Město pro byznys - Opava je druhá v desetiletém hodnocení
Opava se v průběhu uplynulého desetiletí stala po Odrách druhým městem v Moravskoslezském kraji, které je nejpříznivěji nakloněno podnikání. Ukázal to výzkum, který uspořádala společnost Eurovia ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Zahrnuto zde bylo všech 22 moravskoslezských obcí, která vykonávají agendu rozšířené působnosti.
Odry, Opava, Třinec – to jsou tři města v Moravskoslezském kraji, která se po dobu uplynulého desetiletí chovala přátelsky k podnikatelům. Vyplynulo to ze srovnávacího průzkumu Město pro byznys, který sledoval všech 205 měst s rozšířenou působností.
"V rámci tohoto výzkumu se sleduje kolem 25 kritérií, které jsou rozděleny do dvou základních oblastí. Jedna z nich je podnikatelské prostředí a druhá přístup veřejné správy," vysvětluje David Pavlát, mluvčí Města pro byznys
Důležitou roli hrála dopravní dostupnost, nezaměstnanost či cena pozemků. Významný byl také přístup úředníků, rychlost zodpovězení dotazů nebo přehlednost i obsah webových stránek.
Opavská radnice se snaží dlouhodobě o to, aby zdejší prostředí pro podnikatele bylo příznivé. Snaží se o zlepšení dostupnosti, chystá další průmyslovou zónu a během uplynulého roku také třeba podnikatele přizvala do komisí pro strategické plánování. A tak společně připravují třeba o výstavbu aquaparku či bytových domů.
Já si myslím, že spolupráce s městem je teď nastavena dobře. Je to relativně krátká doba, počkáme, až za námi bude delší časové období, abychom to mohli vyhodnotit příp. posunout spolupráci dál,“ říká předseda představenstva Hospodářské komory Opava Lukáš Pavelek,
Vysoký kredit má v hodnocení také školství. Ve městě je dost středoškoláků či vysokoškoláků, kteří mohou být důležitou posilou regionu.
„Spolupracujeme se Slezskou univerzitou, aby tady byli i vysokoškoláci my pro ně mohli připravit dobrá pracovní místa,“ upozorňuje primátor Opavy Tomáš Navrátil.
Výzkum Byznys pro město probíhá od roku 2008. Žebříček úspěšných měst sestavují odborníci každoročně. V rámci Moravskoslezského kraje uspěla Opava hned několikrát: 2x jí patřila zlatá, 1x stříbrná a 1x bronzová příčka.
---
Opava navyšuje participativní rozpočet na 1,5 mil. korun
Opavská radnice už po čtvrté zapojila občany do rozhodování, kam investovat peníze z participativního rozpočtu. Letos bude ve hře 1,5 milionu korun. Návrhy úředníci přijímají už nyní.
Poprvé vyhlásilo vedení města participativní rozpočet v roce 2017. Na realizaci projektů mohli tenkrát občané rozdělit 300 000 korun. Ty putovaly na opravu dětského hřiště v Suchých Lazcích a pak také na vybudování hudební zkušebny. Vloni lidé poslali na dva tisíce hlasů projektu na rekonstrukci chodníčků v zahradě Mateřské školy na Čajkovského ulici. Stavěla se také fitness zóna v Městských sadech. Letos budou občané rozdělovat 1,5 milionu korun. Návrhy, jak peníze investovat, mohou na radnici posílat už nyní.
"Nápad musí být realizován na místě, které je v majetku Statutárního města Opavy a především musí být veřejně přínosný," shrnula Veronika Bittová, z odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu Opava.
V letošním roce bude stačit pouze 30 podpisů pod nápadem, jak zvelebit město oproti původním 50. Zásadní novinkou je rozdělení projektů na dvě skupiny: ty do 100. 000 a pak do 400 000 korun.
"Chceme dát šanci i více projektům. Proto jsme změnili podmínky, aby mohly uspět jak malé, tak i větší projekty, říká náměstkyně primátora Hana Brňáková (Piráti).
Zájem podílet se na utváření města rok od roku roste. Zatímco před třemi lety se sešlo pouze 12 nápadů, vloni to už byly téměř tři desítky. Bohužel, až 2/3 z nich ale musely být vyřazeny pro neúplnost.
"Žadatelé nepřiložili všechny potřebné dokumenty, seznam podporovatelů projektu nebo fotodokumentaci. Nebo neměli zájem svůj nápad doplnit, takže se s ním již nepracovalo," dodává Bittová.
