Zbytky jídel slouží jako zdroj energie

Lidé v Novém Jičíně mohou už deset měsíců třídit gastroodpad a patří k průkopníkům v této ekologické výzvě. O průběhu projektu referoval zástupce radnice na konferenci Národní sítě Zdravých měst.

Zbytky od oběda, prošlé potraviny, shnilé ovoce a další gastroodpad mohou Novojičíňáci už deset měsíců separovat do hnědých popelnic. Nový Jičín je jedním z prvních měst v republice, které toto třídění umožňují a může inspirovat další.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Byli jsme požádáni, abychom ty naše zkušenosti prezentovali na dvou konferencích. Jedna byla konference Národní sítě zdravých měst, která se uskutečnila v Brně, a druhá, to byl takový kulatý stůl nebo seminář s názvem Ekologie a její budoucnost za účasti zástupců ministerstva a starostů dalších obcí a měst.”

Hnědé popelnice na území města přibyly na základě fyzické analýzy odpadu, kterou radnice nechala provést na podzim roku 2020.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tehdy jsme na náměstí vysypali čtyř kontejnery na velkou plachtu a zjišťovali jsme, kolik vytříditelného odpadu tam v tom směsném odpadu ještě je. A právě největší část, asi 18 procent, tam zaujímal gastroodpad. Takže jsme se vydali touto cestou, že jsem se z toho směsného odpadu snažili tento gastroodpad vyjmout. Díky tomu následně snižuje produkce směsného komunálního odpadu a také je tam ten ekologický bonus.”

Tento odpad končí v bioplynové stanice v Rapotíně, kde z něj vzniká elektrická energie, teplo a bioplyn.

Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Za deset měsíců fungování tohoto projektu občané města vytřídili více než 46 tisíc tun gastroodpadu, což je poměrně slušné číslo, které neskončilo v popelnicích se směsným odpadem.”

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Považujeme to za dobrý výsledek, jsme na předních příčkách mezi městy při takovém srovnání, s tím, že tem objem se až dva a půl znásobil proti úplnému začátku.”

Město proto uvažuje, že zvýší počet popelnic na gastroodpad na svém území ze 40 na 60.

Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Do těchto nádob je možné ukládat nejen nespotřebované potraviny, ale také odřezky z ovoce, zeleniny a další tyto rostlinné i živočišné zbytky.”

Důležitou informací je, že tyto vyhazované potraviny mohou být v igelitových sáčcích a plastových obalech.

Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “To je výhodou toho následného zpracování, že tento odpad končí v bioplynové stanici, kde jsou schopni si poradit i s obaly, které nejsou kompostovatelné. Mohou to být tedy běžné sáčky nebo i kelímky od jogurtů, ale nesmí to být sklo.”

Nutno podotknout, že sběr gastroodpadu je v tuto chvíli nákladnější než likvidace směsného odpadu, za loňský rok je bilance mínus 40 tisíc korun. Nicméně poplatky za ukládání odpadu na skládku budou v následujících letech výrazně narůstat.

---

Příroda odhalená díky bicyklu a motorové pile

Výstava na Staré poště svedla dohromady dvě zajímavé osobnosti. Jednou z nich je uznávaný slovenský básník a teď i fotograf. Druhou je člověk, který se sám za umělce nepovažuje, své sochy vytváří motorovou pilou.

Novojičínská galerie Stará pošta v tuto chvíli nabízí de facto dvě výstavy - fotografie a verše pod názvem V jazyku krajiny a dřevořezbu pojmenovanou Tvořeno s láskou. Ač jsou dílem rozdílných autorů, mnohé je spojuje. Především vztah k přírodě.

Erik Ondrejička je slovenský básník, za svou tvorbu získal několik ocenění, včetně mezinárodního. Na Staré poště jsou k vidění jeho fotografie, kterým se věnuje poslední tři roky.

Erik Ondrejička, básník a fotograf: “Pro účely této výstavy jsem vytiskl fotografie s verši, které jsou spojené s obrázkem a vytvářejí jeden funkční celek. Tedy ty verše jsou geograficky ukotvené k nějaké scenérii a spojuje se tam ta poezie přírody spolu s mými verši. Protože příroda je napsaná ve svém vlastním jazyce, a když z ní chci něco zachytit, tak to musím nějak redukovat na text plus ta kombinace s fotoaparátem se mi zdá být velmi výhodná.”

Patrik Pavlačík z Příbora je fotograf a řezbář, v novojičínské galerii vystavuje svá dřevěná díla.

Patrik Pavlačík, řezbář: “Příroda je živá a všechny ty obrazy ukazují ten život a to dřevo je pořád živé. I když se do něj řeže, tak je to kus živého, prostě bytosti, která je tady s námi, a je krásné, když může být v nějakém obrazu nebo v nějaké tvorbě a zůstane tu s námi delší dobu.”

