navigace, takže nejsme úplně slepí, ale vidíme jednotlivé struktury na ultrazvukovém přístroji, ale i tak je to výkon, který je technicky velmi náročný, musí ho samozřejmě provádět extrémně vyškolený a zkušený personál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak velkou roli hraje v těchto případech čas?

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Ten čas je zásadní. To je vlastně ten základní fundament, proč jsme tento systém nastavili takto. Pro pacienta se srdeční zástavou je klíčová doba, než opět v jeho cévách začne proudit krev. Takže samozřejmě pokud tyto procedury trvají vyšší desítky minut, nebo třeba hodinu, případně déle, tak pochopitelně šance na to, že pacient z takového těžkého stavu vyvázne bez nějakého neurologického poškození, je relativně malá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tato metoda je teprve na začátku používání. I tak už jste v krátké době měli tři pacienty. Je to tak?

Filip Burša, vedoucí ECMO centra FN Ostrava: Ten systém zavést není úplně snadné, takže je výsledkem dlouhodobé, systematické práce jak na straně záchranné služby, tak na straně týmu Fakultní nemocnice. Takže opravdu na to, aby se taková věc dala do terénu přenést a spustit, potřebujete nejenom nějaké přístrojové a technické zázemí, ale především potřebujete personál, který je toho vůbec schopen. A zase nejenom kapacitně, ale především na té expertní úrovni, protože tam není prostor pro žádné chyby, jste tam sami a není prostě jiná možnost, než aby se nám to povedlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já vám budu držet palce, ať takových pacientů, u kterých můžete říct, že se nám to povedlo, máte co nejvíce – nebo ideálně 100 %. Nevím, jestli se to takhle úplně dá. Děkuji Vám za Vaše odpovědi. Dnešní díl končí, děkujeme za pozornost a mějte se moc hezky a hlavně buďte zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.