Informace o tom, jak správně projekt sepsat, a co by měl obsahovat, najdou zájemci na webových stránkách města. Projekty mohou podávat až do 2. března. V červnu pak o nejlepších rozhodnou lidé v internetovém hlasování.
---
V opavské porodnici mají nejméně císařských řezů v kraji
Hned sedm dětí přišlo na svět během prvního dne nového roku ve Slezské nemocnici, což je dvakrát více, než obvykle. Opavská porodnice má v rámci Moravskoslezského kraje nejnižší počet porodů, které jsou vedeny císařským řezem. Z víc jak tisícovky to je 18,5 %.
Porodníci ve Slezské nemocnici měli během novoroční služby pořádně napilno: za 24 hodin se tady narodilo 7 miminek. Nejvíce pospíchal na svět Jozífek, který se narodil několik minut po jedné hodině.
"Téměř vždy jsem sloužíval Nový rok a Silvestra. Nikdy si nepamatuji, že bych zvládnul tolik porodů za jednu službu," usmívá se primář gynekologicko-porodnického odd. Slezské nemocnice Alfréd Dörr.
S výjimkou jednoho miminka přišly všechny na svět přirozenou cestou. V jednom případě museli lékaři pomoci dítěti na svět císařským řezem. Takto rodí v Opavě 18,5 % žen, tedy necelé dvě stovky z víc jak tisíce. Šanci porodit spontánně tady mají i ženy v případě, že poloha plodu v děloze je koncem pánevním. Zdejší lékaři totiž umí miminko otočit. Úspěšní jsou ve víc jak 60% případů.
„Děláme to zevními hmaty tak, že zadeček se z pánve maminky vytlačí ven, uloží bokem a hlavička se otáčí podél hrany děložní do pánve matky,“ popisuje Dörr.
Ve 4 porodních pokojích mají ženy k dispozici mnoho alternativních pomůcek, jako je vana, gymnastický míč nebo porodní stolička. Oblíbené jsou také aroma lampy s vonnými oleji.
„Nejčastěji používáme eukalyptus, levanduli, litceu cubebu. Samozřejmě, maminky si mohou nosit také oblíbenou vůni z domu, říká porodní asistentka Pavla Hradilíková.
Ve Slezské nemocnici se denně narodí v průměru asi 3 děti. Pokud jsou matka i dítě v pořádku, propustí je lékaři po třech až čtyřech dnech do domácí péče.
---
Výchovný koncert pro školáky nemusí být nuda
Klavírista Dominik Fajkus a violoncellista Jan Hanousek se pustili do složitého úkolu: ve svém pořadu Za oponou se snaží školákům přiblížit krásu klasické hudby. A to skrz tu současnou, kterou většina z nich poslouchá. Během hodinového programu sálem zněla ovšem nejen hudba, ale často také smích.
Dominik Fajkus byl do svých 18 let hudbou nepolíbený. Teprve v dospělosti začal hrát na klavír a později také komponovat.
„Když jsem byl dítě mne nebavila hudební výchova. A když jsme šili na nějakou školní akci, kde hrála nějaké kapela nebo tam byl nějaký program, já jsem se u toho nudil," vzpomíná.
Většina školou povinných si o koncertech vážné huby asi myslí něco podobného. Nicméně pořad s názvem Za oponou to má změnit. A ukázat,
že hudba může být i zábavná. Dominik Fajkus ještě spolu s violoncellistou Janem Hanouskem připravili rychlý průřez hudebními dějinami od baroka až do současnosti..
„Nás baví dělat to lehce, jako stand – up comedy, kdy lidi se baví, smějí s, tleskají s námi do rytmu,“ popisuje Hanousek.
Většina studentů usedala do hlediště s rozpaky. Nicméně uvolněnou neformální atmosférou si publikum oba hudebníci brzy získali.
"Měl jsem z toho obavy, ale nakonec jsem byl překvapený a bavilo mne to," řekl nám jeden ze studentů Masarykovy střední školy zemědělská a VOŠ v Opavě.
Vedle velikánů jako je Beethowen, Mozart či Smetana zazněly také skladby Guns´n´Roses, Green Day nebo Lady Gaga. Oba umělci mnohdy propojili hudbu, kterou od sebe dělilo i několik století.
"Předvedeme třeba J.Brahmse a z něj uděláme Eminema. Takže klasickou hudbu populisticky propojujeme s moderní hudbou a soudobou,“ přibližuje pianista Fajkus.
Úvodní nedůvěra studentského publika se během hodinového programu úplně rozplynula. A někteří z nich si mohli s hudebníky na pódiu i zahrát.
