Hezký den, vítám Vás u nového dílu Magazínu TV medicína speciál - věnovanému Chirurgickému oddělení Slezské nemocnice v Opavě. V reportáži Vás seznámíme s 3D laparoskopickými operacemi. A ve studiu se s primářem Chirurgie zaměříme na operace zhoubných nádorů tlustého střeva.

Chirurgické oddělení SNO léta využívá 3D laparoskop

Chirurgické oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří k vyhledávaným zařízením v rámci 3D laparoskopických operací. Ročně takto odoperuje desítky pacientů.

Chirurgické oddělení Slezské nemocnice v Opavě už léta využívá k operacím 3D laparoskop. Pořídila si ho jako první z okresních nemocnic v MS kraji a dodnes do ní na operace jezdí pacienti z širokého okolí.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,To je vlastně prostorové zobrazení obrazu. Je to takový přechod mezi klasickou laparoskopií a robotem, aspoň co se týče zobrazení, ne co se týče manipulace a tu 3D laparoskopii využíváme už několik let. Je na to potřeba speciální věž se speciální dvojitou optikou, protože samozřejmě ten obraz má trošku jiné technické nároky.”

Tomáš Papuga, vedoucí lékař oddělení centrální JIP, SNO: ,,Velkou výhodou 3D laparoskopie je prostorové zobrazení, jak říkal pan primář. To znamená, orientace v terénu je mnohem lepší. Využívá se hlavně v místech, která jsou velmi těžce, nebo hůře dostupná pro 2D zobrazení, to znamená k operaci pod bránicí nebo v malé pánvi. Operovat touto metodou se samozřejmě dají veškeré laparoskopické výkony, drobná nevýhoda je to, že člověk musí mít samozřejmě po celou dobu operace nasazeny 3D brýle.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,Snažíme se tímhle způsobem, tu 3D laparoskopii využívat pro co největší množství pacientů, ale má to trošku zádrhel v tom, že ne každý člověk to 3D zvládá. Jsou lidi, kteří po půl hodině, po hodině toho 3D zobrazení mají problémy, /// mají pocit na zvracení nebo se jim točí hlava, takže skutečně ne všichni jsou schopni s touto optikou pracovat.”

3D laparoskopií v opavské Slezské nemocnici operují vyšší desítky pacientů ročně. Zobrazení je mnohem přesnější.

V podstatě hledáme tady mezi tím nějakou patologii, tady toto je vzduch ve střevech, bílé co svítí jsou kosti a my v podstatě hledáme vzduch ve volné dutině břišní, který se znázorní v podstatě černě. K operacím se používá laparoskopická věž, ke které je připojena velká obrazovka se 4K rozlišením.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,To je laparoskopická věž, která má mód jakoby do 3D laparoskopii, to znamená, je to něco podobného jako 3D televize. To znamená, dá se operovat i v klasickém 2D rozlišení, ale plus navíc, když použijeme speciální optiku k tomu, tak to zvládá 3D rozlišení 4K, standardně je k tomu dodávaný tento běžný monitor, ale my asi poslední třičtvrtě roku máme k dispozici už tady tu obrovskou obrazovku, která je taky v rozlišení 4K, plus samozřejmě 3D a má to velkou výhodu právě v té orientaci. Člověk má pocit jako by byl přímo v tom břiše, v té dutině. To znamená, je to daleko větší, lépe rozlišitelné detaily, skutečně vás to vtáhne do toho děje.”

Pro operatéra je tak operace snazší, bezpečnější a také rychlejší. Vidí všechny detaily včetně hloubky a jemných tkání. Zvyšuje se tak přesnost operačního výkonu. 3D laparoskopie je bezpečnější také pro pacienty, pro které tato metoda mnohdy znamená i kratší pooperační rekonvalescenci.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Chirurgie zhoubných nádorů tlustého střeva

Jana Lipowská, TV Polar: Ve studiu vítám pana primáře chirurgického oddělení Slezské nemocnice v Opavě Matúše Peteju. Dobrý den, pane primáři.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV Polar: My si dnes budeme povídat o zhoubných nádorech tlustého střeva a jejich chirurgickém řešení. Jak časté je toto onemocnění u nás v republice? A kolik pacientů vy ošetříte ročně v nemocnici?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Tak bohužel musím přiznat, že v Česká republika patří na přední místa výskytu tohoto onemocnění v rámci Evropy a bohužel i celosvětově. Ročně je výskyt novo zjištěných diagnóz zhruba 8 000 až 8 500 nových diagnóz v celé republice. A u nás to vycházejí vlastně, kteří se k nám dostanou na chirurgické řešení. Je to něco kolem stovky.

