Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V dnešním díle Medicíny Speciál vás blíže seznámíme s prací patologa prostřednictvím rozhovoru s primářka Evou Sehnálkovou vás zavedeme na oddělení patologie ve Slezské nemocnici v Opavě. Dobrý den, vám u televizních obrazovek a také Vy, paní primářko, vítejte v našem studiu.
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek Vás poprosím o představení svého oddělení a svého týmu. Jakou kvalifikaci potřebují mít vaši lidé, aby s Vámi mohli spolupracovat?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Takže naše oddělení je sice malé, ale máme tam vysoce kvalifikované zaměstnance. Lékaři musí mít samozřejmě atestaci, anebo máme lékaře v přípravě. Pak tam pracují paní laborantka, těch je docela velké množství a ty kromě specializované školy, zdravotní laborant by ještě měli mít vysokoškolské vzdělání, nejméně s titulem bakalář zaměřený na právě histologickou techniku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je provoz? Teď se ptám, jestli tam máte i noční služby, jestli je to třeba na vašem oddělení?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ne, na našem oddělení nemáme noční služby. Právě to je výhodou zejména pro ženy, protože pracujeme od sedmi do půl čtvrté a nemáme noční služby, nemáme ani víkendové služby, takže náš obor se svým způsobem hodně feminisuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je úlohou patologa? Protože je třeba asi zdůraznit, že patologie je jedním ze základních pilířů medicíny. Vysvětlete proč.
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ano, patologa mají lidé stále spojeného pouze s pitvami, ale tomu tak už dávno není. Patolog v současné době je platným členem týmu operatérů, protože se podílíme na vyšetřování vzorků od živých pacientů, opravdu zdůrazňuji od živých pacientů, ať už to jsou biopsie anebo cytologie. Biopsie jsou vzorky tkání, které odeberou chirurgové nebo jiní operatéři při operacích a posílají je na vyšetření do laboratoře. To jde vlastně k nám na patologii, jenom to pacientům neříkají, protože by je vylekali.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže rozvineme to dál, na vašem oddělení, zpracováváte vzorky pacientů, a tak pomáháte lékařům určit diagnózu jejich nemoci?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Přesně tak. Patolog vždy musí ověřit diagnózu nebo doplnit diagnózu, kterou si myslí klinik. Ve vzorku může být jednak zánětlivé onemocnění, ale také nádorové onemocnění. Nádorové onemocnění pak dělíme na nezhoubné a zhoubné. Pokud je to nezhoubný nádor, tak stačí operace, tkáň se vyoperuje a pacient je vyléčený. Pokud ale je to nádor zhoubný, musíme určit mnoho dalších parametrů, nejenom jeho velikost, jeho typ, staging grading, ale také některé prediktivní faktory, jak se ten nádor bude chovat, jakou léčbu má onkolog následně použít. Takže bez našeho přispění naší diagnózy by se pacient dál nemohl správně léčit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme paní primářko našim divákům naznačit cestu toho vzorku, který přijde k vám, kam putuje, než se dostane k lékaři, k patologovi?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Po operacích je vložen ten vzorek, ta tkáň do formaldehydu, což je fixační tekutina a přinesen k nám na oddělení. Paní laborantky přidělí každému pacientovi svoje číslo a s tím číslem pak celý vzorek putuje naším zpracovatelským procesem. Takže nejdříve se mu věnují zejména paní laborantky, přikrojí ho udělají, parafínové bločky z něj všechny nařežou sklíčka a ty pak předkládají lékaři. Takže lékař patolog v současné době sedí u mikroskopu, prohlíží jedno sklíčko za druhým a právě dělá ty diagnózy. Samozřejmě část pracovní doby stráví také v laboratoři, protože ten vzorek musí přikrojit, zorientovat, změřit, popsat, jak vypadá. Takže to je ta první část. U toho mikroskopu trávíme většinu pracovní doby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho ten celý proces, než ho vyhodnotíte, ten vzorek, jak dlouho to trvá?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Obecně počítáme tak dva až tři dny, než se vzorek zpracuje, než projde všemi přístroji, prací paní laborantky, než se vytvoří sklíčko, než my uděláme tu diagnózu. Pokud uděláme diagnózu hned z prvního barvení hematoxylin-eosin, tak je diagnóza hotová. Říkám za dva až tři dny. Pokud potřebujeme určit něco speciálního, použít speciální barvící metody imunohistochemické vyšetření, pak se to o několik pracovních dnů prodlužuje. Takže klinik většinou řekne, že vzorek bývá hotový a ta diagnóza do týdne, takže pacienta asi po týdnu většinou zveme na kontrolu a pak mu ten výsledek, který jsme určili my, patologové, sdělíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Setkáváte se i s tím, že dostanete takové informace, že potřebujete dřív než za tři dny mít vyhodnoceno, protože to z nějakého důvodu spěchá?