Dobrý den, milí diváci, vítejte u speciálního vydání pořadu TV Medicína z Fakultní nemocnice Ostrava. Dnes vám ukážeme, že i vážně nemocné děti mohou díky moderní léčbě a pomoci neziskových organizací prožívat léčbu v domácím prostředí. V rozhovoru s primářkou Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie Ivetou Láryšovou pak probereme, jak tato novinka mění životy malých pacientů i jejich rodin.

Děti s leukémií se mohou léčit doma

Dětským pacientům bojujícím s leukémií ve FN Ostrava pomáhají speciální pumpy, díky nímž se biologický lék Blinatumomab dostává z infuze do jejich těla. Celkem tři tyto přenosné přístroje Oddělení hematologie a hematoonkologie Kliniky dětského lékařství zakoupila nezisková organizace Haima Ostrava. Děti s akutní lymfoblastickou leukémií, které jsou zařazeny do středního rizika, díky nim nemusí být hospitalizované v nemocnici, ale můžou se léčit v domácích podmínkách.

Dvouletý Filípek spolu se svou maminkou přichází na Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie, aby mu byl vyměněn infuzní set, kterým dostává biologický lék proti leukémii.

Jedna léčba trvá 28 dní, během nichž Filípkovi kontinuálně kape jedna infuze. Každé čtyři dny musí do nemocnice na výměnu infuzních setů. Lék Blinatumomab do těla proudí díky speciální pumpě, kterou má uloženou v baťůžku na zádech. Nezisková organizace Haima Ostrava Klinice dětského lékařství zakoupila celkem tři takové přístroje.

MUDr. Iveta Láryšová, primářka Oddělení hematologie a hematoonkologie Kliniky dětského lékařství FNO: Výhoda toho podávání je, že vlastně děti můžou být doma po celou dobu po sedmi dnech, které na začátku stráví u nás, protože ty léky samozřejmě mají i vedlejší účinky, které je třeba na začátku té léčby vychytat.

Bc. Michaela Češková, ředitelka Haimy Ostrava: Já bych za Haimu chtěla říct, že si velmi vážím té spolupráce, té velmi úzké spolupráce s Oddělením dětské hematologie, takže velmi pružně reagujeme na jejich potřeby. Ať už je to výzdoba oddělení, anebo právě zakoupení těch pump, které jsou teď pro naše děti potřebné.

Pokud se u pumpy objeví nějaké potíže, ve fakultní nemocnici je vždy připraven zdravotník, který rodičům pomůže.

Bc. Iveta Skibová, DiS., staniční sestra Oddělení hematologie a hematoonkologie Kliniky dětského lékařství FNO: V případě jakéhokoliv problému, spuštění alarmu, pokud si nebudou vědět rady, mohou kdykoliv zavolat na telefonní číslo na oddělení a každá sestřička jim poradí, popřípadě pak přijedou.

Pumpa rodičům nemocného dítěte velmi usnadňuje život.

Marie Hrabcová, maminka Filípka: Za mě úplně super, protože nemusíme trávit těch dvacet osm dní v nemocnici. Přijedeme si vlastně co čtyři dny na výměnu, strávíme tu jen pár hodin a můžeme jet zpátky domů. Můžeme si ten čas trávit tak, jak chceme my. Nejsme limitovaní tím jedním pokojíkem, na kterém bychom museli sedět.

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie, Úspěšnost léčby dětské leukemie je ve FN Ostrava přes 90%

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tématu se budeme věnovat i ve studiu, ve kterém vítám Ivetu Láryšovou, primářkou Oddělení dětské hematologie a hematom onkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás, paní primářko.

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V příspěvku naši diváci viděli, že se dětská leukémie začíná léčit novými formami. Nicméně než jste přešli na tyto nové formy léčby – jaké jsou ty tradiční způsoby léčby u vás ve Fakultní nemocnici?

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Tak u nás ve fakultní nemocnici používáme vlastně mezinárodní protokol, který je daný pro celou naši Českou republiku, a to, kdo je u těch standardních pacientů a středně rizikových - chemoterapie, popřípadě ozáření u vysoce rizikových. Pak tam přichází v úvahu i eventuální transplantace kostní dřeně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Teď jsme viděli příběh malého dvouletého Filípka, který dostal tu možnost, že se může léčit novou formou. A to je laicky řečeno, teď nevím, jestli to říkám laicky "dětská pumpa". Vysvětlete, jak s tím mohou potom rodiče, či jak je to těžké, aby v domácím prostředí to dítě jako by léčili.

