Hezký den ve společnosti Magazínu TV medicína speciál věnovaný Dětskému oddělení Moravskoslezské nemocnice Opava. Konkrétně se zaměříme na alergie u dětí, jejich diagnostiku i léčbu.

Alergií přibývá. Opavská nemocnice nabízí moderní řešení

Počet dětí trpících alergiemi každoročně narůstá. Nejčastěji jde o alergie na roztoče, pyl nebo potraviny. Jak probíhá jejich diagnostika a jaké možnosti léčby dnes medicína nabízí, jsme zjišťovali v alergologické ambulanci Dětského oddělení Moravskoslezské nemocnice v Opavě.

Alergie patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku. V opavské nemocnici se specialisté věnují dětem s alergiemi i některými poruchami imunity. Vyšetření začíná vždy podrobným rozhovorem s dítětem a jeho rodiči.

Zuzana Haidová, lékařka, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Probereme jednak aktuální potíže, které dítě trápí, ale i důkladné anamnestické údaje. Dále máme vyšetření na průkaz jednotlivých i. Provádíme kožní vyšetření, to je jednoduché vyšetření, kdy aplikujeme jednotlivé kapky na předloktí pacienta. Jsou to jednotlivé alergeny a ty potom vpravujeme pomocí takové plastové tyčinky do podkoží a za nějaký čas odečítáme reakci, jakou ten pacient má na jednotlivý alergen.

Nezbytnou součástí diagnostiky jsou také krevní testy. U dětí s podezřením na průduškové astma lékaři provádějí funkční vyšetření plic pomocí spirometrie, a to jak v klidu, tak po fyzické zátěži.

Zuzana Haidová, lékařka, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Na průkaz průduškového astmatu můžeme používat funkční plicní testy, to používáme spirometry, jednak klidový, ale můžeme provádět také zátěžové vyšetření, kdy dítě 8 minut běhá a spirometry vlastně fouká po tomto běhu.

Alergologická ambulance v Opavě funguje už několik desítek let a sleduje široké spektrum pacientů.

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava

Co se týká spektra pacientů, které sledujeme, tak se jedná o děti se všemi alergiemi a také některými poruchami imunity. Z těch alergií jsou to nejčastěji alergie na roztoče. Dále se jedná potom o alergie na pyly.

Pylová sezóna se během roku střídá podle jednotlivých druhů rostlin. Ambulance se ale věnuje také alergiím na bodnutí hmyzem nebo potravinovým alergiím.

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Kromě těch vzdušných dále sledujeme děti také s potravinovými alergiemi, což je nejčastěji u malých kojenců alergie na bílkovinu kravského mléka a na vejce a potom později na arašídy, jiné stromové ořechy, ryby nebo některé druhy ovoce.

Kromě diagnostiky nabízí opavská ambulance i moderní léčebné postupy. Jedním z nich je alergenová imunoterapie, která pomáhá organismus postupně na alergeny navykat.

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Modernějším způsobem léčby v alergologii je potom alergenová imunoterapie, přičemž máme tři základní formy té léčby. Ta nejstarší forma je forma injekční, potom je to forma tabletová a potom je to forma kapková.

Výhodou opavské alergologické ambulance je její přímé propojení s dětským oddělením nemocnice. Pacienti tak mají k dispozici rychlou návaznost na laboratorní vyšetření i případnou hospitalizaci.

Host: Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Alergie u dětí, příznaky a léčba

Jana Lipowská, TV POLAR: V tématu budeme pokračovat také ve studiu, kde už vítám primáře dětského oddělení Moravskoslezské nemocnice Opava Dalibora Hudce. Dobrý den.

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Hezký dobrý den vám i televizním divákům.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, i v tomto rozhovoru se zaměříme na alergie u dětí. Tak jaké rozlišujeme typy alergických onemocnění a s jakými se nejčastěji u dětí setkáváte?

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Těch alergií je samozřejmě celá řada, ale zdaleka nejčastějším onemocněním u dětí je průduškové astma, které patří také k nejčastějším chronickým onemocněním u dětí vůbec. A to bývá většinou spojeno s alergií na roztoče. Dále jsou to pylové typy alergií, které zejména v tomto období hojně děti trápí – pylová rýma. Potom různé formy kožních alergií, ať už se jedná o dětský atopický ekzém nebo různé formy kopřivky. Dále jsou to různé typy potravinových alergií. Také alergie na hmyzí bodnutí, což v našich podmínkách bývá nejčastěji bodnutí včelou nebo vosou.

Jana Lipowská, TV POLAR: Zaznamenáváte v současné době více dětských pacientů, které trápí alergie, a v jakém věku se objevují?

