Z ostravského studia zdravím všechny diváky, které zajímají témata z lékařského prostředí Fakultní nemocnice Ostrava….tentokrát zavítáme na dětské oddělení hematoonkologie, v rozhovoru se Zuzanou Adamovou se dozvíte, jak pomáhají interventi a závěr dnešního dílu věnujeme celostátní kongresu miniinvazivní chirurgie.

Diagnóza dítěte - leukémie

Snad největší ránou pro rodiče je když jim lékaři oznámí zdrcují diagnózu dítěte. Vážnou nemoc, u které není na začátku zřejmé, jak dopadne. Pro chvíle, kdy se potřebují s informacemi vypořádat, jsou pro ně k dispozici nemocniční interventi.

Zuzana Adamovská je sestrou v dětské hematologické ambulanci, ale také interventkou a koordinátorkou celého Systému psychosociální intervenční služby Fakultní nemocnice Ostrava. Byla oporou i paní Konárkové, když jí lékaři sdělili, že syn má leukemii.

Jana Konárková: Zafungovala úplně úžasně, že prostě nám dala takovou naději se dá říct, i když nám žádnou naději dát nesmí, vlastně, že a není nic jisté, fakt mi to hodně pomohlo a přítelovi taky.

Nemoc se projevila kolem vánoc vysokými teplotami. Diagnózu se dozvěděli za pár dnů.

Jana Konárková: A pak jsem byla ráda za to to že nám asistovala, když jsme to přišli sdělit synovi, že tady byla s námi.

Lukáš by se jednou rád stal truhlářem. Nemoc se přihlásila v 1. ročníku střední školy. K léčbě má hodně pozitivní přístup a ten je podle lékařů nesmírně důležitý.

Hubert Mottl, primář, Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie KDL FNO: psyché má nesmírně důležitou roli, my jsem si toho plně vědomi a proto jsme rádi, když je tady tým intervenční, který je schopen a plus další lékaři a sestřičky, psychologové, kteří umějí pomoci překonat pacientům ten počáteční šok, který nepochybně zažívají všichni rodiče starší děti, když se dozví o nádorovém onemocnění.

Intervenční služby ve FNO, Zuzana Adamová, koordinátorka Systému psychosociálních služeb ve FNO, krajská koordinátorka

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na předchozí reportáž navážeme rozhovorem s koordinátorkou Systému psychosociálních služeb ve Fakultní nemocnici Ostrava a zároveň krajskou koordinátorka Zuzanou Adamovskou. Dobrý den vítejte.

Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vás na začátek poprosím o vysvětlení, co se skrývá za Systémem psychosociálních intervenční služeb, pro které se používá zkratka SPIS?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Takže, jak jste řekla, SPIS je Systém psychosociálně intervenční služby, který vlastně zajišťuje psychickou podporu, jak zdravotníkům samotným, tak vlastně příbuzným nebo svědkům nehody nebo prostě někomu v nemocnici, kdo je zasažen psychicky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě Vás poprosím o jedno vysvětlení. Jaký je rozdíl mezi pýrem a interventem pro sekundárně zasažené?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Takže pýr je vyškolený zdravotník, který poskytuje psychickou podporu zdravotníků, kteří pracují v nemocnici nebo na záchranné službě. Může se tedy jednat i o pracovníky třeba ve skladu nebo paní uklízečky nebo prostě lidi, kteří pracují v nemocnici a intervent pro sekundárně zasažené je taky vyškolený zdravotník, který vlastně poskytuje takovou první pomoc psychickou pro lidi, kteří jsou třeba příbuzní zemřelých nebo procházejí prostě tou nadlimitní těžkou složitou psychickou záležitostí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho váš tým psychosociálně intervenční služby ve Fakultní nemocnici v Ostravě funguje?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Takže náš tým vlastně jako první vůbec v České republice byl založený u nás ve Fakultní nemocnici v roce 2012 a náš tým čítá dneska 23 členů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo se na vás může obrátit a jakým způsobem, a možná jak často se na vás lidé takto sekundárně postižení obracejí?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Ti příbuzní jsou vždycky v nějaké psychické nepohodě to znamená, že jsou zasažení akutní stresovou reakcí. Vždycky nás volají buď sestřičky z toho oddělení nebo lékaři a obracejí se na nás. My vlastně tady ten benefit, který Fakultní nemocnice Ostrava poskytuje, tak my ho zajišťujeme. Jsme 24 hodin na telefonu a vlastně jsme k dispozici a přijedeme. Můžeme jednak proběhnout intervence telefonicky anebo osobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatímco se těm, kteří se na vás obrací asi uleví po rozhovoru s vámi, tak jak ventilujete to, co všechno vlastně vám ti lidé v uvozovkách na vás naházejí? Jak odpočíváte a jak to ventilujete, tak aby to na vás nezůstalo a vy byste nakonec nepotřebovali samotnou pomoc?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Jak jsem říkala, jsme vyškolení, takže jsme i vyškolení v psychohygieně a samozřejmě my máme povinné intervize nebo supervize, kdy procházíme vlastně jako by očistou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste řekla, že se na vás obracejí jak vaši kolegové, tak i lidé, kteří jsou nějakým způsobem navázání na své příbuzné, kteří řeší nějaké zdravotní problémy nebo úmrtí. Jak takové rozhovory nebo ta pomoc z vaší strany probíhá potom na místě nebo i telefonicky, Jak jste řekla?

