Ukrajinské děti v českých školách

Děti ukrajinských uprchlíků se zapojily do školní výuky. V Opavě jde prozatím pouze o osm žáků z prvního stupně. Očekává se, že se jejich počet bude zvyšovat. V Česku je povinná devítiletá školní docházka. A to musí cizinci, kteří tady chtějí zůstat déle než tři měsíce, akceptovat.

Ještě před několika dny šlapali s aktovkou do školy na Ukrajině. Teď, o stovky kilometrů dál, v Opavě, zažívají svou premiéru v české škole. Maxim, Anuška a sourozenci Jura a Anna.

Tamara, matka nově přijatých žáků: Děti se těšily. Vstaly dnes už v pět ráno a každých pět minut se ptaly. Mami, už půjdeme? Byli strašně rádi.“

Tamara pracuje v Čechách čtvrtým rokem. A tak bylo jasné, že když na Ukrajině vypukla válka, rozhodla se převézt své dvě děti do bezpečí. Podobně uvažovala také další žena, která přijela do Opavy se svou vnučkou a začala ji hned učit novou řeč.

Anna, babička nově přijaté žačky: To co znám z češtiny znám, vysvětlím vnučce. Aby aspoň něco česky rozuměla.“

Každé dopoledne se čtveřice nových žáků schází prozatím ve školním klubu a učí se česky. K výuce používají natištěné pracovní listy s obrázky. U dětí se střídají vychovatelky z družiny.

Klaudie Měrková, vychovatelka, ZŠ E. Beneše v Opavě: „Mluvím s dětmi česky, také anglicky to zkoušíme. Děti jsou šikovné“

Děti se nejprve učí češtinu - základní slovíčka, pozdravy i krátké věty.

Anna: „Přijela jsem z Ukrajiny. Učit se česky je pro mne trochu těžké.“

Jura: „Tahle škola je moc fajn. Najdeme si tady určitě kamarády.“

Poté, co se děti zorientují ve škole a také v českém jazyce, nastoupí do jednotlivých tříd.

Simona Horáková, ředitelka ZŠ E. Beneše: „Chtěli bychom je dát do kmenových tříd, v tom ročníku, který opustili na Ukrajině.“

Zatímco v některých školách ukrajinští žáci nejdříve pilují český jazyk, jinde usedli hned do lavic mezi své vrstevníky. A dorozumívání řeší za pochodu.

Eliška Procházková, učitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: „Snažím se s dětmi mluvit jak anglicky, tak rusky, kombinovat to. Často jsme používali překladače. Děti jsme naučili jak s nimi pracovat.“

Ovšem ani odlišná řeč nezabránila dětem, aby hned navázali nová nová přátelství.

Štěpán, žák ZŠ Nový svět v Opavě: My jsme se hned skamarádili. Ptali jsem se, jaké hrají videohry, sporty a jiné aktivity.

Johannes, žák ZŠ Nový svět v Opavě: „Měli jsme překladač, ale pak jsme se dorozumívali anglicky.“

Jedenáctiletý Saša vyprávěl svým českým spolužákům o své zemi i škole. A přestože způsob výuky je v této škole s Montessori  pedagogikou poněkud jiný, než jaký zná z Ukrajiny, líbí se mu tady.

Saša: „Mě se ve škole moc líbí. Liší se to tady od ukrajinských škol. Máte tady jiný systém výuky. My na hodinách jen jen sedíme v lavicích. Tady je to volnější“

Opavská ZŠ Nový svět přijala tři ukrajinské žáky z města Slavijansk na východě Ukrajiny, Ale pomoci chce také těm, kteří zůstali uprostřed zuřící války. Na 18. března 2022 se tady chystá charitativní akce. Její výtěžek poputuje na nákup školních pomůcek.

---

Ukrajinští školáci jsou v učivu popředu

Hana Kroupová, ředitelka ZŠ Nový svět, která ve výuce využívá Montessori pedagogiky, v rozhovoru popisuje, jak se změnila výuka s příchodem ukrajinských školáků.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Základem správného pochopení látky je porozumění výkladu. Jak jste vyřešili dorozumívání se s ukrajinskými školáky?

Hana Kroupová, ředitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: „My jsem tuto situaci vyřešili tak, že dětem jsou informace předávány v češtině, následně v angličtině a třetím dorozumívacím jazykem máme ruštinu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Nezdržuje tato několika jazyčná komunikace výuku?