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ano, tomu se říká vyšetření "na zmrzlo", kdy pacient při operaci ani neví, že klinik část jeho vzorku pošle k nám a celý dvou až třídenní proces my zkrátíme na 20 minut tím, že vzorek ne zpracováváme v parafínu, ale mrazíme ho. Diagnóza je to orientační, ale pro toho operatéra velmi přínosná, protože ví, jestli v operaci má nebo nemá dál pokračovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme ještě říct, jak se obor patologie za ta léta změnil?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Obor patologie se změnil zejména v tom, že ubylo pitev a přibylo vyšetření od živých pacientů. Dříve nebyly ultrazvuky, cédéčka, magnetické rezonance, takže se čekalo, až člověk zemřel, a pak se zkoumalo, na co zemřel. V současné době díky vyšetřovacím metodám a odběrům těch materiálů při operacích je člověk vyšetřen za svého života. Protože je třeba vyšetřovat obrovské množství vzorků, tak už bychom to v malém počtu nezvládli. Takže máme velké množství přístrojů. Na našem oddělení už neznačíme sklíčka tužkou, ale máme tiskárny na sklíčka, máme tiskárny na parafínové bločky, máme speciální mikrotomy, na kterých se vzorky řežou. Máme automaty barvící, montovací. Máme tkáňové procesory, takže to opravdu vypadá na našem pracovišti jako v obrovské nějaké sci-fi laboratoři.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se přece jenom k pitvám. Veřejnost má a i Vy jste to sama zmínila, oddělení patologie právě s těmi pitvami spojeno. Vy jste sama řekla, že už jich ubývá, ale řekněte ještě, jak pitvu upravuje zákon?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Bylo období, kdy do zákona o zdravotních službách vstoupil občanský zákoník a pitvy se skoro neprováděli, protože pacient jako by musel s pitvou souhlasit, což většinou nebylo možné tento souhlas získat před smrtí. Takže došlo k novelizaci v roce 2016 do zákona o zdravotních službách byl vložen speciální bod, že pitva má být provedena vždy, když není zjištěna příčina úmrtí, když není zjištěna základní choroba nebo komplikace s tím spojené. Je to výborný stav, protože každý příbuzný by měl vědět příčinu úmrtí svého milovaného a je to s ohledem na genetické možné postižení nebo z preventivních důvodů, aby věděli lidé, jestli je jejich maminka, babička příbuzný, zemřel na nádor tlustého střeva nebo třeba na nádor močového měchýře, aby věděli do budoucna, čemu se generace mají vyvarovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná otázka úplně mimo, ale je to i tak, že studenti se u těch pitev učí?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Na těch samozřejmě, ale studenti provádějí pitvu anatomickou na lékařských fakultách v prvním ročníku, aby se naučili, jak orgány v těle jsou uložené, a pak se ve třetím ročníku, když mají patologii, právě zkoumají, na jaké choroby ten pacient zemřel, jak vypadají chorobou změněné orgány, protože o tom je celá patologie. Jednak vidět makroskopicky, jak choroba orgán změnila, ale v současné době hlavně mikroskopicky, jak ta choroba změnila jednotlivé jeho buňky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy na patologii pořádáte akce pro své kolegy, je to tak?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Nejenom pro své kolegy, ale samozřejmě i pro veřejnost. Pro své kolegy pořádáme jednak semináře, který jsme pořádali letos v červnu, anebo Den otevřených dveří pro zaměstnance nemocnice, který byl letos v listopadu u příležitosti Mezinárodního dne patologie. Ale pro veřejnost, protože se stále snažíme dělat osvětu, stále se snažíme říkat to, že patologové pomáhají živým, pořádáme exkurze do našeho muzea patologie. Jsou to exkurze pro střední školy, pro zájemce z řad veřejnosti. Máme to na našich stránkách, takže si nás můžou najít, můžou přijít a my se jim rádi budeme věnovat. Všechno jim vysvětlíme a ukážeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní primářko, já Vám děkuji za rozhovor a vám, milí diváci, přeji dny plné zdraví.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V dnešním díle Medicíny Speciál vás blíže seznámíme s prací patologa prostřednictvím rozhovoru s primářka Evou Sehnálkovou vás zavedeme na oddělení patologie ve Slezské nemocnici v Opavě. Dobrý den, vám u televizních obrazovek a také Vy, paní primářko, vítejte v našem studiu.
