Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Využití Bredy je v rukou veřejnosti
- Žáci ZŠ T. G. Masaryka v Opavě uspěli v lego soutěži
- Studenti ZUŠ Opava ozdobili veřejný prostor
Do prvorepublikové dominanty Opavy, obchodního domu Breda, se opět vrací život. Roky chátrající budovu před koupilo město a teď se snaží o její záchranu. Dovnitř nyní může nahlédnout veřejnost i odborníci. Společně pak budou hledat možnosti, jak budovu po rekonstrukci využít.
Obchodní dům Breda & Weinstein, nebo také zkráceně jen Breda, zná v Opavě opravdu každý. Když zchátralou kulturní památku před půl rokem kupovalo město, netušilo, jak zásadního partnera ve svých občanech bude mít. Lidé se vloni složili na obnovu vánočního osvětlení čelní fasády, které dříve symbolizovalo příchod Vánoc. Pořádaly se tady koncerty, prohlídky pro veřejnost. Teď se chystají opravy. A tak je nutné přemýšlet také o využití rozlehlých prostor. Zapojí se odborníci i veřejnost.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Ta budova je natolik unikátní a potřebuje fungování a symbiózu s veřejností. Toto si myslíme, že je správná cesta.“
Proto .mohou zájemci do budovy nahlédnout, zúčastnit se různých workshopů. Teď se tady sešli podnikatelé a také architekti a o Bredě debatovali.
Tomáš Rákos, odborník na participaci, Participation Factory: „Ty nápady, které jsou zaznamenávané a budou potom i veřejně na internetu, tak potom mohou a budou sloužit jako datový podklad pro kohokoliv, kdo bude tvořit dlouhodobou koncepci.“
Objekt v centru města se šesti nadzemními a dvěma suterénními patry představuje zhruba 10 000 mplochy.
Jan Zelinka, architekt a člen Zastupitelstva města Opavy: „ A najít využití a náplň pro tyto plochy je oříšek. Ať z hlediska kombinace funkcí či monofunkčního využití:“
Každopádně jak konkrétně rozlehlou budovu využít, to se zatím neví.
Jiří Řezák, architekt: „Já si myslím, že to může být pro Opavu velká výzva, ale je potřeba si postupně na to zvyknout, aby si to našlo svou náplň. Nesmí se moc spěchat, postupně to oživovat a pak si myslím, že se to může stát velkou ikonou města.“
Prozatím se k objektu vyjadřovali odborníci. Za pár týdnů bude moci veřejnost postupně přispívat také svými náměty a nápady.
Linda Bittová, jednatelka, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „Veřejnost budeme zapojovat postupně. V srpnu a v září bude před Bredou místo, kde budou moci napsat svá přání nápady.“
Většina Opavanů je s touto budovou velmi vnitřně spjatá. Mnoho lidí zde až do zavření v roce 2013 nakupovalo. Mladší ročníky znají už en velkolepou fasádu, kterou architekt Leopold Bauer navrhl po vzoru amerických staveb.
---
Mladší žáci ze Základní školy Tomáše G. Masaryka se zapojili do soutěže. First Lego League. Z oblíbené plastové stavebnice měli sestavit plán nejrůznějších typů přepravy. Před porotou pak museli svůj projekt představit a obhájit. Šestičlenný tým získal ocenění za zpracování modelu a prezentaci.
O kroužek robotiky na opavské Základní škole T. G. Masaryka je velký zájem. Děti se tady učí konstruovat ze stavebnice lego nejrůznější modely, které se pak snaží rozpohybovat vytvořením programu. Letos zúčastnily soutěže First Lego League Explore. Ta je určena šesti členným týmům ve věku od 6 do 10 let. Téma letošního roku byla přeprava zboží. A tak malí konstruktéři začali plánovat, jak asi bude projekt vypadat. Pro inspiraci si zajeli do skutečného logistického centra, aby pochopili systém jeho fungování.