Zajímavostí je, že oba autoři, kteří se v Novém Jičíně setkali, také spojují svou tvorbu s určitým, řekněme zařízením, prostřednictvím kterého proměňují svou energii.

Erik Ondrejička, básník a fotograf: “Já píšu básně většinou, když jezdím na kole po lese. Najedu asi deset tisíc i více kilometrů ročně a při tom objevím nádherné místa. Je to tak, že občas to kolo nese mě a občas já nosím bicykl přes různé houštiny tam objevím místa, kde možná nikdo předtím ani nikdy nebyl. Takže je to v různých pralesech, lužních lesích, většinou v okolí Bratislavy.”

Nástrojem Patrika Pavlačíka je zase motorová pila. Sám sebe za umělce nepovažuje, spíše za člověka fascinovaného procesem tvorby.

Patrik Pavlačík, řezbář: “Třeba tady to srdce, to je něco, co jsem viděl. Viděl jsem kus vyhnilého a stromu, který byl krásný, a udělal jsem tam to malé srdíčko. Ta inspirace většinou přijde. Jako nejraději mám, když mi dá někdo zakázku něco vytvořit a ta pila už to řeže sama a už to všechno dělá. A když při tom můžu být v přírodě…. Ta práce je těžká, máchat s tou pilou, ale je to tak krásné.”

Tuto pozoruhodnou výstavu je možné na Staré poště shlédnout do 24. února.

---

Skokani poměřili síly v dalším Blecha cupu

V Novém Jičíně se konal další ročník Blecha cupu. Tato soutěž je obvykle první příležitostí, kdy se v novém roce sejdou poměřit své síly rychlostní skokani přes švihadlo. Letos to bylo 120 dětí z České republiky a ze dvou slovenských klubů.

Blecha cup dostal svůj název jednoduše podle to, že jsou děti, které v klidu neposedí a šijí sebou jako pytel blech. A takové označení přesně sedělo na skokany přes švihadlo Klubu Between Střediska volného času Fokus. Proto vznikla soutěž v rychlostním skákání, jejíž 9. ročník se poslední lednovou sobotu konal v basketbalové hale.

Dana Dokládalová, SVČ Fokus Nový Jičín: ”Přijely nám dva týmy ze Slovenska, jeden z Čech a zbytek jsou týmu moravské. My Blecha cupem jakoby zahajujeme nový rok, je to přátelské týmové utkání. Dalo by se říci, že o nic nejde, ale děti se na to těší a dávají do toho úplně všechno.”

Blanka Schichová, vedoucí Klubu Between, SVČ Fokus: “Bereme tento turnaj jako přátelské setkání týmů v novém roce, když jsem to tak počítali, je tady kolem 120 skokanů, takže to je krásné.”

Vedle pravidelných účastníků například z Prahy nebo Přerova letos poprvé zavítal na Blecha cup bratislavský klub Crazy jump.

Michal Naštický, trenér Crazy jump, Bratislava: “Dozvěděli jsme se o tom přes internet. Už jsme byli vícekrát na českých soutěžích a teď jsem se rozhodli přijet i na Blecha cup. Jsme tady, aby si děti vyzkoušely soutěž, máme mnoho nováčků, takže je důležité, aby si to vyzkoušeli a aby z nich spadl ten stres ze soutěží.”

Velké zastoupení začínajících skokanů měl také domácí Klub Between. Vedle toho ale do soutěže zapojí i řadu svých zkušených závodníků.

Richard Schich, Klub Between, SVČ Fokus: “Zatím v pohodě, tempo dobré, ale ještě se potřebujeme trošičku rozehřát, a hlavně žádné seky.”

Kristýna Schichová, Klub Between, SVČ Fokus: “Doufám, že nám to půjde a že předvedeme nejlepší výkon, co umíme, a že to nezkazíme.”

Oba tito skokani mají v paměti čerstvé zážitky z mistrovství Evropy, které se v loňském roce konalo v Bratislavě.

Kristýna Schichová, Klub Between, SVČ Fokus: “Můj největší úspěch je účast na mistrovství Evropy, kde jsme skončili v některých disciplínách devátí. Bylo to úžasné, ráda bych se tam vrátila.”

Richard Schich, Klub Between, SVČ Fokus: “Největší můj úspěch na té Evropě byl můj osobní rekord v jedné z individuálních disciplín a ve dvojšvizích s kamarádkou.”

V květnu se novojičínští skokani chystají do Prahy na mistrovství republiky, mistrovství světa konané ve Spojených státech amerických je pro vzhledem k finanční náročnosti nedostupné.

---