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Já bych to trošku uvedla na pravou míru. Nejde o to, že by se leukémie začala léčit jinak, ale že se objevila tzv. vylepšená forma léčby, která byla nově zavedena i pro děti. Kromě toho, že se už několik let léčí děti zařazené do skupiny vysokého rizika, kde se používají imunopreparáty, se nyní tyto přípravky rozšířily i pro děti středního rizika, u nichž se prokázal dobrý vliv na snížení rizika návratu onemocnění. Tento preparát byl tedy začleněn do standardních léčebných protokolů pro dětské pacienty se středním rizikem leukémie. Léčba spočívá v tom, že se mezi jednotlivé bloky chemoterapie vkládají dva 28denní cykly imunopreparátu, který dětem kape nepřetržitě po dobu 28 dní. Protože je to poměrně dlouhá doba, kdy jsou kontinuálně na infuzi, museli by jinak trávit celý měsíc v nemocnici. Díky moderním pumpám to však nyní není nutné – u nás v nemocnici máme zařízení, která umožňují výměnu pumpy každé čtyři dny, takže dítě může s touto pumpou a s batůžkem absolvovat léčbu doma. Pro rodinu je to samozřejmě velká úleva. Děti i rodiče jsou rádi, že mohou být doma a nemusí trávit další dva měsíce léčby v nemocnici, což by pro ně znamenalo nepřetržitý pobyt celý měsíc v kuse. První dny se lék aplikuje přímo na oddělení, aby se ověřila snášenlivost, a poté už může pokračovat domácí režim pod dohledem lékařů. Ty děti jsou pod stálým dohledem, protože ty největší nežádoucí účinky se objevují právě v prvních dnech, na které my dokážeme včas reagovat. Pokud děti tuto fázi zvládnou, vyměňujeme jim každé čtyři dny infuzní stříkačku nebo infuzní vak, který je napojený na pumpu. Ta pumpa je schovaná v baťůžku, a díky podpoře Haima Ostrava se nám podařilo zakoupit batůžky, které se dětem opravdu líbí. Nejsou to žádné firemní nebo nemocniční batohy, ale barevné dětské batůžky, přizpůsobené jak menším, tak větším dětem. Naše sestřičky je dokonce trošku „na míru“ upravily, aby dětem poskytly co největší pohodlí a komfort.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik takových dětí ročně u vás ve fakultní nemocnici léčíte?

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: U nás takových dětí je nově diagnostikováno, co se týká toho středního rizika a toho standardního rizika 5 - 6 za rok. V České republice je celkem těch dětí s leukémií kolem 65 za rok. Říká se, že většinou je to tak těch 5 dětí na 100 000 obyvatel. Tím, jak nyní klesá porodnost vůbec jako v populaci, tak samozřejmě se zdá, že trošku těch leukémií ubývá, ale možná je to jen relativní číslo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká je úspěšnost léčby dětské leukémie?

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Úspěšnost je, když já to srovnám s těmi lety, kdy jsem začínala, což bylo ještě v minulém století, tak se vyšplhala až přes 90 % na těch dnešních protokolech, což je úplně luxusní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká je doba léčby?

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Doba léčby základního protokolu, kdy děti pravidelně docházejí do nemocnice a podává se jim chemoterapie v infuzích, trvá zhruba tři čtvrtě roku. Následně pokračují ještě dva roky udržovací terapií, což jsou tablety, které berou doma. Celoživotně jsou pak tyto děti sledovány hematologickými ambulancemi – do osmnácti let u nás. Nyní jsme se však rozhodli, že bychom rádi zřídili ambulanci pozdních následků pro děti, které byly léčeny pro jakékoli nádorové onemocnění a podstoupily protinádorovou léčbu, abychom je mohli nadále sledovat právě v této ambulanci pozdních následků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy můžete prohlásit, že to dítě je úplně zdravé?

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: No, to my moc rádi neprohlašujeme, ale snažíme se být realistní. Po pěti letech, pokud dítě nejeví žádné příznaky onemocnění, laboratorní výsledky jsou v pořádku a nejsou přítomny žádné známky ani minimální reziduální nemoci, tak se dá říct, že je vyléčené. Pořád je tam ale zhruba čtyři procenta dětí, u kterých může dojít k pozdnímu relapsu, i když je to velmi malé procento. Obecně se tedy uvádí hranice pěti let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní primářko, já Vám děkuji za Vaši odpovědi a přeji Vám hodně úspěšně vyléčených dětských pacientů.

Iveta Láryšová, primářka Oddělení dětské hematologie a hematoonkologie: Děkuji moc za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.