Hasiči cvičili ve Slezské nemocnici

Hasiči cvičili ve Slezské nemocnici. Zasahovali u simulovaného požáru v jednom z pavilonů. Cvičení bylo sice dopředu plánované, nicméně personál o něm nevěděl, takže první reakce na situaci byly autentické. Hasiči vysvětlovali zdravotníkům, jak se během požáru zachovat, co udělat nejdříve.

Prohlídku nově zrekonstruovaného pavilonu rehabilitačního oddělení připravila Slezská nemocnice pro své zaměstnance. Náhle se ale rozezní požární hlásič, který detekuje kouř v jedné z místností. Během okamžiku je ho plná hlavní chodba. Cvičení začíná.

Petr Serafin, velitel stanice, HZS Moravskoslezského kraje ÚO Opava: „Toto je divadelní dým, který nesnižuje procento kyslíku v prostředí, které zakouříme. Lidé se v tom mohou běžně pohybovat a nemá to vliv na jejich zdraví."

Lidé spěšně opouštějí budovu. Rekonstruované oddělení prozatím nebylo uvedeno do provozu, takže tady žádní pacienti nejsou. Teprve až všichni bezpečně z objektu odejdou dozví se, že jde o cvičení.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Je tady  několik vrchních sester asi 25 zdravotníků, zástupců ze všech oborů napříč celou nemocnicí.“

Přijíždí dvě hasičské cisterny. Vystupují z nich muži v uniformách s dýchacími přístroji. Chystají hadice na hašení vodou. Velitel zásahu rozdává úkoly. Důležité je rychle zmapovat situaci. S orientací v objektu pomůže stavební dokumentace, kterou si hasiči převezli s sebou.

Nejdříve je nutné zjistit, zda jsou v hořícím objektu ještě lidé. Většina jej stihla opustit. Uvnitř ale zůstalo několik figurantů. Ty musí hasiči v zakouřeném prostoru najít a z budovy evakuovat. Na vlastní kůži si tak zdravotníci vyzkouší, jaké to je, procházet zadýmeným prostorem. Jak složitá je v takové situaci orientace v místech, která jsou za běžných okolností důvěrně známá. Hustý kouř dá vidět jen na tři metry dopředu.

Jitka Navratová, fyzioterapeutka, Slezská nemocnice v Opavě: „Ještěže mne hasiči vedli, jinak bych netrefila vůbec ven.“

Marcela Granzerová, zdravotní sestra, Slezská nemocnice v Opavě: „S tím dýchacím přístrojem na hlavě to byla velmi nepříjemná situace. Celkem jsem vytřepaná, i když to bylo jen tak.“

Během cvičení šlo všechno hladce. V reálné situaci by byla zřejmě evakuace pacientů, složitější.

Kamil Pastuszek, ředitel ÚO HZS Opava: „Ty osoby nemusí být ve zcela dobré kondici, nemusí být v dobrém psychickém stavu. Sami o sobě v té nemocnici mají problém se svým zdravotním stavem. Je tady horší mobilita pacientů.“

Protože šlo o instruktážní cvičení, popisovali hasiči přímo na místě zdravotníkům veškeré úkony, které prováděli. Nakonec si mohli zájemci zkusit projít zadýmenou chodbou a prověřit tak svou orientaci v prostoru, který je za běžných okolností důvěrně známý. Ovšem kouř zcela změní jeho vnímání.

---

Karnola už nebude noční můrou Opavanů!

Jak už jsme vás před časem informovali, obyvatelům bytových domů v sousedství chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola ztrpčují život nelegální nájemníci, kteří se v bývalé továrně usídlili. Toto problematické soužití by se mohlo změnit: majitel objektu na schůzce s primátorem Opavy slíbil, že objekt před nežádoucím vstupem cizích lidí zabezpečí.

Křik, rány ale i menší požáry, to je kolorit, který musí snášet obyvatelé bytových domů u chátrajícího areálu bývalé textilky Karnola. Uvnitř totiž pobývají nelegální nájemníci a svým chováním ruší veřejný pořádek. Na místě několikrát zasahovali hasiči i policisté. Nicméně zajistit dlouhodobý klid občanům se nedaří. Díry v plotě nebo rozbitá okna umožní, aby se dovnitř dostal kdokoliv.

František Peringer, majitel budovy: „Prořezou se do objektu, odnesou další železo. Pak na ně někdo přiletí od nás, tomu se vysmějou, té bezpečnostní službě."

