Oslavy 17. listopadu v Opavě

17. listopad - mezinárodní svátek studentstva a také Den boje za svobodu a demokracii. Obě události v Opavě připomenul pietní akt a také výstava diplomů ukrajinských studentů, kteří dekret o absolvování studia ale nikdy nedostanou. Jejich mladé životy totiž ukončil boj za svobodu ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutalo Rusko.

Události 17. listopadu připomenul v Opavě nejprve tradiční pietní akt u Památníku obětem totalitních režimů. Květiny zde položili představitelé města, poslanci, politici a další osobnosti veřejného života. Sešli se zde také občané Opavy, aby vzdali hold lidem, kteří se statečně postavili totalitě. Řečníci připomněli odvahu studentů, se kterou se pustili v roce 1939 do boje s nacismem a o 50 let později zahájili listopadovou revoluci.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Pokud nechceme, aby se něco podobného opakovalo, tak musíme vzpomínat na to, co se tady v minulosti dělo.“

Připomínka 17. listopadu letos měla ještě další podtext. A to válku na Ukrajině, která bojuje o svobodu s ruskými agresory. Vedle budovy Fakulty veřejných politik Slezské univerzity byla otevřena venkovní výstava s názvem Diplomy, které nikdy nebudou uděleny. Její autorkou je 21 letá studentka mezinárodních vztahů na Lvovské univerzitě.

Julia Pass, autorka výstavy: „Chtěla jsem, aby tato výstava připomněla studenty, kteří šli bojovat, a ve válce zemřeli.“

Autorka výstavy vypátrala 31 jmen mužů a jedné ženy, vysokoškolských studentů, napříč Ukrajinou, kteří padli při obraně své vlasti. Ještě před několika týdny měli výstavu na očích obyvatelé Lvova. Díky fotografiím na sociálních sítích se nyní přestěhovala do Česka.

Petr Jančárek, režisér, scénárista a pedagog, Slezská univerzita: „Hned mne jako pedagoga napadlo, že by bylo dobré konfrontovat s těmi diplomy naše studenty.“

Karin Martínková, organizátorka výstavy, Slezská univerzita v Opavě: „Ono to dostane úplně jiný náboj, když si přečtete konkrétní jména konkrétních lidí z konkrétních univerzit, kteří se nevrátí ke svým rodinám.“

Výstava je symbolicky umístěná vedle Památníku srdce studentstva, který připomíná podíl vysokoškolských studentů na pádu totality. Na místě zůstane měsíc.

Pavel Tuleja, rektor, Slezská univerzita v Opavě: „ To, že tady uspořádáme výstavu diplomů, které si nikdy nikdo nebude moci převzít, je to nejmenší, co pro jejich oběť, kterou vykonali pro svrchovaný stát Ukrajina, můžeme udělat.“

Slezská univerzita je připravená zapůjčit tuto výstavu dalším vysokým školám, obcím či organizacím, které o ni projeví zájem.

---

Kristovy roky sametové revoluce

Od revolučního roku 1989, který posunul naši zemi od totality k demokracii nás dělí 33 let. Kristovy roky, které uplynuly od sametové revoluce, rekapituloval na veřejném setkání v kostele svatých Janů v Opavě biskup Ostravsko-opavské diecéze Martin David.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vzpomenete si, jak jste revoluční listopadové události roku 1989 vnímal v jejích začátcích?

Martin David, biskup, Ostravsko-opavská diecéze: „Vzpomínám si na to velmi dobře. Vnímal jsem je jako voják základní služby . Byl jsem na vojně, takže zprávy o revolučních událostech se k nám dostávaly pochopitelně o něco později. A vnímal jsem, že se děje cosi zásadního.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jen pár dnů před událostmi na Národní třídě byla v Římě svatořečena Anežka Česká. Byla to předzvěst jakéhosi uvolnění poměrů?

Martin David, biskup, Ostravsko-opavská diecéze: „Myslím, že ano. Svatořečení sv. Anežky v Římě bylo předznamenáním. A také tím, že změna ve společnosti už má svůj čas. Že už je to tak napnuté, že k něčemu musí dojít. A také došlo.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: V době předrevoluční byla otázky víry problematická a ideově neslučitelná s myšlenou komunismu. Mnohým lidem způsobovala v životě potíže. Jak velkou změnu věřící po roce 1989 zažili?

