Host: Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Změny v radiační ochraně pacientů

Jana Lipowská, TV POLAR: Dobrý den a vítejte u sledování magazínu TV Medicína. S mým dnešním hostem, biofyzikem Dušanem Matyáškem z Moravskoslezské nemocnice Frýdek-Místek, se zaměříme na radiační ochranu pacientů při rentgenových vyšetřeních. Dobrý den a vítejte opět u nás ve studiu.

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane Matyášku, v oblasti radiační ochrany došlo v poslední době, dá se říct, k revoluční změně. Tak popišme na začátek, co je to radiační ochrana a co se změnilo.

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Máte pravdu, paní redaktorko. Radiační ochrana jako taková je věda, která se zabývá ochranou člověka před ionizujícím zářením obecně. Já pracuji v medicíně a radiační ochraně na radiodiagnostických pracovištích. Bývalo zvykem, že se pacientům přikládalo ochranné olověné stínění na oblast pánve a břicha. Toto je minulostí, protože nové vědecké studie dokázaly, že toto stínění už není potřeba. Naopak může být i nebezpečné, pokud se s ním pracuje špatně. Takže tuto metodu ochranného stínění opouštíme. Pacienti už ho nedostávají. A poučený pacient se ptá, proč už to není tak důležité, jako to bylo dříve.

Jana Lipowská, TV POLAR: Takže místo tohoto olověného stínění se už nepoužívá vůbec nic?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Nepoužívá se vůbec nic. Máme tak moderní přístroje, které dávají tak malou dávku záření, že není třeba vykrývat oblast pánve a břicha u pacienta. Já vám to vysvětlím na praktickém příkladu. V současné době jsou ve většině nemocnic plně digitální přístroje, u kterých je dávka záření minimální. Pokud srovnáme dávku záření, kterou obdržel pacient při rentgenovém vyšetření v roce 1990, s dnešním stavem, tak tehdy byla podle vědeckých studií přibližně pětsetkrát vyšší než dnes. Představte si například, že přijdete na radiodiagnostické vyšetření k nám do Nemocnice ve Frýdku-Místku a budeme vám pořizovat snímek srdce a plic. Obdržíte průměrně takovou dávku záření, jakou získáte z přírodního pozadí zhruba za tři a půl dne. To znamená, že pokud tři a půl dne chodíte po Ostravě nebo v přírodě a potom jdete na rentgen, tak dávka záření bude přibližně stejná. A to díky tomu, že jsme neustále vystaveni přírodnímu záření z kosmického záření a dalších přirozených zdrojů v našem okolí.

Jana Lipowská, TV POLAR: Které obory v medicíně využívají ionizující záření? A který z těchto oborů je právě vaší specializací?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: V medicíně se dá říct, že ionizující záření využívají tři obory. Je to radiodiagnostika, nukleární medicína a radioterapie. Začnu obory, ve kterých nepracuji. Radioterapie využívá zdroje ionizujícího záření k léčbě nádorových onemocnění. Dále je to nukleární medicína. Ta využívá zdroje ionizujícího záření k diagnostice, ale především ve formě radioizotopů, které se aplikují pacientům do těla. Ty se potom snímají detekčními kamerami, takzvanými scintilačními kamerami, a provádí se diagnostika jednotlivých onemocnění. Já pracuji v oblasti, která se jmenuje radiodiagnostika, což je vyšetřování pomocí rentgenu. Pacienti chodí na rentgenová vyšetření, ať už po úrazech, nebo na běžná vyšetření prakticky kterékoliv části těla.

Jana Lipowská, TV POLAR: Ionizující záření může být škodlivé tak, jak se chrání zaměstnanci?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Tady je ten rozdíl. Jak jsem říkal na začátku, došlo k revoluční změně v tom, že vykrývání pánve a břicha pacientů už není potřebné a neprovádí se. Pacient přijde na vyšetření, které slouží k tomu, abychom zjistili jeho onemocnění. Kdežto zaměstnanec je ionizujícímu záření vystaven opakovaně, protože je to jeho práce a pracuje s rentgenem každý den. Proto se chránit musí. Používá takzvané osobní ochranné pomůcky. Jsou to například olověné ochranné zástěry, ochranné límce a další ochranné prostředky.

Jana Lipowská, TV POLAR: Já jsem si všimla na rentgenu, že pracovníci mívají na sobě takové malé krabičky. O co se vlastně jedná?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: To jste si všimla správně. Ty krabičky se nazývají dozimetry a jejich prostřednictvím zjišťujeme, jakou dávku záření konkrétní zaměstnanec za určité období obdržel. Tyto údaje se následně vyhodnocují. Existují různé kategorie zaměstnanců. U některých vyhodnocujeme dávky podle zákona každý měsíc, u jiných jednou za tři měsíce. Zjišťujeme tak, jakou dávku záření pracovník, který pracuje s ionizujícím zářením, obdržel. Samozřejmě pro tyto pracovníky existují přísně stanovené limity, které určují, jakou dávku záření mohou za určité období obdržet. Vše se velmi pečlivě sleduje, monitoruje a zaznamenává. Dokonce o ozáření vedeme evidenci ještě 30 let po ukončení pracovního poměru zaměstnance. Je to tedy oblast, která je velmi přísně upravena zákonem.