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: My vždycky přijedeme do nemocnice, jdeme první za personálem zeptáme se, o co se jedná. Dozvíme se ještě detaily a jdeme za tím člověkem. Vlastně se ho zeptat jaká je jeho potřeba. Někdy intervence trvá třeba jenom půl hodiny, že řekneme základní informace a někdy, což se mi třeba jednou stalo jsem byla osm hodin v nemocnici a s rodiči chlapce, který byl sražen kamionem jsme vlastně od začátku, kdy byl přijatý až prostě po diagnózu bohužel mozkové smrti jsem vlastně byla s nimi po celou dobu, takže ten čas je různý, kdy je informujeme o tom vlastně, co to vůbec je. Připravíme je na to, že můžou mít různé příznaky stresu jako je nechutenství, bolesti hlavy, nebudou se soustředit. Na tady toto všechno je připravíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí ve Vaší práci.

Zuzana Adamovská, koordinátorka SPIS ve FNO, krajská koordinátorka: Děkuju moc.

Fakultní nemocnice hostila celostátní kongres miniinvazivní chirurgie. Jeho průběhu věnujeme dnešní poslední reportáž.

14. Kongres miniinvazivní chirurgie Ostrava

Na největší kongres miniinvazivní chirurgie v České republice, který se měl původně konat loni v říjnu, se přihlásilo více než 250 lékařů, sester a zdravotnických pracovníků z oboru chirurgie. Akci spolupořádala ve dnech 10 a 11. června Fakultní nemocnice Ostrava.

doc. et. doc. MUDr. Petr Vávra, Ph.D. přednosta, Chirurgická klinika FNO: Kolegové jsou napříč republikou, jsou z celé České republiky. Je to fakt, že po covidové době je hlad po osobním setkání, po té společenské socializaci. Můžu říct, že přijeli všichni, které jsme oslovili.

Hlavním tématem téměř 40 odborných přednášek byla v lékařské sekci miniinvazivita operačních přístupů.

doc. et. doc. MUDr. Petr Vávra, Ph.D. přednosta, Chirurgická klinika FNO: Je tady i sekce robotické chirurgie a samozřejmě Fakultní nemocnice v Ostravě nyní má zájem o pořízení tohoto robota, takže je to jedna z možností, jak se seznámit s operacemi na robotické chirurgii.

MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FN Ostrava: Miniinvazivita má v naší nemocnici zelenou, včetně všech možných

technologií, které k tomu přispívají.

Do sesterské části, která obsahovala 16 přednášek, rozdělených do tří bloků, se přihlásilo 80 sester

Mgr. Hana Horelová, vrchní sestra, Chirurgická klinika FNO: Jeden blok je uzpůsobený TaTME, další blok je komunikace s pacientem, to

je velké téma, které je hrozně důležité k přístupu a dalšímu hojení pacienta.

Na kongresu nechyběl jeho zakladatel, emeritní přednosta chirurgické kliniky docent Jan Dostalík, který provedl první miniinvazivní operaci žlučníku

2. listopadu 1991 a brzy následovala řada dalších.

doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc. emeritní přednosta Chirurgické kliniky FNO: Když jsme se tomu tady tak hodně věnovali, tak jsme v roce 2004 udělali 1.

kongres, který byl zaměřený právě na tu miniinvazivní chirurgii.

K jejím přednostem patří menší bolestivost po operaci, menší pooperační ztráty krve, nižší riziko infekce ,rychlejší rekonvalescence a tím i rychlejší návrat do plnohodnotného života.

Redakčně upraveno / zkráceno.