Nedostatek zubařů pociťují dlouhodobě i lidé v Novém Jičíně. Do problému se před časem vložila také radnice, nicméně spolupráce na vybudování stomatologické kliniky padla. Teď se bude město snažit nalákat dentisty přímo ve školách.
V roce 2019 oslovily novojičínskou radnici dva manželské páry zubních lékařů a vypadalo to, že dojde k dohodě o spolupráci při přípravě zřízení zubní kliniky. Město nabídlo své volné prostory v domě na ulici 28. října.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Zhruba po dvou letech jsme dospěli k parametrům podmínek budoucího využití a byl připraven návrh dohody o spolupráci při rekonstrukci tohoto objektu. Koncem července loňského roku rada města schválila uzavření této dohody, nicméně začátkem února letošního roku jsme od jedné ze společností, která měla být budoucím provozovatelem této zubní kliniky, obdrželi informaci, že odstupují od záměru uzavřít tuto dohodu, a to zejména z důvodů ekonomických, jak při budování, tak při provozu kliniky.”
Zástupci radnice dále reagovali, že přestože jsou možnosti města v souvislosti s nedostatkem zubních lékařů velmi omezené, město není zřizovatelem žádného zdravotnického zařízení na svém území, snaží se určité kroky podniknout.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “V letošním roce jsme vymysleli dotační titul pro nově začínající i stávající zubaře. V tomto dotačním titulu je alokována částka pět milionů korun. Tuto částku lze využít na pokrytí pořizovacích nákladů, přístrojů, ale také i personálu nebo pronájmu budov a na platby za energie.”
V následujícím měsíci pak město hodlá spustit kampaň, ve které se bude snažit nalákat do Nového Jičína začínající stomatology.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Kdy oslovíme fakulty vysokých škol, které produkují zubaře, a o městě Nový Jičín jim sdělíme informace, že jsou v našem území potřeba, že jsou pro ně připraveny podpůrné dotační tituly, možnost získání bytu a další.”
Pro prostory v domě u Masarykova náměstí, kde měla vzniknout 4 stomatologická pracoviště a 3 ordinace dentální hygieny, včetně rentgenu, tak hledá města jiné využití.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Rada města na své poslední schůzi schválila možnost využití spodních prostor pro možný jarmark, který by se tu mohl konat, pokud by epidemiologické důvody nebo počasí nedovolovalo konat jarmark na náměstí.”
Část prostor tohoto domu už je ale přece jen nějakou dobu využívána, je zde v nájmu spolek Jóga v denním životě.
---
Už jsme vás informovali o pěti sanitkách zdravotnické záchranné služby, které MS kraj vyslal na Ukrajinu. Tato pomoc by nebyla možná, kdyby zrovna nedocházelo k pravidelné obměně vozového parku a záchranka nedostala nové stroje. Je jich sedm a budou rozmístěny po celém kraji.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje uvedla do provozu sedm nových sanitních speciálů. Záchranku zřizuje kraj a snaží se udržovat její vybavení na špičkové úrovni. Stroje jsou proto pravidelně obměňovány. Každý vůz slouží přibližně kolem 10 let.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: „Obnova vozového parku zdravotnické záchranné služby je pravidelná a nezbytná. Naše sanitní vozidla totiž musejí být v bezvadném technickém stavu, nepřetržitě připravena k okamžitému zásahu a k poskytnutí nejvyššího možného komfortu našim pacientům."
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Nové sanitky jsou různé. Dvojkolky pro městský provoz a čtyřkolky pro horské oblasti a jedna je úplně speciální, protože bude vozit malé miminka."
Tři sanitní speciály s pohonem jedné nápravy jsou určeny pro výjezdové skupiny v Ostravě, v Opavě a v Karviné. Další tři vozidla s pohonem obou náprav budou v provozu v Novém Jičíně, Krnově a Jablunkově. Poslední automobil je určen pro přepravu nedonošených a patologických novorozenců.
