Opavskému Slezskému fotbalovém klubu chybí do konce sezóny 10 milionů korun. Tuto částku chtělo vedení klubu po svém majoritním vlastníkovi, městu. Zastupitelé ovšem zvedli ruku pouze pro dvou milionovou půjčku. Situaci budou znovu projednávat na svém dalším, dubnovém zasedání.
O chybějící peníze přišel zastupitele požádat předseda představenstva Slezského fotbalového klubu Zdeněk Viktorin. Podle něj finanční situaci zkomplikoval přislíbený příspěvek UEFA za loňské účinkování v první lize. Na účet klubu totiž putovalo mnohem méně peněz, než očekával.
Zdeněk Viktorin, předseda představenstva Slezský FC Opava: „Jarní část není pokrytá. My teď hledáme cesty, jak rozpočet doplnit, a překlenout toto období.“
Do konce sezony Slezský fotbalový klub potřebuje údajně 10 mil. korun. Zastupitelé nakonec zvedli ruku pouze pro dvou milionovou bezúročnou půjčku s dobou splatnosti na 2 roky.
Marek Veselý (ODS), člen Zastupitelstva města Opavy: „Musíme se k tomu jako řádný vlastník postavit. Možností moc není: buď je to řízená likvidace klubu, nebo dofinancování sezony. Chceme znát opravdová čísla a ještě další podklady, abychom mohli zhodnotit stav.“
Majoritní vlastník, město Opava, nezachraňuje klub poprvé. Možná také kvůli tomu předcházela schválení půjčky dlouhá diskuse.
Dalibor Halátek (Změna pro Opavu), člen Zastupitelstva města Opavy: „Dneska nás nikdo nepřesvědčil o tom, že ta půjčka bude někdy splacená. Tak jako nám nikdy nebylo předloženo vyúčtování 24 mil. dotace, která byla před 3 lety do SFC dána.“
Původně měli opavští zastupitelé projednat angažmá krizového manažera ve Slezském FC. To ale vedení klubu odmítlo.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Já se té varianty nevzdávám. My samozřejmě jednáme i s nějakými partnery. A je to logické. Pokud chce někdo posílat do klubu peníze, tak tam chce mít svého zástupce.“
Ten by měl klub zhodnotit, udělat peněžní a právní audit a na dubnovém zastupitelstvu pak představit vizi dalšího financování klubu. Město dlouhodobě usiluje o prodej opavského fotbalu. Právě krizový manažer by měl vše nachystat tak, aby nový vlastník mohl do klubu vstoupit od 1. července.
---
Ukrajinští uprchlíci, kteří se rozhodli zůstat v Opavě, mohou své děti posílat do zdejších škol. K výuce se prozatím zapsalo 5 dětí, které nastoupí do příslušných ročníků. Zatímco v základních školách je míst relativně dost, mateřské školy mohou nabídnout prozatím jen 50 míst.
Školní docházka je v České republice povinná a s tímto nařízením se budou muset v nejbližších dnech popasovat také děti ukrajinských uprchlíků. Do základních škol už začali rodiče zapisovat své potomky. V Opavě se jedná prozatím o jednotky případů. Do školy děti nastoupí během následujících dnů.
Simona Horáková, ředitelka, ZŠ E. Beneše, Opava: „V tuto chvíli máme přijaty 4 děti z Ukrajiny. Jedná se o žáky prvního stupně: druhá, třetí a pátá třída.“
Pro ukrajinské školáky nebude v Opavě vytvořena smíšená třída. Děti nastoupí do stejného ročníku, který kvůli válce na Ukrajině musely opustit. Nebude to ovšem jednoduché: nové prostředí, jiné zvyky a především jazyk, který neznají. Těmito úskalími je mohou v začátku provést vybraní pedagogičtí pracovníci.
