Jsme na startovní čáře nového dílu seriálu TV Medicína speciál, který vás provází Fakultní nemocnicí Ostrava. Dobrý den.

Laboratorní vzorky zpracovává plně automatizovaná linka

Všechny vzorky biologického materiálu teď v Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava zpracovává plně automatická vysokokapacitní linka. Během jediné hodiny dokáže zanalyzovat až 600 vzorků. Imunochemické analyzátory stanoví všechny urgentní metody do 10 minut.

O nové laboratorní lince se v ostravské fakultní nemocnici začalo mluvit už před několika lety.

David Stejskal, přednosta, Ústav laboratorní medicíny FNO: V březnu 2018 to začalo mít reálnější rysy, jak by mohla vypadat a nebyla vybraná firma, došlo k výměně vedení, vícéměně rok to stálo a prováděl se průzkum trhu.

 Vedoucí laborantka Ústavu laboratorní medicíny Olga Michnová názorně předvedla, jaká je úloha laboranta při obsluze nové linky. Označenou zkumavku se vzorkem jen vloží do vstupního modulu, který pak robot přesune na dopravníkový pás.

RNDr. Zdeněk Švagera, Ph.D., primář Oddělení klinické biochemie ÚLM FNO: Následně putuje do centrifug, kde dochází k oddělení plazmy nebo séra od krevních elementů. Po té automatické centrifugaci potom následně pokračuje dopravníkovým pásem až přímo k těm dvěma analyzátorům, které udělají tu vlastní analýzu. A po skončení analýzy potom následně se ten vzorek vrací zpět, buď na vytvoření sekundárních zkumavek, které využíváme na jiné části našeho pracoviště a poté se ten vzorek zafoliuje a zavíčkuje a vstupuje právě do skladovacího modulu.

Tedy jakési ledničky, která má teplotu 4 až 8 stupňů a vejde se do ní 9 700 vzorků, které jsou uloženy pod dobu jednoho týdne.

Doc. MUDr. Zuzana Čermáková, Ph.D., MHA, náměstkyně ředitele FN Ostrava: laboratorní diagnostika je dnes nedílnou součástí moderního diagnostického léčebného procesu a to napříč všemi obory ve FN v Ostravě a proto jsme velmi rádi, že to je základní kámen do toho celkového konceptu laboratorní medicíny, kterou hodláme v nemocnici nadále rozvíjet.

Primář Oddělení klinické biochemie Zdeněk Švagera pracuje v ostravské fakultní nemocnici 18 let a netají se tím, žena nové lince jej asi nejvíce překvapuje míra robotizace a velmi oceňuje možnost jednoduchého dovyšetření vzorů, uložených lednici.

RNDr. Zdeněk Švagera, Ph.D., primář Oddělení klinické biochemie ÚLM FNO: Pan doktor zavolá, my v podstatě naťukáme do našeho laboratorního informačního systému požadovaný parametr, linka si ho vezme, všechno stanoví a v podstatě my nemusíme nikam běhat. Dřív to fungovalo tak, že zavolal pan doktor, my jsme zadali do laboratorního informačního systému, běželi jsme k lednici vyhledat vzorek, strčili do analyzátoru. Dneska obrovské ušetření času, kvalifikovaného personálu, prostě je to neuvěřitelné.

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava, Nová linka zpracuje 600 biologických vzorků za hodinu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A plně automatické lince se budeme věnovat i v rozhovoru s přednostou Ústavu laboratorní medicíny, profesorem, Davidem Stejskalem. Dobrý den.

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, už v příspěvku jsme viděli, že plně automatická vysoko kapacitní linka nyní dokáže zpracovat vzorky téměř bez zásahu lidské ruky během deseti minut. Popište v krátkosti proces, kterým vzorky procházejí.

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: No v podstatě jsou vzorky označeny, následně jsou zaevidovány do laboratorního informačního systému, ten automat načte všechny výsledky, Všechny vzorky, a ty se již rozjedou do pásů. Nejprve dochází k jejich centrifugaci, to znamená separace, oddělení krve od plazmy nebo séra, nebo centrifugace moči... Dále dochází k odvíčkování a potom k vlastní analýze. Ta umělá inteligence, která tu linku řídí, v podstatě sama vybírá, na kterou část té dvojlinky půjde, jestli na tu zadní část, která je identická jako ta přední část podle toho, aby systém, kterým protéká ten vzorek, byl udělám co nejdříve a během několika pár minut se vzorek vrací zpátky, kde dochází k jeho oddělení neboli alikvotaci na větší části, kdybychom potřebovali ještě vyšetřit některé věci, které se na lince nevyšetřují, a ten zbytek té primární zkumavky jde potom do speciálního mrazícího boxu, kde je založen, při teplotě kolem minus 40 stupňů po dobu sedmi dnů. Kdykoliv jej z toho boxu lze zase automaticky, pomocí umělé inteligence, vytáhnout a dovyšetřit další výsledky. Často se stává, že je ten výsledek atypický a na klinikách ho mohou chtít zopakovat nebo se ten pacient vyvíjí jinak, než jak očekávali, tak mohou taky chtít některý výsledek zopakovat, jestli nešlo třeba o laboratorní chybu, i když by se tak stát nemělo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A díky této lince umíte ve Fakultní nemocnici Ostrava během jedné hodiny, to už tady padlo, zanalyzovat až 600 vzorků krve nebo moči. Než byla linka v provozu, jak dlouho vyšetření trvalo?

