Ochvat Opavy sice ještě není úplně hotový, nicméně už nyní je zprovoznění jeho části na dopravě v centru města znát. Ta se snížila zhruba o čtvrtinu. Výrazně ubylo především nákladních automobilů. Na podzim by mohlo být ještě líp. Dokončená bude totiž další, severní část obchvatu.
Před 15 lety byla zahájena výstavba necelé dva kilometry dlouhé komunikace, která propojila silnice první třídy číslo 11 a 56 z Ostravy na Opavu a dala základ obchvatu Opavy. V následujících letech byly dokončeny další části, dohromady asi 7,5 kilometru, které vyvedly částečně dopravu z města.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Je to vidět na četnosti a hutnosti jak v centru, tedy městském vnitřním okruhu , tak na výpadovce na Ostravu směr Těšínská a ostatní komunikace."
Podle průzkumu z loňského roku se doprava v centru Opavy snížila o 20 – 30 %. Počet nákladních vozů poklesl dokonce o více jak 40%. A vypadá to, že na podzim se situace ještě zlepší. Hotová by měla být totiž další, pěti kilometrová, západní část severního obchvatu. Povede směrem na výpadovku na Krnov a Bruntál. Práce prozatím postupují podle harmonogramu.
Michal Jurman, mluvčí, Metrostav: „V případě mostních konstrukcí je 80% těchto objektů ve stavu dokončených konstrukcí a rozbíhají práce na dokončení těchto mostů.“
Výstavba násypů a zářezů hlavní trasy už je téměř hotová. A brzy se bude realizovat její povrch. Dokončeny už jsou části komunikací ve Vávrocicích. Zprovozněno je také napojení do Polska. A na jaře dojde k otevření propojky ve směru z Opavy na Krnov.
Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic: „Do konce minulého roku se nepodařilo zprovoznit napojení silnice I/57 z Opavy na Krnov. Řidiči tudíž musí po krátké objízdné trase přes silnici I/11.“
Práce na výstavbě západní části obchvatu za necelou miliardu korun byly zahájeny v září roku 2020. Na přípravách se podílelo také město Opava, které vykoupilo příslušné pozemky od majitelů za 25 mil korun.
Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „My jsme velmi významně takto urychlili proces přípravy stavby a zahájení výběrového řízení na zhotovitele.“
K celkovému dokončení obchvatu Opavy ještě chybí, aby silnice obkroužila město z jihozápadu. To by mělo být v roce 2030.
Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „To je pro nás opravdu nejzazší termín, kdy bychom chtěli mít v provozu obě etapy jižního obchvatu. My se budeme výraznými kroky snažit, abychom obě stavby dokončili co nejdříve.“
Vše ale závisí na vydání povolovacích řízeních a také na rychlosti, s jakou stát přistoupí k výkupu pozemků.
---
Ztracená generace. Tak se jmenuje film, který o době koronaviru natočili členové Mediálního kroužku ze Základní školy Englišova v Opavě. Snímek zaujal porotu mezinárodního festivalu pro mládež „A – FILMTEENSFEST“ a vybrala jej mezi 6 finálových filmů. O vítězi se bude rozhodovat v červnu. Co za vznikem školního filmu stálo? A jaké bylo natáčení? Řekne Drahomír Streit, který s dětmi na filmu pracoval.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Blahopřeji k úspěchu. Protože tím účast ve finále, o které usilovaly tři stovky snímků tím bezesporu je. Počítali jste s tím, že uspějete v konkurenci mezi filmy z 37 zemí?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Rozhodně jsme takový úspěch nečekali. Přáním nás všech, dětí i mé osoby, bylo dostat se do širšího výběru, který bude mít řekněme další ambice. Chtěli jsme, aby byl film vybrán pro on-line promítání v celé republice. Takže ten další úspěch, že jsme se dostali mezi 6 nejlepších, to jsme nečekali. Děti byly nadšené.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Film Zapomenutá generace vznikal během dvou koronavirových let. Kdy přesně jste si s dětmi řekli, že je dobré tuto zvláštní dobu distanční výuky, testování či nošení roušek zaznamenat?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Před dvěma roky v létě jsme měli mediální kemp, kde se děti seznamovaly se základy práce v televizi, tištěných periodicích. Tady vznikla filmová prvotina, která je nadchla, a motivovala je do další práce. Když začal nový školní rok, tak jsme seděli a přemýšleli jsme, co bychom mohli natočit. Já jsem chtěl, ať je to nápad dětí. A ony přemýšlely. Velmi se jim líbila představa, že budeme točit o tom, co prožívají. A to byla zrovna pandemie covidu.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: O čem film je? Je to dokument nebo má svůj vlastní příběh?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Je to dokumentární film. Očima dětí mapuje to, co oni prožili od 1. do 3. třídy. Protože je to ta generace, která když nastoupila do 1. třídy, tak pandemie přišla. Oni zažili všechny ty peripetie, které tato doba přinesla.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Nepochybuji o tom, že děti měly spoustu nápadů, ovšem zcela jistě nebylo pro všechny místo. Jak moc jste musel do jejich práce zasahovat, aby vzniklo celistvé dílo, které dává smysl?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Přesně tak. Chtěl jsem, aby děti pochopily, že by to měl být příběh. Příběh o nich. O jejich starostech a radostech, o tom, co prožívaly. Scénář se samozřejmě v průběhu měnil. Přibývalo scén, děti měly spoustu nápadů, a tak se něco natočilo, pak se to třeba zavrhlo a film se posunul jinam. Byla to pro ně zábavná práce, radostná. Vlastně celé ty dva roky se to měnilo."
