V Opavě letos přibude 6 fotovoltaických elektráren

Opava připravuje další fotovoltaické elektrárny. Úspory energií řeší už od začátku energetické krize v roce 2021, kdy začala jednoduchými opatřeními jako je například montáž spořičů vody nebo regulace tepla ve svých objektech.

Výměna lamp veřejného osvětlení, nové chytřejší a úspornější kotelny v zatopených školských zařízeních a další fotovoltaické elektrárny. Opava dál snižuje náklady na energie.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V současné chvíli je 6 fotovoltaických elektráren, které budeme instalovat a vybrali jsme zařízení, které to technicky unesou. To znamená, muselo se spočítat, zda se ta fotovoltaika na střeše unese a měly by být instalovány v letošním roce.”

A to na střechách základních a mateřských škol, na novém parkovacím domě u východního nádraží a na střeše budovy D magistrátu na Krnovské ulici.

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Tam bychom měli mít v letošním roce nainstalováno řádově necelých 600 kWp, to je zase výroba kolem 600 MW, tam v prvé řadě budeme spotřebovávat tu elektřinu v těch objektech a v druhé řadě ji budeme posílat jako sdílenou elektřinu do dopravního podniku.”

Už na konci loňského roku město nechalo nainstalovat fotovoltaické panely na střechy dopravního podniku o výkonu 250 kWp.

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Všechnu energii využijeme v rámci dopravního podniku, protože zde máme některé energeticky náročné stroje, kompresory, které slouží u stojanů na plnění CNG. My tuto službu poskytujeme, nebo používáme pro naše autobusy, ale i pro příměstskou dopravu a samozřejmě celý areál dopravního podniku v Kylešovicích. Je to doprovázeno i bateriovým systémem tak, abychom tu energii byli schopni po určitou dobu ukládat a pak ji využívat.”

Spotřeba energie v dopravním podniku ještě poroste. Vozový park se totiž v průběhu letošního roku rozšíří o první tři nové elektrobusy.

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Budeme nahrazovat zbývající naftové autobusy právě těmi elektrobusy, bude to ale vyžadovat, aby jsme dále zvyšovali ten bateriový systém, takže budeme ještě kupovat do budoucnosti úložiště tak, abychom z fotovoltaik, které chceme ještě budovat v rámci města, mohli tu energii posílat do dopravního podniku a v dopravním podniku jsme ji mohli uložit do úložiště a pak spotřebovávat k nabíjení těch elektrobusů.”

Další fotovoltaickou elektrárnu chce město vybudovat na střeše víceúčelové haly, která je už více než 20 let vytápěna ekologicky tepelnými čerpadly.

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Část té energie využíváme pro ohřev vody v letních měsících pro koupaliště. Do budoucnosti, protože jsou tady 3 koncová stanoviště autobusů, tak chceme tady vybudovat úložiště a právě v těch pauzách, které tady autobusy mají v rámci té přestávky, tak chceme nabíjet ty elektrobusy tak, abychom maximálně využili veškerou sdílenou energii, i tu, kterou chceme vyrobit do budoucnosti na hale.”

Fotovoltaická elektrárna se bude projektovat ještě letos a s její instalací se počítá v příštím roce.

---

Elim Opava rekonstruuje zaplavené prostory

Centrum Elim v Opavě-Kateřinkách pokračuje v rekonstrukci prostor, kterými se loni v září prohnala velká voda. Povodeň zaplavila přízemí budovy, kde poničila kanceláře, chodby, klubovny a tělocvičnu.

Elim Opava už více než 20 let pomáhá lidem v těžkých životních situacích. Nabízí prostory pro setkávání, sport, volný čas i bohoslužby. Služby nezastavily ani zářijové ničivé povodně. Kvůli probíhající rekonstrukci ale fungují omezeně.

Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: “Teď jsme v provizorních podmínkách, kanceláře jsme měli vyklizené, protože nábytek, všechno bylo komplet zničené, tak jsme to vystěhovali do 1. patra, takže tam máme dvě klubovny a tam kolegyně fungují provizorně. Máme tam i psychoterapeutickou místnost, kterou jsme teď museli dočasně pozastavit. Nízkoprahový klub, který je taky teď nefunkční, takže kolegyně chodí do terénu a jsou v Opavě. Monitorují pohyb dětí, mládeže v Opavě a hovoří s nimi v terénu.”

Přízemní prostory voda zatopila do výšky asi metr 20 a způsobila milionové škody.

Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: “Dobrovolnické centrum a komunitní práci to zasáhlo, tam se musely vyklidit kanceláře, ten nízkoprahový klub, tam to bylo zcela zničené, ale tam byly nějaké statisícové škody, které nám nahradily, z Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme měli mimořádnou dotaci, ale tady v tělocvičně jsme to bohužel neměli pojištěné.”

Tomáš Kolman, kazatel a správce sboru, Elim Opava: “V tuto chvíli pracujeme na rekonstrukci této tělocvičny, kterou nám zničila voda. Postupně dáváme dohromady jednotlivé věci, takže v tuto chvíli tu probíhají stavební úpravy, máme tu různě poškozené stěny, utěsňujeme bývalá okna a brzy přijde na to malování. Potom se pomalu pustíme do toho hlavního, do pokládání podlahy a obložení. To bude ta největší část.”

