Pamětní deska se vrátila na místo generálova narození

Čestného občana města, generála Jaroslav Hlaďa, v Novém Jičíně znovu připomíná pamětní deska. Odhalena byla už podruhé. Umístěna je totiž na obchodním domě, který procházel rekonstrukcí, a z budovy musela být sejmuta.

V Novém Jičíně byla znovuodhalena pamětní deska připomínající čestného občana města, válečného letec stíhací perutě RAF in memoriam generálmajora Jaroslava Hlaďa. Deska byla na budově obchodního domu umístěna v roce 2003, objekt totiž stojí na místě, kde dříve býval Hlaďův rodný dům. Po dobu rekonstrukce obchodního centra byla sejmuta a uložena v Klubu rodáků a přátel města. Slavnostního druhého odhalení se zúčastnila manželka Jaroslava Hlaďa Božena Hlaďová a jejich dcera.

Věra Váchová, dcera Jaroslava Hlaďa: “Vnímáme to jako čest, protože v Novém Jičíně se ten vztah k našemu tatínkovi stále obnovuje. V Novém Jičíně to začal pan Richard Sládeček, jeho skautský přítel. Pan Sládeček je iniciátorem toho, že vzniklo pojmenování té ulice a iniciovat tu desku a že do povědomí Novojičíňáků se táta zase vrátil po té komunistické éře, kdy se o něm moc nemluvilo. Jsme na to hrozně pyšní, že tady na něj vzpomínáte.”

Snahu o umístění pamětní desky generála Hlaďa v Novém Jičíně velmi podporoval také zdejší Klub rodáků a přátel města, především jeho tehdejší předseda a bývalý novojičínský starosta Pavel Wessely.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města Nového Jičína: “Bylo to k 90. výročí jeho narození a ke stému výročí pak přibyla ještě menší deska, kterou věnovali junáci.”

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Na těchto místech dříve stával domek školníka České menšinové školy, ve kterém se 8. května 1913 narodil Jaroslav Hlaďo. Stal se významným působením u letectva meziválečného období, ale také během druhé světové války v rámci Royal Air Force ve Velké Británii.”

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta NJ, Junák - český skaut: “Je potřeba říct, že Jaroslav Hlaďo byl ve dvacátých a třicátých letech členem prvního skautského chlapeckého oddílu v Novém Jičíně a tento oddíl dokonce i vedl.”

Dům, ve kterém se generál Hlaďo narodil, byl zbourán v první polovině 80. let a začala zde stavba obchodního domu Prior. Dokončena byla po delší prodlevě už v nových porevolučních časech.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města Nového Jičína: “Tento objekt, který se znovu otevírá, byl velkým problémem pro město. Nepodařilo se jej dlouho prodat někomu, kdo by jej postavil, i proto, že se pod ním nacházel kryt civilní opravy. Nakonec se to podařilo a je to shodou čtvrt století, kdy se poprvé otevíral tento dům.”

Jaroslav Hlaďo zemřel v lednu 1990. Ulice, na které stál jeho rodný dům, nese od 90. let jeho jméno, letos v březnu byl jmenován čestným občanem města. V příštím roce 8. května uplyne 110. let od jeho narození. V Návštěvnickém centru toto výročí připomene výstava.

---

Opravit hřiště pomohly finance státu a města

Na hřišti s novým umělým trávníkem už se v Novém Jičíně prohánějí fotbalisté. Původní povrch už byl za hranou životnosti, jeho rekonstrukce proběhla díky dotaci státu a města.

Hřiště s umělým povrchem bylo v Novém Jičíně otevřeno v roce 2005, vydrželo 17 let. Poslední roky už byl ale trávník za hranou životnosti. Jeho rekonstrukci se podařilo realizovat letos, v říjnu mohli fotbalisté vyběhnout na nový trávník čtvrté generace.

mladší žáci FK Nový Jičín:

“Líbí se mi, že udělali novou umělku a je to super.”

“Je to výborné, neklouže to a je to fakt super.”

“Dobře se potom běhá, je to nejlepší,”

Patrik Horák, asistent trenéra mladších žáků, FK Nový Jičín: “Oproti tomu, co jsme zažívali během letní přípravy, tak toto je pro nás nadstandard, konečně mohou kluci hrát doma.”

Rekonstrukce spočívala v položení nového povrchu, a také v úpravě podkladové plochy. Součástí byla instalace nových branek a záchytných sítí, výměna osvětlení a nezbytné stavební úpravy .

Jiří Hrachovec, předseda TJ Nový Jičín: ”Hřiště začali kluci využívat od 8. října, 14. října začala platit certifikace, takže se tady hrají mistrovská utkání. Hřiště je plně využito domácími mládežnickými týmy a na zimu už se plní kalendář zájemci z okolí, kteří tady chtějí trénovat, případně hrát přípravné zápasy.”