Petr Jaššo, vedoucí Školícího centra ZZS MS kraje: "Výhodou toho vozu je, že je plně vybaven, jako výjezdová skupina pro lékaře, tzn. defibrilátor, plné lékové vybavení, imobilizační pomůcky a navíc je tam i inkubátor a například infuzní pumpy pro kontinuální podávání infuzí dětským pacientům."
V MS kraji je v nepřetržitém provozu 24 hodin denně připraveno pomáhat 64 posádek. K nejtěžším případům létá vrtulník Letecké záchranné služby s volacím znakem Kryštof 5, který má základnu v Ostravě.
---
Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že mohu přivítat v našem studiu zástupce primáře interního oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku pana doktora Kamila Zemana. Dobrý den.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je zdánlivě jednoduché, protože je to velmi široká problematika. Problematika bolesti na hrudi, častý příznak na urgentních příjmech. Bolest na hrudi jsme zažili asi každý. Každý z nás někdy píchání, svírání, nemůžeme se nadechnout. Těch příznaků je hodně, ale těch příčin je ještě více. Zkusíme je nějak rozdělit?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Bolest na hrudi je jedna z nejčastějších potíží u lidí, kteří přichází na tu interní část urgentního příjmu. Těch příčin, jak jste říkala, je celá řada. My se snažíme stupňům několika vyšetřeními stratifikovat ty pacienty podle rizikovosti. Ty potíže jsou jako krok číslo jedna, my je dělíme na typické. Pokud se jedná o příčiny původu srdečního nebo kardiovaskulárního, tak většinou ta bolest bývá spíše tupá, svíravá, bývá u toho často i dušnost, nevolnost, může být i nějaké zvracení, pocení. Většinou se propaguje někde do oblasti krku nebo může i do břicha, do levé horní končetiny.
Simona Součková, TV Polar: Na co nejčastěji si stěžují pacienti na urgentním příjmu?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ta bolest na hrudi, kromě toho, pokud se tedy jedná o příčinu srdeční, což je spíš v menším procentu případu, tak je to i dušnost nevolnost, pocení, pocit na zvracení. My, abychom se v tom nějak zorientovali, musíme udělat celou řadu dalších vyšetření. Měří se krevní tlak, odebírá se laboratoř, opakovaně toho pacienta monitorujeme a snažíme se udělat třeba ultrazvuk srdce a další vyšetření.
Simona Součková, TV Polar: Jak dlouho to může trvat než tedy dojdete k té diagnóze nebo zjistíte, co je tedy příčinou?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Pokud chceme vyloučit infarkt myokardu, tak ta nejkratší doba bych řekl, že je asi tři hodiny. Jedna až tři hodiny podle toho, kdy ty potíže začaly.
Simona Součková, TV Polar: Bolest na hrudi může být důsledkem celé řady nemocí. Jak eliminujeme ty banální od těch závažných? Vy už jste naznačil, že děláte celou řadu vyšetření, ale dejme tomu vy asi určitě i poznáte nebo jste schopni rozhodnout dříve než za ty tři hodiny?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většinou máme samozřejmě nějakou představu, ale vlastně my se snažíme se stratifikovat riziko. To znamená, pro nás je důležitá jednak životní styl toho člověka, kolik má let, může současně i kardiaci, jestli pacient kouří, jestli má nějaké stresy, jestli má nějaké onemocnění jako je třeba diabetes, cukrovka, vysoký krevní tlak. Jestli v rodině měl onemocnění srdce u svých přímých příbuzných, u rodičů. Takže to je takové anamnestické, jak my říkáme, riziko. Pak nás zajímá v laboratoři hladina cholesterolu, krevního cukru, pak to tam specifické srdeční markery trochu koniny. Ty právě musí mít nějakou dynamiku, proto nabíráme tu laboratoř, většinou dvakrát. Pak máme specifické známky infarktu myokardu v EKG, ale nic není stoprocentní takhle dopředu.
