Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fakultní nemocnice Ostrava je lídrem zdravotní péče v MS kraji, a tak je i přirozené, že koordinuje covidovou intenzivní péči v regionu. Udržuje přehled o volných kapacitách v nemocnicích, ale například také rozhoduje o nasměrování péče pacienta s ohledem na závažnost jeho stavu.

Novopečené maminky na Gynekologicko-porodnické klinice ostravské fakultní nemocnice dostávají snídaně formou bufetu. Na sestavování jídelníčku se podílela výživová specialistka Margit Slimáková. Kojící maminky tak mají postaráno o pestrou a vyváženou stravu.

Koordinátorem covidové intenzivní péče je FNO

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Peter Sklienka pracuje ve fakultní nemocnici Ostrava jako o staniční lékař na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Od vypuknutí koronavirové pandemie koordinuje intenzivní péči v Moravskoslezském kraji.

MUDr. PETER SKLIENKA, Ph.D., lékař KARIM FN Ostrava: “Hlavním úkolem krajského koordinátora, nebo té koordinace intenzivní péče, protože se nás střídá více, je udržovat přehled o volných kapacitách, směrovat pacienty, pokud je nějaká nemocnice přeplněná do zdravotnického zařízení, které má aktuálně volnou kapacitu a taktéž v závislosti na závažnosti stavu poté rozhodovat o tom, který pacient bude kam směrován, k jakému stupni intenzivní péče a součástí té krajské koordinace je i zhodnocování stavu pacientů a jejich případné indikace k napojení na mimotělní oxygenaci.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Oxygenace je i mezi laiky známější jako ECMO. Péči o takovéto pacienty zajišťuje speciální tým. Od loňského března muselo být ve fakultní nemocnici Ostrava na tento přístroj napojeno 23 pacientů s nemocí covid 19. A nejen z Moravskoslezského kraje. Před časem například vyjeli pro pacientku do Ústí nad Orlicí.

MUDr. Peter Sklienka, Ph.D., lékař KARIM FN Ostrava: “Pacientka nebyla transportabilní, respektive schopná transportu, takže pro pacientku vyjel náš mobilní ecmo tým, pod vedením doktora Burši a pana Kučery perfusionisty, pacientka byla na pojená přímo na místě, kde byla hospitalizována a po stabilizaci stavu na mimotělní oxygenaci převezena do naší nemocnice.”

MUDr. Filip Burša, Ph.D. lékař, KARIM FN Ostrava: “Několik těch transportů jsme udělali, jak v posledních týdnech, tak posledních letech- tady se bavíme o transportech primárních, to znamená, kdy se jede za pacientem jakoby pro nějakou akutní věc.”

MUDr. Peter Sklienka, Ph.D., lékař KARIM FN Ostrava: “Ta mezikrajová spolupráce funguje, je řízená tak zvaným centrálním řídícím týmem a musím taky říct, že v rámci té spolupráce mezi kraji říct to je na vysoké úrovni.”

Porodnice FNO nabízí maminkám bufetové snídaně

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Snídaně formou bufetu jsou od nového roku na oddělení šestinedělí samozřejmostí.

Mgr. Markéta Omachtová, MBA, vrchní sestra Gynekologicko-porodnická klinika FNO “V ranních hodinách k nám přijíždí finesy se snídaní, která je zabalená buď v plastových obalech, nebo v tepelných várnicích. Tu stravu přendáváme na pojízdný vozíček, říkáme tomu bufetový vozík a s tímto vozíkem vjíždíme na oddělení a ke každému pokoji, kde jsou umístěny maminky po porodu a zde si maminky vybírají, na co by tedy měly chuť.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Čerstvým maminkám je doporučován jídelníček, který je přímo vytvořený pro kojící

ženy. Vybírat si ale mohou ze všech, které nemocniční kuchyně nabízí.

Bc. Jana Kudlová Dis., staniční sestra, Oddělení šestinedělí: “chtěla jsem se zeptat, zítra je na snídani rýžová kaše, můžete si vybrat šunku nebo med nebo rýžovou kaši nebo sýr?”

Pacientka: “Já bych si vzala sýr.”

Bc. Jana Kudlová Dis., staniční sestra, Odd. šestinedělí: “Může být žervé? A vy budete chtít tu rýžovou kaši?”

Pacientka: “Já zkusím tu kaši.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na změně jídelníčku a formě podání jídla spolupracoval tým Gynekologicko-porodnické kliniky ostravské fakultní nemocnice s výživovou expertkou Margit Slimákovou v rámci pilotního projektu testování zlepšení nemocniční stravy. FN Ostrava patří v této oblasti k průkopníkům nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé republice.

Paní Ivana, pacientka Oddělení šestinedělí, Gynekologicko-porodnická klinika FNO: “Výborné, krásně se tady o nás starají, všechno je velmi dobré. Měli jsme dneska ráno čerstvé pečivo, nějaká pomazánka, nějaké bochánky, šunka, dobré to tady mají.”