Tělocvičnu využívají nejen klienti centra Elim, ale také ZŠ Vrchní a široká veřejnost.

Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: “Pokud se nám to podaří v září zprovoznit, tak ty náklady budou kolem 3 milionů a pokud bysme z toho chtěli udělat moderní halu, tak 10 milionů.”

Tomáš Kolman, kazatel a správce sboru, Elim Opava: “Pokud by byli lidé ochotni pomoct nám k obnově toho našeho objektu a našich služeb, tak to nejjednodušší, co v tuto chvíli je, je Donio sbírka. Obnova centra Elim, které 20 let pomáhá v Opavě. Tak je nazvaná ta sbírka a za jakýchkoliv příspěvek jsme velice vděční.”

Elim Opava vznikl po povodních v roce 97 přestavbou chátrající budovy bývalé kotelny a od té doby slouží nejen místní komunitě, ať už dětem nebo jejich rodinám. Nabízí mimo jiné nízkoprahové služby, dobrovolnické centrum nebo doprovodnou organizaci pro pěstounské rodiny. S úklidem po zářijových povodních pomáhal kdekdo.

Tomáš Kolman, kazatel a správce sboru, Elim Opava: “My jsme měli obrovskou škálu dobrovolníků, kteří nám přišli pomoct, byl to opravdu poklad. Měli jsme tu spoustu žáků, kteří přišli z místní základní školy nám pomoct, trávili tu dopoledne místo vyučování, spolu s nimi učitelé, objevila se tu skupina náhodných chlapů, kteří přišli, vzali věci do ruky a pustili se do práce.”

Pomáhali také hasiči, kteří tělocvičnu vyčistili od naneseného bahna, Všem patří velký dík.

---

Chirurgické oddělení SNO léta využívá 3D laparoskop

Chirurgické oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří k vyhledávaným zařízením v rámci 3D laparoskopických operací. Ročně takto odoperuje desítky pacientů.

Chirurgické oddělení Slezské nemocnice v Opavě už léta využívá k operacím 3D laparoskop. Pořídila si ho jako první z okresních nemocnic v MS kraji a dodnes do ní na operace jezdí pacienti z širokého okolí.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,To je vlastně prostorové zobrazení obrazu. Je to takový přechod mezi klasickou laparoskopií a robotem, aspoň co se týče zobrazení, ne co se týče manipulace a tu 3D laparoskopii využíváme už několik let. Je na to potřeba speciální věž se speciální dvojitou optikou, protože samozřejmě ten obraz má trošku jiné technické nároky.”

Tomáš Papuga, vedoucí lékař oddělení centrální JIP, SNO: ,,Velkou výhodou 3D laparoskopie je prostorové zobrazení, jak říkal pan primář. To znamená, orientace v terénu je mnohem lepší. Využívá se hlavně v místech, která jsou velmi těžce, nebo hůře dostupná pro 2D zobrazení, to znamená k operaci pod bránicí nebo v malé pánvi. Operovat touto metodou se samozřejmě dají veškeré laparoskopické výkony, drobná nevýhoda je to, že člověk musí mít samozřejmě po celou dobu operace nasazeny 3D brýle.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,Snažíme se tímhle způsobem, tu 3D laparoskopii využívat pro co největší množství pacientů, ale má to trošku zádrhel v tom, že ne každý člověk to 3D zvládá. Jsou lidi, kteří po půl hodině, po hodině toho 3D zobrazení mají problémy, mají pocit na zvracení nebo se jim točí hlava, takže skutečně ne všichni jsou schopni s touto optikou pracovat.”

3D laparoskopií v opavské Slezské nemocnici operují vyšší desítky pacientů ročně. Zobrazení je mnohem přesnější.

V podstatě hledáme tady mezi tím nějakou patologii, tady toto je vzduch ve střevech, bílé co svítí jsou kosti a my v podstatě hledáme vzduch ve volné dutině břišní, který se znázorní v podstatě černě. K operacím se používá laparoskopická věž, ke které je připojena velká obrazovka se 4K rozlišením.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: ,,To je laparoskopická věž, která má mód jakoby do 3D laparoskopii, to znamená, je to něco podobného jako 3D televize. To znamená, dá se operovat i v klasickém 2D rozlišení, ale plus navíc, když použijeme speciální optiku k tomu, tak to zvládá 3D rozlišení 4K, standardně je k tomu dodávaný tento běžný monitor, ale my asi poslední třičtvrtě roku máme k dispozici už tady tu obrovskou obrazovku, která je taky v rozlišení 4K, plus samozřejmě 3D a má to velkou výhodu právě v té orientaci. Člověk má pocit jako by byl přímo v tom břiše, v té dutině. To znamená, je to daleko větší, lépe rozlišitelné detaily, skutečně vás to vtáhne do toho děje.”

Pro operatéra je tak operace snazší, bezpečnější a také rychlejší. Vidí všechny detaily včetně hloubky a jemných tkání. Zvyšuje se tak přesnost operačního výkonu. 3D laparoskopie je bezpečnější také pro pacienty, pro které tato metoda mnohdy znamená i kratší pooperační rekonvalescenci.

---