Začíná pořad o zdraví, o čem bude? U starší generace se daří díky screeningovým programům onemocnění tlustého střeva zachytit v dřívějších stádiích. Ti, kteří mají padesátku teprve před sebou, by tak mohli mít pocit, že jim kolorektální karcinom nehrozí. Lékařka Ivana Kajzrlíková z Beskydského gastrocentra Nemocnice ve Frýdku-Místku vás přesvědčí, že opak je pravdou.
Děti zaměstnanců havířovské nemocnice mohou navštěvovat školku
Zaměstnanci havířovské nemocnice už mohou využívat novou podnikovou školku, která se postará o děti už od půl roku věku. Na vybudování se podílela i radnice, a to dotací ve výši pěti milionů korun.
Na konci srpna loňského roku se havířovská nemocnice pustila do rekonstrukce nevyužívaných prostor v budově stravovacího provozu, ze kterých udělala podnikovou školku.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Úplně běžné to ještě není v ČR. Já bych řekl, že je spíše méně nemocnic, které provozují dětskou skupinu, školku pro děti svých zaměstnanců. Můžeme mladým lékařkám, ale i tatínkům, sestřičkám, ostatním zaměstnancům nabídnout hlídání jejich ratolestí po dobu výkonu práce, čímž se nám otevírá obrovská možnost, že někteří se i po roce mohou z mateřské vrátit dříve na půl úvazku, na čtyři hodiny práce třeba v ambulanci a lékařky a sestry jsou pro nás obrovsky cenné. Tady to mají kousek a já jsem pyšný na celý tým, že to tak v krátkém čase dokázal zrealizovat.”
Vybudování školky stálo zhruba devět milionů korun. Z toho pět milionů nemocnici darovalo město.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Výsledek je skvělý, mě se to moc líbí a proč se takto město rozhodlo? Protože spolupracujeme s nemocnicí dlouhodobě, je pro nás její rozvoj prioritou a investice, která je na území města, byť není nemocnice městská, ale krajská, tak je investice, která je pro naše občany.”
Kapacita školky je 24 dětí. Nyní ji navštěvuje 18 ratolestí.
Lenka Smrčková, ředitelka dětské skupiny Havířovské sluníčko: “Jelikož zaměstnanci nemocnice mají většinou 12 hodinové směny, tak jsme se dohodli s vedením, že školka je otevřena denně od 5.45 a pokud bude zájem od těch rodičů, je otevřeno pro ně až do čtvrt na sedm po skončení pracovní doby. V současné době, jelikož jsme otevřeli teprve 2. ledna, jsme v adaptačním programu, takže první týden chodily děti do oběda, druhý týden už zůstávaly spát, takže chodily domů kolem čtvrté hodiny a takto ještě pokračujeme ještě tento týden, aby si děti skutečně zvykly.”
Máte tady poměrně malé děti, jak to zvládají?
Lenka Smrčková, ředitelka dětské skupiny Havířovské sluníčko: “Musím říct, že ty malé děti to zvládají daleko lépe mnohdy než ty, které jsou třeba do tří let samy doma s rodiči, jelikož ta adaptace je pro ně velice přirozená. Bereme děti od jednoho roku, ale pokud by byl zájem ze strany rodičů, tak na půl den bereme děti i od půl roku. Všechny paní učitelky mají speciální certifikaci, oprávnění na hlídání dětí v jeslích a dětských skupinách. Takže máme možnost hlídat děti od půl roku. My samozřejmě pracujeme stejným programem jako veškeré školky a jesle, jsme sice pod MPSV, ale výchovné procesy se vztahují tak, jako na veškeré školky a jesličková zařízení předškolní.”
Nemocnice vyšla rodičům vstříc i co se týče stravování.
Pavla Vránová, vedoucí stravovacího provozu: “Vyřešili jsme individuální přístup i u těch malých dětí, snídaně se řeší formou rautových snídaní, obložených talířů, ovocných mís. Víme, že každá ratolest jí něco jiného, takže ten přístup je opravdu individuální. Na složení jídelních lístků se podíleli i rodiče, takže jsme udělali takové malé dotazníkové šetření, které jsou oblíbené pokrmy u dětí a ty jsme se snažili zařadit do jídelních lístků.”
