Hezký den a vítejte u nového dílu Magazínu TV medicína speciál ze Slezské nemocnice v Opavě. Představíme v něm Kožní oddělení, které nabízí péči pacientům nejen z regionu, ale z celého Moravskoslezského kraje. Ve studiu přivítám jeho primářku Veroniku Pallovou, povídat si budeme o problematice lymfatického otoku.

Opavská kožní klinika pomáhá pacientům z celého kraje

 Kožní ambulance a oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří k pracovištím s dlouhou tradicí. Pacientům nabízí kompletní spektrum dermatologické péče – od běžných kožních problémů, přes prevenci nádorů až po moderní fototerapii.

Kožní oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří mezi špičková pracoviště regionu. Léčí pacienty s ekzémy, lupénkou i nádory kůže a nabízí moderní fototerapii i lymfologickou péči.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: “Naším běžným pacientem je pacient s běžnou kožní dermatózou, ale také pacient, který je nemocný pohlavně přenosnou chorobou. Součástí našeho pracoviště je také zákrokový sálek, kde provádíme běžné kožní excize, drobných névů, znamének, fibromů nebo cystických kožních změn. V poslední době se věnujeme také léčbě hidradenitis chirurgicky. Součástí našeho pracoviště je rovněž ambulance lymfologická a nedílnou součástí naší běžné denní péče je navazující léčba v lůžkové části. V letním období se častěji setkáváme s kožními chorobami, které souvisí s vystavováním se sluníčku. V zimním období zase se častěji setkáváme s pacienty, kteří jsou nemocní lupénkou nebo exémy.”

Důležitou součástí péče je prevence kožních nádorů. Pacienti pravidelně docházejí na kontroly znamének, kde se zaměřují zejména na včasné odhalení melanomu.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: “Například, když má pacient syndrom mnohočetných dysplastických névů nebo má nějakou fotodermatózu, doporučujeme mu chránit před sluncem. Pacient samozřejmě je edukován při každé návštěvě.”

Významnou roli má také lymfologická ambulance, kde se léčí pacienti s otoky, často po onkologické léčbě nebo s vrozenými lymfedémy.

Věrka Štěpánková, sestra kožního oddělení SNO: “Tady pacienti docházejí na lymfodrenáže a on jim hezky odmasíruje prostě tu přebytečnou vodu, kterou jim tvoří ten otok a pomáhá jim to zlepšit kvalitu života.”

Oddělení disponuje moderními fototerapeutickými přístroji, které pomáhají zejména lidem s lupénkou, atopickým ekzémem nebo vitiligem.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: “Tohle je přístroj, který slouží také k lokální fototerapii, speciálně je ta hlavice indikovaná k léčbě Dermatos ve kštici v hlavě.”

Kateřina Hrbáčová, dermatoložka: “Tady vlastně máme takovou obecnou ambulanci, kde ošetřujeme pacienty jak ve neurologické, tak kožní pacienty. Máme různé dispenzární kontroly, vyšetření znamének, exémy, lupenku.”

Nově vybavená lůžková část nabízí dvacet míst. Pobývají zde především pacienti s chronickými kožními nemocemi, jejichž stav se náhle zhoršil.

Lenka Vidhalmová, vrchní sestra: “Potřebují pomoc tady s mazáním nebo ty koupele, to, co doma třeba by si tak neudělali. Někdy je to i o tom, že je tam stres a tak, tak oni se tady dostanou trošku do klidu, mají tady lůžko, mají tady čas na sebe, takže se i tak celkově uklidní a je to pro ně výhodou.”

Hospitalizovaní pacienti zde absolvují i fototerapii či specializované procedury, které by doma nebyli schopni zajistit. Kožní oddělení Slezské nemocnice slouží pacientům od Krnova přes Opavu až po Vítkovsko. Dojíždějí sem ale i lidé z Havířova nebo Frýdku-Místku, zejména kvůli biologické léčbě.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Projevy a léčba lymfatického otoku

Jana Lipowská, TV POLAR: Ve studiu už vítám paní primářku kožního oddělení Slezské nemocnice Opava Veroniku Palovou, se kterou probereme léčbu lymfatického otoku. Dobrý den.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní primářko, přibližte divákům, co to je lymfatický otok?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Lymfatický otok je nechtěný otok v oblasti lidského těla. Nejčastěji se lymfatický otok projevuje v oblasti končetin. Za standardních podmínek, čili ve stavu zdraví spolu úzce kooperuje jak žilní nebo žilně lymfatický aparát, a jestliže dochází na úrovni lymfatik k nějaké poruše, ať už vrozené nebo sekundárně v důsledku nějakého onemocnění, ať již zánětlivého, onkologického nebo k poruše na principu nějakého úrazu či chirurgického zákroku, může vzniknout lymfatický otok.