---
Město pro byznys - Opava je druhá v desetiletém hodnocení
Opava se v průběhu uplynulého desetiletí stala po Odrách druhým městem v Moravskoslezském kraji, které je nejpříznivěji nakloněno podnikání. Ukázal to výzkum, který uspořádala společnost Eurovia ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Zahrnuto zde bylo všech 22 moravskoslezských obcí, která vykonávají agendu rozšířené působnosti.
Odry, Opava, Třinec – to jsou tři města v Moravskoslezském kraji, která se po dobu uplynulého desetiletí chovala přátelsky k podnikatelům. Vyplynulo to ze srovnávacího průzkumu Město pro byznys, který sledoval všech 205 měst s rozšířenou působností.
"V rámci tohoto výzkumu se sleduje kolem 25 kritérií, které jsou rozděleny do dvou základních oblastí. Jedna z nich je podnikatelské prostředí a druhá přístup veřejné správy," vysvětluje David Pavlát, mluvčí Města pro byznys
Důležitou roli hrála dopravní dostupnost, nezaměstnanost či cena pozemků. Významný byl také přístup úředníků, rychlost zodpovězení dotazů nebo přehlednost i obsah webových stránek.
Opavská radnice se snaží dlouhodobě o to, aby zdejší prostředí pro podnikatele bylo příznivé. Snaží se o zlepšení dostupnosti, chystá další průmyslovou zónu a během uplynulého roku také třeba podnikatele přizvala do komisí pro strategické plánování. A tak společně připravují třeba o výstavbu aquaparku či bytových domů.
Já si myslím, že spolupráce s městem je teď nastavena dobře. Je to relativně krátká doba, počkáme, až za námi bude delší časové období, abychom to mohli vyhodnotit příp. posunout spolupráci dál,“ říká předseda představenstva Hospodářské komory Opava Lukáš Pavelek,
Vysoký kredit má v hodnocení také školství. Ve městě je dost středoškoláků či vysokoškoláků, kteří mohou být důležitou posilou regionu.
„Spolupracujeme se Slezskou univerzitou, aby tady byli i vysokoškoláci my pro ně mohli připravit dobrá pracovní místa,“ upozorňuje primátor Opavy Tomáš Navrátil.
Výzkum Byznys pro město probíhá od roku 2008. Žebříček úspěšných měst sestavují odborníci každoročně. V rámci Moravskoslezského kraje uspěla Opava hned několikrát: 2x jí patřila zlatá, 1x stříbrná a 1x bronzová příčka.
---
Opava navyšuje participativní rozpočet na 1,5 mil. korun
Opavská radnice už po čtvrté zapojila občany do rozhodování, kam investovat peníze z participativního rozpočtu. Letos bude ve hře 1,5 milionu korun. Návrhy úředníci přijímají už nyní.
Poprvé vyhlásilo vedení města participativní rozpočet v roce 2017. Na realizaci projektů mohli tenkrát občané rozdělit 300 000 korun. Ty putovaly na opravu dětského hřiště v Suchých Lazcích a pak také na vybudování hudební zkušebny. Vloni lidé poslali na dva tisíce hlasů projektu na rekonstrukci chodníčků v zahradě Mateřské školy na Čajkovského ulici. Stavěla se také fitness zóna v Městských sadech. Letos budou občané rozdělovat 1,5 milionu korun. Návrhy, jak peníze investovat, mohou na radnici posílat už nyní.
"Nápad musí být realizován na místě, které je v majetku Statutárního města Opavy a především musí být veřejně přínosný," shrnula Veronika Bittová, z odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu Opava.
V letošním roce bude stačit pouze 30 podpisů pod nápadem, jak zvelebit město oproti původním 50. Zásadní novinkou je rozdělení projektů na dvě skupiny: ty do 100. 000 a pak do 400 000 korun.
"Chceme dát šanci i více projektům. Proto jsme změnili podmínky, aby mohly uspět jak malé, tak i větší projekty, říká náměstkyně primátora Hana Brňáková (Piráti).
Zájem podílet se na utváření města rok od roku roste. Zatímco před třemi lety se sešlo pouze 12 nápadů, vloni to už byly téměř tři desítky. Bohužel, až 2/3 z nich ale musely být vyřazeny pro neúplnost.
"Žadatelé nepřiložili všechny potřebné dokumenty, seznam podporovatelů projektu nebo fotodokumentaci. Nebo neměli zájem svůj nápad doplnit, takže se s ním již nepracovalo," dodává Bittová.
