Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Ionizující záření v medicíně pomáhá, Vyšetření těhotných žen je bezpečné, Přístroje podléhají přísným pravidelným kontrolám, vedoucí MR Nemocnice ve Frýdku-Místku Mgr. Dušan Matyášek
  • Slezská nemocnice otevřela zmodernizovaný pavilon onkologie

Ionizující záření v medicíně pomáhá, Vyšetření těhotných žen je bezpečné, Přístroje podléhají přísným pravidelným kontrolám, vedoucí MR Nemocnice ve Frýdku-Místku Mgr. Dušan Matyášek

Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je Ionizující záření. Hostem je pan magistr Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: První otázka zní: ionizující záření v medicíně pomáhá, ale může člověku i uškodit? Jak často za rok může jít člověk na rentgen?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Co se týká této oblasti, my v rentgenové diagnostice nemáme žádné limity, tzn. není určeno, jak často může jít na rentgen, ale je určeno, že vždy přínos pro pacienta musí převýšit možné riziko. Jinými slovy, pokud lékař pošle pacienta na rentgen, potřebuje objasnit nějaký zdravotní problém, nějakou příčinu a díky tomu je přínos daleko větší než možné riziko, protože my pacienta vyšetříme a tu příčinu té nemoci najdeme.

Simona Součková, TV Polar: Co když přijde na rentgen těhotná žena? Můžete ji také vyšetřit v případě nutnosti nebo nějakého akutního stavu?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Vyšetření těhotných žen samozřejmě není absolutní kontraindikací. Vždy záleží na tom, o jaký stav se jedná. Pokud je to akutní, potřebujeme to vyšetření provést, tak ho samozřejmě provedeme. A tím, že víme, že ta žena je těhotná, uděláme taková opatření, abychom nemohli ublížit plodu ani ženě. Ve většině případů dáme ochranné olověné krytí na břicho té pacientky a vyšetření provedeme.

Simona Součková, TV Polar: Jestli dovolíte, já bych ještě u těhotných žen zůstala. Co se stane, když to žena v té chvíli, kdy absolvuje rentgen, neví, že je těhotná a zjistí to třeba za týden, za 14 dní, za tři týdny, že je už třeba ve druhém měsíci.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Taková situace může nastat a za svoji kariéru jsem to zažil hodněkrát, zažívám to docela často. Potom ta nastávající maminka je vystrašená, bojí se, aby nemohla tomu miminku nebo tomu plodu v té době nějakým způsobem ublížit. Postup je takový, že to řekne svému lékaři na gynekologii, lékař podá žádost do té nemocnice, abychom zpětně vypočetli dávku. Ta dávka je zpětně vypočtena, dodáme to tomu lékaři a zjistíme přesně, jakou dávku záření mohla žena dostat. Chci Vám ale říct, že při běžných skiagrafických vyšetřeních, která se provádějí, jsou dávky většinou tak malé, že strach z toho, jestli to může dítěti ublížit, je daleko větší riziko než z toho záření. Není ta dávka taková, aby se těhotná žena měla bát o nějakou perspektivu těhotenství. Zpětně se to vypočítává a máme to velmi ošetřené. Je na to skvělá metodika vypracovaná. A stává se to

Simona Součková, TV Polar: Kolik Vám zhruba chodí těhotných žen na vyšetření?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Co se týká těhotných žen se nedá říct, protože nevíme, jestli už je těhotná nebo není. Ale nemocný může být člověk netěhotný i těhotný.

Simona Součková, TV Polar: Nedá se to specifikovat, setkáváte se s tím.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Setkávám se s tím, chodí. A právě díky principům radiační ochrany děláme taková opatření, abychom ten plod nemohli ohrozit.

Simona Součková, TV Polar: Provádějí se nějaké testy, jestli rentgenové přístroje fungují správně? Předpokládám, že pravidelné kontroly určitě probíhají, nicméně jak často?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Ta kontrola je velmi přísná a máme na to celý metodický pokyn. Postupujeme podle zákonů a vyhlášky o radiační ochraně a to se dá rozdělit na několik částí. Běžnou obyčejnou kontrolu, tzv. denní zkoušky provozní stálosti, dělá pracovník s tím zdrojem každý den. Následují periodické, to znamená měsíční zkoušky provozní stálosti. Ty už se dělají pomocí fantomu. Tříměsíční, ty už děláme speciálními pomůckami. A následují potom testy tzv. dlouhodobá stabilita, kterou nám provádějí nasmlouvané firmy, které mají povolení úřadu, aby to mohli provádět. Takže ta ochrana nebo to zabezpečení, aby ty zdroje byly opravdu bezpečné, je více etážová a je to zajištěné opravdu velmi dobře.

