Infekční odd. Slezské nemocnice funguje i během rekonstrukce

Infekční oddělení Slezské nemocnice se začíná vracet do opravených prostor. Rekonstrukce tady začala v létě a lůžkové oddělení muselo být přestěhováno. Ačkoliv stavební práce v části budovy ještě pokračují, lůžkové oddělení už tady funguje. Nyní je obsazeno především pacienty s chřipkou a koronavirem.

Rekonstrukce zastaralých rozvodů vody, elektroinstalace, tepla i odpadů pavilonu infekčního oddělení Slezské nemocnice zde od léta omezila provoz. Kvůli stavebním pracím lůžková část ještě nedávno sídlila v pavilonu interny. K dispozici tady bylo pouze 12 postelí. A tak náhlý nástup epidemie chřipky urychlil stěhování oddělení zpět.

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme byli zvyklí, že v lednu a únoru byla chřipková epidemie nejvýraznější. Letos začala o dva měsíce dřív."

Přestože stavební práce tady ještě probíhají, oddělení už funguje. K dispozici je prozatím 40 lůžek, což jsou 4/5 původní kapacity.

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Kdyby nebyla chřipka a covid-19, tak kapacita bohatě stačí. Nicméně v současné době tady máme dvě epidemie, které běží a které nás zásobují, tak ta kapacita nestačí. Musíme používat jiná oddělení k výpomoci.“

Mezi hospitalizovanými převládají pacienti s těžkým průběhem chřipky. Nemocných koronavirem je ve srovnání s loňskem výrazně méně. Převládající varianta omikron má totiž mírnější průběh. Do nemocnice se dostanou většinou jen pacienti, kteří mají jiná chronická onemocnění, jako je astma, plicní fibróza nebo srdeční poruchy.

Zvýšený nárůst respiračních onemocnění se netýká personálu. A to přesto, že na tom je Opavsko spolu s Ostravskem nejhůře v kraji.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Už od doby covidu se snažíme v maximální míře dodržovat ochranu úst a nosu. To platí také pro toto období respiračních nemocí.“

Aktuálně je na Opavsku hlášeno víc jak 2 600 případů akutních respiračních onemocnění na 100 000 obyvatel. Nemocnost tady během týdne poklesla o téměř 30%. Podle epidemiologů by se mohla začít situace v celém kraji pomalu zlepšovat.

---

Prezidenta v Opavě volilo nejvíce lidí v historii

V Opavě přišlo během prezidentské volby vhodit svůj hlas do schránky téměř 66% voličů. To je v historii přímé volby prezidenta, která se koná od roku 2013 nejvíce. Vítězem „opavské volby“ se v prvním kole stal Andrej Babiš. Druhý nejvyšší počet hlasů získal Petr Pavel. Ve srovnání s republikovým výsledkem si oba postupující kandidáti prohodili své pozice.

Dvoje volby v odstupu čtvrt roku. Zatímco v loňských zářijových volbách do obecního zastupitelstva přišlo v Opavě svůj hlas odevzdat necelých 40% voličů, v prezidentské volbě jich bylo ještě o polovinu více. Zvlášť během prvního dne bylo v 59 volebních místnostech rušno tak, že se občas před plentou tvořily fronty. Podobně, jako v jiných obcích, tak i v Opavě bylo I. kolo prezidentské volby velmi populární.

Martina Věntusová, členka volebního štábu, Magistrát Opava: „Letos byla rekordní účast. Na území Opavy přesahovala 65 %. Vysoká účast byla také v minulých volbách prezidenta v r. 2018, kdy v I. kole na území Opavy dosahovala téměř 59 %.“

V některých volebních místnostech se ale zejména během prvního dne členové komise nezastavili. Účast se v několika volebních okrscích nakonec přiblížila až 80 %.

Martina Věntusová, členka volebního štábu, Magistrát Opava: „Na území statutárního města Opavy byla nejvyšší účast ve volebním okrsku č. 11, na Kylešovském kopci. A také ještě v dalších okrscích v tomto místě. Nebylo to poprvé, už několikery volby jsou zde voliči velmi aktivní.“

Velký zájem byl o hlasování do přenosné schránky. Členové volební komise s ní obešli na pět desítek občanů, kteří se ze závažných důvodů, často kvůli omezené pohyblivosti, nemohli dostavit do volební místnosti.