Ondřej Kavecký, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Na exkursi jsme viděli, co tam všechno jsou za stroje, třeba ještěrka, vysokozdvižný vozík, jeřáb. Zjistili jsem, že regály jsou hodně vysoké, tak jsme to postavili tak, jak jsme to viděli."
Dozvěděli se, jaký typ dopravy je vhodný po konkrétní zboží. Jak je rychlý a nebo pro jakou vzdálenost je vhodný. To všechno pak využili při sestavování modelu. Ten si nejprve naplánovali, rozdělili úkoly a pak se pustili do díla.
Fabian, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: "Velkou práci nám dalo postavit dopravní prostředky."
Společné tvoření je mělo naučit také spolupráci a respektu.
Adam, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Občas jsme se nedomluvili, ale většinou jsme to v pohodě vyřešili.“
Součástí bylo vytvoření plakátu, který zaznamenal, jak společná práce týmu postupovala.
Výsledek pak děti prezentovaly na přehlídce v Praze. A tak malí konstruktéři museli také přemýšlet nad přepravou.
Petra Černínová, učitelka, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Letos jsme vybrali pro přepravu kufr. Ten jsme převáželi do do Prahy vlakem. Tak jsme museli přemýšlet nad tím, aby se sem model vešel. Lego je křehké, takže většina stavby se zase zbortí a musí se na místě stavět znovu.“
Před porotou šestice malých konstruktérů své dílo musela popsat a také odpovídat na dotazy. Pro všechny to byla vůbec první zkušenost s veřejnou prezentací své práce. Dětem se to povedlo výborně. Získaly ocenění za zpracování modelu i jeho prezentaci.
---
Opavu oživil II. ročník Letní dílny architektury. Žáci ZUŠ ozdobili veřejný prostor několika instalacemi. Pracovali pod vedením architekta a učitele Michala Poláše. Ten akci přiblíží v rozhovoru.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Poprvé žáci ZUŠ umělecké školy zasáhli do veřejného prostoru vloni: vyrobili lavičku, pódium pro veřejná vystoupení, skateboardovou rampu nebo ozdobili budovu Slezanky. Některé z těchto realizací jste vylepšovali i letos.
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Je to přesně tak. Chtěli jim dát nový život, nový impuls, aby lidi ve městě viděli, co se s těmi původními instalacemi děje. Jsou relativně provizorní, je to jen dřevo. Takže je potřeba mu věnovat pozornost. Lidé mají přirozenou schopnost věci trochu pokreslit a dát tam svou vrstvu. Takže my jsme ji odstranili, znova jsme je natřeli. Pojali jsme to jako workshop s dětmi ze ZUŠ. A na výsledek se můžete přijít podívat.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: K těmto místům s instalacemi jste nyní přidali další dvě. Nová je lavička u kostela sv. Janů a pak dotvoření nároží u Dolního náměstí Proč jste vybrali právě tato místa a instalace?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Jedno to místo je odkaz na minulý rok, kdy studentka Julie Bogdany z ZUŠ zpracovávala nároží v Opavě. Udělala plakát a konstrukci, ke které přidala estetickou část. „Druhá, větší realizace je s absolventy, kteří jsou nyní v 1. ročníku na fakultě architektury. Ti vytvořili naproti kostela sv. Janů lavičku s výstavní plochou, která je velmi univerzální. Také během workshopu jsme přicházeli na to, jak univerzální to může být. Byli jsme překvapeni, že jsme vše za dva dny zvládli udělat, a také tím, jak to funguje v prostoru.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jednotlivé realizace jste zvládli během několika dnů. Ovšem tomu předcházela podrobná příprava, která byla jistě delší. Je to tak?