Čtení Bible v průběhu 24 hodin

V Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie lidé 24 hodin četli z Bible. Tento projekt před Velikonočními svátky, které křesťané slaví jako umučení a vzkříšení Ježíše Krista, připomněl jeho život i význam. A také základní mravní principy, které po staletí formují člověka. Bibli do rukou vzali duchovní, politici, umělci nebo sportovci.

Čtení Bible v průběhu 24 hodin mělo v Opavě premiéru. Do Konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie přišli nejen čtenáři, ale také posluchači, kteří si chtěli připomenout Nový zákon a příběh o životě Ježíše Krista. Za mikrofonem před oltářem se střídali čtenáři. Čas si mohli zarezervovat předem.

Lukáš Graca, organizátor akce: „Hlavně v noci byl trochu problém, ale nakonec se všechno pokrylo. Bylo potřeba 175 lidí, nakonec máme kolem 150. Někteří si, v noci, vzali více čtení.“

Tento projekt má historické kořeny v roce 2008, kdy lidé předčítali z Bible u příležitosti zasedání Biskupského synodu. Poté se postupně tento zvyk rozšířil do mnohých evropských metropolí. Třeba v Olomouci má desetiletou tradici. V Opavě čtenářskou štafetu zahájil biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David.

Martin David, biskup ostravsko-opavské diecéze: „Myslím, že stále, v každý okamžik, je někde na světě člověk, který se s Biblí modlí. Který biblický text nějakým způsobem používá.“

Čtenáři se za mikrofonem střídali po sedmi minutách.

účastnice akce: „Budu číst dneska v noci od půl čtvrté. Teď jsem přišla jen poslouchat.“

Záštitu nad projektem převzal primátor Opavy Tomáš Navrátil, který také z Nového zákona četl.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je tam spousta věcí, které se v čase ani stoletích nemění. Čteme o dobru, pomáhání bližnímu a hledání správných hodnot v životě. A to stále platí.“

Bible je nejčtenější a nejrozšířenější knihou na světě. Přeložena byla do pěti set jazyků a vydávána je také v Braillově písmu pro nevidomé. Existují nejrůznějších formáty knihy, s fotkami i ilustracemi. Raritou je třeba Bible tištěná na speciálním papíře a umístěná pod vodou. A nutno dodat, že nejde jen o literaturu pro věřící.

Václav Koloničný, děkan, farnost Opava: „Myslím si, že Písmo svaté osloví každého člověka dobré vůle, protože je tam mnoho lidské moudrosti, zkušenosti. Také lidské dějiny, starosti a radosti, které lidé prožívali po všechny generace.“

V Opavě se do četní Bible v průběhu dne zapojili věřící i nevěřící. A mnozí další si přišli jen tak posedět a poslechnout si dva tisíce let starý text, který poukazuje na hodnoty, z nichž vyrůstá evropská kultura.

---

Skenování obchodního domu Breda

Studenti Střední průmyslové školy stavební zaznamenávají 3D skenerem obchodní dům Breda, který je významným dílem architekta Leopolda Bauera z 20. let minulého století. Chystá se totiž jeho oprava, a tak tento záznam poslouží jako podklad pro památkáře i stavebníky.

Obchodní dům Breda & Weinstein byl postavený v roce 1928 a v té tobě byl luxusním chrámem nákupů. Od roku 2013 je ale kvůli špatnému technickému stavu zavřený. Teď se ovšem blýská na lepší časy: budovu koupilo město a chystá se rekonstrukce. Ještě předtím ji ale podrobně zachytí 3D skener.

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: „Zaznamenání stávajícího stavu pomůže při obnově interiéru do autentického, původního stavu.“

Skenování budovy mají na starosti studenti opavské stavební průmyslovky. Pracují tady v rámci školní praxe.

Matěj Balcárek, student, SPŠS Opava: „Je to jednoduché. Jen stačí zmáčknout tlačítko a dát ten stroj správně.“

Přístroj upevněný na stativu rychle vysílá laserové paprsky, rotuje vodorovně i svisle. Prostor rozčlení na miliony bodů a zaznamená je.

Tomáš Patočka, učitel geodézie, SPŠS Opava: „Na základě fyzikálních vlastností, fyziky, on dokáže spočítat vzdálenosti a úhly. A na podle těchto hodnot vypočítá jednotlivé body toho skenu.“

Po práci v terénu pak nastává mnohem náročnější fáze u počítače.

