Ve Smetanových sadech se musí kácet

Téměř 40 stromů bude příští rok pokáceno ve Smetanových sadech. Rozhodl o tom odborný průzkum. Dřeviny určené k odstranění jsou ve špatném zdravotním stavu.

Letitý park, Smetanovy sady, čeká celkové revitalizace. I v této souvislosti nechal odbor životního prostředí provést odbornou firmou dendrologický průzkum. Ten posoudil zdravotní stav všech stromů, které se tu nacházejí.

Hedvika Pospíšilová, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Výsledkem bylo kácení celkem 38 stromů kvůli špatnému zdravotnímu stavu, někdy až havarijnímu. Tyto stromy jsou buď napadené dřevokaznými houbami, bakteriální infekcí nebo už jsou přestárlé, takže téměř suché.”

Ve většině případech se jedná o břízy, těch bude odstraněno 20, dále jsou to ojedinělé kusy jírovců, lípy, duby, habry, smrky, jedle a borovice. Skáceny budou postupně, prvních 12 stromů půjde pryč v lednu.

Hedvika Pospíšilová, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Prvořadé je zachování provozní bezpečnosti, dendrologický průzkum v minulosti neprobíhal nebo možná jen částečně a teď máme k dispozici materiál, se kterým můžeme pracovat. Nejde jen o kácení stromů, ale i o odborné ořezy, které už v současné době probíhají.”

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “V současné době ve Smetanových sadech jsou prováděny bezpečnostní a zdravotní řezy na vytipovaných dřevinách. Tyto práce provádějí zkušení certifikovaní arboristé. Našim úkolem je pak uklidit větve po ořezech. Samotné kácení vypukne až po novém roce. Kácení budeme provádět my, máme šikovné kluky, myslím, že tam žádné složité dřeviny, které by vyžadovaly lezce, nejsou, že to vše provedeme našimi silami.”

Hedvika Pospíšilová, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Za každý pokácený strom bude vysazen nový strom. Náhradní výsadba bude probíhat na jaře roku 2024 a potažmo ještě na podzim toho roku.”

Do parku se vrátí zhruba stejný sortiment stromů, jako budou pokáceny, ale nebude to tolik bříz, které jsou krátkověkými dřevinami.

Na samotnou revitalizaci Smetanových sadů má již město zpracovanou studii, kterou mohli na jaře připomínkovat v dotazníkovém šetření občané a následně se k ní vyjadřovali i během veřejného projednání.

---

Bunkr pomáhá novojičínské mládeži deset let

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, klub Bunkr, oslavil 10 let fungování v Novém Jičíně. Své další směřování vidí v rozvoji práce v terénu a zvažuje zvýšení věkové hranice klientů

Klub Bunkr, sociální služba pro děti a mládež od 11 do 20 let, funguje v Novém Jičíně od roku 2012. Sídlí ve sklepních místnostech bývalé věznice. Otevřeno má od pondělí do čtvrtka, odpoledne od půl třetí do sedmi. Poskytuje volnočasové aktivity dětem a mladým lidem, a také jim, v případě potřeby, podává pomocnou ruku.

Nikola Vajdová, vedoucí Klubu Bunkr Nový Jičín: “Určitě tady mohou trávit svůj volný čas, ale hlavně jsme tady my pracovníci, kteří jim odpovíme na otázky, které je zajímají, které je trápí. Pomáháme jim třeba se školou, se sepsáním životopisu nebo si s nimi povídáme o různých tématech, o škole, o rodině nebo o intimních otázkách ohledně sexu a ochrany.”

Pavlína, klientka Bunkru: “Já jsem tu začala chodit, když mi bylo tak jedenáct let. Trávím tu skoro každý den, je tu zábava, mám si s kým povídat a většinou tu s Nikčou řeším své problémy.”

U zrodu klubu Bunkr stál tehdejší vedoucí sociálního odboru města Antonín Urban. Vzpomíná, že počátky byly problematické, veřejnost se totiž podobného zařízení bála

Antonín Urban, bývalý vedoucí odboru soc. věcí, MěÚ Nový Jičín: “Tato mládež, byť je problémová, tak se musí podchytit. Je lépe, když s ní hovoříme, řešíme její problémy, tak můžeme snížit riziko negativních jevů. To se těžko vysvětloval a trvalo několik let, než se tato myšlenka podařila prosadit. Náhodou bylo, že se v těchto prostorách rušilo předchozí zařízení a hledalo se jeho využití. Proto jsem se tehdy spojili s Bunkrem a získali jsme na to i dotaci. Tam byly ale problém s vlhkostí a stavebním stavem této budovy. Bylo tam mnoho víceprací, ale už byly schváleny dotace a musel být zahájen provoz, a proto jsem třeba i my pracovníci odboru a úředníci tady nastoupili jako uklízečky.”