Opavané dali nejvíce hlasů předsedovi hnutí Ano a bývalému premiérovi Andreji Babišovi. Spolu s ním postoupil do II. kola generál Petr Pavel. Výsledky volby v Opavě se ve srovnání s těmi republikovými lišily. Dva postupující kandidáti si prohodili první a druhou pozici.

O tom, kdo nakonec úřad prezidenta České republiky získá, budou lidé rozhodovat 27. a 28. ledna.

Martina Věntusová, členka volebního štábu, Magistrát Opava: „Hlasovací lístky budou pro voliče připraveny ve všech volebních místnostech a budou žluté barvy.“

Také pro II. kolo volby si mohou zájemci opatřit voličský průkaz, který je opravňuje navštívit jakoukoliv volební místnost. Písemně si o něj mohou Požádat do 20. ledna. Osobně si jej mohou přijít vyzvednou ještě o pět dnů, tedy nejpozději 25. ledna, na odbor vnitřních věci opavského magistrátu.

---

Výstava připomíná popravy v Sandarmochu

Výstava s názvem Sandarmoch – kde stromy mají tváře připomíná místo, kde byly v době stalinismu popraveny tisíce lidí. A také Jurije Dmitrijeva, který toto místo na Sibiři objevil. Pro dnešní ruskou vládu jsou ale jeho zjištění nepohodlná, a tak byl kvůli tomu tento historik uvězněn.

Po Praze, Brně a Liberci je Opava čtvrtým městem, kde se zastavila putovní výstava, která připomíná hrůzy stalinistických represí v letech 1937 – 38. Tehdy na Sibiři, poblíž finských hranic, na místě uprostřed lesa zvaném Sandarmoch, bylo popraveno přes 6 tisíc osob 56 národností: např. Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců nebo také Čechů.

Štěpán Černoušek, spoluautor výstavy, předseda Gulag.cz: „To místo bylo dlouho skryto. Nevědělo se, kde leží. Bylo známo, že se někde v Karélii se popravovalo. Ale nevědělo se přesně kde. Až Jurij Dmitriev a jeho kolegové ze sdružení Memorial v roce 1997 to pohřebiště objevili.“

V dalších letech se historikům podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených a ze Sandarmochu se stalo pietní místo. Zdejší stromy se proměnily v pomníky zabitých. Současné ruské vládě se ale obnažování vlastních krvavých dějin nelíbilo. A tak sružení Memorial, které vloni získalo Nobelovu cenu, soudně zakázala a historika Jurije Dmitrieva uvěznila.

Boris Bělenkin, ředitel, Knihovna Memorialu: „Vláda má svůj pohled na dějiny a jejich význam. Využívá historii pro vlastní politické účely. Historie, jak jsme ji interpretovali my, je nezajímá. Vidí to tak, že jim může škodit, že je nežádoucí.“

Výstava připomíná také osobnost historika a novináře Mečislava Boráka, který působil jako pedagog na Slezské univerzitě, a dlouhodobě se věnoval represím v totalitních režimech, zejména v Rusku. S organizací Memorial úzce spolupracoval. A historii Sandarmochu poprvé přinesl do Česka.

Na zahájení výstavy promluvila jako host spisovatelka Karin Lednická, autorka historické nyní už trilogie Šikmý kostel. Situace v Sovětském svazu se zrcadlí také v její románové kronice Karvinska.

Karin Lednická, spisovatelka: „Já už teď píšu 3. díl, jsem v roce 1945. A soudruh Stalin je ještě naživu. A jeho rozhodnutí spoluvytváří poválečnou Československou realitu.“

V galerii UniPoint, v obchodním centru Breda, jsou vystavena také umělecká díla především ruských autorů: komiks, bronzová plastika, obrazy i volné instalace. Reflektují tragické historické události, se kterými se Rusko stále nedokáže nevyrovnat. 

---