RS centrum prošlo kompletní rekonstrukcí

Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy má zcela novou podobu. V roce 2019 získalo statut Centra vysoce specializované péče, ale prostory v budově Polikliniky neodpovídaly počtu pacientů, kteří do něj docházejí.

MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FN Ostrava: A to se myslím podařilo právě dnes, kdy se ten prostor, co se týče využití pro naše pacienty upravil tak, že opravdu splňuje plnohodnotně požadavky věstníku.

Ing. Marek Veselý, náměstek ředitele pro techniku a provoz: Prakticky všechno se muselo udělat znovu. Ta stavební část trvala 5 měsíců, zhotovitel byla společnost Ridera a.s. a ta investice dosáhla výšky 21.8 milionů korun 3:39 A nákladem 4.9 milionů byly vybaveny všechny místnosti.

Primář centra uvedl, že podmínky pro léčbu jsou teď s novým vybavením výrazně lepší.

doc. MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., primář RS centra Neurologické kliniky FNO a LF OU: Mají možnost každý na tom svém místě mít svůj stoleček, mají tam lampičku, mají tam připojení třeba na notebook, většina našich pacientů jsou lidé, kteří normálně chodí do práce, jsou zaměstnaní, takže můžou v průběhu aplikace těch infuzí třeba i pracovat. 6:44 Budeme schopni poskytnout větší škálu různých klinických vyšetření a testů, na které jsme dříve neměli adekvátní prostory.

Jediné RS centrum v Moravskoslezském kraji je ale také významným vědeckých pracovištěm.

prof. MUDr. Michal Bar, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky FNO a LF OU: I toho si cením, že RS centrum poskytuje nejen tu zdravotní péči pro naše pacienty, ale je aktivní i ve vědecké činnosti a je to jeden ze základních týmů klinických neurověd lékařské fakulty. Takže i toto je důležité tady zmínit.

Biologickou léčbu aktuálně dostává 1800 pacientů, dalších asi 700 nemocných užívá jinou formu terapie.

doc. MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., primář RS centra Neurologické kliniky FNO a LF OU

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V tématu pokračujeme s docentem Pavlem Hradílkem, primářem RS centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane primáři, jak se v novém prostředí cítí pacienti? Jakou máte zpětnou vazbu, máte-li ji?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Určitě. Já myslím, že ji máme už od prvních dnů, protože se pacienti cítí velmi dobře, nebo alespoň od velké většiny z nich tahle zpětná vazba přichází, protože ty nové prostory jsou celkově vzdušnější, příjemnější, hezčí. Cítí se tam, myslím si, lépe i v situaci, kdy třeba čekají na nějaké vyšetření, protože to prostředí je přece jenom daleko komfortnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bavíme se o léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou. Kdy a jak se tato nemoc projevuje, nebo na základě čeho?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Nemoc se nejčastěji projeví u mladých dospělých, to znamená nejčastěji zhruba mezi 20. až 40. rokem věku, ale může se projevit i třeba u dětí. Dokonce máme děti nejmladší, zhruba sedmileté, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza, takže se může vyskytnout i v dětském věku. Co se týče potíží, kterými se projevuje, tak to mohou být poruchy vidění, třeba rozmazané nebo dvojité vidění. Mohou to být závratě, motorické příznaky, to znamená třeba zakopávání při delší chůzi, vypadávání věcí z rukou, nerovnováha, poruchy citlivosti apod. To jsou takové nejčastější stavy, které mohou být podezřelé z onemocnění roztroušenou sklerózou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy bychom měli navštívit lékaře, pokud máme pochybnosti a máme jenom některé z těch příznaků, které jste teď vyjmenoval?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Kdy navštívit lékaře? To je správná otázka, protože ty potíže, abychom je mohli vyhodnotit jako ataku nemoci, by měly trvat více než 24 hodin v kuse. Takto je definována ataka roztroušené sklerózy. Pokud jsou potíže charakteru třeba chvilkového, nebo jsou vázány na nějaký stres či nepříznivé klimatické podmínky, jako je například velké horko a podobně, pak je otázkou, zda se vůbec o takové onemocnění jedná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je roztroušená skleróza nemoc na celý život, nebo je to léčitelná nemoc?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Je to bohužel nemoc na celý život. Vyléčit ji zatím neumíme, i když léčba velmi pokročila, co do jejích možností. Dnes umíme tuto nemoc v řadě případů, nebo řekl bych ve většině případů u nemocných, stabilizovat do té míry, aby byli schopni žít relativně normálním způsobem života. Ale vyléčit ji tak, abychom mohli v určité fázi říct: „Vy už tu nemoc nemáte,“ takto to zatím neumíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik lidí touto nemocí v Česku trpí?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: V Česku se vede už od roku 2013 registr pacientů s roztroušenou sklerózou a k 30. červnu letošního roku je v něm registrováno více než 24 000 pacientů v České republice. To znamená, že to číslo bude ještě o nějakou tu tisícovku či dvě tisícovky nepochybně větší. Ve srovnání třeba s evropskými zeměmi je to spíš průměr, ale celosvětově určitě patříme k zemím s vyšším výskytem této nemoci. Ten výskyt je nejvyšší právě v zemích mírného geografického pásu, to znamená zemích střední Evropy, případně severní Evropy, nebo také třeba Spojených států či Kanady. To jsou asi země s největším výskytem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Čím se to dá vysvětlit?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Jednak tím, že v našich zeměpisných podmínkách máme poměrně málo vitamínu D – to je jeden z rizikových faktorů, které jsou pro tuto nemoc významné. No a kromě toho žijeme také v poměrně uspěchané době. Právě v těchto ekonomicky vyspělých zemích je čím dál větší tlak na to, aby lidé pracovali, studovali, aby byli úspěšní. Je to určitý tlak na kariéru těch lidí a podobně. A to přináší nemalé stresy, které mohou být někdy spouštěčem toho, že dojde ke vzniku tzv. autoimunitní reakce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se roztroušená skleróza léčí?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Existují v podstatě tři principy léčby roztroušené sklerózy. Jednak je to léčba akutní ataky – to jsou léky, které podáváme v infuzích, tedy vysoké dávky kortikoidů. Dalším principem je léčba tzv. symptomatická, což je léčba jednotlivých příznaků nemoci, jako jsou různé bolesti, mravenčení, poruchy nálady a další. No a tím nejdůležitějším, nebo hlavním principem, je léčba biologická, tzn. léčba léky, které ovlivňují přirozený průběh nemoci – tedy léčba, která přímo zasahuje do procesu, jakým nemoc probíhá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Biologickou léčbou léčíte všechny pacienty, nebo existuje nějaký výběr?