Simona Součková, TV Polar: Avšak dokážete na základě těchto vyšetření vyloučit závažné od toho nezávazného, dejme tomu dlouhodobé působení stresu, které má vliv třeba na psychiku a je to úplně na jinou medikaci nebo léčbu než u vás, dobře. Čili u toho infarktu, Vy jste říkal, že se to může různě lišit, ta bolest. To znamená, kdy by člověk měl zavolat tu záchranku? Protože je asi lepší zavolat záchranku než sednout do auta a odřídit si to sám do nemocnice.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě, pokud máte podezření na infarkt, tak není dobré řídit auto, ale přivolat záchranku. Volat určitě, ale pak když jsou to ty typické příklady, jak jsem již o nich hovořil, když je člověk už starší, má ty přidružené nemoci a rizika, tak to není radno podceňovat, když ta bolest přetrvává přetrvává.
Simona Součková, TV Polar: Když ta bolest přetrvává, dobře. Můžeme my i našim divákům odhalit třeba, co může stát za bolesti na hrudi, která se objevuje při námaze, ale dejme tomu, když s tou námahou skončíme, úklid, zahradničení, na kole stoupání do kopce, teď mě tak napadají takové aktivity, a pak zase odezní. Je dobré tady toho si všímat, když se to opakuje nebo myslíte si ,že to nemusí být důvodem k návštěvě k lékaře?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Při namáhavé bolesti na hrudníku mohou být příznakem angíny pectoris, což je zúžená céva na srdíčku, která zásobuje určitou oblast srdce. A takový příznak určitě je dobré došetřit na rozdíl třeba potíží, které vznikají v klidu nebo při nějakém úkonu, při pohybu. Ty jsou spíše z pohybového aparátu.
Simona Součková, TV Polar: Dobře. Naším dnešním hostem byl zástupce primáře interního oddělení nemocnice ve Frýdku Místku pan doktor Kamil Zeman. My mu děkujeme a s vámi diváci se zase těšíme příště na viděnou.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Na shledanou.
Nedostatek zubařů pociťují dlouhodobě i lidé v Novém Jičíně. Do problému se před časem vložila také radnice, nicméně spolupráce na vybudování stomatologické kliniky padla. Teď se bude město snažit nalákat dentisty přímo ve školách.
V roce 2019 oslovily novojičínskou radnici dva manželské páry zubních lékařů a vypadalo to, že dojde k dohodě o spolupráci při přípravě zřízení zubní kliniky. Město nabídlo své volné prostory v domě na ulici 28. října.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Zhruba po dvou letech jsme dospěli k parametrům podmínek budoucího využití a byl připraven návrh dohody o spolupráci při rekonstrukci tohoto objektu. Koncem července loňského roku rada města schválila uzavření této dohody, nicméně začátkem února letošního roku jsme od jedné ze společností, která měla být budoucím provozovatelem této zubní kliniky, obdrželi informaci, že odstupují od záměru uzavřít tuto dohodu, a to zejména z důvodů ekonomických, jak při budování, tak při provozu kliniky.”
Zástupci radnice dále reagovali, že přestože jsou možnosti města v souvislosti s nedostatkem zubních lékařů velmi omezené, město není zřizovatelem žádného zdravotnického zařízení na svém území, snaží se určité kroky podniknout.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “V letošním roce jsme vymysleli dotační titul pro nově začínající i stávající zubaře. V tomto dotačním titulu je alokována částka pět milionů korun. Tuto částku lze využít na pokrytí pořizovacích nákladů, přístrojů, ale také i personálu nebo pronájmu budov a na platby za energie.”
V následujícím měsíci pak město hodlá spustit kampaň, ve které se bude snažit nalákat do Nového Jičína začínající stomatology.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Kdy oslovíme fakulty vysokých škol, které produkují zubaře, a o městě Nový Jičín jim sdělíme informace, že jsou v našem území potřeba, že jsou pro ně připraveny podpůrné dotační tituly, možnost získání bytu a další.”