Jana Lipowská, TV POLAR: Stalo se někdy, že byl ten limit překročen?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Já za svou praxi v radiační ochraně, která trvá téměř 30 let, nezažil, že by někdo ze zaměstnanců překročil stanovený limit. Je to právě proto, že zaměstnanci jsou radiační pracovníci, kteří vědí, jak se mají chovat při práci se zdroji záření. Zároveň jsou přístroje velmi moderní a díky všem nastaveným postupům máme vysoký standard péče. Máme přesně dané pracovní postupy, kontrolní mechanismy a systém dohledu. Nestává se tedy, že by zaměstnanec při práci v medicíně obdržel nějakou vysokou dávku ionizujícího záření.

Jana Lipowská, TV POLAR: Co když je žena těhotná a potřebuje rentgenové vyšetření? Ušetříte ji v nemocnici? Je možné, aby toto vyšetření podstoupila?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Samozřejmě i u těhotných žen toto vyšetření provedeme, protože vždy musí přínos vyšetření převýšit možné riziko. Těhotenství v žádném případě není kontraindikací k provedení rentgenového vyšetření. Pokud vyšetřujeme jakoukoliv oblast lidského těla, například ruku nebo koleno, vůbec to nevadí. Pokud musíme vyšetřit oblast břicha, například při zlomenině pánevních kostí, a v děloze je plod, i toto vyšetření provedeme. Víme totiž, že riziko pro plod je minimální. Ze své praxe vám mohu říct, že jsem poměrně často počítal dávky záření u žen, které v době vyšetření ještě nevěděly, že jsou těhotné. Za měsíc nám například zavolají z genetiky, že potřebují vypočítat dávku záření, kterou obdržela děloha, protože žena mezitím zjistila, že je těhotná. V tomto případě jsme schopni zpětně zjistit, jakou dávku záření pacientka obdržela, protože vše máme zaznamenáno. Vypracujeme zprávu pro genetiky, kde je přesně uvedeno, jakou dávku záření plod obdržel. Ta dávka je minimální a dá se říct, že je srovnatelná s přírodním radiačním pozadím. Ze své praxe také vím, že psychický stres a úzkost těhotné ženy, která se obává, aby se plodu nebo miminku něco nestalo, mohou představovat mnohem větší riziko než samotná dávka záření.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pokud přijde na rentgen například dítě, které nespolupracuje a nechce se nechat vyšetřit, jak v takovém případě postupujete?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Co se týká nespolupracujících dětí, ale může jít i o nespolupracujícího dospělého člověka, který je vážně nemocný, tak existuje takzvaný status doprovázející osoby. To je osoba, která je s pacientem ve sledovaném nebo kontrolovaném pásmu a během vyšetření ho přidržuje. Jak jsem řekl v úvodu, ochranné stínění pro pacienta už není potřeba a nepoužívá se. Co se ale týká doprovázející osoby, tam se ochranné stínění naopak stále používá. Doprovázející osoba poskytne radiologickému asistentovi písemný souhlas s tím, že souhlasí s pobytem v kontrolovaném pásmu a například podrží své dítě během vyšetření. Obdrží ochrannou zástěru, případně olověný límec, a radiologický asistent, což jsou dnes vysokoškolsky vzdělaní zdravotničtí pracovníci, jí přesně vysvětlí, jak má dítě držet. Díky tomu může být vyšetření bezpečně provedeno.

Jana Lipowská, TV POLAR: Provádějí se nějaké testy, které zajišťují, že rentgenové přístroje fungují správně a bezpečně?

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Samozřejmě. Radiodiagnostická pracoviště jsou velmi přísně kontrolována. Existují testy, které provádíme svépomocí, a také testy, které pro nás zajišťují odborně nasmlouvané firmy. Z těch pravidelných testů jsou to například takzvané denní zkoušky provozní stálosti, kdy každý den kontrolujeme, zda je rentgenový přístroj plně funkční. Pokud není, přijímají se potřebná opatření, například servisní zásah. Dále provádíme měsíční, čtvrtletní a půlroční zkoušky. Kromě toho jsme kontrolováni několika institucemi, včetně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Inspektoři tohoto úřadu pravidelně docházejí na radiologická pracoviště a kontrolují, zda máme radiační ochranu nastavenou, organizovanou a optimalizovanou tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů ani personálu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane Matyášku, já Vám moc děkuji za návštěvu a budu se těšit zase někdy příště.

Dušan Matyášek, biofyzik, Radiodiagnostické oddělení, MS nemocnice F-M: Já Vám děkuji za pozvání do studia a na shledanou.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.