Samotná nezisková organizace Bunkr byla na severu Moravy založena v roce 2003 a novojičínskou pobočku přijala pod svá křídla. Bunkr je v Novém Jičíně zařazen do sítě sociálních služeb podporovaných městem. Získává tedy finanční dotaci na provoz a prostory, ve kterých sídlí, poskytuje město bezúplatně.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Vnímám tuto nízkoprahovou službu velmi pozitivně, jsme rád, že na území města je. Líbí se mi, že to není jen stacionární bod, kde se ty děti, které tu pomoc potřebují, mohou scházet, ale že se ta služba rozšířila i do terénu.”

Nikola Vajdová, vedoucí Klubu Bunkr Nový Jičín: “Kdy tedy docházíme za našimi klienty i do ulic města, vyhledáváme potenciální klienty a nabízíme jim naši ambulantní formu. Ale jsou také děti, které se bojí k nám přijít, protože neví, co tu mají čekat, nebo je jim příjemněji venku.”

Své další směřování vidí právě v rozvoji terénní formy práce a zvažují zvýšení věkové hranice klientů, která je nyní do dvaceti let. Ze zákona může nízkoprah fungovat pro mladé lidi do 26 let.

---

Sešli se lidé, kteří chtějí ovlivnit osud chátrajících vil

Konalo se první setkání Spolku pro záchranu Hückelových vil. Ten byl založen v letošním roce a sdružuje lidi, kterým není osud chátrajících památek lhostejný.

Spolek pro záchranu Hückelových vil založilo letos v červnu několik novojičínských nadšenců, kterým na osudu chátrajících architektonických památek záleží. Teď se v malém sále Beskydského divadla konala jeho první schůze.

Radek Polách, předseda spolku: “Dnes se koná první česká schůze, spíše náborová schůze, kde budeme chtít představit ideu vzniku spolku, co všechno jsme za ten půlrok vykonali, pro to, aby ten spolek mohl fungovat, a také máme určité vize, které chceme představit do budoucna.”

Na informativní schůzku dorazili především lidé, kteří se například pohybují v oblasti paměťových institucí, oboru architektury nebo kulturního a společenského života ve městě.

Dagmar Jahnová, účastnice schůze spolku: “Já jsme hrozně ráda, že takový spolek vznikl, protože mi hodně záleží na osudu Hückelových vil, jsou to vily, které patří k Novému Jičínu a Nový Jičín by se jimi měl pyšnit a měl by je opravovat.”

Sylva Dvořáčková, účastnice schůze spolku: “Já myslím, že je velmi dobře, že se zakládá tento spolek, protože víme, že hlas kolektivu vždycky zmůže více než hlas jednotlivých jednotlivců, takže budeme doufat, že spolek nabere své členy a bude fungovat, jak je v jeho názvu, opravdu pro záchranu Hückelových vil.”

Zora Kudělková, účastnice schůze spolku: “Je to bezvadný nápad, protože Hückelovy vily, ty už chátrají strašně dlouho a je to obrovská škoda.”

Martin Vitko, účastník schůze spolku: “Určitě je to skvělý počin, je to dobrá iniciativa a myslím si že já, nebo další podobně smýšlející lidé, kteří možná ještě trošku váhají, tak je vyzývám, aby vstoupili, protože si myslím, že je to něco, co může rozproudit ty věci k lepšímu. takže tomu fandím a proto jsem i tady.”

Jiří Raška, účastník schůze spolku: “Určitě je to ku prospěchu věci, otázkou spíš je, do jaké míry záměr města reálný a myšlený vážně.”

Radek Polách, předseda spolku: “Vlastníkem Hückelových vil je město Nový Jičín a myslím si, že tento spolek, ta myšlenka má do budoucna opodstatnění, aby podpořila z hlediska občanských organizací a institucí město jako velký subjekt k tomu, aby se s vilami začalo něco dělat.”

Do budoucna spolek předpokládá vznik jakéhosi memoranda, které by pro spolupráci při revitalizaci areálu spojilo jednak tedy samotný spolek a dále například město Nový Jičín, společnost Tonak nebo i Národní památkový ústav.

---