Centrum pro válečné uprchlíky v Opavě

V Opavě vzniklo centrum pomoci válečným uprchlíkům. Informační i materiální pomoc pro běžence teď bude soustředěna na jedno místo. V budoucnu tady vzniknou také jazykové učebny a prostory pro setkávání. Provoz mají na starosti čeští i ukrajinští dobrovolníci.

Dobrovolníci kolem uměleckého uskupení Gottfrei započali s organizováním pomoci pro Ukrajinu hned od zahájení ruské okupace na konci února.

Martina Minařík Pavelková, dobrovolnice, výtvarnice, Gottfrei: „Začalo to vlastně tak, že jsme vyvěsili na Facebook poptávku po humanitární sbírce. Vzali jsme první krabici a začali sbírat. Do dvou dnů jsme nasbírali první dodávku. A manžel s kamarády s ní odjeli na hraniční přechod Ubla.“

Jako sklad pro materiální sbírku sloužily nejprve prostory galerie. Odtud putovala pomoc na Ukrajinu. Zanedlouho se ale lidé prchající před válkou začali usídlovat v Opavě.

Martina Minařík Pavelková, dobrovolnice: „Mezitím se tady začali objevovat ukrajinští uprchlíci a ti potřebovali pomoc. Tady a teď. Lidé přicházeli sem a potřebovali si věci ze sbírky vzít. A místo toho, aby se tedy balilo, tak začalo vznikat komunitní centrum.“

V tuto dobu už prostory přestávaly stačit. A tak nabídka na bezplatný pronájem části nevyužívaného objektu firmy Optys, přišla jako na zavolanou.

Michael Krettek, jednatel, Optys: „Ty místnosti a prostory, které poskytujeme, jsou z čelní strany ul. Rybářské. Jsou to prostory, které v minulosti sloužily jako prodejny, předváděcí místnosti, kanceláře."

V centru pro válečné uprchlíky, které nese ukrajinský název Paľanycja, tedy chléb, se teď bude soustředit veškerá materiální, informační i psychologická pomoc. Téměř z hodiny na hodinu se sem dobrovolníci z galerie Gottfrei přestěhovali. A zprovoznili free shop s nabídkou oblečení, obuvi i hygienických potřeb.

klientka Free Shopu: „Potřebuji dětské oblečení a také oblečení pro sebe. My jsme si s sebou z domu nic nevzali.“

Na provozu výdejního místa se podílejí také další dobrovolníci, např. ze Slezské univerzity nebo Českého červeného kříže. A pomáhají tady také Ukrajinci.

Katja, dobrovolnice z Ukrajiny: „Když jsem sem přišla, holky se mne ujaly a pomohly mi. Daly mi vše, co jsem potřebovala. Proto chci teď být také užitečná.“

V objektu je dostatek prostoru také pro sklad hmotné nouze nebo komunitní místo pro setkávání ukrajinské menšiny.

Veronika Vlčková, dobrovolnice: „Plánujeme tady výuku českého jazyka pro děti a samozřejmě i dospělé.“

V některých místnostech mohou probíhat třeba také volnočasové aktivity nebo hlídání dětí ve skupinách.

Projekt podporuje finančně město Opava.

Roman Konečný, mluvčí, Magistrát Opava: „Chtěli jsme, aby ta pomoc byla centralizovaná. Aby byla na jednom místě. Tzn. aby uprchlík, který do města přijde, věděl o jednom místě, kde může dostat všechny informace, příp. materiální pomoc.“

Pokud se chcete do aktivit centra zapojit nebo poskytnout materiální pomoc, najdete podrobnější informace na webových stránkách nebo Facebooku.

---

ZŠ Nový svět se zřejmě rozšíří o II. stupeň

Základní škola Nový svět v Opavě, kde se děti vyučují montessori pedagogikou, bude rozšířena o II. stupeň. Navýšení kapacity už schválil její zřizovatel, město. Zájem rodičů o alternativní vzdělávání dětí totiž stoupá. Zelenou projektu ale ještě musí dát ještě Ministerstvo školství.

Montessori Základní škola Nový svět byla založena před 10 lety. Tenkrát sidlila v části budovy Slezského gymnázia. Jak se počet žáků rozrůstal, bylo potřeba také větších prostor. Před třemi lety se škola přestěhovala do budovy ZŠ Šrámkova. Nyní má 5 ročníků a plánuje se otevření výuky na II. stupni.

Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy: „V tuto chvíli má Základní škola Nový svět v Opavě povolenou kapacitu 100 žáků. My jsme ji teď rozšířili na 180 žáků.“

Montessori pedagogika, kterou tady učitelé uplatňují, podporuje samostatnost a spolupráci žáků i vzájemný respekt. Každý postupuje podle svých schopností. Děti se učití ve smíšených třídách, tzv. trojročích. Na rozdíl od běžné třídy tady uvidíte mnohem více pomůcek. A děti při výuce nemusí jen sedět v lavicích.

Zájem rodičů o alternativní vzdělávání dětí v posledních letech sílí. K zápisu do 1. třídy tady letos přišlo dvakrát více zájemců, než může škola přijmout. Proto se zřizovatel, tedy město, rozhodl rozšířit výuku také o II. stupeň.

Hana Kroupová, ředitelka ZŠ Nový svět v Opavě: „V současné době máme podporu ze strany města, zřizovatele a kraje. V tuto chvíli už to záleží jen na ministerstvu, zda nám povolí navýšení kapacity. Doufáme, že to tak bude a současní páťáci u nás budou moci setrvat i nadále.“

Montessori škola nyní sídlí v jednom podlaží, které poskytla Základní škola Šrámkova v Kateřinkách. Kvůli větším u poštu dětí se bude stěhovat do větších prostor v sousedním pavilonu.

Hana Kroupová, ředitelka ZŠ Nový svět v Opavě: „Nové prostory budou dostačující. Budeme tady moci zřídit zřídit kuchyňku a dílny. “

Informace o tom, zda se v příštím školním roce škola II. stupeň otevře, by měla z Ministerstva školství dorazit během několika týdnů.

---

Speciální prohlídka pro nevidomé v muzeu

Speciální prohlídku připravili pracovníci Slezského zemského muzea pro nevidomé. Zatímco obvykle se návštěvníci exponátů dotýkat nemohou, tentokrát se pro ně stal hmat důležitým zdrojem poznání.

Slezské zemské muzeum pozvalo k prohlídce svých expozic zrakově hendikepované obyvatele chráněného bydlení ve Vlaštovičkách. 

Lucie Vlková, edukátorka, Slezské zemské muzeum: „Důležité je, připravit návštěvníky na to, v jakém prostoru se nacházejí, prostor jim popsat. To běžně neděláme.“

 Protože návštěvníci byli buď nevidomí, nebo jim zůstaly jen zbytky zraku, museli se spoléhat na jiné smysly. Základem byl hmat.

Všechny předměty si mohli osahat a tak si lépe představit, jak skutečný živočich vypadá. Rostliny zase poznávali čichem. Přivonět si mohli k nejrůznějším bylinám nebo plodům.

Neživá příroda byla zastoupena exponáty z nerostných sbírek. Rukama návštěvníků prošel třeba galenit.

Žaneta, návštěvnice Slezského zemského muzea: „Ten kámen je pořádně těžký a drsný.“

Sluchem zase zkoumali nejrůznější nástroje.

David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Jedná se zejména o duplikáty, o materiál, který máme zastoupený ve větším množství. Jsou tady i sádrové odlitky, které jsou určeny k tomu, aby si je návštěvníci mohli vzít do rukou."

Na závěr si mohli návštěvníci skutečné expozice projít. 

---