Simona Součková, TV Polar: V nemocnici určitě zaznamenali pacienti nápisy KONTROLOVANÉ PÁSMO, případně SLEDOVANÉ PÁSMO. Co to znamená?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: To, paní Součková, souvisí s tím, co jsme se před chvílí bavili. Tím, že na pracovištích máme zdroje ionizujícího záření, tak se celá pracoviště, pracovníci, kteří tam pracují a pacienti musí kontrolovat a musíme mít tu oblast vyšetřoven hlídánou. Kontrolované pásmo. Kontrolujeme každou osobu. Jsou tam určitá opatření, která v těch výšetřovnách musíme dodržovat. Podobně je to u sledovaných pásem.

Simona Součková, TV Polar: Proč vadí, dejme tomu, řetízky a naušnice?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Řetízky a naušnice nevadí v tom smyslu, že by nějakým způsobem vadily tomu záření, ale pokud lékař pošle pacienta na vyšetření krční páteře a pacient má řetízek, tak právě ten řetízek udělá na snímku stín, ale kvůli němu bychom mohli nevidět nějaký patologický proces třeba. Proto ho necháme sundat pacientovi a ten s tím tam není.

Simona Součková, TV Polar: Dřív často byli vidět pacienti, jak běhají po nemocnici s rentgenovými snímky v ruce. Ostatně to vidíme i v některých televizních pořadech nebo filmech. To už asi dneska není vidět vůbec, nebo ano? V některých, třeba menších, nemocnicích?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: My jsme se o tom společně bavili na konci minulého rozhovoru. Ono je to o tom, že technika v našem oboru jde velmi rychle dopředu. To je to, co mě na tom opravdu moc baví. Dřív byly obyčejné rentgenové snímky, vyvolávalo se to ručně, viděli jsme je. Dneska už máme vše digitálně zpracované, v digitální podobě. My už se s těmi snímky nesetkáváme, už je to vše v rámci digitalizace.

Simona Součková, TV Polar: Co když je pacient na jednotce intenzivní péče? Jakým způsobem ho rentgenujete? Nemůže se pohnout k Vám na rentgen.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: I na to máme své metody. Jedná se o to, že když pacient nemůže přijít za námi, my můžeme přijít za ním. Existují tzv. mobilní rentgenové přístroje, které umíme používat a jedeme na ten pokoj s mobilním rentgenovým přístroje za pacientem. A samozřejmě i tam dodržujeme tu radiační ochranu, aby nedošlo k ozáření okolních pacientů a personálu a vyšetření provedeme na pokoji toho pacienta.

Simona Součková, TV Polar: Já Vám moc děkuji za zajímavé povídání. Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší práci a s vámi, milí diváci, zase příště. Mějte se hezky.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Slezská nemocnice otevřela zmodernizovaný pavilon onkologie

Opavské slezské nemocnici přibývá onkologických pacientů. Původní pavilon tak nevyhovoval kapacitně a budova, ve které sídlí, byla navíc zchátralá a působila depresivně. Nemocnice se proto rozhodla pro její rekonstrukci.

Karel Siebert, ředitel SNO: “V dočasném provozu, který trval asi 7 měsíců, tak oddělení bylo přestěhováno v psychiatrické nemocnici v pavilonu číslo 7, který jsme museli částečně opravit, protože je to taky historický pavilon, ale chci poděkovat zástupcům nemocnice za velice příjemné prostředí a podmínky, které nám po tu dobu vytvořili.”

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: “Jsem velmi rád, že zrovna ten obor modernizujeme, protože jak víme všichni, onkologie není zrovna oborem, který by byl pro lidi příjemný a já se domnívám, že je nejdůležitější pro ty pacienty prostředí a samozřejmě personál, který se okolo těchto pacientů pohybuje. Dneska se otevřelo toto oddělení, které je moderně vybaveno, je čisté a právě to by mělo uklidnit pacienty, kteří tady přichází.”