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: Určitě. Především tato „lavičko - plocha“ tady ta příprava probíhala on- line. Jednak se spolkem architektury města, s mladými architekty, s D. Halátkem, který se k dílu vyjadřoval v souvislosti s umístěním před kostelem sv. Janů a pak také nám s tím pomáhala K. Skalíková. Takže probíhaly rozsáhlé diskuse. Nejdříve byly tři návrhy, pak se vybral jeden. Autoři všech návrhů utvořili jeden tým a vlastními silami to tady zrealizovali.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jsou v Opavě ještě další místa, která by zasloužila ozdobit?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Určitě tady ta místa jsou. Opava má velký deficit co se týká náplavky a prostoru kolem řeky. Tam by se dalo zasáhnout. Uvnitř města jsou také ještě prostory, kam by se dalo vstoupit. Ale zase toho nesmí být moc. Já myslím, že lidé potřebují čas na to se s instalacemi sžít. Je to neformální způsob využívání prostoru a zbytek by měl být tvořený standardním městským mobiliářem.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Se svými žáky hodně o prostoru kolem nás mluvíte. Jak veřejný prostor v centru Opavy vnímají? Co si o něm myslí?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Já si myslím, že se jej učí v první řadě vnímat. Mají k němu, samozřejmě, výhrady. Některé jsou založeny na základních pocitech, které z města mají. Některé jsou založeny na tom, když se o veřejném prostoru bavíme, tak se dotýkají reklamy. O tom mluvíme často a toho si všímají. To je v Opavě významný problém, jak se s reklamou v centru města zachází. A když probíhá nějaká architektonická soutěž, tak se o tom také se studenty bavím.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Projekty, které jste realizovali vloni, si lidé oblíbili a co víc, hojně je využívali. A tím určitě splnily svůj smysl.
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Moc děkujeme a jsme rádi, jakým způsobem byly naše práce přijaty. A doufám, že budeme pokračovat. Dá se říci, že nejvýraznější instalací je lavička pod ptačím vrchem. Snad za 20 vteřin od toho, co jsme ji tam postavili, si na ni přešel sednout pán. Tak doufám, že ty nové věci najdou své využití a že je lidé přijmou za své.“
---
Do prvorepublikové dominanty Opavy, obchodního domu Breda, se opět vrací život. Roky chátrající budovu před koupilo město a teď se snaží o její záchranu. Dovnitř nyní může nahlédnout veřejnost i odborníci. Společně pak budou hledat možnosti, jak budovu po rekonstrukci využít.
Obchodní dům Breda & Weinstein, nebo také zkráceně jen Breda, zná v Opavě opravdu každý. Když zchátralou kulturní památku před půl rokem kupovalo město, netušilo, jak zásadního partnera ve svých občanech bude mít. Lidé se vloni složili na obnovu vánočního osvětlení čelní fasády, které dříve symbolizovalo příchod Vánoc. Pořádaly se tady koncerty, prohlídky pro veřejnost. Teď se chystají opravy. A tak je nutné přemýšlet také o využití rozlehlých prostor. Zapojí se odborníci i veřejnost.
Tomáš Navrátil, primátor Opavy: „Ta budova je natolik unikátní a potřebuje fungování a symbiózu s veřejností. Toto si myslíme, že je správná cesta.“
Proto .mohou zájemci do budovy nahlédnout, zúčastnit se různých workshopů. Teď se tady sešli podnikatelé a také architekti a o Bredě debatovali.
Tomáš Rákos, odborník na participaci, Participation Factory: „Ty nápady, které jsou zaznamenávané a budou potom i veřejně na internetu, tak potom mohou a budou sloužit jako datový podklad pro kohokoliv, kdo bude tvořit dlouhodobou koncepci.“
Objekt v centru města se šesti nadzemními a dvěma suterénními patry představuje zhruba 10 000 mplochy.
Jan Zelinka, architekt a člen Zastupitelstva města Opavy: „ A najít využití a náplň pro tyto plochy je oříšek. Ať z hlediska kombinace funkcí či monofunkčního využití:“
Každopádně jak konkrétně rozlehlou budovu využít, to se zatím neví.