Děti chodí na procházky v rámci areálu, nemocnice ale pro ně plánuje přizpůsobit i část zahrady.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: “Projekt s tím počítal, zatím to ještě není vybudované, ale až se trochu oteplí, zrealizujeme zahradu. Máme v tuto chvíli dvě varianty. Jedna by měla být tady pod okny a druhá deset metru vzdálená na druhé straně školky. Takže tu správnou ještě vybereme.”
Pokud bude ze strany zaměstnanců zájem, nemocnice může kapacitu školky ještě rozšířit. Radnice pomůže nemocnici i v letošním roce.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Momentálně řešíme projekt stavby parkoviště, které bude navazovat na stávající parkoviště u objektu urgentního příjmu. To parkoviště by mělo mít zhruba 200 parkovacích míst a mělo by vyjít na zhruba 25 milionů korun.”
Ivana Kajzrlíková, Interní odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Lékaři apelují na snížení věkové hranice u prevence
Simona Součková, TV Polar: Z Beskydského gastro centra nemocnice ve Frýdku-Místku k nám přijela do studia paní doktorka Ivana Mikoviny Kajzrlíková. Dobrý den.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Simona Součková, TV Polar: Paní doktorko, naše dnešní téma je karcinom tlustého střeva a mladí lidé nebo mladší ročníky. Mladí lidé a střední generace si v podstatě nepřipouští, že by onemocnění se jich mohlo týkat a počet nových případů ale roste a mezi nimi je tedy kdo nejvíce ohrožen z těch mladších ročníků?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Z těch mladších ročníků, když se my se tu budeme bavit dneska o tzv. věkově předčasném kolorektálním karcinomu a ten je definovaný jako nádor tlustého střeva a konečníku u lidí do padesáti let věku. Doposud se bralo, že ta riziková skupina je nad 50 let věku pořád v absolutních počtech je to nejvíce kolem pětasedmdesát roku. Ale tak zhruba od devadesátých let pozorujeme, že narůstá počet pacientů právě do padesáti let věku, které jsou mimo všechny ty naše preventivní programy.
Simona Součková, TV Polar: To je samozřejmě špatně. Děje se něco v odborné sféře na toto téma, že by ta prevence měla být už dříve?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Ano, určitě se to intenzivně řeší. V Americe například už je posunuta ta věková hranice pro screening. My u nás v ČR máme myslím velmi dobrý preventivní program pro ty pacienty nad 50 let věku máme k dispozici buď test na okultní neboli skryté krvácení ve stolici a v případě pozitivity koloskeptické vyšetření, anebo také od padesáti let může člověk už rovnou podstoupit to koloskopické vyšetření. Takže to je velmi dobré, a hlavně díky tomu screeningovému programu i kvůli tomu, že v ČR obecně je velká dostupnost endoskopie a velká proskolopovanost z pacientů, když to takhle řeknu. Podařilo se snížit jak incidenci, tedy záchyt nových pacientů, tak i mortalitu, úmrtnost na kolorektální karcinom v těch vyšších věkových skupinách. Dříve, před deseti patnácti lety se udávalo, že ČR je první na světě co do incidence i co do mortality. Díky tomu programu se podařilo, že my jsme teď dvacátí druzí a dvacátí třetí na světě. Opravdu ty křivky té klesající incidence mortality jsou velmi významné.
Simona Součková, TV Polar: Pojďme zpět k těm mladším ročníkům, čili pod 50 let. Jaké ty příznaky by tito mladí lidé měli znát nebo měli je poslouchat, vnímat?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Velký problém je, že tím, že ten karcinom u mladších lidí diagnostikujeme až na základě těch příznaků, právě jde často o pokročilé nádory, často generalizované a je to potom velký problém. Takže ty příznaky hlavní, na které bychom měli dávat pozor, jsou enteroragie, tedy krev ve stolici, což také u těch mladších pacientů může být častěji připisováno hemeroidům nebo nějaké řitní trhlině. To koloskopické vyšetření nemusí následovat tak rychle. Pak to jsou i různé jenom nespecifické bolesti břicha, nadýmání, změna charakteru stolice. Měli bychom být být obezřetní, i pokud pacient je chudokrevní, má anémii, pak by mělo následovat celé vyšetření zažívacího traktu. Pak je to i nechtěný váhový úbytek. Takže samozřejmě u mladších lidí by se daly tyto obtíže připisovat třeba nějakým funkčním problémům, ale opravdu musíme to brát vážně a i mladí lidé by měli mít adekvátní vyšetření.
