Slezská nemocnice a plánované operace

Slezská nemocnice chystala návrat k běžné péči i k plánovaným operacím. Ovšem kvůli prudkému nárůstu pacientů s koronavirem to není možné. Problém představují také chybějící lékaři a zdravotní sestry, kteří jsou v karanténě nebo izolaci.

Ještě minulý měsíc vedení Slezské nemocnice přemýšlelo o návratu k plánované operativě. Od podzimu loňského roku tady totiž kvůli nárůstu pacientů s koronavirem museli upravit provoz. Ale jak se zdá, prozatím se kvůli stále vysokému počtu hospitalizovaných s covid-19, nic měnit nebude.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Máme rapidní nárůst hospitalizovaných covidových pacientů. Denně jsme měli přírůstky 10 -15 pacientů denně, včetně víkendu. Z tohoto důvodu jsme museli zřídit další dvě covidové jednotky na geriatrickém oddělení.“

Nyní jsou tedy ve Slezské nemocnici 4 covidové jednotky s celkem 75 lůžky. Počet hospitalizovaných se pohybuje od 60 do 70. Dostatek lékařů a sester je další podmínkou pro návrat nemocnice k plánované operativě.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Těžko situaci predikovat, nicméně si myslím, že pokud dojde k poklesu nově hospitalizovaných pacientů a vrátí se zpět zaměstnanci z karantény a izolace, tak bychom mohli v dohledné době 14 dnů, operativu opět zprovoznit.“

Někteří bezpříznakoví pozitivně testovaní zaměstnanci na koronavirus mohou pracovat s respirátorem v režimu tzv. pracovní karantény. Ve Slezské nemocnici jde pouze o jednotky zaměstnanců.

---

Den duševního zdraví na Slezském gymnáziu

Pandemie koronaviru dopadá nejen na fyzické zdraví, ale také na to mentální. Půl roku zavřené školy a omezení sociálního kontaktu zásadně ovlivnilo životy žáků a studentů škol. Mnozí se kvůli tomu začali potýkat s psychickými potížemi. Tento problém otevřeli na Slezském gymnáziu. Odborníci, ale i sami studenti a učitelé přednášeli o psychických onemocnění a také o tom, jak jim předcházet.

Půl roku zavřené školy, online výuka a život omezený na obrazovku počítače, chybějící sdílení svých pocitů s vrstevníky. Tak vypadal život školou povinných v loňském roce. Domácí izolace možná zpočátku představovala příjemnou změnu bez povinností. Časem ale byla na obtíž.

Tadeáš Horníček, student Slezského gymnázia v Opavě: „Pro mne byl nejhorší ten první měsíc, který jsem musel trávit doma s rodiči, na což jsem nebyl zvyklý.“

Kristýna Sýkorová, studentka Slezského gymnázia v Opavě: „Měli jsme strach, že se nedokážeme začlenit do kolektivu zpátky.“

Ne každý zvládl toto období projít bez následků. Před koncem loňského školního roku se do lavic mnohdy vrátili úplně jiní studenti a žáci. A podle odhadů učitelů až polovina z nich nebyla v psychické pohodě. Objevily se úzkosti, deprese nebo sociální fobie.

Kamila Tkáčová, koordinátorka akce, učitelka Slezského gymnázia v Opavě: „Začali mít problémy. A to i se setkáváním s ostatními, protože byli zvyklí být sami. Někteří měli problém i opustit domov.“

Milada Pazderníková, ředitelka Slezského gymnázia v Opavě: „Připadá mi, že studenti jsou citlivější. Že vnímají daleko více své okolí.“

V rámci přednáškového Dne D se proto na Slezském gymnáziu věnovali duševnímu zdraví. Téma si studenti zvolili sami. A přizvali si odborníky. Z přednášek se dozvěděli o nejrůznějších duševních onemocněních, jak se projevují a také jak se léčí. Kdy a jak vyhledat pomoc psychologa. A slyšeli doporučení, jak je řešit a také jak jim předcházet.