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jeden film je hotový. Už víte, na čem budete pracovat dál? Jaké téma si zvolíte?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Ano, víme. V říjnu, když jsme se s dětmi sešli, tak jsme přemýšleli, co bychom nového natočili. A děti přišly s nápadem natočit dokument o energiích. Je to aktuální téma. Děti přišly s řadou nápadů. Zase to bude dokumet viděný očima dětí. A myslím, že uchopit to téma jinak, než jak jej známe z médií, může být hodně zajímavé.“
---
Slezské zemské muzeum chystá rozsáhlou výstavu, která představí působení knížat z Lichtenštejna na Opavsku a Krnovsku. Na její vernisáž v květnu přijedou také zástupci tohoto rodu, jehož vládnoucí knížata dodnes užívají dodnes titul vévoda opavský a krnovský.
Jan Adam II., kníže z Lichtenštejna, navštívil Opavu naposledy před šesti lety. Tehdy zahajoval výstavu exponátů, které do sbírek Slezského zemského muzea věnovali jeho předkové. Letošní připravovaná výstava s názvem Knížata z Lichtenštejna, páni země opavské a krnovské přiblíží působení tohoto významného rodu ve Slezsku.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Návštěvníci se tam seznámí jak s rolí knížat z Lichtenštejna ve zdejší zemské stavovské samosprávě, tak jejich podílu na rekatolizaci regionu a rozvoji barokní kultury. Nebudou opomenuty ani aktivity v souvislosti s rodící se občanskou společností. Podpora spolku podpora turismu v Jeseníkách a další věci.“
Lichtenštejnové jsou s Krnovskem a Opavskem spjati od počátku 17. stolení. Věnovali se zde především lesnictví, které spolehlivě plnilo knížecí pokladnu. Dokládá to velká dřevěná plastická mapa z poč. 20. stol., která se dochovala i s prosklenou skříňkou pro její uschování. Uložena je v opavském zemském archivu. Nyní ji restaurátoři připravují k vystavení.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Tato mapa dokumentovala podrobným způsobem v měřítku 1:25 000 síť průseků a lesních cest. Byla využívána lesními dělníky krnovské Knížecí komory lesního úřadu.“
Na přípravě výstavy spolupracují také další instituce z celé republiky. Základ ale tvoří exponáty ze Slezského zemského muzea. Výstava Bude připomínat 400 výročí připojení Krnovska a 410 výročí připojení Opavska k Lichtenštejnskému knížectví. Zahájena bude v květnu.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Na výstavu z naší sbírky půjde několik desítek předmětů. Podle povahy jejich dochování buď budou konzervováný. Některý z nich budou také restaurovány.“
Z Vadúzu, nynějšího knížecího sídla, poputují do Opavy další vzácnosti, které rod vlastní. Půjde např. o zakládací listiny knížectví nebo malované portréty členů rodu.
Lichtenštejnové vždy štědře dotovali opavské muzeum, a to nejen pořízením nejrůznějších exponátů, ale také přispěli na výstavbu jeho výstavních prostor v roce 1882.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Na výstavbu jeho výstavní budovy v parku věnovali jednak pozemek po demolovaném opavském zámku. A také přispěli nemalou částkou, 11 000 zlatých, na realizaci stavebního projektu.“
Už nyní můžet vidět malou ochutnávku z připravované květnové výstavy. V arkádách ve Dvořákových sadech je instalována venkovní výstava, která představuje předměty, které do sbírek Slezského zemského muzea věnovali Lichtenštejnové.