Tomáš Navrátil, primátor Opavy: “Za každou takovou úpravu mám velkou radost, protože za prvé, jsou tady kvalitní služby, ale i to prostředí tvoří tu atmosféru těch lidí a tu náladu, tu pozitivnost a zvlášť tady na onkologickém oddělení, kdy právě tady pacienti nechodí klidní, jsou samozřejmě nervózní, neví, co bude, jaké budou jejich výsledky, nebo mají nějaký horší stav, tak samozřejmě to prostředí jim strašně moc pozitivně pomůže. Je to laděné do příjemného, s obrázky, takže ti pacienti se tady cítí daleko lépe. Je to pro ně důstojnější zázemí.”

Díky rekonstrukci se nejen rozšířil provoz onkologické kliniky, ale nově byla vybudována recepce a čekárna pro pacienty.

Margita Nováčiková, primářka klinické onkologie, SNO: “My jsme z toho nadšeni. Je mi ctí, že ta akce se provedla a jsem za to moc ráda, že tu máme jak pečující personál, tak hlavně pacienti jiné prostředí a jiný komfort. Jsme všichni propojené nádoby, takže spokojenost pacientů se bude přenášet na nás a spokojenost personálu na pacienty. My tu celkem na ty aplikace. Máme 4 pokoje včetně tady toho, který je samostatným lůžkem. Máme 7 postelí, 7 aplikačních křesel a máme 3 ambulance pro 3 lékaře, kteří pacienty vyšetřují a odbavují.”

Co se týká zdraví, tak nejdůležitější je prevence. Česko oproti jiným zemím pokulhává. Na preventivní vyšetření vůbec nechodí zhruba třetina obyvatel.

Margita Nováčiková, primářka klinické onkologie, SNO: “Nejdůležitější pro ty pacienty je, aby se ta diagnóza provedla včas, aby se onemocnění, když už vzniklo, diagnostikovalo včas a ten včasný záchyt zase umožňují různé screeningové programy. U žen karcinom děložního čípku, korporální karcinom u obou pohlaví, karcinom prsu, tam screeningy běží. Teď je pilotní screening na 5 let u karcinomu plic a už jsou pozitivní výstupy , že to význam má, že zvažuje se, jestli nebude screening u karcinomu prostaty, karcinomu pankreatu, který je opravdu tichý zabiják a narůstají počty a léčba je tam málo úspěšná.”

V opavské slezské nemocnici probíhá i rekonstrukce interny a pavilonu chirurgických oborů. Práce by měly skončit do konce roku. Ještě letos v listopadu chce nemocnice začít s výstavbou koridoru.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
06. září 2023, 17:43

Ionizující záření v medicíně pomáhá, Vyšetření těhotných žen je bezpečné, Přístroje podléhají přísným pravidelným kontrolám, vedoucí MR Nemocnice ve Frýdku-Místku Mgr. Dušan Matyášek

Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je Ionizující záření. Hostem je pan magistr Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: První otázka zní: ionizující záření v medicíně pomáhá, ale může člověku i uškodit? Jak často za rok může jít člověk na rentgen?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Co se týká této oblasti, my v rentgenové diagnostice nemáme žádné limity, tzn. není určeno, jak často může jít na rentgen, ale je určeno, že vždy přínos pro pacienta musí převýšit možné riziko. Jinými slovy, pokud lékař pošle pacienta na rentgen, potřebuje objasnit nějaký zdravotní problém, nějakou příčinu a díky tomu je přínos daleko větší než možné riziko, protože my pacienta vyšetříme a tu příčinu té nemoci najdeme.

Simona Součková, TV Polar: Co když přijde na rentgen těhotná žena? Můžete ji také vyšetřit v případě nutnosti nebo nějakého akutního stavu?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Vyšetření těhotných žen samozřejmě není absolutní kontraindikací. Vždy záleží na tom, o jaký stav se jedná. Pokud je to akutní, potřebujeme to vyšetření provést, tak ho samozřejmě provedeme. A tím, že víme, že ta žena je těhotná, uděláme taková opatření, abychom nemohli ublížit plodu ani ženě. Ve většině případů dáme ochranné olověné krytí na břicho té pacientky a vyšetření provedeme.

