Město Opava koupí Obchodní dům Breda

Chátrající opavský obchodní dům Breda dostane druhou šanci: od insolvenčního správce tuto kulturní památku koupí za 39,5 mil. korun město. Rozhodli o tom zastupitelé. V budoucnu by tady mohlo být třeba muzeum, galerie, kancelářské prostory nebo byty.

Obchodní dům Breda architekta Leopolda Bauera postavený v roce 1928 je pro Opavany zcela zásadní stavbou: zná ji opravdu každý. Mnozí si pamatují na nákupy v majestátní dvoraně, které ovšem definitivně skončily v roce 2013, kdy kvůli špatnému technickému stavu majitel Kamil Kolek Bredu uzavřel. Nevyjasněné majetkové poměry pak spustily kolotoč soudů. Zdevastovanou nemovitost před 4 lety k prodeji nabídl správce konkurzní podstaty.

Václav Hájek, Národní památkový ústav: „Nejhorší je to, že do objektu zatéká. I když se teď opraví střešní konstrukce a izolace, tak ta vlhkost tam stále zůstane. “

Letos zazářilo do tmy renovované původní vánoční osvětlení, na které se složili dárci.  Chátrání majestátního paláce zastaví 39,5 mil. korun, které za něj zaplatí město. O další finance na opravy bude žádat stát a nebo evropské fondy.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Hrubý předpoklad je 350 - 400 mil. korun. Samozřejmě musíme nejprve připravit provoz, musíme připravit projekty, stavební povolení. Teprve potom můžeme žádat o nějaké peníze.“

Podle opozice ale není nákup nemovitosti od insolvenčního správce dobře připravený.

Marek Veselý (ODS), opoziční zastupitel: „Z našeho právní rozkladu vyplývá, že s p. Cupkou nemůžeme jednat. Je tam několik zástav, právních a majetkových kliček v samotné podstatě majetku.“

Tyto nesrovnalosti by se měly vyřešit během následujícího půl roku.                                                                                                                                   

V bývalém luxusním obchodním domě by mohlo být např. muzeum, galerie, byty nebo kancelářské prostory. Město bude ke spolufinancování rozsáhlé rekonstrukce hledat partnera.

---

Český červený kříž pořádá opět kurzy pro dobrovolníky

Už vloni na podzim opavský Český červený kříž začal organizovat jednodenní kurzy pro ošetřovatele, kteří následně mohli pomáhat v nemocnicích a sociálních zařízeních, kde kvůli koronavirové krizi chyběl personál. Kury pokračují i nyní. Více o nich řekne Daniel Rother, který je připravuje.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vloni kurzem prošla asi stovka frekventantů. Můžete říci, kolik z nich pak skutečně pomáhalo v nemocnicích a sociálních zařízeních?

Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: „Od některých máme zpětnou vazbu, a tak víme, že asi 1/3 z nich se v sociálních a zdravotnických zařízeních uchytila. A pomáhala.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak jsem zmínila v úvodu, kurz je jednodenní, trvá osm hodin. Dá se za tu dobu opravdu naučit vše potřebné?

Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: „Vzhledem k tomu, že se jedná o základ ošetřovatelství, tedy aby byla správně ustlaná správně postel, abychom dbali o čistotu pacienta... atd., tak se domnívám, že ano. A nasvědčuje tomu i zájem ze strany zdravotnických a sociálních zařízení.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Kdo se do kurzů hlásí? A jak vlastně pak mohou absolventi pomáhat, když mají třeba stálé zaměstnání? Jak s ním mohou dobrovolnictví skloubit?

Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: „Je to široká škála lidí od studentů, přes ty, kteří momentálně nemohou vykonávat své povolání, až třeba po rodiče odrostlejších dětí , kteří se rozhodli se pomoci. Jak to lze skloubit? To pak záleží na možnostech konkrétního člověka a požadavcích zařízení."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Kurzy finančně podporuje ČČK a město Opava. Pro zájemce jsou zdarma. Jakou máte záruku, že lidé po absolvování kurzu skutečně budou někde pomáhat?

Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: „Záruka tam není žádná. Vždy je to na rozhodnutí konkrétního člověka, který kurzem projde. Ale lidé třeba kurz absolvují proto, aby se starali o svého blízkého doma. To také pomáhá zdravotnickým zařízením ulehčit během pandemie situaci. Není pak takový přetlak na odděleních."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Zatímco vloni jste působili napříč celou republikou, teď jste se rozhodli pomoc lokalizovat přímo do zařízení v Moravskoslezském kraji. Na kterých místech teď dobrovolníci působí?

Daniel Rother, předseda oblastní výkonné rady ČČK Opava: „Je to tak proto, že vloni byla situace obtížnější v Čechách. Teď je to složitější na Moravě a ve Slezsku. Konkrétně v Moravskoslezském kraji pomáhají naši dobrovolníci v ostravském domově pro seniory a nyní jsem v kontaktu s Nemocnicí v Krnově."

---

Sochařské city aneb sochy ve městě

Opavu ozvláštnila díla současných umělců. Na sedmi místech ve městě najdete sochy , které dotvářejí veřejný prostor. Výhodou této „galerie pod širým nebem“ je, že zcela jistě zůstane až do příštího září přístupná všem – bez ohledu na aktuální protiepidemická opatření.

Ještě než jednotlivá díla do Opavy dorazila, vybírali si sami tvůrci, místo, které by jejich sochám nejlépe odpovídalo.

Michal Trpák, kurátor výstavy a sochař:  "Pokud je to místo vybráno dobře, může sochu  vyzdvihnout, akcelerovat v dialogu s okolním prostorem.“

Výtvarník, zároveň zpěvák a bubeník kapely Tata Boys, Milan Cais umístil svou obří ocelovou sochu s názvem Disconnected do prostoru za bývalým obchodním centrem Slezanka.

Milan Cais, výtvarník a sochař: „Máme prostě zástrčku, která je vytržená, urvaná násilím. Trčí z ní dráty a celá se šroubuje k nebi jako výstražná kobra.“

Reaguje tak na dobu, kdy neustále musíme být on-line a ironizuje aktuální téma blackoutu. U Obecního domu, vykvetla orchidea Lukáše Raise. V přilehlé Beethowenově ulici víří vzduchem větve stromů. Ač vypadají věrohodně, jde o hliníkové segmenty, které interpretují nereálné snahy přiblížit se přírodě.

Do parku u Ptačího vrchu se znovu vrátil vrátil opavský rodák Matěj Frank. Před pěti lety v rámci Landscape festivalu vytvořil sochu s názvem Trialog. Teď je zpět její vylepšená podoba.

Matěj Frank, sochař: „Jsou to tři siluety, do kterých mohou lidé vejít, a mohou spolu mluvit skrze komunikační kanály, roury, které propojují vždy pusu a uši dalších soch. Ať kdokoliv v kterékoliv soše mluví, tak ostatní dva lidi slyší, co ta osoba povídá. A zároveň mohou odpovídat.“

Fenomén myšlenky ztvárnili Vladimír Franz a Štěpán Molín a umístili jej u Střední zdravotnické školy. Na pěší zóně na Ostrožné ulici zase vysedává Žebrák Jakuba Flejšara.

Tuto venkovní expozici mohou zájemci vidět, třeba cestou do práce či do školy nebo při procházce městem

Dominik Beneš, dramaturg , Opavská kulturní organizace: „Vycházíme ven, protože chceme aby umění bylo dostupné všem, kteří nemohou přijít do našich expozic a galerií, kde připravujeme výstavy stále, ale jsou prostě jen pro očkované.“

Umění je tady od toho, aby budilo emoce. Ať už je uvnitř, a nebo venku. A tak je možné, že pokud se vypravíte k nákupnímu centru Breda za dílem Libora Hurdy s názvem EGO, už jej tady nenajdete. Některé negativní názory na sociálních sítích totiž způsobily jeho přesunutí do azylu v zahradě Domu umění.

---