Vítejte u dalšího vydání pořadu Medicína speciál. Dnes se nejprve podíváme na Ostravské likvorové sympozium – odbornou konferenci, která se věnovala významu diagnostiky mozkomíšního moku. Tento jedinečný biologický materiál hraje zásadní roli při odhalování a léčbě neurologických onemocnění, například roztroušené sklerózy.. V druhé části pořadu se přesuneme do Rehabilitačního ústavu v Hrabyni. Primářka Hana Davidová nám přiblíží, jak vypadá letní provoz v ústavu, s jakými diagnózami se zde setkávají a jaké nové výzvy i pozitiva přinášejí pacientům i personálu prázdniny.

Odborníci diskutovali o diagnostice mozkomíšního moku

Ostravské likvorové sympozium je akcí, která nemá v České republice obdoby. Diagnostika likvoru, tedy mozkomíšního moku, je přitom velice důležitá a pomáhá léčit například pacienty s neurologickými onemocněními.

Doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., hlavní organizátorka konference z Ústavu laboratorní medicíny FNO a LF OU: Dalo by se říci, že každá laboratoř v nemocnici, kde máme neurologické oddělení, se potýká s laboratorní diagnostikou mozkomíšního moku, a přece jen si myslíme, že si to zaslouží pozornost, protože se jedná o statimové vyšetření, které může pomoci v těch prvních okamžicích lékaři rozhodnout, zda vlastně ten pacient například potřebuje antibiotickou terapii či nikoliv.

Velké uplatnění má diagnostika likvoru například u roztroušené sklerózy. Této problematice se věnoval hned první přednáškový blok konference.

doc. MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., vedoucí lékař RS centra FNO: Na základě toho jsme schopni zpřesnit hlavně diagnózu a potom stanovit patřičnou léčbu, ze které by ten člověk mohl profitovat.

Docent Pavel Hradílek nebyl zdaleka jediným významným hostem, kteří na konferenci přednášeli.

Prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D., MBA, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FNO a LF OU: Jsou zde pracovníci, specialisté z Čech, Moravy, z celé České republiky, kteří přijali pozvání v rámci přednášek a hlavně tedy zástupci Fakultní nemocnice Ostrava a Neurologické kliniky, kteří jsou na to specialisté a vyvíjejí unikátní metody v rámci diagnostiky těchto onemocnění.

Konference se uskutečnila na půdě Lékařské fakulty Ostravské univerzity, která se rovněž zabývá výzkumem mozkomíšního moku.

doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity: Je to biologický materiál, který laická veřejnost v podstatě ani moc nezná, pokud nemá nějakou neuroinfekci, takže je to taková trošku malá záhada pro neodborníky, ale odborníci ví, že to je strašně důležité a kolik to může přinést lékařům i dalším zdravotníkům. My se na to zaměřujeme v rámci vědeckého výzkumu, tak jsem rád, že tady takové skvělé odborníky máme.

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Letní provoz v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám primářku Rehabilitačního ústavu v Hrabyni Hanu Davidovou. Společně se podíváme na to, jak dnes ústav funguje a jak vypadá život pacientů i personálu. Dobrý den, vítejte u nás.