Daniela Kyseláková, učitelka geodézie, SPŠS Opava: „To co uděláme tady, uvnitř objektu,  je jen zlomek práce. V počítači pak trvá hodiny a hodiny další zpracování.“

Výsledný 3D model interiéru i exteriéru obchodního domu bude sloužit jednak památkářům, kteří budou na rekonstrukci spolupracovat. Jako aplikace pak bude součástí kampaně, která bude mít za úkol najít pro prostory Bredy využití.

Linda Bittová, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „My se teď zaměřujeme na participační kampaň, kdy tu virtuální realitu poskytneme prostřednictvím kampaně Život s Bredou.“

Už během příštího měsíce by měla začít výměna oken a oprava střešní kopule. Město chce opravy financovat především z nejrůznějších dotací a fondů.

Skenování Bredy se plánuje také po dokončení rekonstrukce. Vznikne tak zajímavé srovnání, jak se obchodní centrum proměnilo.

---

Snímky Petra Horálka přebírá NASA

Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity je autorem víc jak tří desítek fotografií noční oblohy, které americký úřad NASA publikoval jako prestižní Astronomický snímek dne. Fotografa, astronoma a také popularizátora vědy teď představíme v krátkém rozhovoru.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Váši fotografii si několikrát vybrala NASA jako Astronomický snímek dne. Jak se stane, že si vaší fotky všimne někdo v Americe z Národního úřadu pro letectví a vesmír?

Petr Horálek, fotograf a astronom, Fyzikální ústav Slezské univerzity: „Samozřejmě, to není tak, že by si toho někdo všimnul. Fotografové, kteří chtějí uspět v Astronomickém snímku dne NASA, se snaží stále zasílat své obrázky do centrály, kde editoři snímky hodnotí a pokud se jim líbí, tak je publikují."

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vaše snímky zobrazují zajímavé astronomické úkazy. Neváháte kvůli jejich pořízení cestovat po celém světě. Zachytit takovou asi není jednoduché. Co rozhoduje?

Petr Horálek, fotograf a astronom, Fyzikální ústav Slezské univerzity: „Moje fotografie většinou zachycuji zajímavé nebo i vzácné úkazy se zajímavou krajinou, která se nabízí. Ať už v blízkém okolí nebo v tom vzdálenějším, v jiném koutě světa. Pokud je to hezky zachyceno, tak to zaujme třeba i editory z NASA.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Přednášíte na vysoké škole a na druhou stranu se snažíte astronomii popularizovat. Která poloha je vám bližší?

Petr Horálek, fotograf a astronom, Fyzikální ústav Slezské univerzity: „Já jsem srdcem nadšenec. A rád zprosředkovávám krásu prostřednictvím fotografií nebo i přednášek. Raději pro veřejnost, než v rámci studia nebo nějakého výzkumu. Mně je jednoznačně bližší poloha popularizace.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jste také českým delegátem Mezinárodní asociace pro temné nebe. Upozorňujete na zvýšený světelný smog, který za posledních 20 let vzrostl desetinásobně. Věnuje se tomuto tématu, podle vás, dostatek pozornosti?

Petr Horálek, fotograf a astronom, Fyzikální ústav Slezské univerzity: „Světelné znečištění jako problém vnímají do jisté míry hlavně astronomové. Ale pravdou je, že dnes je tak intenzivní, že ovlivňuje nás všechny. Protože těch aspektů, které jsou se světelným znečištěním spjaté je více, a většina už se netýká jen pozorování noční oblohy. Můžeme zmínit např. to, že přemíra světla ovlivňuje negativně kvalitu spánku, takže i zdraví. To je jeden z důvodů, proč bychom světelné znečištění měli řešit.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Světelný smog ovlivňuje pozorování oblohy. Takže poraďte, kam se vypravit, abychom zahlédli nebe poseté hvězdami a třeba i Mléčnou dráhu?

Petr Horálek, fotograf a astronom, Fyzikální ústav Slezské univerzity: „Na našem území, tedy v ČR, máme několik parků, nebo oblastí tmavé oblohy. Ta nejbližší je nedaleko. Nachází se v Beskydech okolo Grúně. A tam tedy tu Mléčnou dráhu uvidíte.“

---