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Péče o covid a postcovidové pacienty

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z ostravského studia vítám profesora Pavla Ševčíka, přednostu kliniky Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Dobrý den, pane profesore.

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A naším tématem je péče o covid a postcovidové pacienty. Pane profesore, kdy respektive v jakém stavu na klinice přijímáte covidové pacienty?

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Přijímáme pacienty v tom nejkritičtější stavu. Zpravidla to znamená pacienti, kteří jsou před napojením na umělou plicní ventilaci nebo kteří už byli někde na umělou plicní ventilaci napojeni a přeloženi k nám. No a některé pacienty, pro některé pacienty dokonce jezdíme s tzv. EKMO týmem nebo vyjíždí náš EKMO tým a pacienty už kanylují přímo v místě té nemocnice, která nás pozvala a převážejí ho už napojeného na tu mimotělní výměnu plynů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A co vlastně zahrnuje celkové péče o covidové pacienty a kolik zdravotníků se o ně musí starat?

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Co se týče těch nejkritičtěji nemocných, tak ti mají orgánovou podporu zpravidla nejenom jednoho orgánu. To znamená, náhradu plicní funkce zajišťujeme buď tou umělou plicní ventilaci, čili ventilátorem anebo tím přístrojem pro mimotělní oběh. Kromě toho zhruba u čtvrtiny až třetiny pacientů dochází v souvislosti s tím kritickým stavem i k akutnímu selhání ledvin, takže dříve nebo později je potřeba jen na přechodnou dobu napojit i na tzv. umělou ledvinu nebo na takzvanou kontinuální eliminaci. Dále musíme pečovat o to, že oni někdy potřebují mít podpořený i oběh krevní, což zpravidla řešíme medikamenty hlavně léky na podporu krevního oběhu a kromě toho, protože je známo, že ten covid významným způsobem ovlivňuje srážlivost krevní a to v tom smyslu, že se přímo v řečišti krevním mohou tvořit sraženiny neboli tromby, tak my musíme ovlivňovat medikamenty či lékově i srážlivosti krevní tak, aby byla snížena.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho co říkáte, tak léčba covidových pacientů je velmi náročná. Jenom kolik zdravotníků se o ně musí tedy postarat.

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: U těch klinicky nemocných je v každé směně jedna sestra k lůžku k pacientovi a na každých šest lůžek, čili na každou jednu stanici máme v průběhu běžné pracovní doby dva až tři lékaře a v průběhu služby jeden lékař má zhruba 8 až 10 lůžek, 10 covidových pacientů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, můžete namodelovat pakliže je to alespoň trošku jde, pro naše diváky co prožívají covidoví pacienti, jak se cítí?

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Pokud ten pacient je při vědomí, to znamená zpravidla dříve, než se dostane k nám na kliniku, tak může trpět dušností a někdy velmi těžkou dušností. Je zajímavé a je to popisováno u tohoto onemocnění, že u některých pacientů přestože už se jim nedostává objektivně kyslíku v oběhu a tím pádem kyslíku pro zásobování jednotlivých orgánů. Nejdůležitější samozřejmě mozek, srdíčko tak u tohoto onemocnění někdy organismus nereaguje na nedostatek kyslíku, na tu hypoxii nebo nereaguje přiměřeně, dostatečně. Takže někdy ten pacient byť už má málo kyslíku, tak neudává dušnost, ale dokonce se stane, že prvním příznakem je kolaps, že se najednou zhroutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy také ve Fakultní nemocnici se staráte o postcovidové pacienty. Co jim nabízíte? Jaké mají problémy, ti kteří u vás setrvávají.

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: U nás na klinice, kde jak říkám máme ty nejkritičtěji nemocné pacienty, tak řada těch pacientů tu leží, tak dlouho, že je ještě dlouho poté, co už nejsou pozitivní, co už jsou postcovidoví z tohoto pohledu, tak je stále ještě máme na umělé plicní ventilaci a postupně je odvykáme od té umělé plicní ventilace, což může být mnohadenní někdy i několikatýdenní proces. To je první věc. Další věc je, že tito pacienti velmi strádají postupnou ztrátou svalové hmoty a v podstatě jsou velmi špatně hybní. To znamená my velmi úzce spolupracujeme s rehabilitačním oddělením. Nicméně potom ten pacient se nějakým způsobem dále lepší, to už neleží na našem oddělením, je překládán do jiných zařízení nebo na jiná oddělení už s nižší úrovní intenzivní péče nebo do případně standardní péče. No a pak následuje, pokud jsou propuštěni až do domácího ošetřování, tak následuje případná rehabilitační péče.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já vám děkuji za rozhovor.

Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Děkuju též na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.