Andrea Štenclová, ved. odb. Školství, Magistrát Opava: „Školy mohou zajistit adaptační koordinátory pro děti. Po dobu 4 týdnů od vstupu do školy. Koordinátor by měl dítěti pomoci zorientovat se ve škole, poznat chod školy, zapojit se do třídního kolektivu a seznámit se s českým jazykem.“
Tady, na základní škole Edvarda Beneše, budou první dny v nové škole trávit ukrajinské děti pospolu, bez ohledu na věk. Soustředit se budou na výuku základních českých slovíček.
Simona Horáková, ředitelka, ZŠ E. Beneše, Opava: „Budou ve společné skupince, aby si zvykli. A v dalším týdnu je dáme do kmenových tříd.“
Zatímco míst pro nové žáky je v základních školách prozatím dostatek, mateřské školy jsou na tom podstatně hůř.
Andrea Štenclová, ved. odb. Školství, Magistrát Opava: „U mateřských škol je to v současné době omezené. Máme asi jen 50 volných míst. Chtěli bychom, aby se (ukrajinští) žáci rozprostřeli do všech škol rovnoměrně.“
Naplněnou kapacitu mají zejména malé mateřské školy. Větší šance získat volné místo je ve větších zařízeních.
Eva Matušková, ředitelka, MŠ Sedmikrásky, Opava: „Naše mateřská škola se skládá z pěti pracovišť. Dohromady je kapacita je 282 dětí. Momentálně od poloviny března se nám uvolní přibližně 8 míst.“
Ředitelé počítají s tím, že v dalších dnech se bude zájem o zápis dětí do škol a školek zvyšovat. Jednak proto, že rodiče se budou postupně zapojovat do pracovního procesu. A pak také proto, že v Česku je školní docházka povinná i pro děti cizinců, kteří se rozhodnou na našem území setrvat déle než tři měsíce.
---
Charita Opava pořádá sbírku potravin, hygienických potřeb a obuvi pro uprchlíky z Ukrajiny. Dary mohou lidé přinést do sídla organizace v Jaktaři, a to do neděle 13. března. Hmotná pomoc zamíří do Košic, kde je velká koncentrace uprchlíků.
Opavská Charita pomáhá slovenským dobrovolníkům, kteří se v Košicích starají o ukrajinské uprchlíky, kteří sem proudí ze sto kilometrů vzdálené hranice.
Ivo Mludek, mluvčí Charity Opava: „Obrátili se na nás lidé z řeckokatolické eparchie, což je obdoba naší diecéze, na základě našich kontaktů, které máme. Vznesli požadavek, zda bychom jim nepomohli se sbírkou konkrétních komodit potravin, sanity a drogistického zboží. Košice jsou kousek od hranice Slovenska s Ukrajinou a oni zažívají největší příliv uprchlíků, o které se starají.“
Seznam požadavků obsahuje např. sušené mléko, dětské výživy, oplatky či malé balení nápojů. A také hygienické potřeby či obuv. Pořadatelé sbírky žádají dárce, aby brali na zřetel seznam poptávaných věcí. K dispozici je na webových stránkách či sociálních sítích Charity Opava. Lidé mohou přispět také libovolnou finanční částkou na odvoz sesbíraných darů. Sbírka končí v neděli 13. března. A následující den pak budou krabice s materiálem vypraveny do Košic.
---
Venkovní výstava připomíná 90. výročí povýšení opavské čtvrti Kateřinky na město. Panely s historickými fotografiemi jsou rozmístěny na několika místech. Diváci mohou srovnávat, jak se tvář obce zejména během minulého století proměnila.
Výstava Proměny Kateřinek začíná u Obecního domu v centru Opavy. První panel připomíná vznik dnešní opavské čtvrti v 18. - 19. století, kdy se postupně sloučilo osm menších obcí na levém břehu řeky Opavy. Zdejší české obyvatelstvo tvořilo protipól tehdejší německé Opavě na sousedním břehu. Výstava připomíná překotný rozvoj této obce zejména v minulém století.