Jiří Řezák, architekt: „Já si myslím, že to může být pro Opavu velká výzva, ale je potřeba si postupně na to zvyknout, aby si to našlo svou náplň. Nesmí se moc spěchat, postupně to oživovat a pak si myslím, že se to může stát velkou ikonou města.“
Prozatím se k objektu vyjadřovali odborníci. Za pár týdnů bude moci veřejnost postupně přispívat také svými náměty a nápady.
Linda Bittová, jednatelka, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „Veřejnost budeme zapojovat postupně. V srpnu a v září bude před Bredou místo, kde budou moci napsat svá přání nápady.“
Většina Opavanů je s touto budovou velmi vnitřně spjatá. Mnoho lidí zde až do zavření v roce 2013 nakupovalo. Mladší ročníky znají už en velkolepou fasádu, kterou architekt Leopold Bauer navrhl po vzoru amerických staveb.
---
Mladší žáci ze Základní školy Tomáše G. Masaryka se zapojili do soutěže. First Lego League. Z oblíbené plastové stavebnice měli sestavit plán nejrůznějších typů přepravy. Před porotou pak museli svůj projekt představit a obhájit. Šestičlenný tým získal ocenění za zpracování modelu a prezentaci.
O kroužek robotiky na opavské Základní škole T. G. Masaryka je velký zájem. Děti se tady učí konstruovat ze stavebnice lego nejrůznější modely, které se pak snaží rozpohybovat vytvořením programu. Letos zúčastnily soutěže First Lego League Explore. Ta je určena šesti členným týmům ve věku od 6 do 10 let. Téma letošního roku byla přeprava zboží. A tak malí konstruktéři začali plánovat, jak asi bude projekt vypadat. Pro inspiraci si zajeli do skutečného logistického centra, aby pochopili systém jeho fungování.
Ondřej Kavecký, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Na exkursi jsme viděli, co tam všechno jsou za stroje, třeba ještěrka, vysokozdvižný vozík, jeřáb. Zjistili jsem, že regály jsou hodně vysoké, tak jsme to postavili tak, jak jsme to viděli."
Dozvěděli se, jaký typ dopravy je vhodný po konkrétní zboží. Jak je rychlý a nebo pro jakou vzdálenost je vhodný. To všechno pak využili při sestavování modelu. Ten si nejprve naplánovali, rozdělili úkoly a pak se pustili do díla.
Fabian, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: "Velkou práci nám dalo postavit dopravní prostředky."
Společné tvoření je mělo naučit také spolupráci a respektu.
Adam, člen robotického kroužku, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Občas jsme se nedomluvili, ale většinou jsme to v pohodě vyřešili.“
Součástí bylo vytvoření plakátu, který zaznamenal, jak společná práce týmu postupovala.
Výsledek pak děti prezentovaly na přehlídce v Praze. A tak malí konstruktéři museli také přemýšlet nad přepravou.
Petra Černínová, učitelka, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Letos jsme vybrali pro přepravu kufr. Ten jsme převáželi do do Prahy vlakem. Tak jsme museli přemýšlet nad tím, aby se sem model vešel. Lego je křehké, takže většina stavby se zase zbortí a musí se na místě stavět znovu.“
Před porotou šestice malých konstruktérů své dílo musela popsat a také odpovídat na dotazy. Pro všechny to byla vůbec první zkušenost s veřejnou prezentací své práce. Dětem se to povedlo výborně. Získaly ocenění za zpracování modelu i jeho prezentaci.
---
Opavu oživil II. ročník Letní dílny architektury. Žáci ZUŠ ozdobili veřejný prostor několika instalacemi. Pracovali pod vedením architekta a učitele Michala Poláše. Ten akci přiblíží v rozhovoru.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Poprvé žáci ZUŠ umělecké školy zasáhli do veřejného prostoru vloni: vyrobili lavičku, pódium pro veřejná vystoupení, skateboardovou rampu nebo ozdobili budovu Slezanky. Některé z těchto realizací jste vylepšovali i letos.