Hana Kroupová, ředitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: „U nás ne. Je to tak, že děti dostávají na začátku týdne plány, mají tedy informaci o tom, jakému učivu, jaké látce, jaké problematice se mají věnovat. Pracují pak především samostatně. Takže u nás to nezdržuje.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Shodují se české a ukrajinské osnovy?

Hana Kroupová, ředitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: Podle ukrajinských osnov toho mají jejich žáci probraného více. Ve srovnání s českými osnovami jsou 3 – 6 měsíců popředu. To jsme měli i my možnost pozorovat, když jsme mapovali situaci a zjišťovali, jak děti z Ukrajiny na tom jsou, co se týče učiva a obsahu. Ale v rámci naší školy, kdy děti pracují podle svého tempa, tak v neshledáváme žádný problém.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Je možné, aby při jazykovém hendikepu udržely ukrajinské děti krok s těmi českými?

Hana Kroupová, ředitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: „Jazykový nesoulad nevnímáme jako hendikep. Naopak jako přidanou hodnotu, bohužel, k té situaci, která nastala. Děti z Ukrajiny mají velmi dobrou úroveň angličtiny, dobře rozumí. Takže zatím komunikujeme takto. Má kolegyně vede hodiny v českém jazyce. Takže je vzděláváme, abychom se dorozuměli i naším rodným jazykem.                                                                    Pro nás je ale v současné době prioritou, aby se ukrajinské děti tady cítily dobře. Aby se adaptovaly a socializovaly. Ať mají pocit bezpečí.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jaké bylo přijetí nových žáků? Jak se je podařilo začlenit do kolektivu?

Hana Kroupová, ředitelka, ZŠ Nový svět v Opavě: „My jsme se předtím na to připravovali, s našimi dětmi jsme o tom hovořili. Povídali jsme si o situaci na Ukrajině, ptali jsme se jich na to. Vlastně všechny dětí vyjádřili jistou solidaritu a vnímaly to jako velkou pomoc, kterou můžeme ukrajinským dětem nabídnout.“

---

Ve stopách Zdeňka Buriana

V Památníku Petra Bezruče můžete zjistit, jak vypadal pravěký svět. Přiblíží jej malby a kresby Arnošta Hanáka, Petra Modlitby a Vladimíra Rimbaly, kteří jsou vnímáni jako pokračovatelé Zdeňka Buriana. Ten se v minulém století proslavil zejména svými výtvarnými rekonstrukcemi pravěkého života.

Během loňského roku si návštěvníci Památníku Petra Bezruče mohli připomenout 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana. K vidění tady byly cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety.

Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Výstava připomínající dílo Zdeňka Buriana měla u veřejnosti velký úspěch. Rozhodli jsme se na tuto výstavu navázat.“

Nyní zde vystavuje své práce trojice Burianových pokračovatelů. V jeho stopách kráčí Arnošt Hanák, Petr Modlitba a Vladimír Rimbala. K vidění jsou zde olejomalby, malby i kresby zachycující pravěkou flóru a faunu z období prvohor až po čtvrtohory.

Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Paleoart je výtvarný směr, který se zaměřuje na obrazovou rekonstrukci pravěkého světa. V českém prostředí má paleoart velkou tradici.“

Návštěvníci mohou vidět, jak asi vypadaly karbonské pralesy a močály. Nechybí ani dinosauři, mamuti nebo nosorožci. A nahlédnout můžeme také do českého pravěku. Místo tady má olejomalba jediného doloženého dinosaura, který žil v Čechách, a dostal jméno po Zdeňku Burianovi – burianosaurus.

Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě: „Máme tady obraz zachycující český pravěk, konkrétně podmořský svět. Jedná se o olejomalbu od Arnošta Hanáka, která znázorňuje štramberský podmořský křídový útes.“

Ve výstavních prostorách jsou k vidění také zkamenělé schránky živočichů nalezené právě ve Štramberku a pak také fosilie rostlin ze Slezského zemského muzea. Nechybí ani mamutí kel nebo jeho zadní zuby – stoličky. Zájemci si mohou prolistovat knihy, které svými ilustracemi pravěkého života malíři Hanák, Modlitba a Rimbala doplnili.

---