 Martin David, biskup, Ostravsko-opavská diecéze: „Ta změna nastala v celé společnosti. A nastala také pro církev. Církev se mohla svobodně nadechnout. Nikdo nebyl perzekuován za to, že chodí do kostela. Církev mohla svobodně rozvíjet svou činnost. Začaly vznikat církevní školy, začala se rozvíjet činnost Charity. A to vše po 33 letech funguje. A jsme rádi, že to tak je.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Během uplynulých 33 let se myšlení lidí zásadně proměnilo. V čem vidíte klady a v čem zápory?

 Martin David, biskup, Ostravsko-opavská diecéze: „ Jistě si všichni vzpomeneme na revoluční heslo: 'Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí'. Potom mnozí, kteří to heslo dalších létech používali, byli a jsou označováni za 'pravdoláskaře'. Nicméně, když se podíváme na to, co se ve společnosti děje dnes, kolik lži a kolik nenávisti se se šíří kolem nás, tak si myslím, že to revoluční heslo 33 let staré je vlastně stále aktuální. A měli bychom se k němu vrátit.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Třiatřicet let od sametové revoluce neboli Kristova léta. Čeká nás v podobě této symboliky nějaká změna?

Martin David, biskup, Ostravsko-opavská diecéze: „Vidíme všude kolem sebe, že změny se dějí. Nedaleko našich hranic je válka. Čeká nás možná znovu si uvědomit to, že za svobodu, kterou máme, musíme být vděční. A že ji máme využít k tomu, k čemu svoboda slouží. Abychom ji něčím naplnili. Ne vzájemnými půtkami a bojůvkami. Ale abychom ji naplnili dobrem ve prospěch společnosti.“

---

Slezské nemocnici chybí krev

Ve Slezské nemocnici chybí krev. Zásoby jsou poloviční. Poptávka je po všech krevních skupinách, nejžádanější je univerzální skupina 0, kterou lze podat kterýmukoliv příjemci. Přijít mohou i prvodárci.

Čekárna hematologicko-transfúzního odd. Slezská nemocnice je téměř prázdná. Až na dva studenty gymnázia, kteří se rozhodli pro svůj první odběr. Přivedla je sem přednáška o dárcovství krve, kterou si před časem vyslechli ve škole.

Jan Vícha, student, Slezské gymnázium, Opava: „Jelikož naše škola nabízí možnost, že se můžeme hromadně zaregistrovat, tak jsem se zaregistroval, že to zkusím.“

Michaela Evjáková, studentka, Slezské gymnázium, Opava: „Když vím, že jsme zdravá a že mám předpoklady k tomu, jít darovat krev, tak jsem šla pomoci.“

Prvodárci musí ještě před odběrem vyplnit dotazník o svém zdravotním stavu a zkonzultoval jej s lékařem. Nutné je také vyšetření vzorku krve ještě před samotným odběrem.

Nové zájemce o dárcovství krve na opavské transfúzní stanici vítají. V Opavě, stejně jako v jiných částech republiky, je totiž lidí, kteří jsou ochotni pravidelně krev darovat, nedostatek. Doba jejího uchování je poměrně krátká. Při teplotě do 6 stupňů Celsia je možné krev skladovat pouze po dobu 6 týdnů. V současné době je po této vzácné tekutině velká poptávka.

Lukáš Stejskal, primář, hematologicko-transfúzní odd., Slezská nemocnice: „Je to způsobeno tím, že se nakumulovalo víc komplikovaných pacientů, kteří možná zdravotní péči možná během dvou let covidu odkládali.“

Hematologicko-transfúzní oddělení Slezské nemocnice registruje asi 10 000 dárců. Ovšem k pravidelným odběrům jich chodí asi jen třetina. Termíny návštěv hlídá registrovaným zájemcům elektronický systém. Muži mohou krev darovat 4x do roka, ženy 3x.

Lukáš Stejskal, primář, hematologicko-transfúzní odd., Slezská nemocnice: „Je potřeba, aby byl dárce zdravý, aby neměl závažné onemocnění. Měl 18 let a vážil nejméně 50 kg."

Samotný odběr necelého půl litru krve trvá zhruba kolem čtvrt hodiny.

Jan Vícha, student, Slezské gymnázium, Opava: „Bylo to v pohodě, nic jsem necítil. Je to rychlovka. Jen první vpich jsem cítil.“

Lidé mohou darovat také krevní plasmu, nebo krevní destičky. V těchto případech musí počítat s tím, že na křesle stráví delší čas, a to od 45 do 90 minut.

---