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek Vás poprosím o představení svého oddělení a svého týmu. Jakou kvalifikaci potřebují mít vaši lidé, aby s Vámi mohli spolupracovat?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Takže naše oddělení je sice malé, ale máme tam vysoce kvalifikované zaměstnance. Lékaři musí mít samozřejmě atestaci, anebo máme lékaře v přípravě. Pak tam pracují paní laborantka, těch je docela velké množství a ty kromě specializované školy, zdravotní laborant by ještě měli mít vysokoškolské vzdělání, nejméně s titulem bakalář zaměřený na právě histologickou techniku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je provoz? Teď se ptám, jestli tam máte i noční služby, jestli je to třeba na vašem oddělení?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ne, na našem oddělení nemáme noční služby. Právě to je výhodou zejména pro ženy, protože pracujeme od sedmi do půl čtvrté a nemáme noční služby, nemáme ani víkendové služby, takže náš obor se svým způsobem hodně feminisuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je úlohou patologa? Protože je třeba asi zdůraznit, že patologie je jedním ze základních pilířů medicíny. Vysvětlete proč.
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ano, patologa mají lidé stále spojeného pouze s pitvami, ale tomu tak už dávno není. Patolog v současné době je platným členem týmu operatérů, protože se podílíme na vyšetřování vzorků od živých pacientů, opravdu zdůrazňuji od živých pacientů, ať už to jsou biopsie anebo cytologie. Biopsie jsou vzorky tkání, které odeberou chirurgové nebo jiní operatéři při operacích a posílají je na vyšetření do laboratoře. To jde vlastně k nám na patologii, jenom to pacientům neříkají, protože by je vylekali.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže rozvineme to dál, na vašem oddělení, zpracováváte vzorky pacientů, a tak pomáháte lékařům určit diagnózu jejich nemoci?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Přesně tak. Patolog vždy musí ověřit diagnózu nebo doplnit diagnózu, kterou si myslí klinik. Ve vzorku může být jednak zánětlivé onemocnění, ale také nádorové onemocnění. Nádorové onemocnění pak dělíme na nezhoubné a zhoubné. Pokud je to nezhoubný nádor, tak stačí operace, tkáň se vyoperuje a pacient je vyléčený. Pokud ale je to nádor zhoubný, musíme určit mnoho dalších parametrů, nejenom jeho velikost, jeho typ, staging grading, ale také některé prediktivní faktory, jak se ten nádor bude chovat, jakou léčbu má onkolog následně použít. Takže bez našeho přispění naší diagnózy by se pacient dál nemohl správně léčit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme paní primářko našim divákům naznačit cestu toho vzorku, který přijde k vám, kam putuje, než se dostane k lékaři, k patologovi?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Po operacích je vložen ten vzorek, ta tkáň do formaldehydu, což je fixační tekutina a přinesen k nám na oddělení. Paní laborantky přidělí každému pacientovi svoje číslo a s tím číslem pak celý vzorek putuje naším zpracovatelským procesem. Takže nejdříve se mu věnují zejména paní laborantky, přikrojí ho udělají, parafínové bločky z něj všechny nařežou sklíčka a ty pak předkládají lékaři. Takže lékař patolog v současné době sedí u mikroskopu, prohlíží jedno sklíčko za druhým a právě dělá ty diagnózy. Samozřejmě část pracovní doby stráví také v laboratoři, protože ten vzorek musí přikrojit, zorientovat, změřit, popsat, jak vypadá. Takže to je ta první část. U toho mikroskopu trávíme většinu pracovní doby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho ten celý proces, než ho vyhodnotíte, ten vzorek, jak dlouho to trvá?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Obecně počítáme tak dva až tři dny, než se vzorek zpracuje, než projde všemi přístroji, prací paní laborantky, než se vytvoří sklíčko, než my uděláme tu diagnózu. Pokud uděláme diagnózu hned z prvního barvení hematoxylin-eosin, tak je diagnóza hotová. Říkám za dva až tři dny. Pokud potřebujeme určit něco speciálního, použít speciální barvící metody imunohistochemické vyšetření, pak se to o několik pracovních dnů prodlužuje. Takže klinik většinou řekne, že vzorek bývá hotový a ta diagnóza do týdne, takže pacienta asi po týdnu většinou zveme na kontrolu a pak mu ten výsledek, který jsme určili my, patologové, sdělíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Setkáváte se i s tím, že dostanete takové informace, že potřebujete dřív než za tři dny mít vyhodnoceno, protože to z nějakého důvodu spěchá?