Benedikt Říčný, psycholog: „To ústřední poselství je o tom, že je v pořádku o duševním zdraví mluvit, s duševním zdravím něco dělat a primárně o duševní zdraví je třeba pečovat, stejně jako pečujeme o své fyzické zdraví.“

Mnohé se studenti dověděli také o nejrůznějších způsobech relaxace, která je účinnou prevencí duševních onemocnění. Klid mohli najít třeba ve skládání origami nebo poslechu hudby. Lektorka jógy zase připomněla důležitost správného dýchání, které si mohl každý vyzkoušet také v praxi.

Jedna z učeben se změnila na výtvarný ateliér. Studenti se tady  seznámili s arteterapií. Po krátkém úvodu se pustili do práce. Mohli ztvárnit své momentální pocity s pomocí hlíny či barev.

Hana Polášková, studentka Slezského gymnázia v Opavě: „Měli jsme za úkol přenést své emoce na tuto postavu na papíře."

Do práce se mohl pustit každý. Přitom vůbec nebylo důležité, zda má výtvarné nadaní.

Michaela Nová, učitelka výtvarné výchovy, Slezské gymnázium v Opavě: „Vyznat se ve svých emocích, kde cítím napětí, znát druhé, umět si určit hranice, umět komunikovat - to všechno arteterapie nabízí.“

Studenti a pedagogové, kteří přednášky Dne duševního zdraví připravili, teď zpracují jednotlivá témata do metodické příručky s pracovními listy, která může sloužit jako návod, jak vnést toto téma do škol.

---

Koronavirus omezil komunikaci mezi lidmi

Psycholog Benedikt Říčný v rozhovoru popisuje, jaký vliv má pandemie koronaviru na lidskou psychiku.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vstupujeme do třetího roku s koronavirem. Jak se změnila za tu dobu naše psychika?

Benedikt Říčný, psycholog: „Jeden z nevětších zásahů rozhodně je zásah do komunikace. To, že jsme se od sebe izolovali. A také je důležité vzít v potaz, že spousta informací, které si předáváme v rámci komunikace, je neverbálních. A rouška či respirátor skrývá velkou většinu toho. A další aspekt je ten, že nás tato doba zavedla do digitálního světa. A ten osobní kontakt je čím dál menší.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Která psychická onemocnění nyní vstoupila do popředí a proč?

Benedikt Říčný, psycholog: „Řekl bych, že depresivní poruchy, úzkostné poruchy a syndrom vyhoření. To čistě kvůli tomu, že jsme se izolovali, byli jsme sami se sebou. Většinou tyto chvíle nám dají čas přemýšlet a pokud příliš přemýšlíme, tak je možné, že se do toho chytíme, a ta spirála nás nese směrem, který možná není ideální.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Nejhůře dobu pandemie odnesli studenti a žáci. Kvůli půl roku zavřeným školám přišli o kontakty se spolužáky. Ani teď ta doba není příznivá. Je plná karantén a izolací. Co by teď školou povinným nejvíce pomohlo?

Benedikt Říčný, psycholog: „Já si myslím, že v prvé řadě potřebují shovívavost: Musíme si uvědomit, že to byl velký zásah do vývinu mladších generací. My, jako dospělí, máme už ustálené životy, ale v životech studentů a žáků je tak dlouhý čas izolace od svých kamarádů zásadní. A bude ovlivňovat jejich vývoj.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak lze poznat, že aktuální psychická nepohoda je ještě zvládnutelná a kdy vyhledat pomoc?

Benedikt Říčný, psycholog: „Já si myslím, že s odbornou pomocí by bylo lépe každému. Pokud má někdo psychickou nepohodu, tak má psychickou nepohodu. Není to nic špatného. Dá se to řešit. Pokud jde o to najít určitý bod kdy, tak ve chvíli, kdy už o tom uvažuje. Může třeba zvednout telefon a přinejmenším si o tom s někým popovídat. To opravdu může být jen benefit.“

---