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: Tam nejde o to jak dlouho trvalo, to vyšetření trvalo trochu déle, ale jde hlavně o to, že jsme při tom museli použít mnohem víc zaměstnanců, laborantů, vysokoškoláků, protože jsme měli tzv. systém samostatně stojících přístrojů, mezi kterými museli ti laboranti běhat, dávat tam vzorky, vzorky z toho vytahovat, dát do centrifugárny, z certifugárny vytahovat, odlepovat víčka, polepovat je... prostě těch procesů byla celá řada.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že dříve bylo zapotřebí daleko více laborantů, vysokoškoláků a dalších lidí, kteří vyšetřovali vzorky. Kolik jich bylo potřeba předtím a kolik teď?

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: No my samozřejmě máme stejný počet laborantů a vysokoškoláků, ale využívají se na jiné procesy. Tehdy bylo ke každému přístroji potřeba jeden až dva pracovníci, ať už to byl třeba vysokoškolák na dva systémy a dva laboranti k tomu, a teď na tu celou linku, na rozjezd, je zapotřebí s kalibrací třeba 3,4. Ten cíl je takový, že to bude v tom hlavním provozu, to znamená po kalibraci a po rozjezdu, obsluhovat jeden člověk a v podstatě jen kontrolovat jestli tam nejsou nějaká varovné hlášení. Navíc k té lince jsou dva tablety, na kterých jsou k dispozici všechny údaje, jak se ta linka chová, co se děje ...a v podstatě může být třeba deset kilometrů vzdálen.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A když to shrneme, pane profesore, tak hlavními výhodami té linky je především přesnost a rychlost?

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: Tak hlavně snížení postanalytických chyb, způsob uchování vzorků, interpretaci výsledků a podobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za rozhovor a náš dnešní pořad pokračuje dalším tématem.

David Stejskal, přednosta Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava: Děkuji. Na shledanou.

Automatická linka odhalí protilátky v krvi

Novou, plně automatickou laboratorní linku bude Ústav laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostravy využívat i pro vyšetření na přítomnost protilátek proti onemocnění covid 19. Pomocí nově zavedené metody se zájemci za velmi krátkou dobu dozví, zda mají v těle dostatek protilátek.

Petra Masarovičová , Oddělení klinické biochemie , ÚLM FNO: Tvrdí se, že mají v podstatě virus neutralizační schopnost, čili by mohly být v podstatě protektivní, ale je málo studií a málo informací o tom, zdali tomu tak opravdu je.

Jednu jistotu ale zájemce po provedeném testu mít bude na základě tohoto vyšetření a přítomnosti těchto protilátek jsme schopni zjistit, zda jste to onemocnění prodělala . Pokud má ten pacient hladinu negativní, tak je v podstatě doporučeno zvážit možnost očkování

A nechat se otestovat mohou i lidé, kteří už jsou naočkovaní.

Petra Masarovičová , Oddělení klinické biochemie , ÚLM FNO: Je to taková informace pro toho člověka, jak zareagoval na tu vakcínu, a mělo by to být vyšetřeno cca, minimálně 3 týdny po druhé dávce vakcíny, až dva měsíce.

Informaci o přítomnosti protilátek stále častěji potřebují pediatři.

Petra Masarovičová , Oddělení klinické biochemie, ÚLM FNO: U těch dětí je ta problematika toho protizánětlivého syndromu, kdy vlastně jsou PCR testy i antigenní testy jsou negativní, ale to dítě v podstatě je v ohrožení života a končí v intenzivní péči.

Každý zájemce o vyšetření na protilátky musí přijít do odběrového centra ve 4. patře polikliniky fakultní nemocnice Ostrava a nechat si odebrat z žíly jednu ampuli srážlivé krve. Pokud přijde v úterý anebo v pátek, tak výsledek dostane ještě týž den. Pokud přijde mimo tyto zatím vyhrazené dny, tak se jej dozví do tří pracovních dnů. Tento test ale zatím nehradí zdravotní pojišťovny.

Deset medicínských minut je za námi. Nová témata už pro vás chystáme do dalšího dílu. Mějte pohodové dny plné zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.