Naděžda Glincová, zastupující ředitelka, Opavská kulturní organizace: „Umístili jsme ji venku, v Kateřinkách, právě abychom mohli udělat díky panelům výstavu srovnávací. Ta panely jsou hodně fotografické proto, aby si návštěvník uvědomil, jak se tvář obce měnila zejména v průběhu 20. století.“
Další panely s historickými fotografiemi, které mohou lidé konfrontovat přímo s realitou, jsou pak jsou v Kateřinkách. Připomínají rok 1932, kdy byly tehdy sedmi tisícové Kateřinky, povýšeny na město. V r. 1939 byly připojeny k Opavě.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Po II. světové válce došlo k osamostatnění Kateřinek. Poté se rozhodlo o tom, že Kateřinky se připojí k Opavě dobrovolně.“
V této dnes nejlidnatější opavské čtvrti žije 14 000 obyvatel, a to zejména v panelových domech jejichž výstavba tady probíhala v 70. - 80. letech minulého století a zcela změnila ráz obce. Přesto zde zůstalo několik historicky cenných staveb.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Srdcem každé obce bývá kromě hospody, samozřejmě kostel. My se nacházíme u kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, který by se dal považovat za nejstarší tady v okolí. V jeho interiéru jsou dochovány gotické prvky.“
Ze stejného období, tedy ze 14. století, pochází také nedaleká Kaple sv. Kříže. Častěji se jí ale říká švédská. To proto, že v době třicetileté války tady měla švédská vojska své bohoslužby.
Výstava připomíná také významné zemědělské dvory, kateřinský cukrovar nebo těžbu sádrovce, po které tady zůstala přírodní vodní nádrž, Stříbrné jezero, která se nyní rekultivuje.
Opavská kulturní organizace, která výstavu připravila, plánuje zmapovat historii také dalších opavských čtvrtí.
---
Opavskému Slezskému fotbalovém klubu chybí do konce sezóny 10 milionů korun. Tuto částku chtělo vedení klubu po svém majoritním vlastníkovi, městu. Zastupitelé ovšem zvedli ruku pouze pro dvou milionovou půjčku. Situaci budou znovu projednávat na svém dalším, dubnovém zasedání.
O chybějící peníze přišel zastupitele požádat předseda představenstva Slezského fotbalového klubu Zdeněk Viktorin. Podle něj finanční situaci zkomplikoval přislíbený příspěvek UEFA za loňské účinkování v první lize. Na účet klubu totiž putovalo mnohem méně peněz, než očekával.
Zdeněk Viktorin, předseda představenstva Slezský FC Opava: „Jarní část není pokrytá. My teď hledáme cesty, jak rozpočet doplnit, a překlenout toto období.“
Do konce sezony Slezský fotbalový klub potřebuje údajně 10 mil. korun. Zastupitelé nakonec zvedli ruku pouze pro dvou milionovou bezúročnou půjčku s dobou splatnosti na 2 roky.
Marek Veselý (ODS), člen Zastupitelstva města Opavy: „Musíme se k tomu jako řádný vlastník postavit. Možností moc není: buď je to řízená likvidace klubu, nebo dofinancování sezony. Chceme znát opravdová čísla a ještě další podklady, abychom mohli zhodnotit stav.“
Majoritní vlastník, město Opava, nezachraňuje klub poprvé. Možná také kvůli tomu předcházela schválení půjčky dlouhá diskuse.
Dalibor Halátek (Změna pro Opavu), člen Zastupitelstva města Opavy: „Dneska nás nikdo nepřesvědčil o tom, že ta půjčka bude někdy splacená. Tak jako nám nikdy nebylo předloženo vyúčtování 24 mil. dotace, která byla před 3 lety do SFC dána.“
Původně měli opavští zastupitelé projednat angažmá krizového manažera ve Slezském FC. To ale vedení klubu odmítlo.