Jana Lipowská, TV POLAR: To už jste možná zmínila i některé ty příčiny, ale kdy vlastně člověk by měl vyhledat lékařskou pomoc, když jsou takové ty první příznaky?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Problém klasického čistého lymfatického otoku je často ten, že pacient si ho nemusí vůbec všimnout. Pacienti přichází až na principu toho, že třeba neumí si koupit obuv nebo začnou vnímat, že jim je těsné oblečení a začnou přemýšlet nad tím, co se tedy s tím tělem děje, proč ta oblast začne otékat. Typické pro lymfatický otok je to, že nebolí. Bývá tedy pacient vnímá spíš pocit jakéhosi odcizení. Otok bývá bledý, kůže bývá napjatá, spíše suchá, přesušená sekundárně v důsledku lymfatického otoku můžou trpět i nehty a projevuje se tedy i významnou invalidizací, pokud zůstane nepoznán a neléčen. Máme velké dvě klasifikační skupiny lymfatického otoku. První z nich je ta primární příčina, která bývá většinou genetická. Tam dochází k nedovyvinutí nebo úplné k úplnému chybění lymfatických cest nebo bývá součástí určitých syndromů genetických. A poměrně větší skupinu je ta skupina sekundárního lymfatického otoku, se kterou jsme konfrontováni častěji. A ta bývá v důsledku bakteriálních infekcí kožních, ať už je provází časté recidivující růže, což je bakteriální onemocnění kožní poměrně běžné, nebo může provázet řadu onkologických výkonů, které jsou spojené s operačním zákrokem nebo s postižením lymfatických cest. Tím chirurgickým výkonem vlastním nebo potažmo až sekundárně následujícím radioterapií, léčbou ozařováním.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké metody diagnostiky používáte u vás v nemocnici?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Ač to zní neuvěřitelně, prvotní diagnostický krok je úplně detailní klinické vyšetření aspekcí, to znamená pohledem. Palpací to znamená, že tu končetinu nebo tu oblast, která je patologicky změněná, prohmatáváme a samozřejmě doplňkově využíváme metod angiologických, kdy pacient přichází do naší ambulance už s výsledkem od vyšetření angiologa, což je kolega, který se zaobírá stavem a kondicí žil a tepen. Doplňkově využíváme i jiných diagnostických metod, což je lymfoskintigrafické vyšetření, které nám naše nemocnice umožňuje na oddělení nukleární medicíny a samozřejmě i zobrazovacích metod, jako je ultrazvuk, popřípadě CT vyšetření.

Jana Lipowská, TV POLAR: A jak vypadá léčba v praxi?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Léčba je v České republice obecně směrována do lymfologických center, což je i náš případ. Prakticky se lymfologií zaobíráme už 30 let, letos máme výročí třicetileté. Hovoříme o komplexní léčbě, protože v rámci oblasti lymfologie jako takové vždy musí navazovat takzvaně jedno na druhé. Nedílnou součástí jsou manuální techniky masáží, tzn. ruční masáže, která je doplněna přístrojovou lymfodrenáží a tato je ukončena vždy kompresivní léčbou, ať už bandáží nebo cílenou pomůckou, popřípadě s využitím nějakých ilejí nebo nočních pomůcek pro léčbu otoku.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak důležitý je přístup pacienta v této léčbě a případně i životní styl?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Řekla bych, že to je jedna z nejdůležitějších věcí, protože konfrontace pacienta s touto diagnózou kolikrát bývá svízelná. Je bezpodmínečně nutné úplné přijetí té diagnózy pacientem, protože pokud nebude dodržovat domácí režim, hlavně v podobě té komprese v rámci dlouhodobé péče, nemá šanci na úspěch a my společně s ním. A potom jeho cílevědomá docházka k nám do centra, kdy my pacienty pravidelně kontrolujeme, měříme, vážíme. Pacient je vybaven vždy na období pololetí adekvátní kompresivní pomůckou podle kompresivní třídy, kterou ten stav jeho diagnózy vyžaduje.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pomůže upravit například jídelníček, zařadit více pohybu?

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Hned při vstupním vyšetřením, když pacienta máme na jedné z prvních návštěv, je podrobně edukován o povaze onemocnění, o tom, jak by měl se stravovat, jaká by měla být jeho úprava životosprávy, úprava pohybového režimu, protože ne všechny pohybové aktivity pro pacienta zatíženého lymfedémem jsou žádoucí. Hlavně nejsou vhodné sportovní aktivity spojené s přehřátím organismu. Aktivity na kyslíkový dluh není vhodné saunování, pobyt v termálních bazénech. Na druhé straně jsou jim doporučovány sportovní aktivity typu plavání, jízdy na kole, chůze, ta je vynikající. Všechno samozřejmě v kompresních pomůckách.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní primářko, já vám moc děkuji za návštěvu.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: Děkuji vám za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.