V nemocnici se rodiče nemusejí starat o vyřízení rodných listů

V havířovské nemocnici se rodiče nemusí starat o vyřízení rodných listů, matrikářky chodí na oddělení. Dítě se narodí v havířovské nemocnici například ve tři hodiny ráno, jeho rodiče už mají v ruce rodný list po osmé hodině. A to díky spolupráci s magistrátem. Více už v reportáži.

Dítě se narodí v havířovské nemocnici například ve tři hodiny ráno, jeho rodiče už mají v ruce rodný list po osmé hodině. A to díky spolupráci s magistrátem.

V havířovské nemocnici se nemusí rodiče vůbec starat o vyřízení rodného listu. Matrikářky totiž chodí přímo na oddělení. Tuto službu nabízejí i rodičkám ze zahraničí. Paní Pavla Rapčanová z Žiliny byla přístupem dojatá.

Pavla Rapčanová, maminka: "Můžu říct a potvrdit, že každá žena, která vešla do pokoje, byla jako moje mamka. Takže ten lidský přístup tu jde opravdu cítit. Pro mě to je úplně úžasná věc, protože nám to ušetří hodně času."

Taťána Šimanská, matrikářka na havířovském magistrátu: "Co se týče polských maminek, rodičů, tak tam máme tu možnost překladu do polského jazyka. Je to stát EU. Jsou také velice spokojení.”

Díky nemocničnímu kurýrovi, který údaje o narození dítěte ihed ráno přinese na magistrát, mají rodiče rodný list třeba už pár hodin po porodu.

Kateřina Kolářová, matrikářka na havířovském magistrátu: "Dnešní miminka se narodila tři a hned ráno o půl sedmé nám je kurýr přivezl. Začneme hned na tom pracovat, vždy si to rozdělíme, pokud je toho hodně. Zpracovali jsme to a mezi osmou a devátou hodinou je dovezeme do nemocnice."

Od ledna letošního roku došlo k jedné změně. V rámci novely zákona o matrikách musí rodiče z jiného státu zaplatit stokorunový poplatek.

Martin Němec, primář gynekologicko-porodního odd. Nemocnice Frýdek-Místek: Moderní přístup k léčbě myomů

Simona Součková, TV Polar: Je čas na našeho dnešního hosta, kterým je lékař Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického oddělení z nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den.

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, naše dnešní téma jsou možnosti léčby myomů a jednoho defektu po císařském řezu, který trápí ženy, které chtějí otěhotnět. Pojďme se podívat na to, jak dnes vypadají možnosti moderní léčby u myomů.

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Myomy jsou častá gynekologická diagnóza. Je to nejčastější benigní nádor, který se u ženy vyskytuje. Postihuje zhruba až 70 % žen do menopauzy, ale zhruba jenom u 20 až 40 % žen je symptomatický, tzn. že dělá nějaký problém. Většinou dělá problém takový, že žena silně krvácí při menstruaci, nebo může mít nějaké bolesti v podbřišku anebo nemůže otěhotnět. To jsou myomy, kterým se musíme věnovat a které bychom měli léčit. Ta léčba je buďto chirurgická anebo farmakologická pomocí užívání léků. My v nemocnici využíváme nejčastěji právě chirurgickou léčbu pomocí hysteroskopů, což je nástroj, který se zavede do dělohy a jsme schopni vizualizovat ten nález. Tak odstraňujeme myomy, které jsou těsně pod sliznicí děložní a ty právě způsobují silné krvácení nebo nemožnost otěhotnění. Anebo laparoskopicky. To znamená z vpichů, které uděláme na stěně břišní, odstraňujeme myom, který třeba prorůstá celou stěnu děložní a též zabraňuje ženě těhotenství, anebo ji způsobuje silné menstruační krvácení.

Simona Součková, TV Polar: Musíte vždy odstranit celou dělohu, což je samozřejmě strašák pro všechny ženy, protože může způsobovat v budoucnu potíže. Nebo jak jste naznačil laparoskopicky, jaký je poměr?