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Tak ono je to obecný trend u těch alergií, nejenom u dětí, ale i u dospělých, že vlastně vidíme, že jejich počet neustále narůstá. Je to dáno také tím, že se jedná v podstatě o civilizační chorobu, související pravděpodobně s životním stylem, který v současné době vedeme. A u těch dětí samozřejmě alergií také poměrně hodně přibývá, nejvíce v těch nejmladších věkových kategoriích. Jak známo, průduškové astma, například jako nejčastější onemocnění, se vyvíjí nejčastěji u dětí do pěti let věku.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak přistupujete k léčbě alergií a jsou v této oblasti nějaké novinky?

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Určitě jsou i novinky. Tak obecně tou největší skupinou léků jsou vlastně antihistaminika, což jsou známé léky proti alergiím, které užívá drtivá většina těch dětských pacientů buď sezónně, nebo celoročně. Potom různé formy místní léčby, což jsou například lokální kortikosteroidy na léčbu ekzémů nebo případně místní kortikosteroidy při léčbě alergické rýmy. Další velkou skupinou jsou samozřejmě protiastmatické léky, což jsou inhalační kortikosteroidy, tedy léky, které se vdechují a které mají v podstatě minimální množství nežádoucích účinků, ale velký přínos. V dnešní době už totiž astma, přestože není vyléčitelné, umíme léčit natolik dobře, že dítě v podstatě nemá žádné významnější klinické potíže, pokud je správně léčeno. K léčbě samozřejmě patří také například adrenalin, což je lék, který zachraňuje dítě při těžké alergické anafylaktické reakci. Ten už máme v současné době ve formě autoinjektorů. To znamená, že se lék nenatahuje z ampulky, ale v případě potřeby se automaticky aplikuje do svalu. Nejčastěji se používá při těžkých alergiích na potraviny nebo na hmyzí bodnutí. Tou nejmodernější léčbou je potom alergenová imunoterapie, která sice existuje již celou řadu let, ale v současné době je velkým trendem nasazovat ji i u menších dětí, přestože věkové omezení zůstává na pěti letech. To znamená, že tímto způsobem můžeme léčit až od pěti let věku. Je to jediný způsob léčby, který se dokáže přímo zaměřit na průběh alergie, nikoli pouze na léčbu jejích důsledků. Po nasazení této léčby významně snižujeme potíže pacienta a zároveň bráníme tomu, aby se alergie dále zhoršovala. V současné době už máme modernější formy léčby i pro malé děti. Nejmodernější je vlastně sublingvální léčba, tedy podjazykové tablety, které se užívají buď celoročně, nebo sezónně, podle typu alergie. V současné době se používají k léčbě alergií na pyly trav, pyly břízovitých stromů a na roztoče. Je však třeba upozornit rodiče, že tato léčba je dlouhodobá, ne každý pacient je pro ni vhodný a trvá v průměru tři až pět let.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, jaká jsou základní režimová opatření? Jak můžeme alergiím předcházet?

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Zase těch režimových opatření je celá řada. Jak známo, tím největším a nejvýznamnějším režimovým opatřením je vyhnout se příčině alergie, tedy alergenu. To znamená, že tomu, co nám vadí, se vyhýbáme. Samozřejmě u potravinových alergií je to relativně jednoduché, ale například u vzdušných alergenů, které se šíří vzduchem, je toto vyhýbání poměrně složité. Zdůraznil bych proto především režimová opatření proti roztočům, protože právě roztoči jsou velmi často spojeni s dětským astmatem a omezení kontaktu s nimi může významně snížit riziko rozvoje alergického onemocnění. U roztočů platí, že mají rádi teplé a vlhké prostředí. Proto se snažíme udržovat správnou teplotu a vlhkost vzduchu. V domácím prostředí je ideální teplota 21 až 22 °C a vlhkost 40 až 45 %. Další skupinou opatření je odstraňování lapačů prachu, protože roztoči jsou hlavní součástí domácího prachu. To znamená omezit záclony, závěsy, koberce nebo plyšové hračky, které jsou u dětí velmi oblíbené. U nich doporučujeme pravidelné praní a případně i zmrazení. V neposlední řadě je třeba zaměřit se také na postel dítěte, protože právě tam bývá koncentrace roztočů nejvyšší. Doporučuje se pravidelně měnit ložní prádlo a prát přikrývky i polštáře alespoň jednou za 14 dní až měsíc. Z tohoto důvodu doporučujeme přikrývky a polštáře z umělých dutých vláken, které lze prát, na rozdíl od peří. Roztočům je přitom jedno, zda jsou v peřině nebo v dutém vláknu, protože jim vyhovuje především objem materiálu. Rozdíl je v tom, že dutá vlákna lze mnohem snadněji a účinněji vyčistit.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, já Vám moc děkuji za návštěvu ve studiu a za informace.

Dalibor Hudec, primář, Dětské oddělení, MS nemocnice Opava: Také děkuji a děkuji za pozvání do studia.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, přejeme krásný den. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV Medicína Speciál.

Redakčně upraveno / zkráceno.