Životnost trávníku daná výrobcem je 10 let, nicméně podlDobrfe dosavadních zkušeností tělovýchovné jednoty, při dobré údržbě je předpokladem, že 15 let vydrží.

Jiří Hrachovec, předseda TJ Nový Jičín: “Měli jsme štěstí na dodavatelskou firmu, která tyto trávníky dělá už dlouhé roky, takže má zkušenosti. Trávník jako takový je nejmodernější typ, na dnešní dobu má špičkovou kvalitu.”

Příjemnější herní podmínky teď dotváří také graffiti na původně jen šedých zdech kolem hřiště, což byl nápad dodavatele stavby.

Jiří Hrachovec, předseda TJ Nový Jičín: “Dělali to místní hoši, kteří na to mají licenci a jsou známí v republice. Myslím si, že to tomu areálu přispělo k tomu duchu toho fotbalového dění, které se tady bude odbývat.”

Rekonstrukce hřiště vyšla celkem na více než 11 milionů korun. Státní podíl z Národní sportovní agentury činil zhruba 7 milionů 300 tisíc, zbytek zafinancovalo město Nový Jičín.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Dotace činila 3,9 milionu korun a jedná se o třetí projekt, který město spolufinancovalo v rámci modernizace sportovišť. V roce 2019 to byla hala ABC, v roce 2020 fotbalový stadion a atletický ovál a v roce 2022 tedy fotbalové hřiště s umělou trávou.”

Město se na těchto záměrech podílelo finančně na přípravách projektů a samotných stavbách. V případě hřiště s umělým povrchem také vykoupilo pozemky, které v tomto areálu byly ve vlastnictví České republiky.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Celková výše dotace, kterou město v letech 2017 až 2022 poskytlo tělovýchovné jednotě na tyto tři projekty, přesahuje částku 31 milionu korun.”

Uvedením nového umělého povrchu do provozu ale investice na tomto sportovišti nekončí. O něco lepšího zázemí se dočkají i diváci.

Jiří Hrachovec, předseda TJ Nový Jičín: “Podařilo se ve spolupráci s městem získat ještě dotaci z kraje a do konce roku by se měla realizovat rekonstrukce části tribuny, kde asi pro 150 stojících diváků vznikne vylepšený prostor.”

Moravskoslezský kraj dává na tyto práce 500 tisíc korun, 86 tisíc přidá ze svých prostředků tělovýchovná jednota.

---

Uhrančivé fotografie vznikly procesem z 19. století

Návštěvnické centrum zve v listopadu na výstavu fotografií, které vznikly dnes téměř zapomenutými technikami. Netradiční snímky navíc doplňují zásahy šperkařky. Společná prezentace nese název Argentum.

Dalibor Kvita ze Štramberku se jako fotograf poslední období specializuje na tradiční, dnes téměř zapomenuté fotografické techniky. Pozoruhodné snímky, která vznikají použitím dřevěné velkoformátové kamery, jsou teď k vidění v galerii Návštěvnického centra.

Dalibor Kvita, fotograf: “Je tady vystaveno několik celků. Část z nich jsou společné práce se šperkařkou Martou Švajdovou. Na začátku výstavy je to zrovna cyklus portrétů našich společných známých. Já jsem fotku vyfotil a Marta do ní šperkařskými technikami vstoupila svými uměleckými intervencemi. Potom je tady cyklus, který má společný jmenovatel vlasy, kterým říkám Pačesiska. Je tady cyklus fotek nafocených na polodrahokamy a částečně jsou ty fotky zakomponovány do šperků, které Marta dělala.”

V dalším prostoru galerie je cyklus Psyché nebo série fotografií domů ve Štramberku a jednoho konkrétního domku v Rybím. Ty jsou zkompletovány se starými kusy dřev, z nichž některé pochází i přímo z fotografovaných objektů.

Dalibor Kvita, fotograf: “Ty fotky jsou všechny dělané mokrým koloritovým procesem, je to fotografický proces z poloviny 19. století, je to vlastně první fotografický proces, který umožnil takový velký rozmach fotografie. Jsou dělané buď na sklo, na plechovou desku nebo na ty polodrahokamy. A ten proces funguje tak, že fotograf si musí tu skleněnou desku připravit přímo na místě a ještě vlhká se ta desku musí naexponovat a ještě vlhká vyvolat a ustálit, takže je to vlastně takový primitivní polaroid, který tedy musí fungovat tak, že fotograf si s sebou musí tahat celou temnou komoru s materiálem.”

Uhrančivé fotografie Dalibora Kvity doplněné šperkařským umem Marty Švajdové jsou pod společným názvem - Argentum II. - k viděné v Návštěvnickém centru do konce listopadu.

---