Simona Součková, TV Polar: Jestli dovolíte, já bych ještě u těhotných žen zůstala. Co se stane, když to žena v té chvíli, kdy absolvuje rentgen, neví, že je těhotná a zjistí to třeba za týden, za 14 dní, za tři týdny, že je už třeba ve druhém měsíci.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Taková situace může nastat a za svoji kariéru jsem to zažil hodněkrát, zažívám to docela často. Potom ta nastávající maminka je vystrašená, bojí se, aby nemohla tomu miminku nebo tomu plodu v té době nějakým způsobem ublížit. Postup je takový, že to řekne svému lékaři na gynekologii, lékař podá žádost do té nemocnice, abychom zpětně vypočetli dávku. Ta dávka je zpětně vypočtena, dodáme to tomu lékaři a zjistíme přesně, jakou dávku záření mohla žena dostat. Chci Vám ale říct, že při běžných skiagrafických vyšetřeních, která se provádějí, jsou dávky většinou tak malé, že strach z toho, jestli to může dítěti ublížit, je daleko větší riziko než z toho záření. Není ta dávka taková, aby se těhotná žena měla bát o nějakou perspektivu těhotenství. Zpětně se to vypočítává a máme to velmi ošetřené. Je na to skvělá metodika vypracovaná. A stává se to

Simona Součková, TV Polar: Kolik Vám zhruba chodí těhotných žen na vyšetření?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Co se týká těhotných žen se nedá říct, protože nevíme, jestli už je těhotná nebo není. Ale nemocný může být člověk netěhotný i těhotný.

Simona Součková, TV Polar: Nedá se to specifikovat, setkáváte se s tím.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Setkávám se s tím, chodí. A právě díky principům radiační ochrany děláme taková opatření, abychom ten plod nemohli ohrozit.

Simona Součková, TV Polar: Provádějí se nějaké testy, jestli rentgenové přístroje fungují správně? Předpokládám, že pravidelné kontroly určitě probíhají, nicméně jak často?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Ta kontrola je velmi přísná a máme na to celý metodický pokyn. Postupujeme podle zákonů a vyhlášky o radiační ochraně a to se dá rozdělit na několik částí. Běžnou obyčejnou kontrolu, tzv. denní zkoušky provozní stálosti, dělá pracovník s tím zdrojem každý den. Následují periodické, to znamená měsíční zkoušky provozní stálosti. Ty už se dělají pomocí fantomu. Tříměsíční, ty už děláme speciálními pomůckami. A následují potom testy tzv. dlouhodobá stabilita, kterou nám provádějí nasmlouvané firmy, které mají povolení úřadu, aby to mohli provádět. Takže ta ochrana nebo to zabezpečení, aby ty zdroje byly opravdu bezpečné, je více etážová a je to zajištěné opravdu velmi dobře.

Simona Součková, TV Polar: V nemocnici určitě zaznamenali pacienti nápisy KONTROLOVANÉ PÁSMO, případně SLEDOVANÉ PÁSMO. Co to znamená?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: To, paní Součková, souvisí s tím, co jsme se před chvílí bavili. Tím, že na pracovištích máme zdroje ionizujícího záření, tak se celá pracoviště, pracovníci, kteří tam pracují a pacienti musí kontrolovat a musíme mít tu oblast vyšetřoven hlídánou. Kontrolované pásmo. Kontrolujeme každou osobu. Jsou tam určitá opatření, která v těch výšetřovnách musíme dodržovat. Podobně je to u sledovaných pásem.

Simona Součková, TV Polar: Proč vadí, dejme tomu, řetízky a naušnice?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Řetízky a naušnice nevadí v tom smyslu, že by nějakým způsobem vadily tomu záření, ale pokud lékař pošle pacienta na vyšetření krční páteře a pacient má řetízek, tak právě ten řetízek udělá na snímku stín, ale kvůli němu bychom mohli nevidět nějaký patologický proces třeba. Proto ho necháme sundat pacientovi a ten s tím tam není.

Simona Součková, TV Polar: Dřív často byli vidět pacienti, jak běhají po nemocnici s rentgenovými snímky v ruce. Ostatně to vidíme i v některých televizních pořadech nebo filmech. To už asi dneska není vidět vůbec, nebo ano? V některých, třeba menších, nemocnicích?

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: My jsme se o tom společně bavili na konci minulého rozhovoru. Ono je to o tom, že technika v našem oboru jde velmi rychle dopředu. To je to, co mě na tom opravdu moc baví. Dřív byly obyčejné rentgenové snímky, vyvolávalo se to ručně, viděli jsme je. Dneska už máme vše digitálně zpracované, v digitální podobě. My už se s těmi snímky nesetkáváme, už je to vše v rámci digitalizace.