Pro prostory v domě u Masarykova náměstí, kde měla vzniknout 4 stomatologická pracoviště a 3 ordinace dentální hygieny, včetně rentgenu, tak hledá města jiné využití.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Rada města na své poslední schůzi schválila možnost využití spodních prostor pro možný jarmark, který by se tu mohl konat, pokud by epidemiologické důvody nebo počasí nedovolovalo konat jarmark na náměstí.”
Část prostor tohoto domu už je ale přece jen nějakou dobu využívána, je zde v nájmu spolek Jóga v denním životě.
---
Už jsme vás informovali o pěti sanitkách zdravotnické záchranné služby, které MS kraj vyslal na Ukrajinu. Tato pomoc by nebyla možná, kdyby zrovna nedocházelo k pravidelné obměně vozového parku a záchranka nedostala nové stroje. Je jich sedm a budou rozmístěny po celém kraji.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje uvedla do provozu sedm nových sanitních speciálů. Záchranku zřizuje kraj a snaží se udržovat její vybavení na špičkové úrovni. Stroje jsou proto pravidelně obměňovány. Každý vůz slouží přibližně kolem 10 let.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: „Obnova vozového parku zdravotnické záchranné služby je pravidelná a nezbytná. Naše sanitní vozidla totiž musejí být v bezvadném technickém stavu, nepřetržitě připravena k okamžitému zásahu a k poskytnutí nejvyššího možného komfortu našim pacientům."
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Nové sanitky jsou různé. Dvojkolky pro městský provoz a čtyřkolky pro horské oblasti a jedna je úplně speciální, protože bude vozit malé miminka."
Tři sanitní speciály s pohonem jedné nápravy jsou určeny pro výjezdové skupiny v Ostravě, v Opavě a v Karviné. Další tři vozidla s pohonem obou náprav budou v provozu v Novém Jičíně, Krnově a Jablunkově. Poslední automobil je určen pro přepravu nedonošených a patologických novorozenců.
Petr Jaššo, vedoucí Školícího centra ZZS MS kraje: "Výhodou toho vozu je, že je plně vybaven, jako výjezdová skupina pro lékaře, tzn. defibrilátor, plné lékové vybavení, imobilizační pomůcky a navíc je tam i inkubátor a například infuzní pumpy pro kontinuální podávání infuzí dětským pacientům."
V MS kraji je v nepřetržitém provozu 24 hodin denně připraveno pomáhat 64 posádek. K nejtěžším případům létá vrtulník Letecké záchranné služby s volacím znakem Kryštof 5, který má základnu v Ostravě.
---
Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že mohu přivítat v našem studiu zástupce primáře interního oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku pana doktora Kamila Zemana. Dobrý den.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je zdánlivě jednoduché, protože je to velmi široká problematika. Problematika bolesti na hrudi, častý příznak na urgentních příjmech. Bolest na hrudi jsme zažili asi každý. Každý z nás někdy píchání, svírání, nemůžeme se nadechnout. Těch příznaků je hodně, ale těch příčin je ještě více. Zkusíme je nějak rozdělit?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Bolest na hrudi je jedna z nejčastějších potíží u lidí, kteří přichází na tu interní část urgentního příjmu. Těch příčin, jak jste říkala, je celá řada. My se snažíme stupňům několika vyšetřeními stratifikovat ty pacienty podle rizikovosti. Ty potíže jsou jako krok číslo jedna, my je dělíme na typické. Pokud se jedná o příčiny původu srdečního nebo kardiovaskulárního, tak většinou ta bolest bývá spíše tupá, svíravá, bývá u toho často i dušnost, nevolnost, může být i nějaké zvracení, pocení. Většinou se propaguje někde do oblasti krku nebo může i do břicha, do levé horní končetiny.