Petr Orieščík, náměstek primátora Opavy: „Já se té varianty nevzdávám. My samozřejmě jednáme i s nějakými partnery. A je to logické. Pokud chce někdo posílat do klubu peníze, tak tam chce mít svého zástupce.“
Ten by měl klub zhodnotit, udělat peněžní a právní audit a na dubnovém zastupitelstvu pak představit vizi dalšího financování klubu. Město dlouhodobě usiluje o prodej opavského fotbalu. Právě krizový manažer by měl vše nachystat tak, aby nový vlastník mohl do klubu vstoupit od 1. července.
---
Ukrajinští uprchlíci, kteří se rozhodli zůstat v Opavě, mohou své děti posílat do zdejších škol. K výuce se prozatím zapsalo 5 dětí, které nastoupí do příslušných ročníků. Zatímco v základních školách je míst relativně dost, mateřské školy mohou nabídnout prozatím jen 50 míst.
Školní docházka je v České republice povinná a s tímto nařízením se budou muset v nejbližších dnech popasovat také děti ukrajinských uprchlíků. Do základních škol už začali rodiče zapisovat své potomky. V Opavě se jedná prozatím o jednotky případů. Do školy děti nastoupí během následujících dnů.
Simona Horáková, ředitelka, ZŠ E. Beneše, Opava: „V tuto chvíli máme přijaty 4 děti z Ukrajiny. Jedná se o žáky prvního stupně: druhá, třetí a pátá třída.“
Pro ukrajinské školáky nebude v Opavě vytvořena smíšená třída. Děti nastoupí do stejného ročníku, který kvůli válce na Ukrajině musely opustit. Nebude to ovšem jednoduché: nové prostředí, jiné zvyky a především jazyk, který neznají. Těmito úskalími je mohou v začátku provést vybraní pedagogičtí pracovníci.
Andrea Štenclová, ved. odb. Školství, Magistrát Opava: „Školy mohou zajistit adaptační koordinátory pro děti. Po dobu 4 týdnů od vstupu do školy. Koordinátor by měl dítěti pomoci zorientovat se ve škole, poznat chod školy, zapojit se do třídního kolektivu a seznámit se s českým jazykem.“
Tady, na základní škole Edvarda Beneše, budou první dny v nové škole trávit ukrajinské děti pospolu, bez ohledu na věk. Soustředit se budou na výuku základních českých slovíček.
Simona Horáková, ředitelka, ZŠ E. Beneše, Opava: „Budou ve společné skupince, aby si zvykli. A v dalším týdnu je dáme do kmenových tříd.“
Zatímco míst pro nové žáky je v základních školách prozatím dostatek, mateřské školy jsou na tom podstatně hůř.
Andrea Štenclová, ved. odb. Školství, Magistrát Opava: „U mateřských škol je to v současné době omezené. Máme asi jen 50 volných míst. Chtěli bychom, aby se (ukrajinští) žáci rozprostřeli do všech škol rovnoměrně.“
Naplněnou kapacitu mají zejména malé mateřské školy. Větší šance získat volné místo je ve větších zařízeních.
Eva Matušková, ředitelka, MŠ Sedmikrásky, Opava: „Naše mateřská škola se skládá z pěti pracovišť. Dohromady je kapacita je 282 dětí. Momentálně od poloviny března se nám uvolní přibližně 8 míst.“
Ředitelé počítají s tím, že v dalších dnech se bude zájem o zápis dětí do škol a školek zvyšovat. Jednak proto, že rodiče se budou postupně zapojovat do pracovního procesu. A pak také proto, že v Česku je školní docházka povinná i pro děti cizinců, kteří se rozhodnou na našem území setrvat déle než tři měsíce.
---
Charita Opava pořádá sbírku potravin, hygienických potřeb a obuvi pro uprchlíky z Ukrajiny. Dary mohou lidé přinést do sídla organizace v Jaktaři, a to do neděle 13. března. Hmotná pomoc zamíří do Košic, kde je velká koncentrace uprchlíků.