---
Ochvat Opavy sice ještě není úplně hotový, nicméně už nyní je zprovoznění jeho části na dopravě v centru města znát. Ta se snížila zhruba o čtvrtinu. Výrazně ubylo především nákladních automobilů. Na podzim by mohlo být ještě líp. Dokončená bude totiž další, severní část obchvatu.
Před 15 lety byla zahájena výstavba necelé dva kilometry dlouhé komunikace, která propojila silnice první třídy číslo 11 a 56 z Ostravy na Opavu a dala základ obchvatu Opavy. V následujících letech byly dokončeny další části, dohromady asi 7,5 kilometru, které vyvedly částečně dopravu z města.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát města Opavy: „Je to vidět na četnosti a hutnosti jak v centru, tedy městském vnitřním okruhu , tak na výpadovce na Ostravu směr Těšínská a ostatní komunikace."
Podle průzkumu z loňského roku se doprava v centru Opavy snížila o 20 – 30 %. Počet nákladních vozů poklesl dokonce o více jak 40%. A vypadá to, že na podzim se situace ještě zlepší. Hotová by měla být totiž další, pěti kilometrová, západní část severního obchvatu. Povede směrem na výpadovku na Krnov a Bruntál. Práce prozatím postupují podle harmonogramu.
Michal Jurman, mluvčí, Metrostav: „V případě mostních konstrukcí je 80% těchto objektů ve stavu dokončených konstrukcí a rozbíhají práce na dokončení těchto mostů.“
Výstavba násypů a zářezů hlavní trasy už je téměř hotová. A brzy se bude realizovat její povrch. Dokončeny už jsou části komunikací ve Vávrocicích. Zprovozněno je také napojení do Polska. A na jaře dojde k otevření propojky ve směru z Opavy na Krnov.
Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic: „Do konce minulého roku se nepodařilo zprovoznit napojení silnice I/57 z Opavy na Krnov. Řidiči tudíž musí po krátké objízdné trase přes silnici I/11.“
Práce na výstavbě západní části obchvatu za necelou miliardu korun byly zahájeny v září roku 2020. Na přípravách se podílelo také město Opava, které vykoupilo příslušné pozemky od majitelů za 25 mil korun.
Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „My jsme velmi významně takto urychlili proces přípravy stavby a zahájení výběrového řízení na zhotovitele.“
K celkovému dokončení obchvatu Opavy ještě chybí, aby silnice obkroužila město z jihozápadu. To by mělo být v roce 2030.
Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „To je pro nás opravdu nejzazší termín, kdy bychom chtěli mít v provozu obě etapy jižního obchvatu. My se budeme výraznými kroky snažit, abychom obě stavby dokončili co nejdříve.“
Vše ale závisí na vydání povolovacích řízeních a také na rychlosti, s jakou stát přistoupí k výkupu pozemků.
---
Ztracená generace. Tak se jmenuje film, který o době koronaviru natočili členové Mediálního kroužku ze Základní školy Englišova v Opavě. Snímek zaujal porotu mezinárodního festivalu pro mládež „A – FILMTEENSFEST“ a vybrala jej mezi 6 finálových filmů. O vítězi se bude rozhodovat v červnu. Co za vznikem školního filmu stálo? A jaké bylo natáčení? Řekne Drahomír Streit, který s dětmi na filmu pracoval.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Blahopřeji k úspěchu. Protože tím účast ve finále, o které usilovaly tři stovky snímků tím bezesporu je. Počítali jste s tím, že uspějete v konkurenci mezi filmy z 37 zemí?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Rozhodně jsme takový úspěch nečekali. Přáním nás všech, dětí i mé osoby, bylo dostat se do širšího výběru, který bude mít řekněme další ambice. Chtěli jsme, aby byl film vybrán pro on-line promítání v celé republice. Takže ten další úspěch, že jsme se dostali mezi 6 nejlepších, to jsme nečekali. Děti byly nadšené.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Film Zapomenutá generace vznikal během dvou koronavirových let. Kdy přesně jste si s dětmi řekli, že je dobré tuto zvláštní dobu distanční výuky, testování či nošení roušek zaznamenat?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Před dvěma roky v létě jsme měli mediální kemp, kde se děti seznamovaly se základy práce v televizi, tištěných periodicích. Tady vznikla filmová prvotina, která je nadchla, a motivovala je do další práce. Když začal nový školní rok, tak jsme seděli a přemýšleli jsme, co bychom mohli natočit. Já jsem chtěl, ať je to nápad dětí. A ony přemýšlely. Velmi se jim líbila představa, že budeme točit o tom, co prožívají. A to byla zrovna pandemie covidu.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: O čem film je? Je to dokument nebo má svůj vlastní příběh?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Je to dokumentární film. Očima dětí mapuje to, co oni prožili od 1. do 3. třídy. Protože je to ta generace, která když nastoupila do 1. třídy, tak pandemie přišla. Oni zažili všechny ty peripetie, které tato doba přinesla.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Nepochybuji o tom, že děti měly spoustu nápadů, ovšem zcela jistě nebylo pro všechny místo. Jak moc jste musel do jejich práce zasahovat, aby vzniklo celistvé dílo, které dává smysl?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Přesně tak. Chtěl jsem, aby děti pochopily, že by to měl být příběh. Příběh o nich. O jejich starostech a radostech, o tom, co prožívaly. Scénář se samozřejmě v průběhu měnil. Přibývalo scén, děti měly spoustu nápadů, a tak se něco natočilo, pak se to třeba zavrhlo a film se posunul jinam. Byla to pro ně zábavná práce, radostná. Vlastně celé ty dva roky se to měnilo."