Simona Součková, TV Polar: V první fázi určitě se většina obrací na praktického lékaře, ale kdyby náhodou třeba neměli praktického lékaře nebo byla ta komunikace složitější, mohou třeba přímo oslovit gastroenterologii.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Stává se, že pacienti si sami vyhledávají gastroenterologa, určitě.
Simona Součková, TV Polar: Dobře, existuje spojitost mezi obezitou a onemocněním rakovinou?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Určitě, to je prokázáno, není to jenom právě pro karcinom tlustého střeva a konečníku, je to pro další typy rakoviny a pro kardiovaskulární onemocnění. Je tam spojitost jak s obezitou, s metabolickým syndromem i s diabetem prvního typu a se sedavým způsobem života.
Simona Součková, TV Polar: Vy jste se zmiňovala, že může docházet ke krvácení do stolice nebo krvácení. Ne vždy to musí znamenat to nejhorší, ale mohou to být třeba i tzv. ty polypy, které se mohou časem vyvinout v rakovinový nádor?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Ano, přesně tak.
Simona Součková, TV Polar: Abychom nevyděsili úplně napřed, ale aby lidé šli i v tom mladším věku třeba na kolonoskopii s tím, že to opravdu může být jenom tohle a když se odstraní, můžu mít třeba zas na pár let klid.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Ano, může to tak být. Samozřejmě, když mladý člověk přijde ke koloskopii nebo s jakýmkoliv krvácením, může tam mít hemeroidy, řitní trhlina, může to být střevní zánět, který se právě u mladých lidí také takto projevuje a i nějaké už větší pokročilejší polypy mohou krvácet. Ale v tom je právě smysl toho screeningu, když se teďka o tom budeme bavit, že ten nádor tlustého střeva se vyvíjí postupně ze stádia polypů a plochých lézí, ale roste během pěti až deseti let. Právě nejlepší je zachytit to ještě ve stádiu toho polypu a tím, že my odstraníme polypy, úplně zabráníme vzniku toho nádoru.
Simona Součková, TV Polar: Jsou i další možnosti vyšetření tlustého střeva?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Ty možnosti tu jsou. V rámci prevence je to nejprve ten test na okultní krvácení, ale to je pouze teda pro bezpříznakové jedince. Pak zde máme možnost CT kolografie nebo kapslové endoskopie, ale to jsou spíš takové opravdu okrajové věci. Je to spíš třeba pro pacienty, kteří mají buďto velkou obavu z koloskopie, nebo ta koloskopie nejde u nich z technických důvodů provést. Mají nějaké rozsáhlé břišní operace se srůsty. Nebo to střevo je změněné po proběhlých zánětech, tam lze zvolit tu CT kolografii. Ale samozřejmě jediná možnost, kde lze odstraňovat polypy je koloskopie.
Simona Součková, TV Polar: Co mám dělat, když můj příbuzný měl karcinom tlustého střeva a konečníku?
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: U příbuzných prvního stupně, když náš příbuzný prvního stupně měl nádor, je tam vyšší riziko. Příbuzní prvního stupně to jsou vlastně rodiče nebo sourozenci. Tam je to zvýšené riziko už jasné, prokázané a tam je doporučeno podstoupit koloskopii už od 40 let věku anebo 10 let před diagnózou u toho příbuzného, když ten příbuzný byl rizikový, měl například karcinom už ve čtyřiceti pěti letech, tam potom už ten dotčený příbuzný, který se chystá ke koloskopii, by ji měl postoupit už od třicátého pátého roku. Také se nedoporučuje žádné ty testy na krvácení skryté, ale přímo na koloskopii.
Simona Součková, TV Polar: Výborně, paní doktorko, děkuju za spoustu rad a apelace na mladší ročníky, aby si všímali svého zdraví a cokoliv se odlišuje od normálu, aby tomu věnovali pozornost. Děkuju Vám a vám diváci děkuji za přízeň a vaše náměty. Mějte se hezky, na shledanou.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, lékařka, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve F-M: Děkuji, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.