Informace o tom, jak správně projekt sepsat, a co by měl obsahovat, najdou zájemci na webových stránkách města. Projekty mohou podávat až do 2. března. V červnu pak o nejlepších rozhodnou lidé v internetovém hlasování.
---
V opavské porodnici mají nejméně císařských řezů v kraji
Hned sedm dětí přišlo na svět během prvního dne nového roku ve Slezské nemocnici, což je dvakrát více, než obvykle. Opavská porodnice má v rámci Moravskoslezského kraje nejnižší počet porodů, které jsou vedeny císařským řezem. Z víc jak tisícovky to je 18,5 %.
Porodníci ve Slezské nemocnici měli během novoroční služby pořádně napilno: za 24 hodin se tady narodilo 7 miminek. Nejvíce pospíchal na svět Jozífek, který se narodil několik minut po jedné hodině.
"Téměř vždy jsem sloužíval Nový rok a Silvestra. Nikdy si nepamatuji, že bych zvládnul tolik porodů za jednu službu," usmívá se primář gynekologicko-porodnického odd. Slezské nemocnice Alfréd Dörr.
S výjimkou jednoho miminka přišly všechny na svět přirozenou cestou. V jednom případě museli lékaři pomoci dítěti na svět císařským řezem. Takto rodí v Opavě 18,5 % žen, tedy necelé dvě stovky z víc jak tisíce. Šanci porodit spontánně tady mají i ženy v případě, že poloha plodu v děloze je koncem pánevním. Zdejší lékaři totiž umí miminko otočit. Úspěšní jsou ve víc jak 60% případů.
„Děláme to zevními hmaty tak, že zadeček se z pánve maminky vytlačí ven, uloží bokem a hlavička se otáčí podél hrany děložní do pánve matky,“ popisuje Dörr.
Ve 4 porodních pokojích mají ženy k dispozici mnoho alternativních pomůcek, jako je vana, gymnastický míč nebo porodní stolička. Oblíbené jsou také aroma lampy s vonnými oleji.
„Nejčastěji používáme eukalyptus, levanduli, litceu cubebu. Samozřejmě, maminky si mohou nosit také oblíbenou vůni z domu, říká porodní asistentka Pavla Hradilíková.
Ve Slezské nemocnici se denně narodí v průměru asi 3 děti. Pokud jsou matka i dítě v pořádku, propustí je lékaři po třech až čtyřech dnech do domácí péče.
---
Výchovný koncert pro školáky nemusí být nuda
Klavírista Dominik Fajkus a violoncellista Jan Hanousek se pustili do složitého úkolu: ve svém pořadu Za oponou se snaží školákům přiblížit krásu klasické hudby. A to skrz tu současnou, kterou většina z nich poslouchá. Během hodinového programu sálem zněla ovšem nejen hudba, ale často také smích.
Dominik Fajkus byl do svých 18 let hudbou nepolíbený. Teprve v dospělosti začal hrát na klavír a později také komponovat.
„Když jsem byl dítě mne nebavila hudební výchova. A když jsme šili na nějakou školní akci, kde hrála nějaké kapela nebo tam byl nějaký program, já jsem se u toho nudil," vzpomíná.
Většina školou povinných si o koncertech vážné huby asi myslí něco podobného. Nicméně pořad s názvem Za oponou to má změnit. A ukázat,
že hudba může být i zábavná. Dominik Fajkus ještě spolu s violoncellistou Janem Hanouskem připravili rychlý průřez hudebními dějinami od baroka až do současnosti..
„Nás baví dělat to lehce, jako stand – up comedy, kdy lidi se baví, smějí s, tleskají s námi do rytmu,“ popisuje Hanousek.
Většina studentů usedala do hlediště s rozpaky. Nicméně uvolněnou neformální atmosférou si publikum oba hudebníci brzy získali.
"Měl jsem z toho obavy, ale nakonec jsem byl překvapený a bavilo mne to," řekl nám jeden ze studentů Masarykovy střední školy zemědělská a VOŠ v Opavě.
Vedle velikánů jako je Beethowen, Mozart či Smetana zazněly také skladby Guns´n´Roses, Green Day nebo Lady Gaga. Oba umělci mnohdy propojili hudbu, kterou od sebe dělilo i několik století.
"Předvedeme třeba J.Brahmse a z něj uděláme Eminema. Takže klasickou hudbu populisticky propojujeme s moderní hudbou a soudobou,“ přibližuje pianista Fajkus.
Úvodní nedůvěra studentského publika se během hodinového programu úplně rozplynula. A někteří z nich si mohli s hudebníky na pódiu i zahrát.
---