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Je to přesně tak. Chtěli jim dát nový život, nový impuls, aby lidi ve městě viděli, co se s těmi původními instalacemi děje. Jsou relativně provizorní, je to jen dřevo. Takže je potřeba mu věnovat pozornost. Lidé mají přirozenou schopnost věci trochu pokreslit a dát tam svou vrstvu. Takže my jsme ji odstranili, znova jsme je natřeli. Pojali jsme to jako workshop s dětmi ze ZUŠ. A na výsledek se můžete přijít podívat.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: K těmto místům s instalacemi jste nyní přidali další dvě. Nová je lavička u kostela sv. Janů a pak dotvoření nároží u Dolního náměstí Proč jste vybrali právě tato místa a instalace?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Jedno to místo je odkaz na minulý rok, kdy studentka Julie Bogdany z ZUŠ zpracovávala nároží v Opavě. Udělala plakát a konstrukci, ke které přidala estetickou část. „Druhá, větší realizace je s absolventy, kteří jsou nyní v 1. ročníku na fakultě architektury. Ti vytvořili naproti kostela sv. Janů lavičku s výstavní plochou, která je velmi univerzální. Také během workshopu jsme přicházeli na to, jak univerzální to může být. Byli jsme překvapeni, že jsme vše za dva dny zvládli udělat, a také tím, jak to funguje v prostoru.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jednotlivé realizace jste zvládli během několika dnů. Ovšem tomu předcházela podrobná příprava, která byla jistě delší. Je to tak?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: Určitě. Především tato „lavičko - plocha“ tady ta příprava probíhala on- line. Jednak se spolkem architektury města, s mladými architekty, s D. Halátkem, který se k dílu vyjadřoval v souvislosti s umístěním před kostelem sv. Janů a pak také nám s tím pomáhala K. Skalíková. Takže probíhaly rozsáhlé diskuse. Nejdříve byly tři návrhy, pak se vybral jeden. Autoři všech návrhů utvořili jeden tým a vlastními silami to tady zrealizovali.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jsou v Opavě ještě další místa, která by zasloužila ozdobit?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Určitě tady ta místa jsou. Opava má velký deficit co se týká náplavky a prostoru kolem řeky. Tam by se dalo zasáhnout. Uvnitř města jsou také ještě prostory, kam by se dalo vstoupit. Ale zase toho nesmí být moc. Já myslím, že lidé potřebují čas na to se s instalacemi sžít. Je to neformální způsob využívání prostoru a zbytek by měl být tvořený standardním městským mobiliářem.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Se svými žáky hodně o prostoru kolem nás mluvíte. Jak veřejný prostor v centru Opavy vnímají? Co si o něm myslí?
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Já si myslím, že se jej učí v první řadě vnímat. Mají k němu, samozřejmě, výhrady. Některé jsou založeny na základních pocitech, které z města mají. Některé jsou založeny na tom, když se o veřejném prostoru bavíme, tak se dotýkají reklamy. O tom mluvíme často a toho si všímají. To je v Opavě významný problém, jak se s reklamou v centru města zachází. A když probíhá nějaká architektonická soutěž, tak se o tom také se studenty bavím.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Projekty, které jste realizovali vloni, si lidé oblíbili a co víc, hojně je využívali. A tím určitě splnily svůj smysl.
Michal Poláš, učitel, ZUŠ Opava: „Moc děkujeme a jsme rádi, jakým způsobem byly naše práce přijaty. A doufám, že budeme pokračovat. Dá se říci, že nejvýraznější instalací je lavička pod ptačím vrchem. Snad za 20 vteřin od toho, co jsme ji tam postavili, si na ni přešel sednout pán. Tak doufám, že ty nové věci najdou své využití a že je lidé přijmou za své.“
---