Opavská Charita pomáhá slovenským dobrovolníkům, kteří se v Košicích starají o ukrajinské uprchlíky, kteří sem proudí ze sto kilometrů vzdálené hranice.
Ivo Mludek, mluvčí Charity Opava: „Obrátili se na nás lidé z řeckokatolické eparchie, což je obdoba naší diecéze, na základě našich kontaktů, které máme. Vznesli požadavek, zda bychom jim nepomohli se sbírkou konkrétních komodit potravin, sanity a drogistického zboží. Košice jsou kousek od hranice Slovenska s Ukrajinou a oni zažívají největší příliv uprchlíků, o které se starají.“
Seznam požadavků obsahuje např. sušené mléko, dětské výživy, oplatky či malé balení nápojů. A také hygienické potřeby či obuv. Pořadatelé sbírky žádají dárce, aby brali na zřetel seznam poptávaných věcí. K dispozici je na webových stránkách či sociálních sítích Charity Opava. Lidé mohou přispět také libovolnou finanční částkou na odvoz sesbíraných darů. Sbírka končí v neděli 13. března. A následující den pak budou krabice s materiálem vypraveny do Košic.
---
Venkovní výstava připomíná 90. výročí povýšení opavské čtvrti Kateřinky na město. Panely s historickými fotografiemi jsou rozmístěny na několika místech. Diváci mohou srovnávat, jak se tvář obce zejména během minulého století proměnila.
Výstava Proměny Kateřinek začíná u Obecního domu v centru Opavy. První panel připomíná vznik dnešní opavské čtvrti v 18. - 19. století, kdy se postupně sloučilo osm menších obcí na levém břehu řeky Opavy. Zdejší české obyvatelstvo tvořilo protipól tehdejší německé Opavě na sousedním břehu. Výstava připomíná překotný rozvoj této obce zejména v minulém století.
Naděžda Glincová, zastupující ředitelka, Opavská kulturní organizace: „Umístili jsme ji venku, v Kateřinkách, právě abychom mohli udělat díky panelům výstavu srovnávací. Ta panely jsou hodně fotografické proto, aby si návštěvník uvědomil, jak se tvář obce měnila zejména v průběhu 20. století.“
Další panely s historickými fotografiemi, které mohou lidé konfrontovat přímo s realitou, jsou pak jsou v Kateřinkách. Připomínají rok 1932, kdy byly tehdy sedmi tisícové Kateřinky, povýšeny na město. V r. 1939 byly připojeny k Opavě.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Po II. světové válce došlo k osamostatnění Kateřinek. Poté se rozhodlo o tom, že Kateřinky se připojí k Opavě dobrovolně.“
V této dnes nejlidnatější opavské čtvrti žije 14 000 obyvatel, a to zejména v panelových domech jejichž výstavba tady probíhala v 70. - 80. letech minulého století a zcela změnila ráz obce. Přesto zde zůstalo několik historicky cenných staveb.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, Opavská kulturní organizace: „Srdcem každé obce bývá kromě hospody, samozřejmě kostel. My se nacházíme u kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, který by se dal považovat za nejstarší tady v okolí. V jeho interiéru jsou dochovány gotické prvky.“
Ze stejného období, tedy ze 14. století, pochází také nedaleká Kaple sv. Kříže. Častěji se jí ale říká švédská. To proto, že v době třicetileté války tady měla švédská vojska své bohoslužby.
Výstava připomíná také významné zemědělské dvory, kateřinský cukrovar nebo těžbu sádrovce, po které tady zůstala přírodní vodní nádrž, Stříbrné jezero, která se nyní rekultivuje.
Opavská kulturní organizace, která výstavu připravila, plánuje zmapovat historii také dalších opavských čtvrtí.
---