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Dneska už jí léčíme, dá se říct, většinu nebo alespoň velkou většinu pacientů. Jsou to hlavně pacienti na začátku nemoci, případně v takové té střední fázi. U lidí, kteří jsou dlouhodobě v těžkém klinickém stavu, například se pohybují na vozíku a podobně, už tato léčba doporučena není. Tam víme, že léčba nemá výrazný efekt a spíše by člověka zatěžovala nežádoucími účinky, než že by mu přinášela nějaký přínos.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane primáři, já Vám děkuji za Vaši odpověď.

Pavel Hradílek, primář RS centra Neurologické kliniky FNO: Děkuji.

4. ročník Colours of cardiology přilákal 350 účastníků 

Také 4. ročník odborné kardiologické konference Colours of cardiology byl rozdělen na sekci lékařskou a sesterskou. Obě měly program rozložený do dvou dnů a byl postavený na formě otevřené diskuze s přednášejícím. Úvodní blok byl zaměřený na léčbu vysokého tlaku

prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., MHA, přednosta Interní a kardiologické kliniky FNO a LF OU: V léčbě hypertenze se objevuje několik nových skupin léků, které zamezují působení určitých působků cévní stěny nebo tvorbě hormonů, které zvyšují krevní tlak a ty můžeme využít zejména u pacientů s těžšími formami hypertenze. Objevují se i léky, které lze injekčně aplikovat jednou za několik měsíců a taky sníží krevní tlak a ty nyní probíhají v poslední fázi klinických hodnocení.

Diskuze se týkala také ideálních hodnot tlaku.

prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., MHA, přednosta Interní a kardiologické kliniky FNO a LF OU: Optimální hodnoty krevního tlaku jsou 120 na 80. A to rozmezí, kam my se snažíme snižovat krevní tlak, pokud to pacient snáší, je 120 - 130 na 70 –80 milimetrů rtuti. To je takový optimální cíl léčby hypertenze. A pokud to nejde, tak se aspoň snažíme dosáhnout toho základního cíle pod 140 na 90.

Na přednášky sesterské sekce byly letos pozvány také studentky zdravotnických škol i a několik odborných sdělení přednesly také zdravotnice ze Slovenska.

Mgr. Ludmila Klemsová, Ph.D., vrchní sestra kardiovaskulárního odd. FNO: Letošní ročník je zajímavý tím, že začínáme na poli akademiků. Jsou to výzkumy z oblasti sociologie, ale taky z oblasti sociální, protože se se ukazuje, že všechny vrchní sestry bojujeme o to, abychom měly dostatek sester.

doc. PhDr. Renáta Zeleníková, PhD., Ústav ošetřovatelství, LF OU: Je jasně ukázáno, že průměrný věk sester v České republice je 47 let. A také poměrné zastoupení sester ve věku 40 – 59 let je téměř 60 procent. Takže za 15, 20 let budeme mít skutečně kritický nedostatek sester.

Docentka Zeleníková dodala, že mladých sester je méně, než 30 procent.

Redakčně upraveno / zkráceno.