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Ano, tomu se říká vyšetření "na zmrzlo", kdy pacient při operaci ani neví, že klinik část jeho vzorku pošle k nám a celý dvou až třídenní proces my zkrátíme na 20 minut tím, že vzorek ne zpracováváme v parafínu, ale mrazíme ho. Diagnóza je to orientační, ale pro toho operatéra velmi přínosná, protože ví, jestli v operaci má nebo nemá dál pokračovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme ještě říct, jak se obor patologie za ta léta změnil?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Obor patologie se změnil zejména v tom, že ubylo pitev a přibylo vyšetření od živých pacientů. Dříve nebyly ultrazvuky, cédéčka, magnetické rezonance, takže se čekalo, až člověk zemřel, a pak se zkoumalo, na co zemřel. V současné době díky vyšetřovacím metodám a odběrům těch materiálů při operacích je člověk vyšetřen za svého života. Protože je třeba vyšetřovat obrovské množství vzorků, tak už bychom to v malém počtu nezvládli. Takže máme velké množství přístrojů. Na našem oddělení už neznačíme sklíčka tužkou, ale máme tiskárny na sklíčka, máme tiskárny na parafínové bločky, máme speciální mikrotomy, na kterých se vzorky řežou. Máme automaty barvící, montovací. Máme tkáňové procesory, takže to opravdu vypadá na našem pracovišti jako v obrovské nějaké sci-fi laboratoři.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vraťme se přece jenom k pitvám. Veřejnost má a i Vy jste to sama zmínila, oddělení patologie právě s těmi pitvami spojeno. Vy jste sama řekla, že už jich ubývá, ale řekněte ještě, jak pitvu upravuje zákon?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Bylo období, kdy do zákona o zdravotních službách vstoupil občanský zákoník a pitvy se skoro neprováděli, protože pacient jako by musel s pitvou souhlasit, což většinou nebylo možné tento souhlas získat před smrtí. Takže došlo k novelizaci v roce 2016 do zákona o zdravotních službách byl vložen speciální bod, že pitva má být provedena vždy, když není zjištěna příčina úmrtí, když není zjištěna základní choroba nebo komplikace s tím spojené. Je to výborný stav, protože každý příbuzný by měl vědět příčinu úmrtí svého milovaného a je to s ohledem na genetické možné postižení nebo z preventivních důvodů, aby věděli lidé, jestli je jejich maminka, babička příbuzný, zemřel na nádor tlustého střeva nebo třeba na nádor močového měchýře, aby věděli do budoucna, čemu se generace mají vyvarovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná otázka úplně mimo, ale je to i tak, že studenti se u těch pitev učí?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Na těch samozřejmě, ale studenti provádějí pitvu anatomickou na lékařských fakultách v prvním ročníku, aby se naučili, jak orgány v těle jsou uložené, a pak se ve třetím ročníku, když mají patologii, právě zkoumají, na jaké choroby ten pacient zemřel, jak vypadají chorobou změněné orgány, protože o tom je celá patologie. Jednak vidět makroskopicky, jak choroba orgán změnila, ale v současné době hlavně mikroskopicky, jak ta choroba změnila jednotlivé jeho buňky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy na patologii pořádáte akce pro své kolegy, je to tak?
Eva Sehnálková, primářka Oddělení patologie, Slezská nemocnice v Opavě: Nejenom pro své kolegy, ale samozřejmě i pro veřejnost. Pro své kolegy pořádáme jednak semináře, který jsme pořádali letos v červnu, anebo Den otevřených dveří pro zaměstnance nemocnice, který byl letos v listopadu u příležitosti Mezinárodního dne patologie. Ale pro veřejnost, protože se stále snažíme dělat osvětu, stále se snažíme říkat to, že patologové pomáhají živým, pořádáme exkurze do našeho muzea patologie. Jsou to exkurze pro střední školy, pro zájemce z řad veřejnosti. Máme to na našich stránkách, takže si nás můžou najít, můžou přijít a my se jim rádi budeme věnovat. Všechno jim vysvětlíme a ukážeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní primářko, já Vám děkuji za rozhovor a vám, milí diváci, přeji dny plné zdraví.
Redakčně upraveno / zkráceno.