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Nemůžeme odstraňovat dělohu ženě, která chce ještě otěhotnět, to nejde. U žen v reprodukčním věku plánujeme typy výkonů myomektomii, ať už teda hysterskopicky nebo laparoskopicky. Pokud je ženě kolem čtyřiceti a už děti neplánuje a má mnohočetnou myomatózu, tedy že těch myomů má víc, je na vzájemné domluvě, jaký typ výkonu uděláme. Jestli odstraníme jenom myomy nebo dělohu. Musíme si říct, že když myomy vznikají, má k tomu žena nějakou predispozici. Ony vznikají myomy z hladké svaloviny děložní a dost často se stane, že odstraníme myom a další myom třeba za rok nebo za dva doroste. Takže pokud je o tom žena seznámena a souhlasí s tím, že budeme řešit jenom myom, není problém ji nabídnout myomektomii. Ale v případě, že chce mít definitivní řešení a jistotu, že už další myomy mít nebude, domluvíme se s ní na odstranění celé dělohy.

Simona Součková, TV Polar: Před mnoha lety, nebudu úplně konkrétní, se třeba u narozených automaticky braly i vaječníky. To teď už neděláte, ne?

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Vaječníky určitě ne. Nabídneme odstranění vaječníků až ve věku kolem padesáti let. Tam to doporučujeme. Ale co se určitě dělá, je preventivní odstranění vejcovodů při odstranění dělohy. Je to z toho důvodu, že se ví, že nejčastější vyvolávající faktor rakoviny vaječníků jsou změny na vejcovodech a proto se odstraňují.

Simona Součková, TV Polar: U mladých žen, které ještě nemají dítě a plánují početí se snažíte farmakologicky, případně tedy laparoskopicky?

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Tam závisí na symptomatologii. Pokud opravdu žena nemůže otěhotnět a je tam myom, který prorůstá celou děložní stěnou, je tam indikována myomektonomie. Ta nejde udělat jinak než laparoskopicky nebo laparotomicky. Ale pokud ten myom je těsně pod sliznicí, řeší se to právě hysteroskopicky jenom přes čípek a dělohu.

Simona Součková, TV Polar: Máte konkrétní pacientky, u kterých se to podařilo a nakonec otěhotněly?

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Těch je celá řada, to je taková vděčná operace. Jenom je potřeba si říct, že pokud plánujeme laparoskopický zákrok, závisí na velikosti myomů a právě na míře toho prorůstání. Někdy ženě doporučíme rodit císařským řezem z toho důvodu, že tam je jizva na děloze a aby při porodu nepraskla, je někdy bezpečnější, když rodí císařem.

Simona Součková, TV Polar: My jsme si dneska ještě říkali, že bychom mluvili o defektech, která přináší omezení třeba při možnosti početí, o kterých se moc nemluví. A to je defekt niche.

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Niche neboli istmokéla. To je defekt, který vznikne po císařském řezu. Vyskytuje se vždy u žen, které ten císařský řez měli. Je to taková výchlipka děložní svaloviny, ve které se dost často udržuje chronický zánět. Může se tam hromadit menstruační krev, ty ženy mohou mít problémy jako bolesti v podbřišku, bolesti při pohlavním styku, můžou po menstruaci dlouhodobě špinit a dost často se jim nedaří otěhotnět právě z toho důvodu, že se tam udržuje zánět, který ovlivňuje potom celé vnitřní prostředí dělohy. Bohužel je to jako endometrióza. Je to problém, na který se dost často nepřijde. Ty ženy se snaží několik let otěhotnět a neúspěšně. Tam existuje elegantní metoda řešení, buďto zase hysteroskopická, anebo laparoskopická v tom, že hysteroskopicky srovnáme tu výchlipku do úrovně té spodiny. Tím pádem zrušíme zánět a zrušíme kapsu, ve které se ten problém hromadí. Anebo, pokud je ta děložní svalovina tenká, má méně než 3 milimetry, doporučujeme laparoskopické vyjmutí defektu se znovu sešitím. S tím taky máme velice dobrou zkušenost a ženy otěhotní a jsou nám za to vděčné.

Simona Součková, TV Polar: Odpověděl jste mi na moji poslední otázku. Víc už se nám do dnešního rozhovoru nevejde. Já Vám přeji, ať se Vám daří a s vámi, milí diváci, se loučím. Mějte se hezky, na shledanou.

Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického odd., Nemocnice FM: Na shledanou a děkuju za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.