Simona Součková, TV Polar: Na co nejčastěji si stěžují pacienti na urgentním příjmu?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ta bolest na hrudi, kromě toho, pokud se tedy jedná o příčinu srdeční, což je spíš v menším procentu případu, tak je to i dušnost nevolnost, pocení, pocit na zvracení. My, abychom se v tom nějak zorientovali, musíme udělat celou řadu dalších vyšetření. Měří se krevní tlak, odebírá se laboratoř, opakovaně toho pacienta monitorujeme a snažíme se udělat třeba ultrazvuk srdce a další vyšetření.
Simona Součková, TV Polar: Jak dlouho to může trvat než tedy dojdete k té diagnóze nebo zjistíte, co je tedy příčinou?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Pokud chceme vyloučit infarkt myokardu, tak ta nejkratší doba bych řekl, že je asi tři hodiny. Jedna až tři hodiny podle toho, kdy ty potíže začaly.
Simona Součková, TV Polar: Bolest na hrudi může být důsledkem celé řady nemocí. Jak eliminujeme ty banální od těch závažných? Vy už jste naznačil, že děláte celou řadu vyšetření, ale dejme tomu vy asi určitě i poznáte nebo jste schopni rozhodnout dříve než za ty tři hodiny?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většinou máme samozřejmě nějakou představu, ale vlastně my se snažíme se stratifikovat riziko. To znamená, pro nás je důležitá jednak životní styl toho člověka, kolik má let, může současně i kardiaci, jestli pacient kouří, jestli má nějaké stresy, jestli má nějaké onemocnění jako je třeba diabetes, cukrovka, vysoký krevní tlak. Jestli v rodině měl onemocnění srdce u svých přímých příbuzných, u rodičů. Takže to je takové anamnestické, jak my říkáme, riziko. Pak nás zajímá v laboratoři hladina cholesterolu, krevního cukru, pak to tam specifické srdeční markery trochu koniny. Ty právě musí mít nějakou dynamiku, proto nabíráme tu laboratoř, většinou dvakrát. Pak máme specifické známky infarktu myokardu v EKG, ale nic není stoprocentní takhle dopředu.
Simona Součková, TV Polar: Avšak dokážete na základě těchto vyšetření vyloučit závažné od toho nezávazného, dejme tomu dlouhodobé působení stresu, které má vliv třeba na psychiku a je to úplně na jinou medikaci nebo léčbu než u vás, dobře. Čili u toho infarktu, Vy jste říkal, že se to může různě lišit, ta bolest. To znamená, kdy by člověk měl zavolat tu záchranku? Protože je asi lepší zavolat záchranku než sednout do auta a odřídit si to sám do nemocnice.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě, pokud máte podezření na infarkt, tak není dobré řídit auto, ale přivolat záchranku. Volat určitě, ale pak když jsou to ty typické příklady, jak jsem již o nich hovořil, když je člověk už starší, má ty přidružené nemoci a rizika, tak to není radno podceňovat, když ta bolest přetrvává přetrvává.
Simona Součková, TV Polar: Když ta bolest přetrvává, dobře. Můžeme my i našim divákům odhalit třeba, co může stát za bolesti na hrudi, která se objevuje při námaze, ale dejme tomu, když s tou námahou skončíme, úklid, zahradničení, na kole stoupání do kopce, teď mě tak napadají takové aktivity, a pak zase odezní. Je dobré tady toho si všímat, když se to opakuje nebo myslíte si ,že to nemusí být důvodem k návštěvě k lékaře?
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Při namáhavé bolesti na hrudníku mohou být příznakem angíny pectoris, což je zúžená céva na srdíčku, která zásobuje určitou oblast srdce. A takový příznak určitě je dobré došetřit na rozdíl třeba potíží, které vznikají v klidu nebo při nějakém úkonu, při pohybu. Ty jsou spíše z pohybového aparátu.
Simona Součková, TV Polar: Dobře. Naším dnešním hostem byl zástupce primáře interního oddělení nemocnice ve Frýdku Místku pan doktor Kamil Zeman. My mu děkujeme a s vámi diváci se zase těšíme příště na viděnou.
Kamil Zeman, zástupce primáře interního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku: Na shledanou.