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jeden film je hotový. Už víte, na čem budete pracovat dál? Jaké téma si zvolíte?
Drahomír Streit, lektor, Mediální kroužek, ZŠ Englišova, Opava: „Ano, víme. V říjnu, když jsme se s dětmi sešli, tak jsme přemýšleli, co bychom nového natočili. A děti přišly s nápadem natočit dokument o energiích. Je to aktuální téma. Děti přišly s řadou nápadů. Zase to bude dokumet viděný očima dětí. A myslím, že uchopit to téma jinak, než jak jej známe z médií, může být hodně zajímavé.“
---
Slezské zemské muzeum chystá rozsáhlou výstavu, která představí působení knížat z Lichtenštejna na Opavsku a Krnovsku. Na její vernisáž v květnu přijedou také zástupci tohoto rodu, jehož vládnoucí knížata dodnes užívají dodnes titul vévoda opavský a krnovský.
Jan Adam II., kníže z Lichtenštejna, navštívil Opavu naposledy před šesti lety. Tehdy zahajoval výstavu exponátů, které do sbírek Slezského zemského muzea věnovali jeho předkové. Letošní připravovaná výstava s názvem Knížata z Lichtenštejna, páni země opavské a krnovské přiblíží působení tohoto významného rodu ve Slezsku.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Návštěvníci se tam seznámí jak s rolí knížat z Lichtenštejna ve zdejší zemské stavovské samosprávě, tak jejich podílu na rekatolizaci regionu a rozvoji barokní kultury. Nebudou opomenuty ani aktivity v souvislosti s rodící se občanskou společností. Podpora spolku podpora turismu v Jeseníkách a další věci.“
Lichtenštejnové jsou s Krnovskem a Opavskem spjati od počátku 17. stolení. Věnovali se zde především lesnictví, které spolehlivě plnilo knížecí pokladnu. Dokládá to velká dřevěná plastická mapa z poč. 20. stol., která se dochovala i s prosklenou skříňkou pro její uschování. Uložena je v opavském zemském archivu. Nyní ji restaurátoři připravují k vystavení.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Tato mapa dokumentovala podrobným způsobem v měřítku 1:25 000 síť průseků a lesních cest. Byla využívána lesními dělníky krnovské Knížecí komory lesního úřadu.“
Na přípravě výstavy spolupracují také další instituce z celé republiky. Základ ale tvoří exponáty ze Slezského zemského muzea. Výstava Bude připomínat 400 výročí připojení Krnovska a 410 výročí připojení Opavska k Lichtenštejnskému knížectví. Zahájena bude v květnu.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Na výstavu z naší sbírky půjde několik desítek předmětů. Podle povahy jejich dochování buď budou konzervováný. Některý z nich budou také restaurovány.“
Z Vadúzu, nynějšího knížecího sídla, poputují do Opavy další vzácnosti, které rod vlastní. Půjde např. o zakládací listiny knížectví nebo malované portréty členů rodu.
Lichtenštejnové vždy štědře dotovali opavské muzeum, a to nejen pořízením nejrůznějších exponátů, ale také přispěli na výstavbu jeho výstavních prostor v roce 1882.
Ondřej Haničák, autor připravované výstavy, Slezské zemské muzeum: „Na výstavbu jeho výstavní budovy v parku věnovali jednak pozemek po demolovaném opavském zámku. A také přispěli nemalou částkou, 11 000 zlatých, na realizaci stavebního projektu.“
Už nyní můžet vidět malou ochutnávku z připravované květnové výstavy. V arkádách ve Dvořákových sadech je instalována venkovní výstava, která představuje předměty, které do sbírek Slezského zemského muzea věnovali Lichtenštejnové.
---