Jana Lipowská, TV Polar: Jaké jsou příznaky tohoto onemocnění?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Bohužel toto onemocnění je může být bez příznaků anebo má soubor příznaků, kterými jakoby lékaři říkáme takový soubor malých příznaků, to znamená sem tam vás nafoukne, sem tam něco někde píchne, řeknete si něco "nějaké jídlo mi nesedlo". Takové ty těžší příznaky může být krev ve stolici, která může být viditelná volným okem, ale taky nemusí. A potom samozřejmě to nejtěžší je porucha odchodu stolice, větrů, to už je vlastně lidově se tomu říká zauzlení střev, odborně tomu říkáme "ileus" anebo nedej bůh proděravění toho nádoru do volné dutiny břišní. A tam už jde skutečně řádově v hodinách o život kvůli infekci.

Jana Lipowská, TV Polar: Daří se odhalovat toto onemocnění například i v rámci prevence?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: To je právě v naší republice velmi pozitivní, že je velmi dobře nastavený pojišťovnami hrazený screeningových program, který se týká všech lidí starších padesáti let. Kde ten program spočívá v pravidelné kontrole takzvaného okultního krvácení ze stolice, takzvaný toxin, který provádějí praktičtí lékaři a jednou za 10 let má pacient nárok na preventivní screeningovou kolonoskopii.

Jana Lipowská, TV Polar: Jak se daří léčit toto onemocnění? Předpokládám, že za dobu se ty technologie zlepšily a ten přístup určitě je zase někde jinde.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Tak konkrétně tady u tohohle onemocnění si myslím, že slavíme celkem dobré úspěchy. Hodně to samozřejmě úspěch léčby velmi závisí od toho, v jakém stádiu jsme schopni to onemocnění zachytit. Takže tady ten screening program má velmi velký význam. A ta léčba je poměrně dost komplexní soubor různých modalit. To znamená kromě chirurgie, která je mou doménou, je to samozřejmě celá plejáda onkologických modalit, jako je chemoterapie, radioterapie, biologická, imunologická léčba apod. Samozřejmě po kompletní kompletní diagnostice se na základě tzv. odborně se tomu říká "staging". To znamená my před léčbou stanovíme, v jakém stadiu jsme zachytili to onemocnění a potom je tam trošku rozdíl podle lokalizace, protože samotné tlusté střevo v drtivé většině případů začíná chirurgickým výkonem a následně se pokračuje podle výsledku histologie buď chemoterapií, nebo biologickou, imunologické léčbou.

Jana Lipowská, TV Polar: Když se zaměříme na tu chirurgii, tak jaký je pokrok?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: No pokrok hlavně co je podstatné je, že bohužel nebo bohudík jsem chirurg. Tak samozřejmě jsem rád, že ještě pořád jsme potřební. Ale chirurgie je neoddělitelná a v podstatě ta nejdůležitější část té léčby, protože ještě pořád nemáme jinou alternativu než radikální odstranění nádoru z těla. Všechny ostatní léčby jsou doplňující, ale samy o sobě v převážné většině případů nedokážou rakovinu tlustého střeva a konečníku vyléčit. Takže chirurgie je pořád má své místo. Pokroky samozřejmě od klasických operací, kde byl řez přes celé břicho, jsme se dostali k laparoskopii. Aktuálně začíná velký boom robotické chirurgie, která zase nám dává trošičku jiné možnosti pomoci těm pacientům.

Jana Lipowská, TV Polar: A jaká je tedy v současné době úspěšnost léčby?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Myslím si, že velmi dobrá, protože když si představíme křivku, která je bohužel stoupající, to znamená křivku v novo diagnostikovaných nádorů a křivku úmrtí, tak ty nůžky se rozevírají. Což znamená, že máme větší úspěšnost léčby, než je rychlost výskytu nových a nových nádorů.

Jana Lipowská, TV Polar: Vyskytují se tyto nádory u čím dál mladší populace?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Bohužel ano. Obecně se o nádorech trávicího traktu nebo obecně o nádorech se říká, že většinou jsou spojené s vyšším věkem, ale bohužel už se čím dál tím víc setkáváme s lidmi, kteří jsou mladší, tzn. mají rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Třeba v pětatřiceti ve třiceti letech.

Jana Lipowská, TV Polar: Pane primáři, co můžeme dělat v rámci prevence?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Je poměrně dokázané, že při přejídání se červeným masem a ztužené tuky a různé různé průmyslově zpracované potraviny nedělají dobře našemu trávicím traktu. A samozřejmě prevence. A je velmi velkou chybou, když máme tak dobře nastavený screeningový program ho nevyužívat, protože největší problém screeningového programu je, že není nic platné, že ho máme, když lidi prostě se snaží vyhnout pravidelným návštěvám u lékaře. Včasná diagnostika je úplně nejzákladnější podmínka úspěchu.

Jana Lipowská, TV Polar: Pane primáři, já Vám moc děkuji za návštěvu.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: Děkuji ještě jednou za pozvání.

Jana Lipowská, TV Polar: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV Medicína speciál.

Redakčně upraveno / zkráceno.