Simona Součková, TV Polar: Co když je pacient na jednotce intenzivní péče? Jakým způsobem ho rentgenujete? Nemůže se pohnout k Vám na rentgen.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: I na to máme své metody. Jedná se o to, že když pacient nemůže přijít za námi, my můžeme přijít za ním. Existují tzv. mobilní rentgenové přístroje, které umíme používat a jedeme na ten pokoj s mobilním rentgenovým přístroje za pacientem. A samozřejmě i tam dodržujeme tu radiační ochranu, aby nedošlo k ozáření okolních pacientů a personálu a vyšetření provedeme na pokoji toho pacienta.

Simona Součková, TV Polar: Já Vám moc děkuji za zajímavé povídání. Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší práci a s vámi, milí diváci, zase příště. Mějte se hezky.

Dušan Matyášek, vedoucí magnetické rezonance, Nemocnice FM: Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Slezská nemocnice otevřela zmodernizovaný pavilon onkologie

Opavské slezské nemocnici přibývá onkologických pacientů. Původní pavilon tak nevyhovoval kapacitně a budova, ve které sídlí, byla navíc zchátralá a působila depresivně. Nemocnice se proto rozhodla pro její rekonstrukci.

Karel Siebert, ředitel SNO: “V dočasném provozu, který trval asi 7 měsíců, tak oddělení bylo přestěhováno v psychiatrické nemocnici v pavilonu číslo 7, který jsme museli částečně opravit, protože je to taky historický pavilon, ale chci poděkovat zástupcům nemocnice za velice příjemné prostředí a podmínky, které nám po tu dobu vytvořili.”

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: “Jsem velmi rád, že zrovna ten obor modernizujeme, protože jak víme všichni, onkologie není zrovna oborem, který by byl pro lidi příjemný a já se domnívám, že je nejdůležitější pro ty pacienty prostředí a samozřejmě personál, který se okolo těchto pacientů pohybuje. Dneska se otevřelo toto oddělení, které je moderně vybaveno, je čisté a právě to by mělo uklidnit pacienty, kteří tady přichází.”

Tomáš Navrátil, primátor Opavy: “Za každou takovou úpravu mám velkou radost, protože za prvé, jsou tady kvalitní služby, ale i to prostředí tvoří tu atmosféru těch lidí a tu náladu, tu pozitivnost a zvlášť tady na onkologickém oddělení, kdy právě tady pacienti nechodí klidní, jsou samozřejmě nervózní, neví, co bude, jaké budou jejich výsledky, nebo mají nějaký horší stav, tak samozřejmě to prostředí jim strašně moc pozitivně pomůže. Je to laděné do příjemného, s obrázky, takže ti pacienti se tady cítí daleko lépe. Je to pro ně důstojnější zázemí.”

Díky rekonstrukci se nejen rozšířil provoz onkologické kliniky, ale nově byla vybudována recepce a čekárna pro pacienty.

Margita Nováčiková, primářka klinické onkologie, SNO: “My jsme z toho nadšeni. Je mi ctí, že ta akce se provedla a jsem za to moc ráda, že tu máme jak pečující personál, tak hlavně pacienti jiné prostředí a jiný komfort. Jsme všichni propojené nádoby, takže spokojenost pacientů se bude přenášet na nás a spokojenost personálu na pacienty. My tu celkem na ty aplikace. Máme 4 pokoje včetně tady toho, který je samostatným lůžkem. Máme 7 postelí, 7 aplikačních křesel a máme 3 ambulance pro 3 lékaře, kteří pacienty vyšetřují a odbavují.”

Co se týká zdraví, tak nejdůležitější je prevence. Česko oproti jiným zemím pokulhává. Na preventivní vyšetření vůbec nechodí zhruba třetina obyvatel.

Margita Nováčiková, primářka klinické onkologie, SNO: “Nejdůležitější pro ty pacienty je, aby se ta diagnóza provedla včas, aby se onemocnění, když už vzniklo, diagnostikovalo včas a ten včasný záchyt zase umožňují různé screeningové programy. U žen karcinom děložního čípku, korporální karcinom u obou pohlaví, karcinom prsu, tam screeningy běží. Teď je pilotní screening na 5 let u karcinomu plic a už jsou pozitivní výstupy , že to význam má, že zvažuje se, jestli nebude screening u karcinomu prostaty, karcinomu pankreatu, který je opravdu tichý zabiják a narůstají počty a léčba je tam málo úspěšná.”

V opavské slezské nemocnici probíhá i rekonstrukce interny a pavilonu chirurgických oborů. Práce by měly skončit do konce roku. Ještě letos v listopadu chce nemocnice začít s výstavbou koridoru.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-06-09-2023-17-43