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Dobrý den, vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní primářko zmíníme, jaký je letní provoz v rehabilitačním ústavu. Dá se nějak porovnat se zbytkem roku?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Tak já bych možná začala tím, že my od letošního roku provádíme rozsáhlé rekonstrukce v podstatě celého zařízení, takže fungujeme minus třicet lůžek, což je pro nás velice obtížné, protože máme obrovský tlak na lůžka a nejsme schopni zdaleka uspokojit všechny pacienty, kteří by potřebovali rehabilitaci. Během letního provozu nikterak neomezujeme provoz. Je to složitější, protože naši zaměstnanci si berou dovolené tak jako všichni ostatní a musíme opravdu zajistit to, aby pacienti vůbec nepocítili, že je ten provoz nějakým způsobem omezen. Je třeba tedy plánovat dlouhodobě a být flexibilní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jací pacienti se k vám do rehabilitačního ústavu dostanou? A na základě čeho?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Tak jsou to pacienti s poruchami pohybových funkcí, ať již ortopedických, tak neurologických, a dostávají se k nám na základě buď překladu z lůžka na lůžko z akutních lůžek z nemocnic, anebo i z domu cestou praktického lékaře, který musí napsat žádost na zdravotní pojišťovnu. Revizní lékař, když návrh schválí, tak je následně poslán k nám a my máme lékařskou komisi, která rozhoduje, který pacient se k nám dostane a který ne. Což je velice těžké, protože opravdu nejsme schopni uspokojit všechny zájemce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete říct, když nejste schopni uspokojit všechny zájemce, kolik zájemců se k vám vůbec nedostane na základě toho, že už prostě nemáte dostatečný počet lůžek?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Já si troufám říct, že to je skoro půl na půl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je hodně. Kolik máte lůžek v rehabilitačním ústavu?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: 216 lůžek máme při plném provozu. Teď, když máme omezený provoz těmi rekonstrukcemi, tak máme třicet lůžek, takže zhruba těch 190 asi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jak dlouho u vás pacienti setrvávají?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: V průměru je to těžko se to průměrně, protože lehcí pacienti po ortopedických operacích bývají třeba měsíc, šest týdnů a ti úplně nejtěžší pacienti spinální bývají až pět měsíců. Takže je to rozmezí od - do podle toho, jak je pacient těžký.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je rozdíl mezi v "letními" pacienty a těmi, co k vám zavítají v průběhu dalšího roku?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Rozdíl určitě. Během letního provozu jsou u nás pacienti po úrazech. Hlavně jsou to sportovní úrazy. Jsou to třeba úrazy na kole, ty jsou velice časté. Tady bych chtěla vzpomenout takové ty nešťastné úrazy, skoky do mělké vody, poranění krční páteře a míchy velice závažná. Teď jsem zaznamenala v médiích, že tuším 3 týdny je to Ostravice na Frýdecko-Místecku, tak tam došlo k takovémuto úrazu. Takže toto jsou taky typické letní úrazy. No a potom teda jsou tu hodně úrazy na motorkách, letos fakt výjimečně spoustu. Kdy ti motorkáři, přesto, že mají přilby, přesto, že mají různé chrániče, tak při střetu ve velké rychlosti s osobním automobilem prostě nemají šanci. Ta poranění jsou velice závažná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká pozitiva přinášejí k vám do rehabilitačního ústavu letní měsíce pozitiva?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Určitě je déle světlo, což pozitivně působí na psychiku pacientů. Je sluníčko, pacienti mohou být venku, mohou být na čerstvém vzduchu. Buď chodí sami na procházky, nebo jsou i s příbuznými venku. Akorát musíme hodně upozorňovat na nutnost stínění, aby nebyli na přímém slunci, a také na hydrataci, aby měli dostatečný pitný režim.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když už jste zmínila návštěvy, jaká je u vás návštěvní doba? Mohou k vám návštěvy každý den, nebo to máte nějak omezené?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Mohou k nám každý den. Je to limitováno tak, aby pacienti mohli absolvovat rehabilitační program. Dá se domluvit i na individuálních návštěvách, když je potřeba. Pokud člověk potřebuje intenzivnější podporu rodiny, jsou i případy, kdy jsou s námi příbuzní celý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je asi možná i v těch případech, které jste zmínila, že u vás jsou někteří pacienti až pět měsíců.

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Ano, tam je právě přítomnost příbuzného velice důležitá, protože nejenom působí jako psychická podpora pacienta, ale zároveň se učí o něj pečovat. My ho učíme základní ošetřovatelské úkony, takže ta přítomnost je velice žádoucí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se vrátit ještě k tomu létu a k pacientům. Vy jste zmiňovala zejména úrazy, které se k vám dostávají, ale jsou to i jiná onemocnění, se kterými pacienti v létě do rehabilitačního ústavu přicházejí?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Tady mě napadá onemocnění klíšťová encefalitida, což je velice závažné onemocnění. Každoročně léčíme pacienty s nejtěžší formou tohoto onemocnění. Léčba je dlouhodobá, jak na akutním lůžku, tak potom i u nás. A u tohoto onemocnění platí více než u jiných, že nejlepší léčba je prevence. To znamená, jednoznačně doporučuji očkování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když říkáte ta léčba je dlouhodobá, tak jenom pro představu, kolik to je týdnů nebo měsíců zhruba?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: U té klíšťové encefalitidy zhruba 4 měsíce a ve většině případů jsou následky trvalé. Jsou to hlavně následky v oblasti pohybu. To znamená, opravdu ty případy jsou různé. Takže může to být i odkázáno na vozík, Ale prostě postižení klíšťovou encefalitidou způsobuje poruchy hybnosti horních i dolních končetin a bývají i poruchy kognitivních funkcí, to znamená paměti, orientace

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Setkáváte se s těmi případy často u vás?

Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Není to moc často, ale o to je to závažnější problém.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní primářko, já Vám děkuji za vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Dnešní Medicína končí. Už teď pro vás připravujeme další díl. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.