Majitel František Peringer je ale za zabezpečení své nemovitosti zodpovědný. Na schůzce s primátorem Opavy přislíbil, že situaci napraví.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My z naší strany uděláme to, že zesílíme dozor městské policie. Také budu jednat se stavebním úřadem, zda neprovede kontrolu areálu včetně této budovy.“ 

Vedení města také zvažuje, že by problém mohl vyřešit pronájem části areálu.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tady varianta, že bychom zde mohli vybudovat náhradní kluziště v době rekonstrukce zimního stadionu. To náhradní kluziště by tady mohlo být i na delší dobu.“

Dočasné kluziště by sloužilo veřejnosti i sportovcům nejméně po dobu jednoho roku. Tak dlouho je totiž plánovaná rekonstrukce zimního stadionu, která jej zcela uzavře. Začne už letos.

---

Ambasadoři Slezské univerzity radí budoucím studentům

Slezská univerzita vytvořila ojedinělý projekt studentských ambasadorů, kteří zájemcům o studium sdělují své vlastní zkušenosti z konkrétního oboru. To by pak mělo vést ke správnému výběru studijního programu. Slezská univerzita tak reaguje údaje Ministerstva školství, podle kterých polovina vysokoškoláků studium nedokončí.

Libor Cinegr studuje na Slezské univerzitě prvním rokem obor Multimediální techniky. Vybral si jej také díky ambasadorce, studentce Vandě, která zodpovídala jeho zvídavé otázky. A pomohla mu ujasnit si, zda je tento obor pro něj ideální volba.

Libor Cinegr, student oboru Multimediální techniky, Slezská univerzita: „Jednak jsme si hned potykali v první minutě hovoru. Seznámili jsme se. Já jsem jí řekl něco o sobě, ona mně řekla něco o sobě. Takže to bylo na přátelské vlně komunikace. Bavili jsme se spolu fakt na rovinu.“

Ambasadoři studijních programů dokáží svým vrstevníkům z vlastní zkušenosti říci, jak náročné studium je, co si na něm cení a také co jim nevyhovuje. Snaží se zkrátka podat objektivní informace, podle kterých se zájemce může správně rozhodnout.

Karin Martínková, mluvčí Slezské univerzity a autorka projektu: „Jejich službou není přemlouvat ke studiu. Prostě podávat pravdivé informace, které znají z vlastní zkušenosti.“

S projektem studentských ambasadorů začali na Slezské univerzitě vloni na jaře. Vytvořili skupinu dobrovolníků, kteří byli k dispozici zájemcům o studium. Ti se na ně mohli obracet s dotazy. Vsadili na to, že sdílené zkušenosti mohou posloužit při výběru studijního programu lépe, než sebelepší psaná prezentace.

Karin Martínková, mluvčí Slezské univerzity: „Nám připadalo zajímavé zkusit experiment, zda kdybychom je (zájemce, pozn. red.) dostali do přímého kontaktu s našimi studenty, kteří jsou jen o trochu starší než oni, a zažívali nedávno stejné situace.  Dva roky zpět třeba řešili úplně stejné věci: kam se přihlásím, co po mne budou chtít, co mám udělat.“

Podle údajů Ministerstva školství až polovina studentů svá vysokoškolská studia nedokončí. Důvodem může být špatně vybraný obor, jeho velká náročnost či nenaplněná očekávání. Tomu by mohly předcházet právě konzultace s ambasadory. Zájemci je mohou kontaktovat telefonicky nebo e-mailem. Nejčastěji se ptají na náročnost studia, odbornost vyučujících nebo třeba na možnost ubytování.

Ružena Hradská, ambasadorka oboru Matematické metody v krizovém řízení, Slezská univerzita: „Lidé většinou volí e-mailovou komunikaci. Je to pro ně jednodušší. Jednak i oni si mohou ucelit, na co se chtějí zeptat. Mohou si to po sobě vícekrát přečíst a ujistit se, že vystihli přesně podstatu otázky.“

Jan Kadlečík, ambasador oboru Manažerská informatika, Slezská univerzita: „Já si e-mail kontroluji 2x denně. Většinou ráno a večer. Pokud ten e-mail přijde večer, tak něj dokážu odpovědět během pár minut. Pokud je to ráno, tak o něm vím. A až se dostanu ze školy domů, tak potom odpovím, takže většinou do 24 hodin.“

Prozatím jsou na webových stránkách Slezské univerzity kontakty na 33 ambasadorů. V budoucnu by měl mít svého zástupce každý ze 70 studijních programů.

---